-
Pojďme si trochu popovídat
o koloběhu vody,
-
který nám je všem dobře známý.
-
Všichni jsme totiž jeho součástí,
-
každý okamžik našeho života.
-
Možná si to ani plně neuvědomujeme.
-
Tak se vrhněme na ten koloběh.
-
Začnu s vypařováním.
-
Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu,
-
nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem.
-
A v každém okamžiku se bude
voda vypařovat z povrchu.
-
Molekuly vody, které
byly v kapalném stavu,
-
v kapalném stavu mají dostatek
energie, aby vyrazily pryč
-
a aby se přeměnily do plynného stavu.
-
A vodu v plynném stavu
nazýváme pára, vodní pára.
-
Vodní, vodní pára.
-
Takže vodní pára bude stoupat,
-
pravděpodobně se vzduchem,
který se na povrchu ohřál vlivem slunce
-
a ve hře je další komplexnější dynamika.
-
Ale jak stoupá a jak
celková teplota klesá,
-
vodní pára se vysráží do malých kapiček.
-
Vysráží se okolo drobných částic vzduchu,
-
malých částic prachu,
které ani pouhým okem nevidíte,
-
a to je tím, co tvoří mraky.
-
Takže tohle jsou malé částice
-
a takhle je voda zpátky v kapalné formě,
molekuly vody už nejsou jednotlivě,
-
nyní na sebe mohou vzájemně působit
-
a ony se sráží okolo těchto malých,
mikroskopických částic prachu,
-
čímž vytvoří vodní kapičky.
-
A když jsou dost chladné,
mohou vytvořit malé ledové krystalky,
-
a to jsou mraky.
-
A tady vidíme, že je řeč o pohybu,
-
vezměte si ty mraky,
zjevně, když se podíváte ven
-
a vidíte mraky, tak se
s větrem pohybují.
-
A tak se všechny ty kapičky
mohou pohybovat s okolním větrem.
-
Když ty kapičky dostatečně ztěžknou,
-
sráží se a vypadávají srážky.
-
Teď by se mohly vysrážet
zpátky tam, kde to začalo,
-
mohly by zamířit zpátky do oceánu.
-
Nebo by mohly zamířit na horu tady
-
a za předpokladu, že je
vzduch dostatečně studený
-
a že máte správné podmínky,
-
mohou být ty srážky sněhové.
-
Mohou tam zůstat jako sníh, právě tady
-
nebo jako led, pak se ale může oteplit,
-
nebo se taky nemusí oteplit,
ale pokud se oteplí,
-
tak potom by roztály,
-
a roztátý sníh by odtékal dolů.
-
A to vidíte tady.
-
Pokud srážky dopadají v této oblasti,
-
řekněme, že nejsou dostatečně
studené na to, aby byly sněhem,
-
mluvíme o dešti
-
Tak, většina vody bude vlastně
prosakovat dolů do půdy.
-
Takže většina míří dolů.
-
Rozhlédneme se kolem sebe
a vidíme řeky a jezera,
-
říkáme si ty jo,
tady je hodně vody.
-
Ale ono se ukáže, že mnohem víc vody
je uvnitř země a samozřejmě v oceánu.
-
A o tom budeme trochu mluvit.
-
Máte tedy vodu, která se utváří
v těchto podzemních, vodonosných vrstvách.
-
Ale část z toho skončí v těchto jezerech
-
a tato jezera jsou obvykle v situaci,
-
kdy je země buď už nasáklá vodou,
-
nebo tam je správný druh horniny,
-
takže dokáže zadržet vodu tady nahoře.
-
a stejně tak řeky jsou
tvořené stékající vodou,
-
potoky z tajícího sněhu
můžou báječně naplnit řeky.
-
A obecně, když vidíte potok
nebo řeku blízko vašeho domu,
-
jak se plní, hlavně když prší,
-
to je dobré znamení, že podzemní
voda už je dost nasycená,
-
a tak odtéká do této řeky.
-
A to je obecně koloběh vody.
-
Máte vypařování, kondenzaci do mraků,
-
případně srážky,
a tak to pokračuje,
-
znovu a znovu a znovu.
-
Ve hře jsou samozřejmě další faktory.
-
To jsou třeba rostliny.
-
Rostliny přijímají vodu
ze svrchní půdy, z míst,
-
kam až jim sahají kořeny.
-
A potom využijí vodu k transportu živin
-
zespoda z půdy nahoru do listů.
-
Voda je také použita jako
součást procesu fotosyntézy,
-
o které jsme se učili v mnoha videích.
-
A hodně té vody se transpiruje.
-
Takže ještě jednou, tohle je transpirace,
-
v podstatě vypařování vody z listů.
-
Tady nad tím vidíte slovo "sublimace".
-
Při ní dojde k přechodu přímo
z pevné formy vody, z ledu,
-
do plynné formy vody, do vodní páry.
