Mies van der Rohe, Seagram Building, New York City (1958)

Ludwig Mies van der Rohe, Seagram Building, 375 Park Avenue, New York City (1958)

Přednášející: Dr. Matthew Postal, Dr. Steven Zucker

http://smarthistory.org/mies-van-der-rohes-seagram-building.html

Poznámka: Ve videu označuji Le Corbusiera francouzským architektem. Je to lehce zjednodušující, protože se narodil ve Švýcarsku a francouzským občanem se stal v roce 1930 (SZ).

(hudba)

Sešel jsem se s Matthewem Postalem,

historikem architektury.

Stojíme na rohu Park Avenue a 53. Street,

před jednou z nejvýznamnějších staveb

v historii architektury ve Spojených státech.

Řeč je o Seagram Building
od Ludwiga Miese Van der Rohe.

Byla postavena mezi lety 1956 a 1958.

Můžete mi stručně vysvětlit,
proč je budova tak významná?

Je významná z mnoha důvodů.

Mies navrhoval podobné budovy
už od 20. let 19. století,

ale nikdy neměl možnost
postavit kancelářskou budovu.

Je to tedy první příležitost vidět jeho nápady.

Přihodilo se mnohé.

Mies rozpracovával své nápady na papír
poprvé ke konci 10. let 19. stol

a pak od 20. let, jak jste zmínil.

Následovala revoluce v Německu, byla válka,

konec krize.

Stěhuje se do Spojených států,

navrhuje univerzitní areál Armourova Institutu.

Poté získává zakázku na Seagram Building.

Seagram byla kanadská lihovarnická společnost,

v té době možná největší
lihovarnická společnost na světě.

Vedla si docela dobře díky prohibici,

pokud si dobře pamatuji.

Protože sídlila v Kanadě.

Protože sídlila v Kanadě

a všechny lihoviny mohly
být pašovány do Chicaga,

přes Velká jezera.

A tehdy měla část z
nich ředitelství v New Yorku.

Jak se to stalo?

Na pozadí Seagram Building stojí

rozhodnutí postavit hlavní
sídlo v polovině 50. let.

Podívali se naproti přes ulici,

a zaujal je nechvalně proslulý Lever House.

Což byla první skutečná moderní ikona,

kterou se chlubilo Park Avenue.

První opláštěná budova na Manhattanu.

Ok

Charles Luckman,

jeden z generálních ředitelů v Leveru,

se vystudoval architekturu

a opustil Lever, aby založil vlastní firmu.

Obrátil se Bronfman, který
vedl Seagram, na Luckmana?

Jak se to stalo...?

Najímá Luckmana

a Lukman dělá předběžné náčrty.

Vzniká obrovský model.

Model je usazen v Bronfmanově kanceláři,

když jeho dcera Phyllis Lambertová
přichází na návštěvu.

Co ta s tím měla společného?

Studovala na Harvardu

postgraduální studiu architektury a designu.

Řekla: "Táto, to je ta nejpříšernější věc,
jakou jsem kdy viděla."

Doufám, že Luckman
to neslyšel.

Co pak udělala?

Řekla: "Tati, půjdeme se podívat
do Muzea moderního umění,

a promluvíš si s Arthurem Drexlerem,

hlavním kurátorem architektury."

Muzeum moderního umění je jen
několik bloků dolů po ulici,

také na 53., takže to neměli daleko.

Co řekl Drexler Bronfmanovi?

Drexler řekl, že mají tři možnosti.

První je francouzský
architekt Le Corbusier,

se kterým je ale příliš
těžké pracovat.

Dobře.

Pak byl Frank Lloyd Wright.

Jasná volba, Američan.

Ale příliš starý.

Aha

Bylo mu skoro 90 let.

Navrhl vybrat Ludwiga
Miese van der Rohe.

A to taky udělali.

Co Miese vytvořil?

Postavil poměrně jednoduchý tvar,

věž z bronzových plátů.

