< Return to Video

Jak se naučit libovolný jazyk za šest měsíců | Chris Lonsdale | TEDxLingnanUniversity

  • 0:10 - 0:13
    Vy vzadu, slyšíte mě zřetelně?
  • 0:13 - 0:14
    OK, dobře.
  • 0:16 - 0:19
    Už jste někdy měli na mysli otázku
  • 0:19 - 0:24
    tak dlouho, že se stala součástí toho,
    jak přemýšlíte?
  • 0:25 - 0:28
    Možná dokonce součástí vaší osobnosti?
  • 0:29 - 0:33
    Inu, já měl jednu otázku
    v mysli po mnoho let
  • 0:33 - 0:37
    a ta zněla: Jak urychlit učení?
  • 0:38 - 0:41
    To je zajímavá otázka,
  • 0:41 - 0:45
    protože když urychlíte učení,
    můžete trávit méně času ve škole.
  • 0:45 - 0:50
    A pokud se učíte opravdu rychle,
    nemusíte do školy možná vůbec.
  • 0:50 - 0:54
    Když jsem byl mladý,
    škola byla docela v pohodě,
  • 0:55 - 0:58
    ale celkem často se pletla
    do cesty mému učení,
  • 0:59 - 1:02
    a proto jsem měl v mysli tuto otázku:
    Jak se učit rychleji?
  • 1:03 - 1:06
    A tohle začalo,
    když jsem byl ještě velmi mladý.
  • 1:06 - 1:07
    Ve svých 11 letech
  • 1:07 - 1:12
    jsem napsal dopis vědcům
    v Sovětském svazu ohledně hypnopedie,
  • 1:12 - 1:14
    což je učení ve spánku,
  • 1:14 - 1:17
    kdy si vezmete přehrávač,
    položíte ho vedle postele
  • 1:17 - 1:20
    a on se spustí uprostřed noci, když spíte,
  • 1:20 - 1:22
    a vy se tak máte učit.
  • 1:23 - 1:25
    Dobrý nápad, bohužel však nefunguje.
  • 1:25 - 1:30
    Nicméně hypnopedie otevřela dveře
    výzkumu v dalších oblastech
  • 1:30 - 1:35
    a došlo k úžasným objevům o učení,
    které začaly tou první otázkou.
  • 1:36 - 1:39
    Toto mě přivedlo k zájmu o psychologii
  • 1:39 - 1:43
    a tou jsem se od té doby zabýval
  • 1:43 - 1:46
    po zbytek života, až do této chvíle.
  • 1:46 - 1:50
    V roce 1981 jsem odjel do Číny
  • 1:50 - 1:56
    a rozhodl jsem se, že do dvou let
    budu mluvit jako rodilý mluvčí .
  • 1:57 - 2:02
    Je důležité vědět,
    že v roce 1981 si každý myslel,
  • 2:02 - 2:07
    že čínština je velmi složitý jazyk, jenž
    západní člověk může studovat i přes 10 let
  • 2:07 - 2:09
    a přesto v něm nikdy nebude dost dobrý.
  • 2:09 - 2:11
    A jel jsem tam také s myšlenkou,
  • 2:11 - 2:16
    že vezmu všechny závěry z dosud
    učiněného psychologického výzkumu
  • 2:16 - 2:19
    a aplikuji je na proces učení.
  • 2:20 - 2:24
    Opravdu skvělé bylo, že jsem byl
    za šest měsíců plynulý v mandarínštině
  • 2:24 - 2:28
    a o trochu déle trvalo
    dostat se na úroveň rodilých mluvčích.
  • 2:28 - 2:33
    Ale podíval jsem se kolem
    a viděl všechny ty lidi z různých zemí
  • 2:33 - 2:36
    jak se perou s Čínštinou,
  • 2:36 - 2:40
    viděl jsem Číňany jak bojují
    s angličtinou a dalšími jazyky
  • 2:40 - 2:45
    a má otázka se tak změnila na:
  • 2:45 - 2:51
    Jak můžete pomoci dospělému naučit se
    nový jazyk rychle, snadno a efektivně?
