Digesting Food

Jedním z klíčů k pochopení dětské výživy

je pochopení toho, co se s jídlem děje potom,

co projde ústy dítěte.

Začněme tím, že si nakreslíme
jednoduchý model trávicího traktu

Všechno jídlo, které dítě sní,
můžeme rozdělit do tří základních kategorií,

kterým říkáme makro-nutrienty.

Každá skupina makro-nutrientů
je trávena trochu jiným způsobem.

Každou skupinu označíme jinou barvou,
abychom mohli sledovat,

co se s makro-nutrienty během trávení děje.

Hlavními makro-nutrienty jsou cukry,

tuky a bílkoviny.

Použijeme-li termín mikro-nutrienty,

pak mluvíme a látkách jako vitamíny a minerály

a další důležité složky potravy.

Trávicí trakt je vlastně dlouhá trubice,

která vede od úst směrem dolů k řitnímu otvoru.

Budeme tedy sledovat trubici
a mapovat cestu potravy

poté, co projde ústy a
prochází celou trávicí trubicí,

která nás povede skrz zažívací trakt.

Trávení začíná už v ústech aktivním žvýkáním.

To je důležitá část trávení,
která je často přehlížena.

Velké kusy potravy jsou zde rozmělněny

na menší kousky, které mohou být dále rozkládány

různými enzymy.

Některé enzymy jsou produkovány
přímo v dutině ústní

žlázami, kterým říkáme slinné žlázy.

Slinné žlázy produkují sliny, překvapivě.

Ve slinách jsou některé enzymy,

které si také barevně odlišíme.

První enzym, který nalezneme ve slinách je amyláza.

Amyláza startuje trávení cukrů,

proto ji píši fialovou.
Říkáme jí slinná amyláza,

protože existuje ještě další druh amylázy,
o které budeme mluvit později

v průběhu dalšího trávení.

Další enzym, který ve slinách najdeme je lipáza.

Také říkáme slinná lipáza,
protože je i jiný druh lipázy,

o které budeme mluvit.

Lipáza startuje trávení tuků, píšu ji tedy žlutě.

Potrava je rozžvýkána v ústech a polknuta.

Rozžvýkané sousto vstupuje do trubice,

je smícháno se slinnými šťávami,

nebo slinnými enzymy

a putuje trubicí do jícnu.

Toto je jícen.

Jícen vede do další části trávicího traktu,

které říkáme žaludek - toto je žaludek.

Tady je svěrač nebo jakási záklopka,

které říkáme dolní jícnový svěrač.

Svěrač kryje vstup do žaludku.

Když záklopka netěsní,
může trávenina prosakovat

ze žaludku zpět do jícnu
a způsobit tak pálení žáhy.

Jakmile potrava vstoupí do žaludku,
smíchá se s látkami,

které jsou v žaludku produkovány.

Je to kyselina chlorovodíková
neboli žaludeční kyselina,

budu psát HCl, což je chemická značka

pro kyselinu chlorovodíkovou.

V žaludku je produkován také
trávicí enzym zvaný pepsin.

Pepsin píšu zeleně, protože
má na starost trávení bílkovin.

Další látka, kterou žaludek
produkuje je enzym lipáza.

Jde o gastrickou lipázu - gastrická znamená, že pochází ze žaludku -

a podobně jako slinná lipáza
pokračuje gastrická lipáza

v trávení tuků, které vstoupí do žaludku.

Žaludek je svalnatý orgán a svými stahy neustále víří tráveninu, kterou obsahuje.

Potrava, která z jícnu přijde
jako rozžvýkané sousto,

opouští žaludek už jako kapalina.

Kapalinu, která žaludek opouští,
nazýváme chymus (trávenina).

Chymus opouští žaludek skrz další
přepážku nebo svěrač.

Jde o pylorický svěrač (vrátník).

(zmínka o hláskování slova)

Jakmile chymus projde skrz vrátník,

vstupuje do první části tenkého střeva.

Tuto část nazýváme dvanáctník.

Dvanáctník...

Ve dvanáctníku neboli duodenu

probíhají velmi důležité procesy.

