-
V tomto videu vám chci ukázat
několik vlastností limit,
-
ale nebudeme je dokazovat...
-
..abychom získali důkazy těchto vlastností
potřebujeme pevnou definici limity
-
a to nebudeme
dělat v tomto cvičení...
-
To uděláme v cvičení
o epsilon-delta definici limit...
-
Přesto by měla být většina intuitivní
-
a budou velmi užitečná pro
zjednodušování příkladů v budoucnosti.
-
Řekněme, že limita nějaké funkce
f(x), kde se ‚x‛ blíží ‚c‛, je rovna L
-
a řekněme, že také víme,
že limita nějaké jiné funkce,
-
řekněme třeba g(x),
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛, je rovna M.
-
Když víme toto, jaká bude limita
f(x) plus g(x), kde se ‚x‛ blíží ‚c‛?
-
Můžete se na to podívat graficky...
-
Když se podíváte na grafy dvou libovolných
funkcí, jednoduše obě funkce sečtete.
-
Bude proto jasné, že toto bude rovno...
-
...a ještě jednou, nedělám teď důkaz.
Jen vám tady ukazuji vlastnosti.
-
Toto bude limita f(x),
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛
-
plus limita funkce g(x),
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛
-
což je rovno...a to je přesně tady...
-
...Uděláme to stejnou barvou...
-
Tady toto je rovno L.
Bude to rovno L plus M.
-
Nic těžkého.
-
Tomuto se často říká součet limit
nebo také věta o limitě součtu.
-
Můžeme vymyslet podobnou s odčítáním.
-
Máme limitu, kde ‚x‛ se blíží ‚c‛
funkcí f(x) minus g(x),
-
což bude L minus M.
-
Je to limita funkce f(x),
kde ‚x‛ se blíží ‚c‛
-
minus limita funkce g(x),
kde ‚x‛ se blíží ‚c‛.
-
Takže to bude L minus M.
-
Tomuto se často říká rozdíl limit
nebo věta o limitě rozdílu.
-
Doufám, že je toto dostatečně intuitivní.
-
Co se stane,
když použijete součin limit?
-
Limita f(x) krát g(x),
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛?
-
Naštěstí pro nás to bude rovno
-
limitě f(x), kde se ‚x‛ blíží ‚c‛ krát
limita g(x), kde se ‚x‛ blíží do ‚c‛.
-
Naštěstí pro nás, toto je opět
poměrně intuitivní vlastnost limit.
-
V tomto případě
to bude rovno L krát M.
-
Bude to jednoduše L krát M.
-
Totéž i v případě, kdybychom
tady měli místo funkce konstantu.
-
Kdybychom měli limitu...
-
...Udělám to stejnou barvou...
-
...limitu k krát funkce f(x),
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛,
-
kde ‚k‛ je jen konstanta.
-
Tak to bude totéž,
jako k krát limita f(x),
-
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛,
a to bude rovno L.
-
Toto je rovno L, takže se celý výraz
zjednoduší na (k krát L).
-
Totéž můžeme dělat s podílem...
-
...Tomuto se často říká
věta o reálném násobku...
-
...Můžeme udělat totéž s podílem.
-
Když máme limitu,
kde se ‚x‛ blíží do ‚c‛
-
funkce f(x) děleno funkcí g(x),
tak to je přesně totéž,
-
jako limita f(x),
kde ‚x‛ se blíží do ‚c‛
-
dělená limitou funkce g(x),
kde se ‚x‛ blíží do ‚c‛
-
což bude rovno...
-
...myslím, že už to víte...
-
...bude rovno L lomeno M...
-
A konečně...tomuto se někdy
říká podíl limit.
-
Nakonec se podíváme
na umocňování limity.
-
Když máme limitu...
-
...napíši to takto...
-
...limitu f(x) na nějakou mocninu
-
...napíši to,
jako lomenou mocninu...
-
...mocnina ‚r‛ lomeno ‚s‛,
kde ‚r‛ i ‚s‛ jsou celá čísla.
-
Pak limita funkce f(x) na ‚r‛ lomeno ‚s‛,
kde se ‚x‛ blíží ‚c‛, bude úplně totéž,
-
jako limita f(x), kde se ‚x‛ blíží ‚c‛,
umocněna ‚r‛ lomeno ‚s‛.
-
Ještě jednou, když ‚r‛ i ‚s‛ jsou
celá čísla a ‚s‛ není rovno 0,
-
jinak by tato mocnina nedával smysl.
-
A toto je to stejné...
-
Toto je totéž,
jako L na ‚r‛ lomeno ‚s‛.
-
Použitím těchto vlastností
-
můžeme najít limity mnoha funkcí.
A hezké na tom je to,
-
že vlastnosti limit jsou věci,
které byste přirozeně chtěli dělat
-
a po náčrtu těchto funkcí,
to bude celkem intuitivní.