1
00:00:00,000 --> 00:00:02,074
Pojďme si trochu popovídat
o koloběhu vody,

2
00:00:02,074 --> 00:00:04,328
který nám je všem dobře známý.

3
00:00:04,328 --> 00:00:06,096
Všichni jsme totiž jeho součástí,

4
00:00:06,096 --> 00:00:07,509
každý okamžik našeho života.

5
00:00:07,509 --> 00:00:09,312
Možná si to ani plně neuvědomujeme.

6
00:00:09,312 --> 00:00:11,011
Tak se vrhněme na ten koloběh.

7
00:00:11,011 --> 00:00:12,706
Začnu s vypařováním.

8
00:00:12,706 --> 00:00:15,288
Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu,

9
00:00:15,288 --> 00:00:17,695
nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem.

10
00:00:17,695 --> 00:00:22,408
A v každém okamžiku se bude
voda vypařovat z povrchu.

11
00:00:22,408 --> 00:00:24,832
Molekuly vody, které
byly v kapalném stavu,

12
00:00:24,832 --> 00:00:29,334
v kapalném stavu mají dostatek
energie, aby vyrazily pryč

13
00:00:29,334 --> 00:00:32,411
a aby se přeměnily do plynného stavu.

14
00:00:32,919 --> 00:00:37,069
A vodu v plynném stavu
nazýváme pára, vodní pára.

15
00:00:37,069 --> 00:00:40,402
Vodní, vodní pára.

16
00:00:41,261 --> 00:00:45,395
Takže vodní pára bude stoupat,

17
00:00:45,395 --> 00:00:49,685
pravděpodobně se vzduchem,
který se na povrchu ohřál vlivem slunce

18
00:00:49,685 --> 00:00:54,304
a ve hře je další komplexnější dynamika.

19
00:00:54,304 --> 00:00:57,548
Ale jak stoupá a jak
celková teplota klesá,

20
00:00:57,548 --> 00:01:02,145
vodní pára se vysráží do malých kapiček.

21
00:01:02,646 --> 00:01:04,869
Vysráží se okolo drobných částic vzduchu,

22
00:01:04,869 --> 00:01:07,783
malých částic prachu,
které ani pouhým okem nevidíte,

23
00:01:07,783 --> 00:01:09,847
a to je tím, co tvoří mraky.

24
00:01:09,847 --> 00:01:14,014
Takže tohle jsou malé částice

25
00:01:14,532 --> 00:01:19,323
a takhle je voda zpátky v kapalné formě,
molekuly vody už nejsou jednotlivě,

26
00:01:19,323 --> 00:01:23,513
nyní na sebe mohou vzájemně působit

27
00:01:23,513 --> 00:01:29,187
a ony se sráží okolo těchto malých,
mikroskopických částic prachu,

28
00:01:29,187 --> 00:01:31,114
čímž vytvoří vodní kapičky.

29
00:01:31,231 --> 00:01:35,342
A když jsou dost chladné,
mohou vytvořit malé ledové krystalky,

30
00:01:35,342 --> 00:01:37,572
a to jsou mraky.

31
00:01:37,572 --> 00:01:40,556
A tady vidíme, že je řeč o pohybu,

32
00:01:40,556 --> 00:01:42,990
vezměte si ty mraky,
zjevně, když se podíváte ven

33
00:01:42,990 --> 00:01:45,841
a vidíte mraky, tak se
s větrem pohybují.

34
00:01:45,841 --> 00:01:50,449
A tak se všechny ty kapičky
mohou pohybovat s okolním větrem.

35
00:01:51,025 --> 00:01:52,878
Když ty kapičky dostatečně ztěžknou,

36
00:01:52,878 --> 00:01:55,964
sráží se a vypadávají srážky.

37
00:01:55,964 --> 00:01:58,888
Teď by se mohly vysrážet
zpátky tam, kde to začalo,

38
00:01:58,888 --> 00:02:01,349
mohly by zamířit zpátky do oceánu.

39
00:02:01,349 --> 00:02:04,231
Nebo by mohly zamířit na horu tady

40
00:02:04,231 --> 00:02:07,707
a za předpokladu, že je
vzduch dostatečně studený

41
00:02:07,707 --> 00:02:09,463
a že máte správné podmínky,

42
00:02:09,463 --> 00:02:10,968
mohou být ty srážky sněhové.