  • 2:51 - 2:54
    Toto je velice důležitá otázka
    v dnešním světě.
  • 2:54 - 2:57
    Čelíme ohromným výzvám
    s životním prostředím,
  • 2:57 - 3:00
    čelíme ohromným výzvám
    se sociální dislokací,
  • 3:00 - 3:02
    s válkami, se vším možným, co se děje,
  • 3:02 - 3:07
    a pokud nebudeme umět komunikovat,
    budeme mít potíže tyto problémy řešit.
  • 3:07 - 3:10
    Takže potřebujeme být schopní
    mluvit jazyky druhých,
  • 3:10 - 3:12
    to je velmi, velmi důležité.
  • 3:13 - 3:15
    Otázka tedy zní: Jak to uděláte?
  • 3:16 - 3:18
    No, ve skutečnosti je to úplně snadné.
  • 3:18 - 3:22
    Poohlédnete se po lidech, kteří už to umí,
  • 3:22 - 3:25
    vyhledáte situace,
    ve kterých to už funguje
  • 3:25 - 3:28
    a pak identifikujete principy
    a použijete je.
  • 3:28 - 3:31
    Říká se tomu napodobování
    a já se nyní zabývám učením se jazyků
  • 3:31 - 3:35
    a napodobováním okolo 15 až 20 let.
  • 3:36 - 3:38
    A můj závěr, má pozorování jsou,
  • 3:38 - 3:43
    že jakýkoli dospělý se druhý jazyk
    může naučit plynule v šesti měsících.
  • 3:44 - 3:49
    Když tohle říkám, většina lidí si myslí,
    že jsem šílený a že to není možné.
  • 3:50 - 3:54
    Dovolte mi tedy všem připomenout
    historii lidského pokroku,
  • 3:54 - 3:57
    který je celý o rozšiřování našich hranic.
  • 3:57 - 4:03
    V roce 1950 každý věřil, že uběhnout míli
    za čtyři minuty není možné
  • 4:04 - 4:08
    a pak to Roger Bannister uběhl v roce 1956
    a od té doby se ten čas dál zkracuje.
  • 4:08 - 4:13
    Před sto lety každý věřil,
    že těžké věci nelétají.
  • 4:13 - 4:15
    Až na to, že létají a my to víme.
  • 4:16 - 4:18
    Jak těžké věci létají?
  • 4:18 - 4:22
    Přeorganizujeme materiál
    za použití principů, jež jsme se naučili
  • 4:22 - 4:26
    z pozorování přírody,
    ptáků v tomto případě.
  • 4:26 - 4:29
    A dnes jsme se dostali dokonce dále...
  • 4:31 - 4:34
    Dostali jsme se ještě dále,
    takže i auta mohou létat.
  • 4:35 - 4:38
    Jedno takové si můžete koupit
    za pár set tisíc dolarů.
  • 4:38 - 4:40
    Na světě jsou teď auta, která létají.
  • 4:40 - 4:43
    A jiný druh létání
    jsme se naučili od veverek.
  • 4:44 - 4:46
    Vše, co potřebujete udělat,
    je napodobit létající veverku,
  • 4:46 - 4:50
    udělat oblek zvaný wing suit a vyrazit,
    můžete létat jako veverka.
  • 4:51 - 4:55
    Většina lidí, spousta lidí,
    neřekl bych, že každý,
  • 4:55 - 4:57
    ale mnoho lidí si myslí, že neumí kreslit.
  • 4:57 - 5:02
    Avšak existují nějaké hlavní principy,
    pět principů, které můžete uplatnit,
  • 5:02 - 5:05
    abyste se naučili kreslit,
    můžete se to vlastně naučit za pět dní.
  • 5:05 - 5:11
    Takže pokud kreslíte asi takto,
    naučíte se tyto principy za pět dní
  • 5:11 - 5:15
    použijete je a po pěti dnech
    umíte kreslit zhruba takto.