V játrech je produkována látka,
které říkáme žluč.

Žluč, pokud není ihned potřeba,
je uskladněna v játrech.

Je zde vytvářena a uskladněna.

Nakreslím, že žluč přichází z jater.

Ve skutečnosti je uložena v malém orgánu, kterému říkáme žlučník.

Ten je tady a uskladňuje žluč.

Tady udělám popisek - žlučník.

Tohle jsou naše játra....
Když je žluč z jater potřeba -

žluč napíšu tady žlutě,

takže jistě odhadnete, co pomáhá trávit.

Když je žluč potřeba,
je sekretována ze žlučníku

a vstupuje do dvanáctníku právě tady.

Pak máme ještě další orgán,
který také produkuje látky

do dvanáctníku. Přímo tady.

Nakreslím ho modře a tento
orgán se jmenuje slinivka.

Slinivka je velmi důležitá.

Produkuje pravděpodobně
nejdůležitější trávicí enzymy

do tenkého střeva,
těmto enzymům říkáme amylázy,

pankreatické amylázy
(pankreatické = ze slinivky).

Slinivka produkuje také pankreatické lipázy - další část trávení tuků.

Dále produkuje dva enzymy,
které se podílí na trávení bílkovin.

Jde o trypsin a chymotrypsin.

A všechny tyto věci se ději ve dvanáctníku.

Pak tenké střevo pokračuje.

Tenké střevo je dlouhé asi 5 - 6 metrů.

Je velmi dlouhé a zakroucené.

Nakreslím ho takhle.

Tyto záhyby tenkého střeva jsou
ve skutečnosti naskládány těsně jeden na druhý.

Druhá část tenkého střeva,

chci, abyste si dokázali představit,
jak je dlouhá.

Druhá část tenkého střeva
se nazývá lačník.

Lačník (jejunum).

A poslední část tenkého střeva
se nazývá kyčelník (ileum).

Zjednodušeně je tenké střevo místo,
kde jsou velké částice potravy

štěpeny na malé absorbovatelné jednotky,

které jsou ve střevě vstřebávány.

Dále se tenké střevo napojuje
na střevo tlusté.

Tlusté střevo je v podstatě takový sklad a vysoušeč zároveň.

Je zatočené kolem tenkého střeva v břišní dutině,
a dělí se na vzestupný, příčný

a sestupný tračník, který kreslím teď.

Končí částí ve tvaru písmene S,
které říkáme esovitá klička.

Tady je vzestupný tračník
tlustého střeva, příčný tračník

a sestupný tračník tady.

V tlustém střevu je
absorbována nadbytečná voda

a tvoří se výkaly.

Ty jsou vylučovány, jakmile projdou
skrz esovitou kličku.

To je koncový produkt našeho trávení

a výkaly vychází z těla skrz řitní otvor.

Čím déle výkaly zůstávají v tlustém střevu, tím méně obsahují vody,

protože voda a některé další látky

jsou zde absorbovány.

Takže jídlo, které sníme,
je rozžvýkáno v ústech,

rozžvýkané sousto je polknuto

a prochází jícnem.

Skrz dolní jícnový svěrač
prochází do žaludku,

kde je smícháno s žaludeční kyselinou,

pepsinem a lipázami a tvoří se chymus.

Chymus prochází skrz vrátník

do dvanáctníku.

Do dvanáctníku je přiváděna žluč

z jater a žlučníku

spolu s pankreatickými trávicími enzymy

amylázami, lipázami,
trypsinem a chymotrypsinem.

Jakmile je potrava rozložena
na malé absorbovatelné částečky,

je také absorbována, zatímco
prochází touto dlouhou trubicí.

Můžete vidět, kolik času trvá,

než se absorbují všechny živiny.
Nepotřebujeme, aby potrava

pouze prošla trávicím traktem, aniž by byly důležité živiny absorbovány.

Dále se dostáváme do tlustého střeva, tahle záklopka (kterou jsem nenakreslila)

se jmenuje ileocaekální záklopka,

protože leží mezi kyčelníkem (=ileum)
a slepým střevem (=caecum).

