1 lekce - Vyjděte ze své krabice - Škola průkopníků

http://www.TheLastReformation.com
Vyjděte ze své krabice. Mnoho z toho, co dnes děláme, vychází z historie církve. Je důležité to poznat, abychom mohli sundat naše náboženské brýle. Brýle, které nám brání, abychom četli Boží slovo tak, jak je. Toto je důležitá lekce, ke které se bude Torben ve Škole průkopníků vracet znova a znova.

Vítejte v první lekci Školy průkopníků!

Dnes spolu projdeme část historie církve.

A ukážu vám, že mnoho z věcí,
které dnes děláme

nejsou založené na Božím slově,
ale na "našich" základech

před mnoha lety položených
katolickou církví.

A protože stále stavíme
na těchto základech

všechny sbory vypadají podobně a
nejsme efektivní v získávání učedníků

způsobem, jaký nám Ježíš přikázal.

Když si to uvědomíme a začneme
jednat jinak

budeme mnohem efektivnější v získávání učedníků.

A zrušíme některé z tradic a vstoupíme

do normálního života křesťana.

Normální život křesťana je to,
co čteme v knize Skutků.

Živé křesťanství, o kterém čteme v Bibli.

Co vidíme před sebou není
normální křesťanský život.

Bible, kniha Skutků je normální
křesťanský život.

Během této lekce vám to pomohu vidět
a učinit

první krok do svobody,
do života, který pro vás má Bůh.

Života, o kterém čteme v knize Skutků.

Vítejte tedy v první lekci!

Poslední reformace

KNIHA SKUTKŮ

20 lekcí, které změní váš život

NOVÝ ZAČÁTEK

VE TVÉM ŽIVOTĚ

VE

TVÉM

ŽIVOTĚ

Vítejte ve Škole průkopníků

Vítejte ve Škole průkopníků! Jmenuji se
Torben Sondergaard a jsem z Dánska.

Je pro mě ctí vás přivítat.

Věřím, že toto vyučování změní váš život.

Mnoho z vás vidělo můj kanál na YouTube nebo mé stránky

TheLastReformation.com

A slyšelo některá svědectví, co Bůh koná.

Věřím, že toto vyučování vám pomůže
vstoupit do takového života.

Života, po kterém toužíme, o kterém
čteme v knize Skutků.

Řeknu vám, je tak úžasné, co Pán koná.

Protože každý den slyším svědectví
od lidí, jejichž životy

byly proměněny tímto vyučováním.
Lidí, kteří byli proměněni

tím, jak získáváme učedníky.

Na začátek mohu říci, že mi leží na srdci
školit a připravovat lidi.

Věřím, že když změníme způsob naší práce,
způsob, kterým vyučujeme,

jak kážeme evangelium
a získáváme učedníky,

věřím, že uvidíme úžasné věci.
A nemusí to trvat dlouho.

Právě před pár dny někdo z Holandska
viděl mé video.

Rozhodli se přijet do Dánska na dovolenou,

setkat se se mnou a vyrazit
společně do ulic.

Byl to pár se čtyřmi dětmi,
přijeli i s dětmi.

Chvíli jsme hovořili a pak jsme vyrazili
do města, kde žijeme. Chtěli se naučit

uzdravovat nemocné, a zažít to.

A nikdo z nich

se do té doby nemodlil za lidi na ulici,
aby byli uzdraveni.

A co jsem udělal bylo velmi jednoduché,
najdeme to v Božím slově. Ježíš řekl:

"Pojď a následuj mě", a lidé Ježíše tehdy
následovali

a Ježíš se dotýkal lidí.

Ne tím, že by založil biblickou školu,
ale v každodenním životě.

A to jsem udělal před pár dny.

Řekl jsem: "Pojď a následuj mě" a
vyrazili jsme do města.

Trvalo asi 20 minut než se modlila
za prvního člověka, který byl uzdraven.

O 20 minut později se modlil její manžel
za prvního, který byl uzdraven.

A bylo to úžasné, protože někteří z těch
lidí, za které se modlili, byli z Islandu.

Byli z fotbalového týmu, který
hrál v Dánsku

a někteří z nich byli uzdraveni.

Později k nám přišli s celým týmem a
najednou před námi stálo 40 lidí,

za které jsme se modlili. Řekl jsem
novým lidem z Holandska:

"Prostě se modlete, prostě to udělejte."
A za 20 až 40 minut

stáli a modlili se za skupinu lidí,
z nichž mnozí byli uzdraveni.

