Return to Video

Aaron Huey: Domorodí váleční zajatci Ameriky

  • 0:00 - 0:03
    Jsem tu dnes, abych vám ukázal své fotografie Lakotů.
  • 0:04 - 0:06
    Mnoho z vás možná už někdy o Lakotech slyšelo,
  • 0:06 - 0:08
    nebo aspoň o větší skupině kmenů,
  • 0:08 - 0:10
    které se říká Siouxové.
  • 0:10 - 0:13
    Lakotové jsou jedním z mnoha kmenů, které musely opustit svou zemi
  • 0:13 - 0:15
    a odejít do zajateckých táborů,
  • 0:15 - 0:17
    kterým se dnes říká rezervace.
  • 0:17 - 0:19
    Rezervace Pine Ridge,
  • 0:19 - 0:21
    o které je má dnešní prezentace,
  • 0:21 - 0:23
    leží asi 120 km na jihovýchod
  • 0:23 - 0:25
    od Černých hor v Jižní Dakotě.
  • 0:25 - 0:27
    Někdy se jí říká
  • 0:27 - 0:30
    Zajatecký tábor č. 334,
  • 0:30 - 0:33
    a právě tam dnes Lakotové žijí.
  • 0:33 - 0:35
    Pokud jste někdy slyšeli o AIM
  • 0:35 - 0:37
    tedy o Hnutí amerických Indiánů
  • 0:37 - 0:39
    nebo o Russellu Meansovi
  • 0:39 - 0:41
    nebo o Leonardu Peltierovi,
  • 0:41 - 0:43
    anebo o patové situaci v Oglale,
  • 0:43 - 0:46
    pak víte, že Pine Ridge je epicentrem
  • 0:46 - 0:49
    problémů původních obyvatel v USA.
  • 0:49 - 0:51
    Byl jsem pozván, abych zde dnes promluvil
  • 0:51 - 0:53
    o svém vztahu s Lakoty
  • 0:53 - 0:55
    a to je pro mě velmi těžké.
  • 0:55 - 0:57
    Pokud jste si totiž nevšimli,
  • 0:57 - 0:59
    jsem běloch
  • 0:59 - 1:02
    a to je v indiánské rezervaci obrovská překážka.
  • 1:04 - 1:06
    Na mých fotkách dnes uvidíte mnoho lidí,
  • 1:06 - 1:09
    s kterými jsem se sblížil tak, že mě brali jako člena rodiny.
  • 1:09 - 1:11
    Nazývali mě bratrem a strýcem
  • 1:11 - 1:13
    a po pět let mě znovu a znovu zvali k sobě.
  • 1:13 - 1:15
    Jenže v Pine Ridge
  • 1:15 - 1:18
    budu vždycky tím, čemu se říká "wašíču".
  • 1:18 - 1:21
    Wašíču je lakotské slovo,
  • 1:21 - 1:23
    které znamená "neindián",
  • 1:23 - 1:25
    jiná verze tohoto výrazu však zní
  • 1:25 - 1:29
    "ten, který si bere nejlepší maso pro sebe".
  • 1:29 - 1:31
    A o tom zde chci dnes promluvit -
  • 1:31 - 1:33
    o tom, kdo si bere nejlepší maso.
  • 1:33 - 1:35
    Znamená to chamtivec.
  • 1:36 - 1:38
    Rozhlédněte se tady kolem sebe.
  • 1:38 - 1:41
    Jsme na soukromé škole na západě USA,
  • 1:41 - 1:44
    sedíme v sametových křeslech,
  • 1:44 - 1:46
    s penězi po kapsách.
  • 1:46 - 1:48
    Když se podíváme na svůj život,
  • 1:48 - 1:50
    opravdu jsme si vzali
  • 1:50 - 1:52
    tu nejlepší část masa.
  • 1:52 - 1:55
    Pojďme se teď podívat na sérii fotek
  • 1:55 - 1:57
    lidí, kteří ztratili,
  • 1:57 - 1:59
    abychom my mohli získat.
