< Return to Video

Koloběh vody | Ekologie | Khanova škola

  • 0:00 - 0:02
    Pojďme si trochu popovídat
    o koloběhu vody,
  • 0:02 - 0:04
    který nám je všem dobře známý.
  • 0:04 - 0:06
    Všichni jsme totiž jeho součástí,
  • 0:06 - 0:08
    každý okamžik našeho života.
  • 0:08 - 0:09
    Možná si to ani plně neuvědomujeme.
  • 0:09 - 0:11
    Tak se vrhněme na ten koloběh.
  • 0:11 - 0:13
    Začnu s vypařováním.
  • 0:13 - 0:15
    Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu,
  • 0:15 - 0:18
    nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem.
  • 0:18 - 0:22
    A v každém okamžiku se bude
    voda vypařovat z povrchu.
  • 0:22 - 0:25
    Molekuly vody, které
    byly v kapalném stavu,
  • 0:25 - 0:29
    v kapalném stavu mají dostatek
    energie, aby vyrazily pryč
  • 0:29 - 0:32
    a aby se přeměnily do plynného stavu.
  • 0:33 - 0:37
    A vodu v plynném stavu
    nazýváme pára, vodní pára.
  • 0:37 - 0:40
    Vodní, vodní pára.
  • 0:41 - 0:45
    Takže vodní pára bude stoupat,
  • 0:45 - 0:50
    pravděpodobně se vzduchem,
    který se na povrchu ohřál vlivem slunce
  • 0:50 - 0:54
    a ve hře je další komplexnější dynamika.
  • 0:54 - 0:58
    Ale jak stoupá a jak
    celková teplota klesá,
  • 0:58 - 1:02
    vodní pára se vysráží do malých kapiček.
  • 1:03 - 1:05
    Vysráží se okolo drobných částic vzduchu,
  • 1:05 - 1:08
    malých částic prachu,
    které ani pouhým okem nevidíte,
  • 1:08 - 1:10
    a to je tím, co tvoří mraky.
  • 1:10 - 1:14
    Takže tohle jsou malé částice
  • 1:15 - 1:19
    a takhle je voda zpátky v kapalné formě,
    molekuly vody už nejsou jednotlivě,
  • 1:19 - 1:24
    nyní na sebe mohou vzájemně působit
  • 1:24 - 1:29
    a ony se sráží okolo těchto malých,
    mikroskopických částic prachu,
  • 1:29 - 1:31
    čímž vytvoří vodní kapičky.
  • 1:31 - 1:35
    A když jsou dost chladné,
    mohou vytvořit malé ledové krystalky,
  • 1:35 - 1:38
    a to jsou mraky.
  • 1:38 - 1:41
    A tady vidíme, že je řeč o pohybu,
  • 1:41 - 1:43
    vezměte si ty mraky,
    zjevně, když se podíváte ven
  • 1:43 - 1:46
    a vidíte mraky, tak se
    s větrem pohybují.
  • 1:46 - 1:50
    A tak se všechny ty kapičky
    mohou pohybovat s okolním větrem.
  • 1:51 - 1:53
    Když ty kapičky dostatečně ztěžknou,
  • 1:53 - 1:56
    sráží se a vypadávají srážky.
  • 1:56 - 1:59
    Teď by se mohly vysrážet
    zpátky tam, kde to začalo,
  • 1:59 - 2:01
    mohly by zamířit zpátky do oceánu.
  • 2:01 - 2:04
    Nebo by mohly zamířit na horu tady
  • 2:04 - 2:08
    a za předpokladu, že je
    vzduch dostatečně studený
  • 2:08 - 2:09
    a že máte správné podmínky,
  • 2:09 - 2:11
    mohou být ty srážky sněhové.