  • 5:15 - 5:18
    A já vím, že toto je pravda,
    protože to byla má první kresba
  • 5:18 - 5:22
    a po pěti dnech uplatňování těchto
    principů, jsem byl schopen udělat tohle.
  • 5:22 - 5:24
    Podíval jsem se na to a řekl jsem si:
  • 5:24 - 5:28
    "No tedy, tak takhle to vypadá,
    když se soustředím tak intenzivně,
  • 5:28 - 5:30
    že můj mozek exploduje."
  • 5:31 - 5:34
    Takže, kdokoli se může
    naučit kreslit za pět dní
  • 5:36 - 5:38
    a stejným způsobem, se stejnou logikou,
  • 5:38 - 5:42
    se kdokoli může naučit
    druhý jazyk za šest měsíců.
  • 5:43 - 5:46
    Jak? Je zde pět principů a sedm aktivit.
  • 5:46 - 5:49
    Může jich být více,
    ale tyto jsou ty nejdůležitější.
  • 5:50 - 5:53
    A než se k nim dostanu,
    chtěl bych mluvit o dvou mýtech,
  • 5:53 - 5:55
    chci vyvrátit dva mýty.
  • 5:55 - 5:57
    První je, že potřebujete talent.
  • 5:57 - 5:59
    Dovolte mi povědět vám o Zoe.
  • 5:59 - 6:03
    Zoe přišla z Austrálie do Holandska,
    snažila se naučit holandsky,
  • 6:04 - 6:07
    velmi s tím bojovala... opravdu hodně
  • 6:07 - 6:09
    a nakonec lidé řekli:
    "Jsi zcela k ničemu,"
  • 6:09 - 6:14
    "nemáš talent," "vzdej to,"
    "plýtváš časem"
  • 6:14 - 6:15
    a ona byla velmi zklíčená.
  • 6:15 - 6:17
    A pak se dostala k těmto pěti principům,
  • 6:17 - 6:20
    odstěhovala se do Brazílie a použila je
  • 6:20 - 6:22
    a za šest měsíců
    mluvila plynule portugalsky,
  • 6:22 - 6:24
    takže na talentu nezáleží.
  • 6:25 - 6:29
    Lidé si také myslí, že ponoření se
    do nové země, je naučí jazyk.
  • 6:29 - 6:31
    Ale prohlédněte si Hong Kong,
    všechny lidi ze Západu,
  • 6:31 - 6:35
    kteří jsou zde 10 let
    a neumí ani slovo čínsky.
  • 6:36 - 6:39
    Podívejte se na Číňany žijící
    v Americe, Británii, Austrálii, Kanadě
  • 6:39 - 6:43
    po 10, 20 let a neumí nic anglicky.
  • 6:44 - 6:46
    Ponoření se samo o sobě nefunguje.
  • 6:46 - 6:49
    Proč? Protože topící se člověk
    se nemůže naučit plavat.
  • 6:50 - 6:52
    Když nemluvíte jazykem, jste jako dítě.
  • 6:52 - 6:54
    A pokud se dostanete do situace,
  • 6:54 - 6:58
    kdy všichni dospělí hovoří o něčem
    nad vaší hlavou, nebudete se učit.
  • 6:59 - 7:02
    Takže co je těch pět principů,
    kterým byste měli věnovat pozornost?
  • 7:02 - 7:05
    Zaprvé, čtyři slova:
  • 7:05 - 7:07
    pozornost, význam, relevance a paměť
  • 7:07 - 7:10
    a ta jsou propojena velmi,
    velmi důležitým způsobem.
  • 7:10 - 7:12
    Zejména, hovoříte-li o učení se.
  • 7:12 - 7:15
    Pojďte se mnou na procházku do lesa.
  • 7:15 - 7:17
    Procházíte se lesem
  • 7:17 - 7:21
    a vidíte něco jako tohle...
    malé otisky na stromě,
  • 7:21 - 7:23
    možná zpozorníte, možná ne.
