Kamal Meattle: Jak si vypěstovat vlastní čerstvý vzduch

Badatel Kamal Meattle ukazuje, jak lze specifickým uspořádáním tří běžných pokojových rostlin znatelně zvýšit kvalitu vzduchu v obytném domě nebo kancelářské budově.

Před sedmnácti lety jsem začal být alergický na vzduch v Dillí.

Můj lékař mi řekl, že kapacita mých plic

se snížila na 70%,

což mě doslova zabíjelo.

S pomocí Indického Technologického Institutu,

Institutu pro energii a zdroje a poznatků NASA

jsme objevili, že existují tři

obyčejné zelené rostliny,

zcela běžné zelené rostliny, s nimiž

si můžeme vypěstovat veškerý čerstvý vzduch,

potřebný k udržení našeho zdraví při pobytu v uzavřených prostorech.

Rovněž jsme zjistili, že je možné

snížit nároky na čerstvý vzduch

vháněný do budovy zvenčí, přičemž

udržet standart pro kvalitu vzduchu v interiérech.

Ty tři rostliny jsou palma areková,

tchýnin jazyk a potos (penízovka).

Botanické názvy vidíte před sebou.

Areková palma je rostlina, která

odstraňuje CO2 a mění ho na kyslík.

Na osobu je potřeba čtyř po ramena vysokých rostlin,

a pokud jde o péči o rostliny,

je potřeba jim otírat listy.

V Dillí každý den, a možná

jednou týdně v čistších městech.

Rostliny jsme pěstovali na vermikompostu,

který je sterilní, nebo v hydroponickém roztoku,

a každé tři až čtyři měsíce jsme je vynášeli ven.

Druhou rostlinou je tchýnin jazyk,

který je také naprosto běžný,

a říkáme mu "ložnicová rostlina",

protože konvertuje CO2 na kyslík během noci.

Tady je potřeba šest až osm po pás vysokých rostlin na osobu.

Třetí rostlinou je potos (penízovka),

opět velmi rozšířená rostlina;

nejlépe se jí daří v živném roztoku.

A tato specifická rostlina zachytává formaldehydy

a jiné těkavé chemikálie.

S těmito třemi rostlinami

si můžete sami vypěstovat veškerý potřebný čerstvý vzduch.

Dá se říct, že byste mohli být v lahvi

uzavřené zátkou, a vůbec byste se neudusili,

nepotřebovali byste žádný čerstvý vzduch.

Vyzkoušeli jsme tyto rostliny v naší

vlastní budově v Dillí, která má

asi 4500 metrů čtverečních, a je asi 20 let stará.

Na 300 osob jsme tu měli přibližně 1200 rostlin.

Naše studie ukázaly,

že je 42 procentní pravděpodobnost, že množství kyslíku člověka v krvi

stoupne o jedno procento, pokud zůstane

uvnitř této budovy 10 hodin.

Indická vláda objevila

a publikovala studii aby ukázala,

že tato budova je nejzdravější budovou v Novém Dillí.

Studie také ukázala,

v porovnání s ostatními budovami,

že v ní byla snížená pravděpodobnost

podráždění očí o 52 procent,

problémů s dýcháním o 34 procent,

bolestí hlavy o 24 procent,

zhoršení stavu plic o 12 procent a výskytu astma o 9 procent.

A tato studie byla publikována 8. Září 2008,

a je k dispozici na webu vlády Indie.

Naše zkušenosti poukazují na

úžasný nárůst v lidské produktivitě

přes 20 procent užíváním těchto rostlin.

A také snížením energetických nároků v budovách

o vynikajících 15 procent, protože potřebujete méně čerstvého vzduchu.

Nyní toto zopakujeme v

budově o rozloze asi 160 tisíc metrů čtverečních,

která bude mít 60 tisíc rostlin.

Proč je toto důležité?

Je to také důležité pro životní prostředí,

protože nároky

na energii světa jsou očekávány růst

o 30 procent v příští dekádě.

40 procent světové energie se spotřebuje

v současnosti budovami

a 60 procent světové populace

bude žít v budovách ve městech

s populací přes 1 milion obyvatel v příštích 15 letech.

A je tu narůstající zájem o život

a práci v klimatizovaných místech.

"Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami."

řekl Mahátma Gándhí.

Děkuji za poslech.

(potlesk)