  • 1:59 - 2:02
    Až uvidíte tváře těchto lidí, uvědomte si,
  • 2:02 - 2:05
    že to nejsou pouze obrazy Lakotů,
  • 2:05 - 2:08
    ale že zastupují všechno původní obyvatelstvo.
  • 2:10 - 2:12
    Na tomto papíře
  • 2:12 - 2:14
    je zaznamenaná historie, kterou jsem se dověděl
  • 2:14 - 2:17
    od svých lakotských přátel a rodiny.
  • 2:17 - 2:19
    Teď bude následovat časová přímka
  • 2:19 - 2:22
    uzavřených a porušených smluv
  • 2:22 - 2:24
    a masakrů vydávaných za bitvy.
  • 2:24 - 2:26
    Začnu rokem 1824.
  • 2:26 - 2:28
    Instituce známá jako Úřad pro indiánské záležitosti
  • 2:28 - 2:30
    vznikla při ministerstvu války,
  • 2:30 - 2:32
    což už tehdy udalo agresivní tón
  • 2:32 - 2:34
    našeho zacházení s původními obyvateli Ameriky.
  • 2:34 - 2:36
    1851:
  • 2:36 - 2:38
    Vznikla první smlouva z Fort Laramie,
  • 2:38 - 2:41
    která jednoznačně vytyčovala hranice lakotského národa.
  • 2:41 - 2:43
    Podle této smlouvy
  • 2:43 - 2:45
    patří tato území suverénnímu národu.
  • 2:45 - 2:47
    Kdyby hranice stanovené ve smlouvě byly dodržovány -
  • 2:47 - 2:50
    a dle právního podkladu by to tak mělo být -
  • 2:50 - 2:53
    Spojené státy by dnes vypadaly takto.
  • 2:55 - 2:57
    O 10 let později
  • 2:57 - 3:00
    podepsal prezident Lincoln tzv. Zákon o usedlostech (Homestead Act),
  • 3:00 - 3:03
    který rozpoutal příliv bílých osadníků na území původních obyvatel.
  • 3:03 - 3:05
    1863:
  • 3:05 - 3:07
    Povstání kmene Santí Siouxů v Minnesotě
  • 3:07 - 3:10
    končí oběšením 38 siouxských mužů,
  • 3:10 - 3:13
    tedy největší hromadou popravou v dějinách Spojených států.
  • 3:14 - 3:16
    Popravu nařídil prezident Lincoln
  • 3:16 - 3:18
    jen dva dny poté,
  • 3:18 - 3:21
    co podepsal Vyhlášení rovnoprávnosti.
  • 3:22 - 3:25
    1866, počátek budování transkontinentální železnice -
  • 3:25 - 3:27
    začátek nové éry.
  • 3:27 - 3:29
    Přivlastnili jsme si pozemky pro koleje a vlaky,
  • 3:29 - 3:32
    abychom si zkrátili cestu srdcem národa Lakotů.
  • 3:32 - 3:34
    Smlouvy letěly z okna ven.
  • 3:34 - 3:37
    Tři kmeny vedené náčelníkem Lakotů Rudým oblakem reagovaly tím,
  • 3:37 - 3:40
    že mnohokrát napadly a porazily americkou armádu.
  • 3:40 - 3:42
    Tuto část bych chtěl zopakovat.
  • 3:42 - 3:45
    Lakotové porazili americkou armádu.
  • 3:45 - 3:48
    1868: Druhá smlouva z Fort Laramie
  • 3:48 - 3:51
    jasně garantuje suverenitu velkého národa Siouxů
  • 3:51 - 3:54
    a lakotské vlastnictví posvátných Černých hor.
  • 3:54 - 3:56
    Vláda také přislíbila pozemky a právo lovit
  • 3:56 - 3:58
    v okolních státech.
  • 3:58 - 4:00
    Slíbili jsme, že území Powder River
  • 4:00 - 4:03
    bude od té doby všem bělochům uzavřené.
  • 4:03 - 4:05
    Zdálo se, že smlouva je naprostým vítězstvím
  • 4:05 - 4:07
    Rudého oblaka a Siouxů.