A věřím, že v tu hodinu tam bylo
uzdraveno 30 lidí.

A jeden z posledních lidí, za které jsme
se modlili, měl migrénu

dva roky a byl uzdraven.

Další měla před 4 roky nehodu a

jedna z jejích kostí byla dislokovaná.

Měla bolesti v zádech po čtyři roky

a když zatlačila na tu kost, cítila,
že ta kost není na svém místě.

Něco bylo naprosto špatně.

Řekl jsem té ženě z Holandska jako u
ostatních: "Prostě se modli"

Položila své ruce a modlila se.
A kost se vrátila na své místo

a ona ji již necítila a bolest
byla pryč.

To jsme zažili za jedinou hodinu.

40 minut, tolik trvalo oběma, aby se
naučili modlit za nemocné.

A vrátili se do Holandska a pokračovali
v tomtéž.

To není o mě, je to o
Duchu Svatém uvnitř nás.

To je jen jeden příklad, jak můžete vzít
lidi a učinit z nich učedníky

jiným způsobem než jsme zvyklí
při sezení v církvi

nebo chození do biblické školy.
Toto je také druh biblické školy,

on-line biblická škola, ale je
velmi jiná,

jak později uvidíte.

Nejde nám o tlačení teologie do
vaší hlavy. Vyučování, které vám

chci předat je praktické. Protože
podobně jako pár z Holandska,

viděli jsme proměnu jejich života a
naučili je to za 40 minut.

Kolik lidí je dnes v církvích

kdo seděli deset, patnáct, dvacet let a
toužili

po něčem takovém jako je toto?

Ale neudělali to a stále sedí a přemýšlí.

Jenom sedí a myslí si, že jednoho dne
to přijde.

Budu upřímný - pokud budeme dělat,
co děláme, nestane se nic.

Ne, musíme se odvážit zastavit se a
zeptat se sami sebe co to děláme.

Je to Boží slovo?

Opravdu získáváme učedníky?

Věřím, že probuzení, před kterým stojíme,
je poslední reformace.

Je to reformace v získávání učedníků.

Protože pokud opět použijeme nástroje,
které nám Bůh dal k činění učedníků

jak nám přikázal Ježíš

A budeme to dělat způsobem, jaký
nám přikázal On.

Můžeme vidět tolik moc. A mám mnoho
svědectví lidí

kteří seděli v církvi,
možná celé životy.

Po 20 nebo 40 let nikoho
nepřivedli ke Kristu,

nikdy neuzdravili nemocného,
nevyhnali démona,

nezažili nadpřirozený život a
nemají taková svědectví

o jakých čteme v knize Skutků.

Ale po společně strávené hodině nebo dvou,
možná jednom dni

se jejich život změní a potom
tento nový život žijí dál.

Předtím jejich život nevypadal jako
v knize Skutků.

Ale po pár hodinách jejich život
začal vypadat jako o tom čteme

v knize Skutků. Během vyučování vám povím

mnoho svědectví jako je toto.

Pokud toužíte, aby si vás Bůh použil,

pokud toužíte zažít, jak si vás
Bůh používá,

přišli jste na správné místo.

Pokud vás jen zajímá teologie a
chcete jen diskutovat

pak tato biblická škola není pro vás.

Protože musíme vědět, že nejde jen
o správnou teologii.

A to zde uvidíte.

Je to o tom dělat věci jednoduše,
jako je dělal Ježíš.

A o tom otevřít naše oči a sundat
náboženské brýle a

začít od začátku.

Co budeme dělat v této první lekci:

projdeme částí historie církve.

Mnoho věcí z historie církve je
nezáživných, ale toto

je vzrušující, protože nám ukazuje,
proč jsou dnes věci tak, jak je vidíme.

A proč jsou církve takové, jaké jsou.
Pomůže vám to odhodit tradice

a vejít do života,
po kterém toužíte

a o kterém čteme v knize Skutků.

Nejprve chci říci, že zde mám Bibli.

Pokud chci vidět, jak má křesťan žít a
co je normální život křesťana.

Kam se mám podívat? Mám se podívat
do Starého zákona?

Ne, protože ve Starém zákoně nenajdete
Ježíšovi učedníky, jako jsme já nebo ty.

Protože Starý zákon byl před Ježíšem,
je to stará Smlouva a

věci tam byly velmi odlišné než jsou dnes.