  • 2:11 - 2:15
    Mohou tam zůstat jako sníh, právě tady
  • 2:15 - 2:19
    nebo jako led, pak se ale může oteplit,
  • 2:19 - 2:21
    nebo se taky nemusí oteplit,
    ale pokud se oteplí,
  • 2:21 - 2:23
    tak potom by roztály,
  • 2:23 - 2:26
    a roztátý sníh by odtékal dolů.
  • 2:26 - 2:27
    A to vidíte tady.
  • 2:27 - 2:30
    Pokud srážky dopadají v této oblasti,
  • 2:30 - 2:34
    řekněme, že nejsou dostatečně
    studené na to, aby byly sněhem,
  • 2:34 - 2:36
    mluvíme o dešti
  • 2:36 - 2:42
    Tak, většina vody bude vlastně
    prosakovat dolů do půdy.
  • 2:42 - 2:44
    Takže většina míří dolů.
  • 2:44 - 2:47
    Rozhlédneme se kolem sebe
    a vidíme řeky a jezera,
  • 2:47 - 2:48
    říkáme si ty jo,
    tady je hodně vody.
  • 2:48 - 2:53
    Ale ono se ukáže, že mnohem víc vody
    je uvnitř země a samozřejmě v oceánu.
  • 2:53 - 2:55
    A o tom budeme trochu mluvit.
  • 2:55 - 3:03
    Máte tedy vodu, která se utváří
    v těchto podzemních, vodonosných vrstvách.
  • 3:03 - 3:05
    Ale část z toho skončí v těchto jezerech
  • 3:05 - 3:08
    a tato jezera jsou obvykle v situaci,
  • 3:08 - 3:12
    kdy je země buď už nasáklá vodou,
  • 3:12 - 3:14
    nebo tam je správný druh horniny,
  • 3:14 - 3:16
    takže dokáže zadržet vodu tady nahoře.
  • 3:16 - 3:19
    a stejně tak řeky jsou
    tvořené stékající vodou,
  • 3:19 - 3:23
    potoky z tajícího sněhu
    můžou báječně naplnit řeky.
  • 3:23 - 3:27
    A obecně, když vidíte potok
    nebo řeku blízko vašeho domu,
  • 3:27 - 3:28
    jak se plní, hlavně když prší,
  • 3:28 - 3:32
    to je dobré znamení, že podzemní
    voda už je dost nasycená,
  • 3:32 - 3:35
    a tak odtéká do této řeky.
  • 3:35 - 3:38
    A to je obecně koloběh vody.
  • 3:38 - 3:40
    Máte vypařování, kondenzaci do mraků,
  • 3:40 - 3:42
    případně srážky,
    a tak to pokračuje,
  • 3:42 - 3:44
    znovu a znovu a znovu.
  • 3:44 - 3:46
    Ve hře jsou samozřejmě další faktory.
  • 3:46 - 3:48
    To jsou třeba rostliny.
  • 3:48 - 3:52
    Rostliny přijímají vodu
    ze svrchní půdy, z míst,
  • 3:52 - 3:54
    kam až jim sahají kořeny.
  • 3:54 - 3:57
    A potom využijí vodu k transportu živin
  • 3:57 - 4:00
    zespoda z půdy nahoru do listů.
  • 4:00 - 4:03
    Voda je také použita jako
    součást procesu fotosyntézy,
  • 4:03 - 4:05
    o které jsme se učili v mnoha videích.
  • 4:06 - 4:10
    A hodně té vody se transpiruje.
  • 4:10 - 4:13
    Takže ještě jednou, tohle je transpirace,
  • 4:13 - 4:16
    v podstatě vypařování vody z listů.
  • 4:16 - 4:19
    Tady nad tím vidíte slovo "sublimace".
  • 4:20 - 4:23
    Při ní dojde k přechodu přímo
    z pevné formy vody, z ledu,
  • 4:23 - 4:27
    do plynné formy vody, do vodní páry.