43
00:02:10,968 --> 00:02:14,589
Mohou tam zůstat jako sníh, právě tady

44
00:02:14,589 --> 00:02:18,513
nebo jako led, pak se ale může oteplit,

45
00:02:18,513 --> 00:02:20,879
nebo se taky nemusí oteplit,
ale pokud se oteplí,

46
00:02:20,879 --> 00:02:22,623
tak potom by roztály,

47
00:02:22,623 --> 00:02:25,649
a roztátý sníh by odtékal dolů.

48
00:02:25,649 --> 00:02:26,837
A to vidíte tady.

49
00:02:26,837 --> 00:02:29,674
Pokud srážky dopadají v této oblasti,

50
00:02:29,674 --> 00:02:33,990
řekněme, že nejsou dostatečně
studené na to, aby byly sněhem,

51
00:02:33,990 --> 00:02:36,249
mluvíme o dešti

52
00:02:36,249 --> 00:02:41,895
Tak, většina vody bude vlastně
prosakovat dolů do půdy.

53
00:02:42,418 --> 00:02:44,293
Takže většina míří dolů.

54
00:02:44,293 --> 00:02:46,628
Rozhlédneme se kolem sebe
a vidíme řeky a jezera,

55
00:02:46,628 --> 00:02:48,293
říkáme si ty jo,
tady je hodně vody.

56
00:02:48,293 --> 00:02:53,188
Ale ono se ukáže, že mnohem víc vody
je uvnitř země a samozřejmě v oceánu.

57
00:02:53,286 --> 00:02:55,227
A o tom budeme trochu mluvit.

58
00:02:55,227 --> 00:03:02,600
Máte tedy vodu, která se utváří
v těchto podzemních, vodonosných vrstvách.

59
00:03:02,604 --> 00:03:05,435
Ale část z toho skončí v těchto jezerech

60
00:03:05,435 --> 00:03:07,535
a tato jezera jsou obvykle v situaci,

61
00:03:07,535 --> 00:03:12,070
kdy je země buď už nasáklá vodou,

62
00:03:12,070 --> 00:03:14,011
nebo tam je správný druh horniny,

63
00:03:14,011 --> 00:03:15,930
takže dokáže zadržet vodu tady nahoře.

64
00:03:15,930 --> 00:03:18,798
a stejně tak řeky jsou
tvořené stékající vodou,

65
00:03:18,798 --> 00:03:22,850
potoky z tajícího sněhu
můžou báječně naplnit řeky.

66
00:03:22,850 --> 00:03:26,616
A obecně, když vidíte potok
nebo řeku blízko vašeho domu,

67
00:03:26,616 --> 00:03:28,328
jak se plní, hlavně když prší,

68
00:03:28,328 --> 00:03:31,633
to je dobré znamení, že podzemní
voda už je dost nasycená,

69
00:03:31,633 --> 00:03:34,533
a tak odtéká do této řeky.

70
00:03:35,065 --> 00:03:37,948
A to je obecně koloběh vody.

71
00:03:37,948 --> 00:03:39,969
Máte vypařování, kondenzaci do mraků,

72
00:03:39,969 --> 00:03:42,111
případně srážky,
a tak to pokračuje,

73
00:03:42,111 --> 00:03:44,037
znovu a znovu a znovu.

74
00:03:44,037 --> 00:03:46,107
Ve hře jsou samozřejmě další faktory.

75
00:03:46,107 --> 00:03:47,894
To jsou třeba rostliny.

76
00:03:47,894 --> 00:03:51,690
Rostliny přijímají vodu
ze svrchní půdy, z míst,

77
00:03:51,690 --> 00:03:54,037
kam až jim sahají kořeny.

78
00:03:54,037 --> 00:03:57,247
A potom využijí vodu k transportu živin

79
00:03:57,247 --> 00:03:59,827
zespoda z půdy nahoru do listů.

80
00:03:59,827 --> 00:04:02,776
Voda je také použita jako
součást procesu fotosyntézy,

81
00:04:02,776 --> 00:04:05,275
o které jsme se učili v mnoha videích.

82
00:04:05,521 --> 00:04:09,843
A hodně té vody se transpiruje.

83
00:04:09,843 --> 00:04:12,861
Takže ještě jednou, tohle je transpirace,

84
00:04:12,861 --> 00:04:15,503
v podstatě vypařování vody z listů.

85
00:04:15,503 --> 00:04:19,316
Tady nad tím vidíte slovo "sublimace".

86
00:04:19,711 --> 00:04:22,885
Při ní dojde k přechodu přímo
z pevné formy vody, z ledu,

87
00:04:22,885 --> 00:04:27,097
do plynné formy vody, do vodní páry.