Ale mnoho církví a mnoho křesťanů

dnes stále žije ve Starém zákoně a
přemýšlí jako ve Starém zákoně.

Ale to není Starý zákon, kde najdeme
co znamená být učedníkem.

Kde to tedy najdu?

Je to ve čtyřech evangeliích? Ne, není
to ve čtyřech evangeliích.

Čtyři evangelia jsou samozřejmě
Ježíšova Slova, kde vidíte

co nám Ježíš přikázal. A jak vyslal své
učedníky, jak Ježíš žil a

pracoval a jak zemřel na kříži a
vstal z mrtvých.

Ale ve čtyřech evangeliích nevidíte žádné
učedníky jako jsem já nebo ty. Proč?

Protože nikdo v evangeliích nebyl
pokřtěn v Ježíše Krista

způsobem, jakým jsme křtěni dnes.
Nikdo nepřijal Ducha Svatého

způsobem jaký je dnes, protože Duch Svatý
ještě nebyl seslán ve čtyřech evangeliích.

Ježíš ještě nezemřel a nevstal z mrtvých.

Čtyři evangelia stále patří ke
Starému zákonu.

A mnoho křesťanů dnes také žije ve
čtyřech evangeliích a nerozumí,

proč by měli žít jinak.
Máme žít tak, jak o tom čteme

v knize Skutků, následující knize Bible.
Protože v knize Skutků

čteme o tom, jak byl Duch Svatý vylit
na lidi

a jak začali žít. Co čtete v knize Skutků?

Čtete o lidech, kteří milovali Boha,
milovali Ježíše, kdo byli ochotni

vzít svůj kříž a následovat Ho a
mnoho zemřelo jako mučedníci.

Také čtete o tom, jak v nich Duch
Svatý působil.

Jak je Duch Svatý vedl, jak je Bůh použil,
aby vybudoval svou Církev.

Duch Svatý jedná v celé knize Skutků

vidíte, jak Duch Svatý vedl lidi pomocí
snů, jak k nim mluvil

a jak mluvili oni a jak uzdravovali
nemocné a vyháněli démony.

Toto čteme v knize Skutků.

Kniha Skutků je normální křesťanský život.

Když pocházíte z církevního prostředí,
kde jen sedíte v kostele,

a podíváte se kolem, vidíte, že je to
tolik odlišné od knihy Skutků.

Chci říci, že to co vidíte kolem sebe,
není normální křesťanský život.

To není co má být.

Má to být tak, jak čteme v knize Skutků.

Když sedíte ve své denominaci, v jednom
společenství a podíváte se kolem

získáte jeden obraz o tom, co znamená
být křesťanem.

Ale když jste v jiném společenství,
v jiné denominaci,

získáte odlišný obrázek, co znamená být
křesťanem.

Ale máme přestat a vzít Slovo samotné,
knihu Skutků.

Především co znamená být učedníkem
a jak žít.

Dnes je to stejné. Protože každý věří,
že Ježíš je stejný včera, dnes a navždy.

On se nezměnil. Věříme tomu, když dojde
na spasení.

A věříme tomu když dojde na mnoho
dalších věcí.

Ale co náš život? Co Duch Svatý?
Co zázraky?

Pokud se On nezměnil, pak to, co čteme v
knize Skutků, platí i pro dnešek.

Protože pokud se nezměnil, pak se i Duch
Svatý nezměnil.

Kniha Skutků není tolik o apoštolech.

Uvidíte dále, že kniha Skutků je
o Duchu Svatém

v prvních učednících a o tom, jak žili.
On se nezměnil.

Duch Svatý se nezměnil, naše životy tedy
mají vypadat jako v knize Skutků.

Když jsem to začínal vidět, něco z věcí,
které jsem prožil, s vámi budu sdílet

v této biblické škole, začal se můj život
měnit - od toho,

co jsem prožíval do té doby.

Udělal jsem jeden krok, pak další a
najednou jsem začal vidět víc a víc

život, o kterém čteme ve Skutcích. Mám
mnoho úžasných svědectví, jak mě Bůh vedl

skrze sny a mluvil ke mně Duchem Svatým,
vedl mě.

Viděl jsem mnoho lidí spasených a
naplněných Duchem Svatým.

Modlil jsem se za ně a najednou
na ně Duch sestoupil.

Lidé mluví v jazycích a byli osvobozeni od
démonů.

Toto pro mě začíná být normální život.
Mnozí jste o takovém životě slyšeli.