  • 7:24 - 7:26
    Jdete dalších 50 metrů a uvidíte tohle...
  • 7:26 - 7:29
    teď byste měli dávat pozor.
  • 7:30 - 7:33
    Po dalších 50 metrech, pokud jste
    nevěnovali pozornost, vidíte tohle...
  • 7:33 - 7:36
    A nyní dáváte pozor.
  • 7:37 - 7:40
    A právě jste se naučili,
    že tohle je důležité,
  • 7:40 - 7:42
    je to podstatné,
    protože to znamená toto,
  • 7:42 - 7:47
    a cokoli, co s tím souvisí,
    jakákoli informace související s přežitím
  • 7:48 - 7:50
    je to, čemu budete věnovat pozornost,
  • 7:50 - 7:52
    a proto si to zapamatujete.
  • 7:52 - 7:54
    Pokud to souvisí s vašimi osobními cíli,
  • 7:55 - 7:56
    budete tomu věnovat pozornost.
  • 7:56 - 7:58
    Je-li to podstatné,
    zapamatujete si to.
  • 7:59 - 8:02
    Takže první pravidlo,
    první princip učení se jazyka je
  • 8:02 - 8:04
    zaměřit se na jazykový obsah,
    jenž je pro vás důležitý.
  • 8:04 - 8:06
    Což nás dostává k nástrojům.
  • 8:07 - 8:11
    Učíme se ovládat nástroje jejich užíváním
    a učíme se to nejrychleji,
  • 8:11 - 8:14
    když jsou pro nás důležité.
  • 8:14 - 8:16
    Sdělím vám jeden příběh.
  • 8:16 - 8:17
    Klávesnice je nástroj.
  • 8:18 - 8:22
    Psaní čínsky určitým způsobem
    má své metody. Je to nástroj.
  • 8:22 - 8:24
    Před mnoha lety jsem měl kolegyni,
  • 8:25 - 8:28
    která chodila do večerní školy;
    úterý večer, čtvrtek večer,
  • 8:28 - 8:30
    pokaždé dvě hodiny, procvičovala doma,
  • 8:30 - 8:34
    strávila tím devět měsíců
    a nenaučila se psát čínsky.
  • 8:35 - 8:36
    Jedné noci jsme měli krizi.
  • 8:37 - 8:40
    Měli jsme za 48 hodin dodat
    tréninkové manuály v čínštině.
  • 8:40 - 8:42
    A ona to dostala na starost
    a můžu vám zaručit,
  • 8:42 - 8:45
    že za 48 hodin se naučila psát čínsky,
  • 8:45 - 8:47
    protože to bylo významné,
    smysluplné, důležité,
  • 8:47 - 8:50
    používala nástroj pro tvoření hodnoty.
  • 8:50 - 8:54
    Takže druhý princip učení se jazyka
    je používat ho
  • 8:54 - 8:57
    jako nástroj komunikace
    hned od prvního dne.
  • 8:58 - 8:59
    Jako to dělá dítě.
  • 9:00 - 9:03
    Když jsem poprvé dorazil do Číny,
    neuměl jsem ani slovo čínsky,
  • 9:04 - 9:07
    a druhý týden
    jsem musel jet nočním vlakem.
  • 9:08 - 9:10
    Strávil jsem osm hodin v jídelním voze
  • 9:10 - 9:12
    hovorem s jedním z průvodčích,
  • 9:12 - 9:15
    kterého jsem z nějakého důvodu zaujal,
  • 9:15 - 9:17
    a celou noc jsem klábosili v čínštině,
  • 9:17 - 9:20
    on kreslil obrázky, dělal pohyby rukama,
  • 9:20 - 9:22
    a výrazy obličejem, a kousíček po kousíčku
  • 9:22 - 9:25
    jsem rozuměl víc a víc.
  • 9:25 - 9:28
    Ale skutečně skvělé bylo,
    že dva týdny na to,
  • 9:28 - 9:31
    kdy lidé okolo mě mluvili čínsky,
  • 9:31 - 9:32
    jsem něčemu z toho rozuměl,
  • 9:32 - 9:35
    a ani jsem nevynaložil
    žádnou námahu se to učit.