Počkejte chvíli,

je z bronzu?

Ano, je bronzová.

Z bronzu se vyrábí sochy.

Proto vždy říkám,

že budova není jen moderní
ikonou architektury v New Yorku,

ale také jedna z nejklasičtějších
budov ve městě.

To je zajímavé.

Myslíte klasicismus z hlediska
vytváření soch antickými Řeky.

Budova má patinu,
jakou by měla socha.

Není jen rovnoměrně tmavě hnědo černá.

Získala jakousi sofistikovanou

nuanci v barvě.

Je o něco tmavší než původně byla.

Ale představte si, že každý rok,
přinejmenším tedy jednou za rok,

ji vyleští olejem, aby neoxidovala.

Úžasné!

Aby nezezelenala nebo nezčervenala,
jak se to stává.

Ano.

Při jakékoli chemické reakci,
která by u bronzu mohla nastat.

Miese miloval řeckou architekturu

nade vše ostatní, tudíž navrhl budovu

velmi symetrickou,
je esteticky hodně ukázněná.

Rozmanité pilíře osazené
v přední části vypadají

vágně, vypadají jako
vroubkované sloupy.

Je to zajímavé,

protože mají vertikální pruhy,

jsou drážkované.

Vlastně celá budova
stojí na této plošině.

Je téměř v řeckém stylu,

jako bychom se dívali na Parthenon.

Přesně!

Je v ní cit pro proporce,

které působí velmi klasicky a je
neuvěřitelné, že to můžeme říci,

navzdory výšce budovy, protože
tahle budova je opravdu vysoká.

Řekové pracovali s mnohem
menším měřítkem.

Římané pracovali s nepatrně větším měřítkem,

avšak ne s takovým.

Byla to výzva.

Jak přefiltrujete to podstatné z antiky

do budovy vyrobené z kovu a skla?

Je absurdním plánem

snažit se uchopit průmyslovou
kulturu a průmyslový materiál

a sezdat je s budovami 2500 let starými?

Mies by řekl: "Ne."

Proč to můžeme odůvodnit?

Protože, domnívám se, moderní hnutí

v architektuře vždy hledalo
nějakou ukázněnost.

Vždy očekávalo rovnováhu starého a nového.

Toto bylo jedno z řešení, které nalezl.

Pojďme se na budovu podívat.

Je velmi jednoduchá.

Když se na ni zespodu podíváte,
stoupá vzhůru.

Výraz, jenž vytane na mysli,
je vertikální rychlost.

Jako stoupání.

Prostě vizuálně prudce letíme nahoru.

Jak to dokázal?

Pozorně se podívejte na vertikální sloupky

mezi okenními poli.

V podstatě stoupají bez přerušení od
spodní části věže až na vrchol.

Dívám se na ně

a nejsou to jen jednoduché sloupky,
vypadají jako I-nosníky.

Jsou profilované.

Správně.

O co jde?

Neslouží k ničemu jinému než k dekoraci.

Dekorativně utváři povrch tak,
že není plochý

dodávají mu určitou texturu.

Špetku hloubky.

Dodávají mu trochu hloubky.

Vyvolávají také hru světla a stínu.

Myslím, že když byla budova stavěna,

hovořili o průmyslovém materiálu
a poctivosti a podobných otázkách,

jak ale čas ubíhal,

poznali, že Miesovým záměrem bylo

experimentovat s kapkou zdobnosti.

Je to dekorativní, ale tak trochu
dekorativním symbolismem, že?

Protože I-nosník bývá prvek
podpírající budovu?

Tyto jsou bezúčelné.

Ne tyto I-nosníky nemají účel.

Správně.

Odrážejí to, co je uvnitř budovy,

skutečnou vnitřní skladbu.

Ano, v menším měřítku.

Předpokládám, že z vnitřní strany

jsou ocelové, nikoli bronzové.

Správně, a nikdy byste je nechtěl vidět.

