-
Za lesem, jak víme, není domeček,
ale rybník.
-
A v něm je málo vody i pro neplavce.
-
No, vida, aspoň kachnička.
-
A, dva nula pro zajíce.
-
Až za druhým lesem bude domeček.
-
No koukejte, jak ten pes zase vyrostl!
-
A copak naše Ája?
-
No, taky vyrostla.
-
Číslo na adrese souhlasí s číslem domu, že?
-
No tak v tom případě je to tady,
-
povídá si pan listonoš, on je totiž nový.
-
Propánakrále! A je bez sebe, lekl se tatínek.
-
Dejte tu obludu pryč, nebo mě sežere!
volá zoufale listonoš.
-
Prosím to není žádná obluda, ale hodný pejsek.
-
Hele, psaní od babičky.
-
Pozor, hodný, ale moc velký pes.
-
Moc hezký pejsek, povídá sousedka,
-
no a jak moudře kouká, že, jen promluvit!
-
Ahoj! řekl Fík. A sousedka - bác!
-
No a je bez sebe. Prosím vás, honem, vodu!
-
Snad jsem tak moc neřekl!
-
Nesmíš honit slepičky, vždyť jsou hloupé.
-
No právě!
-
Tati, on opravdu mluví.
-
No jo, mluví.
-
Maminko, ten pes umí mluvit!
-
To se musí využít!
-
Bude chodit nakupovat.
-
Fíku, dojdeš pro pivo.
-
Víš, kde je hospoda?
-
Jak by ne, řekl Fík.
-
A slušně pozdrav!
-
No vždyť já vím!
-
Dobrý den, pozdravil slušně Fík.
-
Pomoc!
-
Dobrý den!
-
No, copak jsem slušně nepozdravil?
bručel si pro sebe.
-
A šel dál.
-
Pomoc!
-
Dobrý den!
-
Dobrý den, odpověděl ředitel cirkusu.
-
Uáááá! Ten pes mluví!
-
No, co je jim?
-
Počkej, podívej, pejsku, povídá ředitel,
-
každý den dostaneš takovou kýtu,
když půjdeš k nám do cirkusu.
-
Pane řediteli, pane řediteli, já mám nápad!
-
Natřeme ho na pruhovano, ano?
-
Mluvící tygr, pane řediteli, bude lepší než
mluvící pes, že, pane řediteli?
-
No tak to ne, zaprotestoval Fík, a vůbec, musím pro pivo.
-
Dobrý den, prosil bych jedno pivo.
-
To šel asi pro to pivo.
-
Prosil bych pivo.
-
Tak se obsloužím sám.
-
Tak tady je jedno pivo.
-
No tohle není možný, já nevěřím svým očím!
-
zaúpěl tatínek. No tohle si vypiješ!
-
Tak vypiju, no, proč bych nevypil.
-
A od té doby potom už Fík nerostl.
-
Takže mu ta jeho bouda byla pořád dost velká.
