Laura Trice doporučuje říkat děkuji

V tomto zdánlivě jednoduchém, tříminutovém proslovu, se Dr. Laura Trice zamýšlí nad kouzelnou mocí slova "děkuji". Děkuji za -- prohloubení přátelství, obnovu pouta, poděkovat druhému, aby věděl, co pro vás znamená. Zkuste to.

Dobrý den, ráda bych se s vámi pobavila o důležitosti

pochvaly, obdivu a poděkování

a o tom, aby výše zmíněné byly konkrétní a upřímné.

Toto téma mě začalo zajímat postupně,

jak jsem rostla všímala jsem si sama na sobě

a všimla jsem si toho ještě dokonce před pár lety,

že bych chtěla říct někomu děkuji,

že bych chtěla někoho pochválit,

že bych chtěla, aby někdo pochválil mě

a prostě jsem s tím přestala.

A ptala jsem se sama sebe proč?

Styděla jsem se, cítila jsem se rozpačitě.

A tak mě napadla otázka,

zda jsem jediná, kdo toto dělá?

Tak jsem se rozhodla prozkoumat to.

Mám štěstí, že pracuji v rehabilitačním zařízení,

takže mám možnost vidět jedince, kteří urputně čelí životu a smrti.

A někdy dojde na tak jednoduchou věc jakou je, že

jejich největším zraněním je, že jejich otec umřel bez toho, aniž by jim kdy řekl, že je na ně pyšný.

Potom ale od celé rodiny a přátel slyší,

že otec všem ostatním říkal, jak byl na něj pyšný,

jen to nikdy něřekl svému synovi.

Neřekl mu to, protože nevěděl, že to syn potřebuje slyšet.

Takže má otázka zní, proč si o to, co potřebujeme, něřekneme?

Znám jednoho muže, který je 25 let ženatý

a který touží po tom, aby mu jeho žena řekla:

"Děkuji Ti za to, že jsi živitelem rodiny a že já mohu zůstat doma s dětmi,"

ale nikdy si o to neřekne.

Znám jednu ženu, která tohle umí.

Jednou za týden se sejde se svým manželem a řekne:

"Vážně bych chtěla, abys mi poděkoval za to, jak se strarám o domácnost a o děti."

A on řekne: "Oh, tohle je skvělé, tohle je skvělé."

A pochvala musí být skutečně upřímná,

ale ona si o ni řekne.

A moje kamarádka April, kterou znám od mateřské školky,

děkuje svým dětem za domácí práce.

A říká k tomu: "Proč bych jim nepoděkovala, a to i přesto, že to mají dělat."

Takže otázka zní, proč já jsem to blokovala?

Proč to ostatní lidé blokovali?

Proč dokážu říct: "Ten steak si dám středně propečený,

potřebuji botu číslo šest.", ale nedokážu říct:

"Můžeš mě pochválit tímto způsobem?"

A je to proto, že ti o sobě říkám citlivé informace.

Říkám Ti, kde se cítím nejistě.

Říkám Ti, kde potřebuji Tvoji pomoc.

A já se chovám k vám, okruhu mých blízkých,

jako byste byli nepřátelé.

Protože co můžete udělat s těmi informacemi?

Můžete mě přehlížet.

Můžete je zneužít.

Nebo můžete vlastně uspokojit moje potřeby.

A tak jsem vzala svoje kolo do cyklistického obchodu-- tohle miluji--

to stejné kolo a oni udělají něco, co se jmenuje seřízení kol.

Ten chlápek řekl:"To víte, když seřídíte kola,

tak to kolo se stane lepším."

Zpátky jsem dostala stejné kolo,

ale oni vyčistili všechny malé nánosy na těch starých kolech,

které mám dva a půl roku a moje kolo je jako nové.

Takže mám pro vás všechny výzvu.

Chtěla bych, abyste si seřídili vaše kola:

buďte upřímní o tom, jakou pochvalu chcete slyšet.

Co potřebujete slyšet? Jděte domů za svou ženou,

a zeptejte se jí, co potřebuje?

Jděte domů za svým manželem -- co on potřebuje?

Jděte domů a zeptejte se na tyto otázky a potom pomožte lidem okolo vás.

A je to jednoduché.

A proč bychom se o toto měli starat?

Mluvíme o světovém míru.

Jak můžeme mít světový mír, pokud máme rozdílné kultury, rozdílné jazyky?

Já myslím, že to začíná dům od domu, pod stejnou střechou.

Udělejme to tedy správně na našem vlastním dvorku.

A chtěla bych poděkovat vám všem v publiku

za to, že jste tak výbornými manželi, výbornými matkami,

přáteli, dcerami, syny.

A možná, že vám tohle nikdo zatím neřekl,

ale děláte to skutečně, skutečně dobře.

A děkuji, že jste tu byli, že jste přišli

a měníte svět svými nápady.

Děkuji vám.

(Potlesk)