Zde leží červovitý výběžek slepého střeva.

Je to taková kapsička
v prodloužení slepého střeva.

Když například sníte
hroznové víno i se zrníčky

a budete mít navíc pěknou smůlu, jedno ze zrníček tam může uvíznout.

Červovitý výběžek se může ucpat,
naplnit se hnisem

a máte zánět slepého střeva.

Když budete mít štěstí a nic
z toho vás nepotká,

trávenina, která nemůže být
strávena ani absorbována,

projde do vzestupné části
tlustého střeva a pomalu se přesouvá

skrz příčný tračník a dolů do sestupného

a je postupně vysoušena a uskladňována.

Jakmile vstoupí do esovité kličky,
je spuštěna defekace

a výkaly jsou vylučovány skrz řitní otvor.

Tohle je obrázek toho, jak funguje trávení.

Teď bych chtěla znázornit jakýsi výřez,

abychom si dokázali představit,

co se děje v tenkém střevě.

Řekněme, že tohle je část tenkého střeva.

Co vidíme, je jakási svalnatá trubice.

Je to část tenkého střeva,
kterou jsme "vyřízli"

Uvnitř této trubice jsou jakési výběžky.

Tyto výběžky se nazývají klky, tohle je klk.

Píšu množné číslo - klky

a udělám šipku ke dvěma z nich,

abyste rozuměli, že je to množné číslo.

Klky mají za úkol zvětšovat
vnitřní povrch střeva,

aby byly všechny důležité živiny,
které do střeva přijdou,

správně absorbovány.

Všechny bílkoviny, tuky a cukry,

které procházejí střevem.

Abychom ještě více zvětšili vstřebávací plochu,

máme tyto malinké záhyby,
které vypadají jako vlasy.

Vystupují z klků a říkáme jim kartáčový lem.

Říká se jim také mikroklky.

Mikroklky tvoří kartáčový lem.

Kartáčový lem ještě zvětšuje
povrch sliznice

pro ještě lepší absorpci látek ve střevě.

A teď další pohled na to,
jak vypadá tenké střevo.

Co se děje ve střevě, když se podíváme
na takovýto výřez...

řez stěnou tenkého střeva.

Kdybychom se podívali dovnitř stěny střeva,

viděli bychom svalnatou stěnu

a tady jsou klky.

Protože jsme obrázek přiblížili,

můžeme vidět, že kartáčový lem z mikroklků,

je tvořen buňkami zvanými enterocyty.

Každá z těchto buněk má své vlastní jádro

a všechny jsou přizpůsobené
k absorpci

všech důležitých živin v tenkém střevě.

Tyto buňky se jmenují enterocyty.

Uvnitř každého z těchto klků

je také něco, čemu říkáme mízní céva.

Mízní céva je součást
lymfatického systému.

Mízní cévy jsou spojené
s lymfatickým systémem.

Protože je kreslím žlutě,
jistě uhodnete, že budou mít něco společného s tuky,

které přijdou do tenkého střeva.

Tuky byly emulgovány žlučí,

a byly gastrickou, slinnou
a pankreatickou lipázou

rozštěpeny na menší částečky.

Každá tato částečka tuku je
absorbována mízní cévou

a přivedena do lymfatického systému.

V každém klku

je také síť vlásečnic.

Každý z těchto klků, každá mízní céva

jsou obklopeny sítí vlásečnic,
které přivádí krev ke klkům

a také ji odvádí pryč.

Sítě vlásečnic odvádí krev pryč ze střeva.

Bílkoviny a cukry, tohle jsou cukry

a tohle proteiny. Tyto látky jsou absorbovány

přímo do krevního oběhu
v těchto sítích vlásečnic,

které obklopují mízní cévy.

Tady jsou cukry, takže můžete vidět,

jak malé částečky potravy, kterou sníme,

se dostává až do našeho krevního oběhu.

Příště se podíváme na to, jak naše tělo využívá stavební látky

jako zdroj energie, pro růst nebo je skladuje.