  • 9:35 - 9:38
    Co se stalo, bylo,
    že jsem to vstřebal tu noc ve vlaku,
  • 9:38 - 9:40
    což nás dostává k třetímu principu.
  • 9:40 - 9:43
    Když předem rozumíte obsahu,
  • 9:44 - 9:48
    pak si jazyk osvojíte nevědomě.
  • 9:49 - 9:51
    A to je dnes velmi dobře zdokumentováno,
  • 9:51 - 9:53
    říká se tomu srozumitelný vklad.
  • 9:53 - 9:55
    Je zde 20 nebo 30-letý
    výzkum na toto téma,
  • 9:55 - 9:57
    Stephen Krashen, lídr tohoto směru
  • 9:57 - 10:00
    vydal mnoho různých studií
  • 10:00 - 10:02
    a toto je jen z jedné z nich.
  • 10:02 - 10:07
    Fialové sloupce znázorňují skóre
    v různých jazykových testech.
  • 10:09 - 10:14
    Ti fialoví lidé se učili
    pomocí gramatiky a oficiálního studia,
  • 10:14 - 10:17
    ti zelení se učili srozumitelným vkladem.
  • 10:17 - 10:20
    Takže srozumitelnost funguje.
  • 10:20 - 10:22
    Srozumitelnost je klíčová
  • 10:22 - 10:27
    a učení se jazyka není
    o hromadění znalostí.
  • 10:29 - 10:33
    V mnoha, mnoha ohledech
    je to fyziologický trénink.
  • 10:34 - 10:37
    Jedna žena, kterou znám z Taiwanu,
    byla ve škole dobrá v angličtině,
  • 10:37 - 10:39
    dostávala pořád jedničky,
  • 10:39 - 10:42
    šla na vysokou, jedničky, jela do USA
  • 10:42 - 10:45
    a zjistila, že nerozuměla tomu,
    co lidé říkali.
  • 10:46 - 10:49
    A lidé se začali ptát: "Jste hluchá?"
  • 10:49 - 10:52
    A ona byla. Hluchá k angličtině.
  • 10:53 - 10:56
    Protože máme v mozku filtry,
    které vyfiltrují
  • 10:56 - 10:59
    zvuky, které jsou nám povědomé
  • 10:59 - 11:02
    a nepropustí zvuky těch jazyků,
    které neznáme.
  • 11:03 - 11:05
    A pokud to neuslyšíte,
    nebudete tomu rozumět,
  • 11:05 - 11:07
    pokud tomu neporozumíte,
    nebudete se učit.
  • 11:08 - 11:10
    Takže musíte být schopni
    tyto zvuky slyšet.
  • 11:10 - 11:13
    A jsou způsoby, jak to dělat,
    ale je to fyziologický trénink.
  • 11:13 - 11:17
    Mluvení vyžaduje svaly.
  • 11:18 - 11:21
    Na svém obličeji máte 43 svalů,
  • 11:21 - 11:24
    a ty musíte zkoordinovat tak,
  • 11:24 - 11:27
    abyste vytvářeli zvuky,
    kterým jiní lidé budou rozumět.
  • 11:27 - 11:31
    Pokud jste někdy dělali nový sport
    několik dní,
  • 11:31 - 11:33
    víte, jak se vaše tělo cítilo, bolelo?
  • 11:34 - 11:36
    Pokud vás obličej bolí, děláte to správně.
  • 11:39 - 11:43
    A poslední princip je stav.
    Psycho-fyziologický stav.
  • 11:43 - 11:47
    Pokud jste smutní, naštvaní, ustaraní,
    rozhození, nebudete se učit. Tečka.
  • 11:48 - 11:52
    Jestli jste šťastní, uvolnění,
    na vlnách Alfa vašeho mozku, zvědaví,
  • 11:52 - 11:53
    budete se učit opravdu rychle,
  • 11:53 - 11:57
    a velmi konkrétně potřebujete
    být tolerantní k nejasnostem.
