-
Hodně se snaž Foreste.
Ano budu mami.
-
Dobře si pamatuji první cestu do školy.
-
Tak jedeš s náma?
-
Máma říká abych nejezdil s cizíma lidma.
-
Tohle je ale školní autobus.
-
Jmenuji se Forrest. Forrest Gump.
-
Já jsem Dorothy Harrisová.
Dobře teď už nejste cizí.
-
Tohle sedadlo je obsazené.
-
Obsazeno!
-
Tady nemůžeš sedět.
-
Víte, je zábavné co si mladý muž pamatuje,
-
protože já si nepamatuji,
jak jsem se narodil.
-
Nepamatuji si co jsem dostal
k mým prvním vánocům,
-
a nevím kdy jsem šel na svůj první
picnic v přírodě.
-
Ale pamatuji si první chvíli
kdy jsem uslyšel
-
ten nejsladší hlas na celém světě.
-
Můžeš si sednout tady jestli chceš.
-
Za celý život jsem nikdy neviděl
nic tak krásného.
-
Byla jako anděl.
-
Tak, sedneš si nebo ne?
-
Co to máš s nohama?
-
Vůbec nic, děkuji.
Mé nohy jsou v pořádku a fešácké.
-
Jenom jsem seděl vedle ní v tom autobuse
-
a celou cestu do školy jsme si povídali.
-
...moje záda jsou zkřivená do tvaru otazníku.
-
A tyhle mi mají pomoci...
-
A kromě mámy se mnou nikdo nemluvil,
a na nic se neptal.
-
Jsi hloupej nebo tak něco?
-
Máma říká,
„Hloupý je ten kdo dělá hloupé věci”
-
Já jsem Jenny.
Já jsem Forrest. Forrest Gump.
-
Od toho dne,
jsme byli pořád spolu.
-
Jenny a já jsme byli jako
hrášky a mrkve.
-
Učila mě jak šplhat.
-
Polez Forreste, to zvládneš.
Film & TV