88
00:04:27,097 --> 00:04:29,745
A tohle se děje v situaci, kdy je chladno

89
00:04:29,745 --> 00:04:32,218
a když je velmi, velmi, velmi, velmi sucho

90
00:04:32,218 --> 00:04:35,501
a když je obecně nízký tlak.

91
00:04:35,501 --> 00:04:38,819
Takže místo toho aby došlo
k přeměně do kapalného skupenství,

92
00:04:38,819 --> 00:04:43,478
molekuly vody začnou právě tehdy
odcházet jako vodní pára.

93
00:04:43,833 --> 00:04:46,149
A my jsme toho přirozeně součástí.

94
00:04:46,149 --> 00:04:47,497
No a jak jsme toho součástí?

95
00:04:47,497 --> 00:04:49,760
Napijeme se téhle sladké vody,

96
00:04:49,760 --> 00:04:52,108
naše těla jsou vlastně převážně z vody.

97
00:04:52,108 --> 00:04:54,632
Buňky našeho těla jsou ze 70% voda.

98
00:04:54,632 --> 00:04:58,540
Pro všechno, o čem se učíme v biologii,
je voda klíčovým prostředím pro to,

99
00:04:58,540 --> 00:05:01,837
aby proběhly všechny děje.

100
00:05:01,837 --> 00:05:03,587
Potom, co tu vodu využijeme,

101
00:05:03,587 --> 00:05:07,271
se dostane ven z našeho těla

102
00:05:07,271 --> 00:05:11,309
a pak pokračuje dál
jako součást koloběhu vody.

103
00:05:11,309 --> 00:05:13,717
A teď jedna věc, která mi
přijde opravdu zajímavá,

104
00:05:13,717 --> 00:05:17,356
jako organismus, který
je závislý na sladké vodě,

105
00:05:17,356 --> 00:05:18,646
když se řekne sladká voda,

106
00:05:18,646 --> 00:05:19,935
myslí se tím voda bez soli,

107
00:05:19,935 --> 00:05:21,768
jako protiklad ke slané vodě.

108
00:05:21,768 --> 00:05:24,532
Takže opravdu potřebujeme
sladkou vodu v tomto jezeru,

109
00:05:24,532 --> 00:05:27,490
nebo v této řece, anebo
můžeme vykopat studnu,

110
00:05:27,490 --> 00:05:30,762
abychom mohli získat vodu
z těchto vodonosných vrstev.

111
00:05:30,762 --> 00:05:32,828
Ve skutečnosti se ukazuje,

112
00:05:32,828 --> 00:05:37,321
že jen velmi malá část z veškeré
vody na světě je sladká voda.

113
00:05:37,377 --> 00:05:40,740
A tak mi dovolte vám ukázat
tento graf tady pod tím.

114
00:05:40,740 --> 00:05:43,370
Odjakživa jsem to věděl,
ale nikdy jsem úplně nedocenil,

115
00:05:43,370 --> 00:05:45,583
jak málo je sladké vody.

116
00:05:45,583 --> 00:05:47,987
Čili z veškeré vody na naší planetě,

117
00:05:47,987 --> 00:05:52,740
tvoří 97,5% slaná voda,
převážně v našich oceánech.

118
00:05:52,740 --> 00:05:55,061
Jenom 2,5% tvoří sladká voda.

119
00:05:55,061 --> 00:05:59,882
A dokonce jen velmi málo
z těch 2,5% sladké vody je tím,

120
00:05:59,882 --> 00:06:03,078
co si zpravidla představujeme
jako sladkou vodou – jezera a řeky.

121
00:06:03,143 --> 00:06:05,130
Když přemýšlím o sladké
vodě, řeknu si jo,

122
00:06:05,130 --> 00:06:07,019
pokud bych šel k jezeru nebo řece,

123
00:06:07,019 --> 00:06:09,073
to je to, co by se teoreticky dalo pít.

124
00:06:09,073 --> 00:06:11,520
Ale většina toho je totiž v ledovcích

125
00:06:11,520 --> 00:06:13,827
a trvalé sněhové pokrývce.

126
00:06:13,827 --> 00:06:18,199
Čili to je sníh, nebo led,
který jednoduše netaje.

127
00:06:18,199 --> 00:06:20,546
A to člověka nutí přemýšlet
o tom, co by se stalo,

128
00:06:20,546 --> 00:06:22,322
kdyby tahle hmota měla roztát.

129
00:06:22,322 --> 00:06:24,083
A pak také máte podzemní vodu,

130
00:06:24,083 --> 00:06:25,456
ke které můžeme mít přístup.