  • 4:27 - 4:30
    A tohle se děje v situaci, kdy je chladno
  • 4:30 - 4:32
    a když je velmi, velmi, velmi, velmi sucho
  • 4:32 - 4:36
    a když je obecně nízký tlak.
  • 4:36 - 4:39
    Takže místo toho aby došlo
    k přeměně do kapalného skupenství,
  • 4:39 - 4:43
    molekuly vody začnou právě tehdy
    odcházet jako vodní pára.
  • 4:44 - 4:46
    A my jsme toho přirozeně součástí.
  • 4:46 - 4:47
    No a jak jsme toho součástí?
  • 4:47 - 4:50
    Napijeme se téhle sladké vody,
  • 4:50 - 4:52
    naše těla jsou vlastně převážně z vody.
  • 4:52 - 4:55
    Buňky našeho těla jsou ze 70% voda.
  • 4:55 - 4:59
    Pro všechno, o čem se učíme v biologii,
    je voda klíčovým prostředím pro to,
  • 4:59 - 5:02
    aby proběhly všechny děje.
  • 5:02 - 5:04
    Potom, co tu vodu využijeme,
  • 5:04 - 5:07
    se dostane ven z našeho těla
  • 5:07 - 5:11
    a pak pokračuje dál
    jako součást koloběhu vody.
  • 5:11 - 5:14
    A teď jedna věc, která mi
    přijde opravdu zajímavá,
  • 5:14 - 5:17
    jako organismus, který
    je závislý na sladké vodě,
  • 5:17 - 5:19
    když se řekne sladká voda,
  • 5:19 - 5:20
    myslí se tím voda bez soli,
  • 5:20 - 5:22
    jako protiklad ke slané vodě.
  • 5:22 - 5:25
    Takže opravdu potřebujeme
    sladkou vodu v tomto jezeru,
  • 5:25 - 5:27
    nebo v této řece, anebo
    můžeme vykopat studnu,
  • 5:27 - 5:31
    abychom mohli získat vodu
    z těchto vodonosných vrstev.
  • 5:31 - 5:33
    Ve skutečnosti se ukazuje,
  • 5:33 - 5:37
    že jen velmi malá část z veškeré
    vody na světě je sladká voda.
  • 5:37 - 5:41
    A tak mi dovolte vám ukázat
    tento graf tady pod tím.
  • 5:41 - 5:43
    Odjakživa jsem to věděl,
    ale nikdy jsem úplně nedocenil,
  • 5:43 - 5:46
    jak málo je sladké vody.
  • 5:46 - 5:48
    Čili z veškeré vody na naší planetě,
  • 5:48 - 5:53
    tvoří 97,5% slaná voda,
    převážně v našich oceánech.
  • 5:53 - 5:55
    Jenom 2,5% tvoří sladká voda.
  • 5:55 - 6:00
    A dokonce jen velmi málo
    z těch 2,5% sladké vody je tím,
  • 6:00 - 6:03
    co si zpravidla představujeme
    jako sladkou vodou – jezera a řeky.
  • 6:03 - 6:05
    Když přemýšlím o sladké
    vodě, řeknu si jo,
  • 6:05 - 6:07
    pokud bych šel k jezeru nebo řece,
  • 6:07 - 6:09
    to je to, co by se teoreticky dalo pít.
  • 6:09 - 6:12
    Ale většina toho je totiž v ledovcích
  • 6:12 - 6:14
    a trvalé sněhové pokrývce.
  • 6:14 - 6:18
    Čili to je sníh, nebo led,
    který jednoduše netaje.
  • 6:18 - 6:21
    A to člověka nutí přemýšlet
    o tom, co by se stalo,
  • 6:21 - 6:22
    kdyby tahle hmota měla roztát.
  • 6:22 - 6:24
    A pak také máte podzemní vodu,
  • 6:24 - 6:25
    ke které můžeme mít přístup.
  • 6:25 - 6:28
    To je důvod, proč lidé hloubí studny.