  • 4:07 - 4:10
    Ve skutečnosti to byla jediná válka v americké historii,
  • 4:10 - 4:13
    kdy vláda vyjednala mír tím,
  • 4:13 - 4:16
    že přistoupila na všechny protivníkovy požadavky.
  • 4:18 - 4:20
    1869:
  • 4:20 - 4:22
    Transkontinentální železnice byla dokončena.
  • 4:22 - 4:25
    Začala mimo jiné převážet spoustu lovců,
  • 4:25 - 4:28
    kteří začali ve velkém zabíjet bizony
  • 4:28 - 4:31
    a tím Siouxům likvidovali zdroj potravy, oblečení i přístřeší.
  • 4:31 - 4:33
    1871:
  • 4:33 - 4:35
    Zákon o přisvojení Indiánů
  • 4:35 - 4:38
    udělal ze všech Indiánů svěřence federální vlády.
  • 4:38 - 4:41
    Armáda navíc vydala rozkazy
  • 4:41 - 4:44
    zakazující západním Indiánům opustit rezervace.
  • 4:44 - 4:46
    Všichni západní Indiáni se tím okamžikem stali
  • 4:46 - 4:48
    válečnými zajatci.
  • 4:48 - 4:50
    V roce 1871
  • 4:50 - 4:52
    jsme ukončili éru uzavírání smluv.
  • 4:52 - 4:55
    Smlouvy totiž umožňují kmenům existovat jako suverénní národy
  • 4:55 - 4:57
    a to nemůžeme dopustit.
  • 4:57 - 4:59
    Měli jsme jiné plány.
  • 4:59 - 5:01
    1874:
  • 5:01 - 5:04
    Generál George Custer oznámil objev zlata na území Lakotů,
  • 5:04 - 5:06
    konkrétně v Černých horách.
  • 5:06 - 5:08
    Zprávy o zlatě odstartovaly hromadný příliv bílých osadníků
  • 5:08 - 5:10
    do země Lakotů.
  • 5:10 - 5:12
    Custer doporučil Kongresu najít způsob,
  • 5:12 - 5:14
    jak co nejdříve ukončit
  • 5:14 - 5:16
    smlouvy s Lakoty.
  • 5:16 - 5:19
    Roku 1875 vypukla Lakotská válka
  • 5:19 - 5:22
    kvůli porušení smlouvy z Fort Laramie.
  • 5:22 - 5:24
    1876:
  • 5:24 - 5:26
    26. července
  • 5:26 - 5:28
    na cestě k útoku na lakotskou vesnici
  • 5:28 - 5:30
    byla Custerova Sedmá kavalérie rozdrcena
  • 5:30 - 5:32
    v bitvě u Little Big Hornu.
  • 5:32 - 5:34
    1877:
  • 5:34 - 5:37
    Velký lakotský válečník a náčelník Splašený kůň
  • 5:37 - 5:39
    kapituloval u Fort Robinsonu.
  • 5:39 - 5:42
    Později byl ve vazbě zabit.
  • 5:45 - 5:48
    1877 je také rokem, kdy jsme nalezli způsob,
  • 5:48 - 5:50
    jak smlouvy z Fort Laramie obejít.
  • 5:50 - 5:53
    Siouxským náčelníkům a jejich předním mužům byla představena nová dohoda
  • 5:53 - 5:56
    v rámci kampaně známé jako "prodej nebo hladověj".
  • 5:56 - 5:59
    Podepiš dohodu, jinak tvůj kmen nedostane žádné jídlo.
  • 5:59 - 6:02
    Podepsalo pouze 10 procent dospělých mužů.
  • 6:02 - 6:04
    Smlouva z Fort Laramie
  • 6:04 - 6:06
    však stanovovala, že se pozemků musí vzdát
  • 6:06 - 6:08
    minimálně tři čtvrtiny kmene.
  • 6:08 - 6:10
    Tato klauzule byla zjevně ignorována.