  • 11:57 - 12:01
    Pokud jste jedním z těch,
    kteří potřebují rozumět na 100 procent
  • 12:01 - 12:03
    každému slovu, které slyší, zblázníte se,
  • 12:03 - 12:07
    protože budete pořád strašně znepokojení,
    že nejste perfektní.
  • 12:08 - 12:11
    Jestli jste spokojení s pochycením něčeho
    a jiného zas ne,
  • 12:11 - 12:13
    s věnováním pozornosti tomu,
    čemu rozumíte,
  • 12:13 - 12:16
    budete v pohodě, klidu
    a budete se učit rychle.
  • 12:17 - 12:21
    Takže na základě těchto pěti principů,
    co je těch sedm aktivit, které uděláte?
  • 12:21 - 12:23
    Číslo jedna: Hodně poslouchejte.
  • 12:24 - 12:26
    Říkám tomu namáčení mozku.
  • 12:26 - 12:31
    Dostanete se do situace, kdy uslyšíte
    mraky a mraky nějakého jazyka
  • 12:31 - 12:34
    a nezáleží na tom, zda rozumíte či ne.
  • 12:34 - 12:36
    Posloucháte rytmus, opakující se vzorce,
  • 12:36 - 12:38
    posloucháte to, co je zdůrazněné.
  • 12:38 - 12:40
    (čínsky) Pào nǎozi.
  • 12:40 - 12:42
    Prostě namočte do toho svůj mozek.
  • 12:43 - 12:48
    Druhá aktivita je, že získáte
    nejprve význam, teprve potom slova.
  • 12:49 - 12:51
    Říkáte: "Jak to udělám?
    Neznám ta slova!"
  • 12:51 - 12:55
    Inu, rozumíte, co znamenají
    tyto různé postoje.
  • 12:55 - 13:00
    Lidská komunikace je řečí těla, v mnoha,
    mnoha ohledech, velmi mnoho řeči těla.
  • 13:00 - 13:03
    Díky řeči těla porozumíte
    z komunikace velmi mnoho,
  • 13:03 - 13:08
    proto, rozumíte, osvojujete si jazyk
    skrze srozumitelný vklad.
  • 13:08 - 13:12
    A můžete také použít vzorce,
    které už znáte.
  • 13:12 - 13:16
    Pokud jste čínský mluvčí mandarínštiny
    a kantonštiny a jedete do Vietnamu,
  • 13:17 - 13:22
    porozumíte 60 procentům toho,
    co řeknou v každodenní komunikaci,
  • 13:22 - 13:27
    protože vietnamština je okolo 30 procent
    mandarínština, 30 procent kantonština.
  • 13:29 - 13:31
    Třetí aktivita: Začněte míchat.
  • 13:31 - 13:33
    Asi jste o tom nikdy nepřemýšleli,
  • 13:33 - 13:36
    ale pokud znáte 10 sloves,
    10 podstatných a 10 přídavných jmen
  • 13:36 - 13:38
    můžete říct 1000 různých věcí.
  • 13:40 - 13:43
    Jazyk je kreativní proces.
  • 13:43 - 13:47
    Co dělají děti? OK, "já", "koupat", "teď".
  • 13:48 - 13:49
    OK, takhle komunikují.
  • 13:49 - 13:52
    Takže začněte míchat,
    buďte kreativní, bavte se tím,
  • 13:52 - 13:54
    nemusí to být dokonalé,
    jen to musí fungovat.
  • 13:55 - 13:58
    A když tohle děláte,
    zaměřujete se na jádro.
  • 13:58 - 14:00
    Co to znamená?
  • 14:00 - 14:03
    Nuže, každý jazyk má
    vysoce frekventovaný obsah.
  • 14:03 - 14:06
    V angličtině 1000 slov pokrývá 85 procent
  • 14:06 - 14:09
    všeho, co řeknete v každodenní komunikaci.