-
A tohle se děje v situaci, kdy je chladno
-
a když je velmi, velmi, velmi, velmi sucho
-
a když je obecně nízký tlak.
-
Takže místo toho aby došlo
k přeměně do kapalného skupenství,
-
molekuly vody začnou právě tehdy
odcházet jako vodní pára.
-
A my jsme toho přirozeně součástí.
-
No a jak jsme toho součástí?
-
Napijeme se téhle sladké vody,
-
naše těla jsou vlastně převážně z vody.
-
Buňky našeho těla jsou ze 70% voda.
-
Pro všechno, o čem se učíme v biologii,
je voda klíčovým prostředím pro to,
-
aby proběhly všechny děje.
-
Potom, co tu vodu využijeme,
-
se dostane ven z našeho těla
-
a pak pokračuje dál
jako součást koloběhu vody.
-
A teď jedna věc, která mi
přijde opravdu zajímavá,
-
jako organismus, který
je závislý na sladké vodě,
-
když se řekne sladká voda,
-
myslí se tím voda bez soli,
-
jako protiklad ke slané vodě.
-
Takže opravdu potřebujeme
sladkou vodu v tomto jezeru,
-
nebo v této řece, anebo
můžeme vykopat studnu,
-
abychom mohli získat vodu
z těchto vodonosných vrstev.
-
Ve skutečnosti se ukazuje,
-
že jen velmi malá část z veškeré
vody na světě je sladká voda.
-
A tak mi dovolte vám ukázat
tento graf tady pod tím.
-
Odjakživa jsem to věděl,
ale nikdy jsem úplně nedocenil,
-
jak málo je sladké vody.
-
Čili z veškeré vody na naší planetě,
-
tvoří 97,5% slaná voda,
převážně v našich oceánech.
-
Jenom 2,5% tvoří sladká voda.
-
A dokonce jen velmi málo
z těch 2,5% sladké vody je tím,
-
co si zpravidla představujeme
jako sladkou vodou – jezera a řeky.
-
Když přemýšlím o sladké
vodě, řeknu si jo,
-
pokud bych šel k jezeru nebo řece,
-
to je to, co by se teoreticky dalo pít.
-
Ale většina toho je totiž v ledovcích
-
a trvalé sněhové pokrývce.
-
Čili to je sníh, nebo led,
který jednoduše netaje.
-
A to člověka nutí přemýšlet
o tom, co by se stalo,
-
kdyby tahle hmota měla roztát.
-
A pak také máte podzemní vodu,
-
ke které můžeme mít přístup.
-
To je důvod, proč lidé hloubí studny.
-
Takže mluvíme o tom, co podzemní
vodu obsahuje: půdní vlhkost,
-
bažinaté vody a permafrost.
-
Velmi malá část z toho je
tedy v jezerech a řekách,
-
což mi osobně připadá úchvatné.
-
Upřímně nebylo mi to zřejmé,
dokud jsem neviděl tento graf.
-
Tak a další opravdu zajímavou věcí je,
-
jak dlouho průměrně mohou
molekuly vody zůstávat
-
v různých částech tohoto koloběhu vody.
-
Pokud půjdu zpátky sem,
můžete si představit,
-
že molekula vody může
velmi dlouho zůstávat v oceánu,
-
zvláště, víte…, ona se bude přemisťovat,
-
v závislosti na oceánských
proudech a teplotě
-
a všem takovém,
ale můžete si představit,
-
že by v oceánu mohla zůstat
v kapalné formě po velmi dlouhou dobu.
-
A možná že stráví kratší dobu v mraku.
-
A lidé totiž tohle studují,
-
což mi přijde fascinující.
-
Docela by mě zajímalo, jak se
vlastně k těm datům dostali.
-
Ale tohle je průměrná
doba setrvání vodních molekul.
-
A jak můžete vidět zde,
-
voda může setrvat v ledovcích
a v permafrostu velmi dlouho,
-
bavíme se o tom, že by to
mohlo být až 10 000 let
-
a všechno to jsou přibližná čísla.
-
Jako podzemní voda mohou molekuly
setrvat jakkoli dlouho od 2 týdnů
-
až po 10 000 let, myslím,
-
podle toho, jak je daná
podzemní voda izolovaná.
-
Mohou být v oceánech a v mořích
jako slaná voda po 4 000 let
-
a my se na to můžeme podívat na celé,
-
na celou tu cestu.
-
V živých organismech setrvá
vodní molekula v průměru…,
-
molekuly vody vydrží zhruba týden.
-
V atmosféře, tam se dostává
vodní pára a přeměňuje na mrak
-
a vypadává v podobě srážek.
V průměru jeden a půl týdne.
-
Znovu, tohle jsou průměry.
-
Neznamená to,
-
že každá molekula někde setrvá
přesně jeden a půl týdne v atmosféře,
-
ale je to dost zajímavá věc k zamyšlení
-
a dává vám trochu víc smysl,
-
kde je všechna ta voda
-
a jak to všechno funguje s koloběhem vody.