  • 6:10 - 6:13
    1887: Dawesův zákon
  • 6:13 - 6:16
    ukončuje společné vlastnictví pozemků rezervace.
  • 6:16 - 6:19
    Rezervace jsou rozporcovány na části po 160 akrech,
  • 6:19 - 6:21
    ty jsou přiděleny jednotlivým Indiánům
  • 6:21 - 6:23
    a zbývající pozemky odebrány.
  • 6:23 - 6:26
    Kmeny přišly o milióny akrů půdy.
  • 6:26 - 6:28
    Americký sen soukromého vlastnictví pozemků
  • 6:28 - 6:30
    se ukázal jako mazaný způsob,
  • 6:30 - 6:33
    jak dělit rezervaci tak dlouho, až z ní nic nezbude.
  • 6:33 - 6:35
    Tento krok zničil rezervace tím,
  • 6:35 - 6:38
    že usnadnil jejich další přerozdělování a odprodej
  • 6:38 - 6:41
    s každou odcházející generací.
  • 6:41 - 6:43
    Většina zbylého území
  • 6:43 - 6:45
    a mnoho pozemků uvnitř rezervace
  • 6:45 - 6:48
    je nyní v rukou bílých farmářů.
  • 6:48 - 6:51
    Nejtučnější část země si opět zabírá wašíču.
  • 6:52 - 6:54
    1890 - rok, který je podle mě
  • 6:54 - 6:57
    v této prezentaci nejvýznamnější.
  • 6:57 - 6:59
    Je to rok masakru u Wounded Knee.
  • 6:59 - 7:01
    29. prosince
  • 7:01 - 7:04
    obklíčili američtí vojáci tábor Siouxů v zátoce Wounded Knee,
  • 7:04 - 7:06
    kde zmasakrovali náčelníka Velkou nohu
  • 7:06 - 7:08
    a 300 válečných zajatců
  • 7:08 - 7:10
    s použitím nové rychlopalné zbraně,
  • 7:10 - 7:12
    která vystřelovala explodující náboje,
  • 7:12 - 7:14
    známé jako Hotchkissovo dělo.
  • 7:14 - 7:16
    Za tuto takzvanou bitvu
  • 7:16 - 7:19
    bylo 7. kavalérii uděleno 20 čestných medailí
  • 7:19 - 7:22
    Kongresu za statečnost.
  • 7:22 - 7:24
    Do dneška
  • 7:24 - 7:27
    je to největší počet čestných medailí,
  • 7:27 - 7:30
    které byly kdy uděleny za jedinou bitvu.
  • 7:30 - 7:32
    Bylo uděleno více čestných medailí
  • 7:32 - 7:34
    za tento masakr žen a dětí bez rozdílu
  • 7:34 - 7:36
    než za jakoukoli bitvu v První světové válce,
  • 7:36 - 7:38
    Druhé světové válce,
  • 7:38 - 7:40
    v Koreji, Vietnamu,
  • 7:40 - 7:43
    Iráku nebo Afghánistánu.
  • 7:44 - 7:46
    Masakr u Wounded Knee
  • 7:46 - 7:49
    je považován za konec indiánských válek.
  • 7:49 - 7:51
    Kdykoli navštívím místo
  • 7:51 - 7:53
    hromadného hrobu u Wounded Knee,
  • 7:53 - 7:55
    nevidím v něm pouze hrob
  • 7:55 - 7:57
    Lakotů nebo Siouxů,
  • 7:57 - 8:00
    ale hrob všech původních obyvatel.
  • 8:03 - 8:05
    Svatý muž Černý los jednou řekl:
  • 8:05 - 8:07
    "Tehdy jsem nevěděl,
  • 8:07 - 8:09
    co všechno tím končí.
  • 8:09 - 8:11
    Když se nyní ohlížím zpátky
  • 8:11 - 8:13
    z výšin svého stáří,
  • 8:13 - 8:15
    stále vidím pobité ženy a děti,
  • 8:15 - 8:17
    jak leží na hromadách a roztroušené
  • 8:17 - 8:20
    podél té křivé rokle
  • 8:23 - 8:25
    tak jasně, jako jsem je viděl tehdy
  • 8:25 - 8:28
    očima ještě mladýma.