  • 14:09 - 14:12
    3000 slov vám dá 98 procent
  • 14:12 - 14:15
    čehokoliv, co řeknete
    v každodenní komunikaci.
  • 14:15 - 14:20
    Máte-li 3000 slov, mluvíte tím jazykem.
    Zbytek je třešnička na dortu.
  • 14:21 - 14:25
    A pokud zrovna začínáte s novým jazykem,
    začněte s vaší skříňkou na nářadí.
  • 14:25 - 14:29
    První týden ve vašem
    novém jazyce říkáte věci jako:
  • 14:29 - 14:31
    "Jak řeknete tohle?" "Nerozumím,"
  • 14:31 - 14:33
    "Zopakujte to, prosím," "Co to znamená?"
  • 14:33 - 14:35
    vše ve vašem cílovém jazyce.
  • 14:35 - 14:38
    Využíváte to jako užitečný nástroj,
  • 14:38 - 14:41
    je podstatné se o jazyku učit další věci.
  • 14:41 - 14:44
    Okolo druhého týdne
    byste měli být schopni říkat věci jako:
  • 14:44 - 14:48
    "já", "toto", "vy", "tamto",
    "dát", "horké",
  • 14:48 - 14:52
    jednoduchá příslovce, jednoduchá
    podstatná jména, jednoduchá slovesa,
  • 14:52 - 14:54
    jednoduchá přídavná jména,
    komunikovat jako dítě.
  • 14:54 - 14:58
    A okolo třetího či čtvrtého týdne
    se dostáváte ke "spojovacím slovům".
  • 14:59 - 15:03
    "Ačkoliv", "ale", "proto",
    toto jsou logické měniče,
  • 15:03 - 15:08
    které svazují kousky jazyka,
    což umožňuje vytvářet složitější významy.
  • 15:08 - 15:10
    V této chvíli hovoříte.
  • 15:11 - 15:14
    A když toto děláte,
    měli byste si opatřit jazykového rodiče.
  • 15:16 - 15:20
    Podíváte-li se, jak na sebe rodiče a děti
    vzájemně působí, pochopíte, co to znamená.
  • 15:20 - 15:25
    Když dítě mluví, užívá jednoduchá slova,
    jednoduché kombinace,
  • 15:25 - 15:29
    občas trochu zvláštní,
    občas velmi podivnou výslovnost,
  • 15:29 - 15:32
    kterým jiní lidé mimo rodinu nerozumějí.
  • 15:33 - 15:35
    Ale rodiče ano.
  • 15:35 - 15:39
    A tak má dítě bezpečné prostředí,
    získává sebevědomí.
  • 15:39 - 15:42
    Rodiče k dítěti hovoří řečí těla
  • 15:42 - 15:45
    a jednoduchým jazykem,
    o kterém vědí, že mu dítě rozumí.
  • 15:46 - 15:48
    Takže máte bezpečné prostředí
    se srozumitelným vstupem
  • 15:48 - 15:53
    a víme, že to funguje; jinak by nemluvil
    nikdo z vás svým mateřským jazykem.
  • 15:53 - 15:57
    Takže máte svého jazykového rodiče,
    kterého zajímáte jako člověk,
  • 15:57 - 16:00
    kdo s vámi komunikuje
    v zásadě jako s rovným,
  • 16:00 - 16:04
    ale dává pozor,
    abyste rozuměli, co vám říká.
  • 16:04 - 16:08
    Jsou čtyři pravidla pro jazykového rodiče.
    Choti v tom nejsou příliš dobří, ok?
  • 16:08 - 16:10
    Ale ta čtyři pravidla jsou,
  • 16:10 - 16:15
    zaprvé se budou snažit porozumět tomu,
    co máte na mysli, i když jste zcela mimo.
  • 16:15 - 16:18
    Zadruhé nebudou nikdy
    opravovat vaše chyby.
  • 16:19 - 16:22
    Zatřetí vám poskytnou zpětnou vazbu
    jejich porozuměním toho, co říkáte,
  • 16:22 - 16:26
    takže můžete vhodně reagovat
    a získat zpětnou vazbu
  • 16:26 - 16:29
    a pak použijí slova, která znáte.
