Za lesem, jak víme, není domeček,
ale rybník.
A v něm je málo vody i pro neplavce.
No, vida, aspoň kachnička.
A, dva nula pro zajíce.
Až za druhým lesem bude domeček.
No koukejte, jak ten pes zase vyrostl!
A copak naše Ája?
No, taky vyrostla.
Číslo na adrese souhlasí s číslem domu, že?
No tak v tom případě je to tady,
povídá si pan listonoš, on je totiž nový.
Propánakrále! A je bez sebe, lekl se tatínek.
Dejte tu obludu pryč, nebo mě sežere!
volá zoufale listonoš.
Prosím to není žádná obluda, ale hodný pejsek.
Hele, psaní od babičky.
Pozor, hodný, ale moc velký pes.
Moc hezký pejsek, povídá sousedka,
no a jak moudře kouká, že, jen promluvit!
Ahoj! řekl Fík. A sousedka - bác!
No a je bez sebe. Prosím vás, honem, vodu!
Snad jsem tak moc neřekl!
Nesmíš honit slepičky, vždyť jsou hloupé.
No právě!
Tati, on opravdu mluví.
No jo, mluví.
Maminko, ten pes umí mluvit!
To se musí využít!
Bude chodit nakupovat.
Fíku, dojdeš pro pivo.
Víš, kde je hospoda?
Jak by ne, řekl Fík.
A slušně pozdrav!
No vždyť já vím!
Dobrý den, pozdravil slušně Fík.
Pomoc!
Dobrý den!
No, copak jsem slušně nepozdravil?
bručel si pro sebe.
A šel dál.
Pomoc!
Dobrý den!
Dobrý den, odpověděl ředitel cirkusu.
Uáááá! Ten pes mluví!
No, co je jim?
Počkej, podívej, pejsku, povídá ředitel,
každý den dostaneš takovou kýtu,
když půjdeš k nám do cirkusu.
Pane řediteli, pane řediteli, já mám nápad!
Natřeme ho na pruhovano, ano?
Mluvící tygr, pane řediteli, bude lepší než
mluvící pes, že, pane řediteli?
No tak to ne, zaprotestoval Fík, a vůbec, musím pro pivo.
Dobrý den, prosil bych jedno pivo.
To šel asi pro to pivo.
Prosil bych pivo.
Tak se obsloužím sám.
Tak tady je jedno pivo.
No tohle není možný, já nevěřím svým očím!
zaúpěl tatínek. No tohle si vypiješ!
Tak vypiju, no, proč bych nevypil.
A od té doby potom už Fík nerostl.
Takže mu ta jeho bouda byla pořád dost velká.