  • 8:31 - 8:34
    A vidím, že tehdy v tom krvavém bahně zemřelo
  • 8:35 - 8:38
    a ve sněhové bouři bylo pohřbeno ještě něco jiného.
  • 8:39 - 8:42
    Zemřel tam sen jednoho národa
  • 8:42 - 8:45
    a byl to nádherný sen."
  • 8:46 - 8:48
    Touto událostí začala nová éra
  • 8:48 - 8:51
    dějin původních amerických obyvatel.
  • 8:52 - 8:54
    Všechno se dá měřit
  • 8:54 - 8:57
    před Wounded Knee a po něm.
  • 8:57 - 8:59
    Protože to byl právě tento okamžik,
  • 8:59 - 9:02
    kdy americká vláda s prsty na spouštích Hotchkissových děl
  • 9:02 - 9:06
    otevřeně deklarovala svůj postoj k právům původních obyvatel.
  • 9:06 - 9:08
    Už je omrzely smlouvy.
  • 9:08 - 9:10
    Omrzely je posvátné hory.
  • 9:10 - 9:13
    Omrzely je tance duchů.
  • 9:13 - 9:16
    A měli už dost všech těch potíží okolo Siouxů.
  • 9:16 - 9:19
    A tak vytáhli děla.
  • 9:20 - 9:23
    Řekli: "Pořád chceš být Indián?"
  • 9:23 - 9:25
    s prstem na spoušti.
  • 9:30 - 9:32
    1900:
  • 9:32 - 9:35
    Populace amerických Indiánů dosáhla nejnižšího bodu -
  • 9:36 - 9:38
    méně než 250.000
  • 9:38 - 9:40
    oproti odhadovaným osmi miliónům
  • 9:40 - 9:42
    v roce 1492.
  • 9:44 - 9:46
    Teď přeskočíme rychle dál.
  • 9:46 - 9:48
    1980:
  • 9:48 - 9:50
    V nejdéle probíhajícím soudním případě v dějinách USA
  • 9:50 - 9:53
    "Národ Siouxů versus Spojené státy americké"
  • 9:53 - 9:56
    rozhodoval Nejvyšší soud USA.
  • 9:57 - 10:00
    Soud stanovil, že když byli Siouxové vysídleni do rezervací
  • 10:00 - 10:03
    a 7 milionů akrů jejich půdy
  • 10:03 - 10:06
    bylo bylo nabídnuto zlatokopům a statkářům,
  • 10:06 - 10:08
    došlo tím k porušení
  • 10:08 - 10:10
    druhé dohody z Fort Laramie.
  • 10:10 - 10:12
    Soud prohlásil,
  • 10:12 - 10:14
    že Černé hory byly zabrány protiprávně
  • 10:14 - 10:16
    a že má být siouxskému národu vyplacena
  • 10:16 - 10:18
    původní nabízená cena spolu s úroky.
  • 10:18 - 10:20
    Jako náhradu za Černé hory
  • 10:20 - 10:23
    soud siouxskému národu stanovil
  • 10:23 - 10:25
    pouhých 106 milionů dolarů.
  • 10:25 - 10:28
    Siouxové peníze odmítli s plamenným prohlášením:
  • 10:28 - 10:31
    "Černé hory nejsou na prodej."
  • 10:31 - 10:33
    2010
  • 10:33 - 10:36
    Současná statistika o indiánské populaci
  • 10:36 - 10:39
    více než století po masakru u Wounded Knee
  • 10:39 - 10:41
    odhaluje dědictví kolonizace,
  • 10:41 - 10:43
    nucené migrace
  • 10:43 - 10:45
    a porušování smluv.
  • 10:45 - 10:48
    Míra nezaměstnanosti v rezervaci Pine Ridge
  • 10:48 - 10:51
    se pohybuje mezi 85 a 90 procenty.