  • 16:30 - 16:33
    Šestá věc, kterou musíte dělat,
    je kopírovat obličej.
  • 16:33 - 16:35
    Vaše svaly musí pracovat správně,
  • 16:35 - 16:39
    takže budete znít tak,
    aby vám lidé rozuměli.
  • 16:39 - 16:41
    Uděláte několik věci.
  • 16:41 - 16:44
    Jedna je, že slyšíte ten pocit
    a cítíte ten zvuk,
  • 16:44 - 16:48
    znamená to, že máte zpětnou vazbu
    fungující ve vašem obličeji,
  • 16:48 - 16:51
    ale ideálně pokud se můžete dívat
    na rodilého mluvčího
  • 16:51 - 16:55
    a sledovat, jak používá svůj obličej,
    nechte vaše nevědomí vstřebávat pravidla,
  • 16:55 - 16:58
    a pak budete schopni to pochytit.
  • 16:58 - 17:02
    A pokud rodilého mluvčího sledovat
    nemůžete, můžete použít tohle...
  • 17:02 - 17:12
    (hlas v angličtině) Sing, song,
    king, stung, hung.
  • 17:13 - 17:16
    A poslední myšlenka, poslední aktivita,
    kterou potřebujete dělat,
  • 17:16 - 17:18
    je něco, co nazývám "přímé propojení".
  • 17:18 - 17:21
    Co to znamená,
    mnoho lidí učících se další jazyk
  • 17:21 - 17:25
    tak nějak vezmou slova mateřského jazyka
    a cílová slova a opakují je
  • 17:25 - 17:28
    znovu a znovu v mysli a snaží se
    je zapamatovat - opravdu neefektivní.
  • 17:29 - 17:34
    Měli byste si uvědomit, že vše, co znáte,
    je obraz ve vaší mysli, jsou to pocity,
  • 17:34 - 17:39
    když mluvíte o ohni, cítíte ten kouř,
    slyšíte ten praskot, vidíte ty plameny
  • 17:39 - 17:43
    takže to, co uděláte, je, že jdete
    do těch představ a vší té paměti
  • 17:43 - 17:45
    a přijdete s novou cestou.
  • 17:45 - 17:47
    A tomu říkám "stejná bedna, jiná cesta".
  • 17:47 - 17:50
    Vycházíte z této cesty
    a po čas ji budujete,
  • 17:50 - 17:54
    stanete se více a více dovednými
    v propojování nových zvuků
  • 17:54 - 17:58
    s těmi obrazy, které už znáte,
    do interní reprezentace.
  • 17:59 - 18:03
    A postupem času budete dobrými
    v tomto procesu, jenž se stane podvědomým.
  • 18:03 - 18:08
    Takže je zde pět principů, se kterými
    potřebujete pracovat, sedm aktivit,
  • 18:08 - 18:11
    z nich kteroukoliv uděláte,
    zlepšíte se.
  • 18:11 - 18:14
    A pamatujte, že to jsou věci
    pod vaší kontrolou jakožto studenta.
  • 18:14 - 18:18
    Dělejte je všechny a budete plynně
    hovořit cizím jazykem za šest měsíců.
  • 18:18 - 18:19
    Děkuji vám.
  • 18:19 - 18:24
    (potlesk)
Title:
Jak se naučit libovolný jazyk za šest měsíců | Chris Lonsdale | TEDxLingnanUniversity
Description:

Chris Lonsdale je výkonný ředitel Chris Lonsdale & Associates, společnosti, jejímž posláním je rozvíjet u jednotlivců a manažerských týmů mimořádné schopnosti. Mimoto se Chrisovi podařilo vyvinout jedinečný a ucelený přístup k učení, který lidem poskytuje prostředky k získání jazykových či složitých technických znalostí v krátkém časovém období.

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDxTalks
Duration:
18:27

Czech subtitles

Revisions