131
00:06:25,456 --> 00:06:27,987
To je důvod, proč lidé hloubí studny.

132
00:06:27,987 --> 00:06:31,724
Takže mluvíme o tom, co podzemní
vodu obsahuje: půdní vlhkost,

133
00:06:31,724 --> 00:06:33,813
bažinaté vody a permafrost.

134
00:06:33,813 --> 00:06:37,637
Velmi malá část z toho je
tedy v jezerech a řekách,

135
00:06:37,637 --> 00:06:39,615
což mi osobně připadá úchvatné.

136
00:06:39,615 --> 00:06:43,299
Upřímně nebylo mi to zřejmé,
dokud jsem neviděl tento graf.

137
00:06:43,299 --> 00:06:45,178
Tak a další opravdu zajímavou věcí je,

138
00:06:45,178 --> 00:06:48,294
jak dlouho průměrně mohou
molekuly vody zůstávat

139
00:06:48,294 --> 00:06:50,747
v různých částech tohoto koloběhu vody.

140
00:06:50,747 --> 00:06:53,891
Pokud půjdu zpátky sem,
můžete si představit,

141
00:06:53,891 --> 00:06:56,862
že molekula vody může
velmi dlouho zůstávat v oceánu,

142
00:06:56,862 --> 00:06:58,967
zvláště, víte…, ona se bude přemisťovat,

143
00:06:58,967 --> 00:07:01,674
v závislosti na oceánských
proudech a teplotě

144
00:07:01,674 --> 00:07:03,585
a všem takovém,
ale můžete si představit,

145
00:07:03,585 --> 00:07:06,907
že by v oceánu mohla zůstat
v kapalné formě po velmi dlouhou dobu.

146
00:07:06,907 --> 00:07:09,237
A možná že stráví kratší dobu v mraku.

147
00:07:09,237 --> 00:07:11,338
A lidé totiž tohle studují,

148
00:07:11,338 --> 00:07:12,631
což mi přijde fascinující.

149
00:07:12,631 --> 00:07:16,133
Docela by mě zajímalo, jak se
vlastně k těm datům dostali.

150
00:07:16,252 --> 00:07:20,601
Ale tohle je průměrná
doba setrvání vodních molekul.

151
00:07:20,601 --> 00:07:22,616
A jak můžete vidět zde,

152
00:07:22,616 --> 00:07:26,865
voda může setrvat v ledovcích
a v permafrostu velmi dlouho,

153
00:07:26,865 --> 00:07:29,449
bavíme se o tom, že by to
mohlo být až 10 000 let

154
00:07:29,449 --> 00:07:31,072
a všechno to jsou přibližná čísla.

155
00:07:31,072 --> 00:07:34,330
Jako podzemní voda mohou molekuly
setrvat jakkoli dlouho od 2 týdnů

156
00:07:34,330 --> 00:07:35,736
až po 10 000 let, myslím,

157
00:07:35,736 --> 00:07:38,333
podle toho, jak je daná
podzemní voda izolovaná.

158
00:07:38,333 --> 00:07:42,211
Mohou být v oceánech a v mořích
jako slaná voda po 4 000 let

159
00:07:42,211 --> 00:07:44,507
a my se na to můžeme podívat na celé,

160
00:07:44,507 --> 00:07:46,470
na celou tu cestu.

161
00:07:46,470 --> 00:07:49,973
V živých organismech setrvá
vodní molekula v průměru…,

162
00:07:49,973 --> 00:07:52,248
molekuly vody vydrží zhruba týden.

163
00:07:52,248 --> 00:07:55,860
V atmosféře, tam se dostává
vodní pára a přeměňuje na mrak

164
00:07:55,860 --> 00:07:58,849
a vypadává v podobě srážek.
V průměru jeden a půl týdne.

165
00:07:58,849 --> 00:08:00,107
Znovu, tohle jsou průměry.

166
00:08:00,107 --> 00:08:01,026
Neznamená to,

167
00:08:01,026 --> 00:08:04,623
že každá molekula někde setrvá
přesně jeden a půl týdne v atmosféře,

168
00:08:04,623 --> 00:08:06,597
ale je to dost zajímavá věc k zamyšlení

169
00:08:06,597 --> 00:08:08,578
a dává vám trochu víc smysl,

170
00:08:08,578 --> 00:08:10,018
kde je všechna ta voda

171
00:08:10,018 --> 00:08:12,863
a jak to všechno funguje s koloběhem vody.