  • 10:51 - 10:54
    Úřad pro stavbu není schopen postavit nové domy
  • 10:54 - 10:56
    a ty stávající se rozpadají.
  • 10:56 - 10:58
    Je zde mnoho bezdomovců
  • 10:58 - 11:00
    a ti, kdo domov mají, se mačkají ve shnilých budovách,
  • 11:00 - 11:02
    kde spolu žije až pět rodin.
  • 11:02 - 11:04
    39 procent domácností v Pine Ridge
  • 11:04 - 11:06
    nemá elektřinu.
  • 11:06 - 11:09
    Minimálně 60 procent domů v rezervaci
  • 11:09 - 11:11
    je zamořeno černou plísní.
  • 11:11 - 11:13
    Více než 90 procent populace
  • 11:13 - 11:16
    žije pod federální hranicí chudoby.
  • 11:16 - 11:19
    Výskyt tuberkulózy je v Pine Ridge
  • 11:19 - 11:22
    přibližně osmkrát vyšší než americký národní průměr.
  • 11:22 - 11:24
    Kojenecká úmrtnost
  • 11:24 - 11:26
    je vůbec nejvyšší na tomto kontinentě
  • 11:26 - 11:29
    a je asi třikrát vyšší než americký průměr.
  • 11:29 - 11:31
    Rakovina děložního čípku se vyskytuje pětkrát častěji
  • 11:31 - 11:33
    než je národní průměr USA.
  • 11:33 - 11:36
    Počet studentů, kteří nedokončili studium, se blíží 70 procentům.
  • 11:36 - 11:38
    Fluktuace učitelů
  • 11:38 - 11:41
    je osmkrát vyšší než americký průměr.
  • 11:41 - 11:44
    Prarodiče tu často vychovávají svá vnoučata,
  • 11:44 - 11:47
    protože rodiče je kvůli alkoholismu,
  • 11:47 - 11:49
    domácímu násilí a všeobecné apatii
  • 11:49 - 11:51
    vychovávat nemohou.
  • 11:52 - 11:55
    50 procent populace starší čtyřiceti let
  • 11:55 - 11:57
    trpí cukrovkou.
  • 11:57 - 11:59
    Průměrná délka života mužů
  • 11:59 - 12:01
    je mezi 46
  • 12:01 - 12:04
    a 48 lety -
  • 12:04 - 12:06
    zhruba stejná
  • 12:06 - 12:09
    jako v Afghánistánu a Somálsku.
  • 12:10 - 12:13
    Poslední kapitola jakékoli úspěšné genocidy
  • 12:13 - 12:15
    je ta, kdy utiskovatel
  • 12:15 - 12:18
    může dát ruce pryč a říct:
  • 12:18 - 12:21
    "Proboha, co si to ti lidé dělají?
  • 12:21 - 12:23
    Zabíjejí se navzájem.
  • 12:23 - 12:25
    Zabíjejí sami sebe,
  • 12:25 - 12:28
    můžeme se jen dívat, jak umírají."
  • 12:28 - 12:31
    A takto jsme přišli k vlastnictví těchto Spojených států amerických.
  • 12:31 - 12:33
    Tohle je dědictví
  • 12:33 - 12:35
    doktríny zjevného osudu.
  • 12:35 - 12:37
    Do vězeňských táborů
  • 12:37 - 12:39
    se stále rodí zajatci,
  • 12:39 - 12:42
    dlouho poté, co stráže už odešly.
  • 12:44 - 12:46
    Tohle jsou kosti, které tu zbyly,
  • 12:46 - 12:49
    když bylo sebráno nejlepší maso.
  • 12:51 - 12:53
    Je to už dávno,
  • 12:53 - 12:55
    co byl uveden do pohybu sled událostí
  • 12:55 - 12:58
    lidmi, kteří vypadali jako já, lidmi wašíču,
  • 12:58 - 13:00
    kteří dychtili po půdě a vodě
  • 13:00 - 13:03
    a zlatu v horách.
  • 13:03 - 13:05
    Tyto události vedly k řetězovému efektu,
  • 13:05 - 13:07
    který dosud neskončil.