Ale často o tom slyšíme z Číny nebo
Afriky nebo jiných zemí,

ale co západ?

Žiji v Dánsku,
to je západní země.

A Ježíš je stejný zde na západě,
jako v knize Skutků.

Příběhy, o kterých jsme slýchali z Číny,
se dějí i zde. Proč?

Protože Ježíš je tentýž.

Doufám, že jste připraveni přijmout
toto vyučování, protože vás bude

provokovat.

Na začátek chci říci, že mi Bůh dal dar
a ten dar je

provokovat lidi. Nyní, když jsem to řekl,
mohu tento dar používat.

Chci vás provokovat.

Chci vám říci a ukázat něco, o čem jste
ještě neslyšeli.

Když to slyšíte a je to nové, zastavte se,
přemýšlejte, hledejte ve svém srdci a

podívejte se do Božího slova. Je to co
říkám pravda?

A budete v šoku, protože mnoho z toho,
co jste dosud dělali,

nebylo podle Božího slova,
ale byly to tradice.

Projdeme část historie církve

a ukážu vám, na jakých základech stavíme.
Bude to pro vás velká pomoc

abyste z toho mohli vyjít. Také je to
vyučování,

ke kterému se budu zase a zase vracet
v průběhu této biblické školy.

Toto vyučování vám pomůže přijmout to,
co říká Ježíš.

Jste připraveni?

Kniha Skutků, obnova křesťanství,
jak o tom čteme v knize Skutků.

Kniha Skutků je normální křesťanský
život.

Začalo to Duchem Svatým, který byl vylit
na lidi

a jak první učedníci žili.

Budu procházet knihu Skutků během tohoto
vyučování a

vy uvidíte mnoho věcí.

Kniha Skutků je o pár lidech, kteří
změnili svět

ve kterých Duch Svatý začal a
to ovlivnilo celý svět.

Na začátku bylo něco jako křesťanské
probuzení.

Také mučednické křesťanství.
Mnoho lidí zemřelo pro svou víru.

Pak se něco stalo.
Kolem roku 300 po Kristu žil císař

jménem Konstantin, který v křesťanství
změnil mnoho věcí.

Před ním byli křesťané pronásledováni
a mnozí zemřeli, ale

císař Konstantin přijal křesťanství a
a vytvořil z něho státní náboženství.

Mnoho křesťanů věřilo, že Konstantin
byl křesťan, který pro církev vykonal

dobro, ale ve skutečnosti církev nadobro
pokazil.

Protože během jeho vlády změnil mnoho
věcí a na tom stále stavíme.

A od Konstantina vzešla Katolická církev.

Ale mělo to svou daň, protože
mnoho věcí se změnilo.

Když řeknu Katolická církev, co se lidem
vybaví?

Lidem se vybaví veliká církevní budova,

papež, vybaví se jim kněz, mše a

a setkání církve v neděli.

Přemýšlejí o tom, jak vypadá
katolická církev.

Ale kde toto vše najdete v knize Skutků?

Kde najdete papeže?

Kde najdete kněze?

Kde najdete církevní setkání?

Kde najdete kostel?
Kde najdete setkání v neděli?

V knize Skutků to nenajdete.
Ježíš přišel zbourat chrám a

postavit nový chrám z živých kamenů,
kde Duch Svatý může přebývat uvnitř nás.

Ježíš přišel a řekl: "Nebudete nikoho
nazývat Otcem, protože jediný je váš Otec,

Bůh, který je v nebesích.

Ježíš přišel s mnoha věcmi, ale
Katolická církev je změnila.

Máme svatá místa, chrám a papeže.

Slovo papež vychází ze slova otec a
je mnoho lidí po světě, kteří říkají:

"Papež, náš otec".

Ale to není s čím přišel Ježíš.

Chci říci, že se mnoho věcí změnilo.
A když se podíváme na tu změnu,

odkud ta změna přišla?

V knize Skutků byli Židé,
Židé měli svůj svatý den v sobotu.

Přišel Ježíš, a pro něho nebyl jeden den
svatější než ostatní.

Nyní je odpočinek v Ježíši Kristu a o tom

ještě budeme mluvit jindy.

Ježíš přišel s něčím novým, ale pak
přišla Katolická církev a chtěli

vytvořit velké náboženství a změnili mnoho
věcí, se kterými přišel Ježíš.

Založili nový svátek, neděli.
Proč?

Protože neděle byla dnem Slunce.
Dnem boha slunce.

