Rome becomes dominant | World History | Khan Academy

V posledním videu jsme skončili úspěchy

Alexandra Velikého a tím, jak dobyl

většinu mapy, kterou tu máme,

od Řecka, napříč celým Blízkým východem

skrz Persii až ke hranicím Indie.

Mimo jiné i Egypt.

A zmínili jsme, že žil velmi krátký život

a že se jeho říše po jeho smrti rozdělila.

Během toho se ale objevovaly i další

mocnosti na jiných místech
pobřeží středozemního moře.

Obzvlášť Řím, který
sice existoval již staletí

před Alexandrem Velikým,

ale až v jeho době začal
dobývat více a více

Apeninského poloostrova, který máme zde,

na území dnešní Itálie.

Rovněž v Kartágu roste mocnost,

tady na pobřeží severní Afriky.

Kartágo bylo původně fénickou osadou.

Féničané jsou známí
naší fonetickou abecedou.

Féničané pocházeli z území dnešního

Libanonu a Sýrie a byli obchodníky, kteří

se usazovali napříč Středomořím.

Kartágo, či spíše civilizace s ním spojená

byla poměrně prominentní v tomto období.

Asi čekáte, že dvě mocnosti, které jsou

blízko od sebe a

mají stejné cíle
či usilují o stejné území,

se mohou navzájem vnímat jako hrozbu

a začnou mezi sebou bojovat.

A to je přesně co se
stalo mezi Římem a Kartágem.

Válkám, které vedli,

se říká Punské války a odehrávaly se mezi

roky 264 až 146 před Kristem.

To máme Punské války, Punské.

O Punských válkách
nás ještě čeká mnoho videí,

ale teď stačí vědět, že to jsou ty,
ve kterých bojoval Hanibal

a provedl slavný útok na Řím, kvůli
kterému překročil Alpy se svými slony.

Vidíme to přímo zde na naší časové ose.

Punské války mezi Kartágem a Římem.

Aby bylo jasno, fialová barva tady

na naší ose značí období Kartága

a kartaginské civilizace.

Asi by šlo říct mocnosti.

A toto je Řím.

Jenže Řím nakonec vyhrává na plné čáře a

daří se mu doslova vymýtit Kartágo.

A tak se Řím stává
dominantnější a dominantnější

mocností Středozemí
a jak uvidíte za chvíli

i mimo něj.

V tomto období je Řím republikou.

Když říkáme republika, myslíme tím určitý

způsob reprezentování, přestože není úplně

stejný jako v dnešním slova smyslu.

Myslíme tím nějaké zachovávání práv,

byť, znovu, ne takové jako dnes.

Ale s tím, jak se blížíme polovině
prvního století před Kristem,

narážíme na velice
úspěšného římského generála,

o kterém jste
už možná slyšeli - Julia Caesara,

který dokázal převzít moc nad Římem,

který se stal římským diktátorem.

S ním u moci začíná konec republiky

a i spousta jiných věcí.

Vytváří nový kalendář,

pojmenovává po
sobě měsíc červenec (angl. July)

a je později zavražděn, načež
jeho adoptovaný syn Augustus

přebírá moc.

Augustus je často
považován za prvního skutečného

římského císaře po pádu republiky.

I po něm je pojmenován
měsíc, Srpen (angl. August).

Okolo tohoto období se objevuje další

velice významná osobnost.

Ježíš má samozřejmě vliv na náboženství,

ale nejen to, i na dějiny.

Jeho učení dává vznik náboženství,

které má silný dopad

na zbytek dějin, na zbytek světa.

Máme tedy jasně rozdělenou

časovou osu na období
před naším letopočtem

a našeho letopočtu.

Toto video točím v roce
2016 našeho letopočtu.

To je verze kalendáře,

která se odráží od narození Ježíše,

nebo alespoň období okolo něj,

Místo před naším
letopočtem lze říct i před Kristem.

Místo našeho letopočtu se říká
po Kristu, či léta Páně (lat. Anno Domini).

Ježíš, a toto je důležité si
uvědomit, protože někdy

se lidé učí o jeho životu

a mohou mít v hlavě Svatou zem a

Nazaret a Jeruzalém a tak dále,

ale je důležité si uvědomit, že tehdy

se Ježíš narodil i zemřel na území

Římské říše.

Když se narodil, což
mimochodem nebylo v roce 0,

nebo roku 0 našeho letopočtu,
domníváme se, že

to bylo spíše blízko
roku 4 před naším letopočtem.

Narodil se tedy během
panování císaře Augusta

a zemřel za císaře Tiberia.

Takže v období jedněch
z prvních římských císařů.

S tím tedy uzavírám přehled

jedné velmi dávné civilizace.

V následujících videích,
či spíše v mnoha dalších,

půjdeme do hloubky každého
z témat, které jsme

dnes jen tak letmo zmínili,
což by vám mělo

dát dobrý přehled o tom,
co se ve světě dělo

z hlediska prostoru i času.