  • 13:07 - 13:11
    My z dominantní společnosti se dnes možná cítíme
  • 13:12 - 13:15
    velmi vzdáleni masakru z roku 1890
  • 13:15 - 13:18
    nebo sérii porušování smluv před 150 lety,
  • 13:19 - 13:21
    přece se však musím zeptat,
  • 13:21 - 13:24
    jak bychom se měli cítit při pohledu na dnešní statistiky?
  • 13:25 - 13:27
    Jaká je spojitost
  • 13:27 - 13:29
    mezi těmito obrazy utrpení
  • 13:29 - 13:31
    a historií, o které jsem právě hovořil?
  • 13:31 - 13:33
    A kolik z této historie
  • 13:33 - 13:35
    vůbec máme přijmout za vlastní?
  • 13:35 - 13:38
    Je to snad i naše zodpovědnost?
  • 13:39 - 13:42
    Slýchám, že přece musíme být schopni něco udělat.
  • 13:42 - 13:45
    Musí zaznít nějaká výzva jednat.
  • 13:45 - 13:48
    Protože dlouho jsem postával stranou
  • 13:48 - 13:50
    spokojený s rolí svědka
  • 13:50 - 13:53
    a jenom fotil.
  • 13:53 - 13:56
    Protože se zdá, že řešení leží tak dávno v minulosti,
  • 13:56 - 13:58
    že bych potřeboval přinejmenším stroj času,
  • 13:58 - 14:00
    abych se k němu dostal.
  • 14:00 - 14:02
    Na utrpení původních obyvatel
  • 14:02 - 14:05
    neexistuje jednoduché řešení.
  • 14:06 - 14:08
    Není to něco, co může kdokoli podpořit
  • 14:08 - 14:10
    tak, jako podporujeme pomoc pro Haiti,
  • 14:10 - 14:13
    vymýcení AIDS nebo boj s hladomorem.
  • 14:13 - 14:15
    Řešení, jak se tomu říká,
  • 14:15 - 14:18
    může být pro dominantní společnost mnohem složitější
  • 14:18 - 14:20
    než padesátidolarový šek
  • 14:20 - 14:22
    nebo když lidé z církve zajedou
  • 14:22 - 14:24
    přetřít graffiti na domech
  • 14:24 - 14:26
    anebo když bohatá rodinka
  • 14:26 - 14:29
    věnuje krabici oblečení, které nikdo už stejně nechce.
  • 14:29 - 14:31
    Takže co teď s tím?
  • 14:31 - 14:34
    Budeme jen v přítmí krčit rameny?
  • 14:34 - 14:36
    Spojené státy
  • 14:36 - 14:38
    každým dnem pokračují
  • 14:38 - 14:40
    v porušování podmínek smluv
  • 14:40 - 14:42
    z let 1851 a 1868,
  • 14:42 - 14:45
    které byly s Lakoty uzavřeny ve Fort Laramie.
  • 14:45 - 14:47
    Moje dnešní výzva jednat,
  • 14:47 - 14:50
    moje přání pro TED, zní takto:
  • 14:51 - 14:53
    Ctěte smlouvy.
  • 14:53 - 14:55
    Vraťte Černé hory.
  • 14:55 - 14:58
    Jak s nimi naloží, to už není vaše starost.
  • 15:00 - 15:06
    (Potlesk)
Title:
Aaron Huey: Domorodí váleční zajatci Ameriky
Speaker:
Aaron Huey
Description:

Záměr zachytit chudobu v Americe na fotografiích zavedl Aarona Hueye do indiánské rezervace Pine Ridge, kde ho otřesné a většinou ignorované útrapy domorodých Lakotů přiměly změnit plán. Po pěti letech práce se jeho děsivé fotografie proplétají se šokující lekcí historie v této smělé a odvážné a přednášce na TEDxDU.

more » « less
Video Language:
English
Team:
TED
Project:
TEDTalks
Duration:
15:07
Eliska Dudkova added a translation

Czech subtitles

Revisions