Protože Konstantin byl veleknězem kultu
boha slunce a pokračoval v tom až do

dne své smrti. Mnoho věcí udělal jako
uctívač boha slunce.

Převzal to do tohoto základu.
Najednou máme neděli, svátek. Proč?

Kvůli Konstantinovi a uctívání boha
slunce.

Také postavil chrám, směrem k východu.

Aby když si kněz sedne,
slunce osvítilo jeho hlavu.

To je to, mohl zároveň uctívat boha
slunce.

A mnoho věcí je v dnešní Katolické církvi
jinak

než vidíme v knize Skutků.
A ta změna nebyla zadarmo.

V knize Skutků je svědectví,
kde Petr a Jan

se šli modlit a byl tam chromý
muž, který prosil o almužnu.

Oni se na něj podívali a řekli: "Stříbro
ani zlato nemáme,

ale co mám, to ti dám - ve jménu Ježíše
vstaň."

Vzali chromého a byl uzdraven.
To vidíme v celé knize Skutků.

Ale během té doby se to změnilo.
Může kněz Katolické církve dnes říci:

"Stříbro ani zlato nemáme?"
Ne! Proč? Protože mají hodně zlata

a hodně stříbra. Protože je to nyní
velká organizace,

velký stroj, velký společnost.

Takže nemohou říci stříbro ani zlato
nemáme, ale také nemohou říci:

Ve jménu Ježíše vstaň a choď! Proč?
Protože Duch Svatý chce být svobodný.

Bůh nechce žehnat a potvrzovat naše tradice.

Chce potvrzovat a žehnat svému Slovu.

A když jsme začali měnit mnoho věcí a
vytvořili z nich náboženství

zavřeli Boha do krabice, co se pak stalo?
Duch Svatý odešel.

A moc odešla a život odešel.

Proč? Protože jsme postavili základ,
který nestojí na Božím slově.

Ale když z tohoto systému vystoupíme
a změníme se, uvidíme opět

ty samé věci jako o nich čteme
v knize Skutků.

Mnoho věcí se změnilo v té době s
Katolickou církví.

A pak nastaly temné časy.

Mnoho let se nic nestalo.
Ovšem, vždy byla probuzení

na různých místech.

Ale většina církve se proměnila v
Katolickou církev a věci odumřely.

Během toho času se mnoho věcí změnilo.
Pak v 16. století byl v Německu

Martin Luther. Přišel se svým 95 tezemi,
31. října 1517.

Přibil těchto 95 tezí na dveře kostela
a začalo se to,

čemu říkáme reformace -
vznikla Luterská církev.

Do roku 1517 tedy máme Katolickou církev,
v roce 1517 Martin Luther začal reformaci.

Zde to mám: "Reformace".

Byla založena na pravdě:
Ospravedlnění vírou.

Martin Luther přišel s ospravedlněním
vírou, něčím, co Katolická církev

také ztratila. Co nyní musíte vidět je, že
Martin Luther udělal něco úžasného,

k tomu ho povolal Bůh.
Nazývat to reformací je...

docela dobrý název.

Ale zároveň nereformoval Katolickou církev
zpátky ke knize Skutků.

Mnoho věcí v Luterské církvi dnes
vypadá stejně jako v Katolické církvi.

Celý systém je stále nedělní setkání,
zůstal kněz

který to všechno vykonává, stále je to
velká církev, večeře Páně,

stále kousek chleba a víno.

V knize Skutků je to jako hostina,
když jedli společně

a přitom se opravdu najedli.

Ale to se změnilo a stal se z toho v
Katolické církvi obřad

a v Luterské církvi je to téměř totéž.

Martin Luther přišel s ospravedlněním
vírou. Ale nereformoval

celý systém zpět ke knize Skutků.

Nezměnil církev zpátky ke knize Skutků.

A ještě něco, když se podíváme do Skutků,
budu o tom mluvit později,

Ježíš přišel s kněžstvím, kde všichni
jsme kněží a každý může křtít,

každý může vysluhovat večeři Páně,
každý může být součástí toho všeho.

Protože jsme všichni kněží, s jedním
veleknězem, Ježíšem Kristem.

To se změnilo během Katolické církve
a vznikl systém, ve kterém máme

papeže, kněží, jeptišky a mnichy; vznikl
celý systém.

A laici.

Něco, co Ježíš nenáviděl, protože jsme
všichni služebníci.

O tom budu mluvit v další lekci.