Byly by trochu neatraktivní.

Miese má tyto I-nosníky

a ony nás skutečně vynáší vzhůru.

Pak tedy slouží, ve smyslu dekorace.

Samozřejmě, před chvílí
jsme si povídali o klasicismu

a například Parthenon byl hojně vyzdobený,

tudíž v tomto zákaz neexistuje.

Avšak zdá se, že dochází k
drobnému opovržení způsobu,

jakým obvykle smýšlíme
o Miesovi van der Rohe

nebo o moderním hnutí - jako by

chtělo odstranit nepotřebné a dekorativní.

Přesto s tím Mies počítá.

Stereotypem o modernismu
je myslet si,

že je zcela bez zdobnosti.

Protože na budově je úžasně použitý

nejen bronzový exteriér, ale i mozaika,
mramor, žula

a u průčelí jsou překrásné
reflektující jezírka.

Na základě nákladů na čtvereční metr

je to jedna z nejdražších budov své doby.

Protože nevyužívá...

Nevyužívá celý pozemek,

ale je to spíš kvůli materiálům.

Bronz je mnohem dražší než hliník.

Naštěstí

je většina měděná.

Podívejte se na travertin, do kterého
jsou zabaleny stěny výtahu

Víte co mi přijde vážně zajímavé?

Když se podíváte na stěny výtahu,

a jsou celkem čtyři,

pohybují se přes skleněnou membránu

obklopující halu.

Sklo je jako mýdlová bublina
a stěny se přes ní snaží protlačit.

Myslím, že dodávají budově
skutečnou pevnost.

Vizuálně ji podpírají.

Ano a také odkazují zpět

k antickým římanům.

Jakto?

Protože jde o římský travertin.

Vlastně jsou z travertinu!

Samozřejmě.

Ale opět, Mies se ustavičně odvolává na antiku.

Před chvílí jste zmínil nádvoří.

Budova nevyužívá příliš průmětu
svého obvodu na terén.

Je opravdu osazena hluboko
vzadu na Park Avenue.

Ano, zhruba tak daleko
jak jen to bylo možné.

Ačkoli má vzadu za sebou
pár svých menších vydání.

Když se Miese ptali, proč zasadil
budovu tak daleko dozadu,

řekl, že chtěl vzdát úctu

Raketovému a tenisovému klubu
přímo naproti v ulici,

že nechtěl převálcovat

slavné italské Palazzo od Mc Kima,
Meada a Whitea.

Je vlastně jednou z nejvýznamnějších
budov v New Yorku.

Vzniká tady křižovatka.

Na ní je Lever House, Tennisové
a raketbalové centrum a Seagram.

Parádní triumvirát.

Myslím, že chtěl vytvořit koridor,
aby byla vidět jeho budova.

Myslím, že vystoupání schodů na konci Palazza

a pohlede na tuto budovu

poskytne architektonický zážitek, který
v New Yorku lidé nezažívají často.

Je tady však ještě něco jiného,

možná také klasický prvek,

působí to tu jako bychom byli
na veřejném prostranství,

na místě, kde se lidé shromažďují.

Vlastně, jak tady tak postáváme, lidé tudy
procházejí, zastavují se a hovoří,

a seděli u reflektujících jezírek.

Stává se to tu jakýmsi sociálním prostorem.

Zajímal se o to Mies?

Když se na to podíváte
z kritického úhlu pohledu,

nechal minimum sedadel na okraji jezírek.

Nikdy se neobjevila snaha
nabádat lidi, aby si sedli.

Zajímavé téma.

Jeden z nedostatků, který můžeme
nalézt u modernizmu je

jeho sterilita,

nedostatek lidskosti v lidském měřítku.

Myslíte si, že Mies vytvořil něco,

co můžeme pohodlně obývat

či je to něco, co je nám
nějakým způsobem znepřátelené?

Myslím, že záleží odkud pocházíte.

(hudba)