  • 6:28 - 6:32
    Takže mluvíme o tom, co podzemní
    vodu obsahuje: půdní vlhkost,
  • 6:32 - 6:34
    bažinaté vody a permafrost.
  • 6:34 - 6:38
    Velmi malá část z toho je
    tedy v jezerech a řekách,
  • 6:38 - 6:40
    což mi osobně připadá úchvatné.
  • 6:40 - 6:43
    Upřímně nebylo mi to zřejmé,
    dokud jsem neviděl tento graf.
  • 6:43 - 6:45
    Tak a další opravdu zajímavou věcí je,
  • 6:45 - 6:48
    jak dlouho průměrně mohou
    molekuly vody zůstávat
  • 6:48 - 6:51
    v různých částech tohoto koloběhu vody.
  • 6:51 - 6:54
    Pokud půjdu zpátky sem,
    můžete si představit,
  • 6:54 - 6:57
    že molekula vody může
    velmi dlouho zůstávat v oceánu,
  • 6:57 - 6:59
    zvláště, víte…, ona se bude přemisťovat,
  • 6:59 - 7:02
    v závislosti na oceánských
    proudech a teplotě
  • 7:02 - 7:04
    a všem takovém,
    ale můžete si představit,
  • 7:04 - 7:07
    že by v oceánu mohla zůstat
    v kapalné formě po velmi dlouhou dobu.
  • 7:07 - 7:09
    A možná že stráví kratší dobu v mraku.
  • 7:09 - 7:11
    A lidé totiž tohle studují,
  • 7:11 - 7:13
    což mi přijde fascinující.
  • 7:13 - 7:16
    Docela by mě zajímalo, jak se
    vlastně k těm datům dostali.
  • 7:16 - 7:21
    Ale tohle je průměrná
    doba setrvání vodních molekul.
  • 7:21 - 7:23
    A jak můžete vidět zde,
  • 7:23 - 7:27
    voda může setrvat v ledovcích
    a v permafrostu velmi dlouho,
  • 7:27 - 7:29
    bavíme se o tom, že by to
    mohlo být až 10 000 let
  • 7:29 - 7:31
    a všechno to jsou přibližná čísla.
  • 7:31 - 7:34
    Jako podzemní voda mohou molekuly
    setrvat jakkoli dlouho od 2 týdnů
  • 7:34 - 7:36
    až po 10 000 let, myslím,
  • 7:36 - 7:38
    podle toho, jak je daná
    podzemní voda izolovaná.
  • 7:38 - 7:42
    Mohou být v oceánech a v mořích
    jako slaná voda po 4 000 let
  • 7:42 - 7:45
    a my se na to můžeme podívat na celé,
  • 7:45 - 7:46
    na celou tu cestu.
  • 7:46 - 7:50
    V živých organismech setrvá
    vodní molekula v průměru…,
  • 7:50 - 7:52
    molekuly vody vydrží zhruba týden.
  • 7:52 - 7:56
    V atmosféře, tam se dostává
    vodní pára a přeměňuje na mrak
  • 7:56 - 7:59
    a vypadává v podobě srážek.
    V průměru jeden a půl týdne.
  • 7:59 - 8:00
    Znovu, tohle jsou průměry.
  • 8:00 - 8:01
    Neznamená to,
  • 8:01 - 8:05
    že každá molekula někde setrvá
    přesně jeden a půl týdne v atmosféře,
  • 8:05 - 8:07
    ale je to dost zajímavá věc k zamyšlení
  • 8:07 - 8:09
    a dává vám trochu víc smysl,
  • 8:09 - 8:10
    kde je všechna ta voda
  • 8:10 - 8:13
    a jak to všechno funguje s koloběhem vody.
Title:
Koloběh vody | Ekologie | Khanova škola
Description:

more » « less
Video Language:
English
Team:
Khan Academy
Duration:
08:14

Czech subtitles

Revisions Compare revisions