Ale to se změnilo a měli jsme reformaci.

A v co udělal Luther v Luterské církvi?

Zbavil se papeže.

Takže nyní nemáme papeže.

Ale nezměnil to zpět ke kněžství
všech věřících,

kde je patero služeb, o kterých čteme
v Efezským 4:11.

Kde lidé připravovali svaté.
Nedotáhl změnu až tam.

Ne, on prostě zrušil papeže a
ponechal kněze a nyní staršovstvo

a další věci.

Takže to byla reformace, ale
nebyla dokončena.

Byl to jen začátek.

Protože vznikl velký systém jako v
Katolické církvi.

Bůh musel poslat něco dalšího.
Chtěl vrátit církev zpátky

k začátkům, tak nám dal další probuzení.

Začalo to v Anglii v 16. století v
baptistickém probuzení.

Mnoho lidí bylo pronásledováno, kvůli
jejich víře v křest věřících.

A byli pronásledováni Katolickou církví
a Luterskou církví

a také Kalvínskou církví.

Byli pronásledováni a proto v roce 1609
uprchli do Holandska.

Založili první Holandský baptistický sbor.

A získali jsme biblický křest věřících.

A to jsme dostali. Umístím to sem.

A zase máme stejnou věc, když
mluvíme o křtu.

V knize Skutků, každý byl pokřtěn
téhož dne, na základě jejich víry.

A křest, když se podíváme do řečtiny,
bylo ponoření pod vodu.

Bylo to jako pohřeb pod vodu a
to bylo velmi důležité.

Bylo to tak důležité, že v knize Skutků
nevidíme nikoho, kdo

uvěřil bez křtu.
V knize Skutků je to tak jasné.

Ale, během katolické církve se to změnilo,
protože se stala státním náboženstvím.

A protože byla pro každého ve státě.

Nebylo to už o víře. Křtili kohokoliv,
každé dítě.

Protože pak už neměli na výběr.

A křest dětí pochází z té doby.

Získali jsme reformaci, ale vrátila
Luterská církev a Martin Luther

křest zpátky k tomu, co čteme
v knize Skutků?

Ne. Protože pokračoval v tomto křtu,
křtu dětí.

Vidíme tedy, že reformace nebyla
dokončena.

Stále stavěla na něčem, co bylo naprosto
špatně.

Přišlo tedy baptistické probuzení a
my jsme získali biblický křest.

Ale tam to neskončilo.

Začalo se to vyvíjet dobře,
jako vždy mimo církev,

jako hnutí probuzení, vždy v tom
bylo něco úžasného.

Bylo probuzení, byla víra,
byl oheň.

Ale pak to odumřelo a vznikl
systém.

Dnešní Luterská církev není moc podobná
tomu, co chtěl Martin Luther.

Martin Luther byl mnohem radikálnější
než Luterská církev.

Také baptistická církev není jako první
baptisté.

U každého probuzení vidíme, že začalo
úžasně.

Mimo církev byla svoboda, byl tam život.
Nebo pokud začal uvnitř

a musel církev opustit, protože klec
nedokáže udržet co Bůh dělá.

Pokaždé z toho vzniklo nové náboženství,
pokaždé nová náboženská společnost,

síť nebo organizace, nebo jak to nazveme.

Pak to odumřelo. A to samé můžeme říct o
metodistech:

John a Charles Wesley přišli s posvěcením
vírou, něčím čemu

Martin Luther nerozuměl, protože Martin
Luther věřil, že jsme pod hříchem a nejsme

schopni s tím nic dělat. Ale Charles a
jeho bratr John Wesley poznali, že nás

Bůh povolal, abychom byli svatí a Ježíš
nepřišel jen, aby nám odpustil hříchy.

Ale přišel nás také osvobodit od hříchu,
odejmout hřích.

Porozuměli důležité pravdě, že

máme být Svatí, jako Bůh je Svatý.
Tehdy přišlo toto poznání.

A nyní vám chci ukázat něco
velmi zajímavého.

Před našima očima v průběhu posledních
mnoha staletí

Bůh obnovuje svou Církev.

Mnoho pravd, které byly ztraceny, se
nyní navrací zpět k tomu

co čteme v Božím slově.

Když čteme 6. kapitolu knihy Židům,
vidíme co je základem

pro nás věřící. Základem je pokání
ze zlých skutků,

víra v Boha a křest, tyto tři jsou základ.

Pokání, víra v Boha a křest - to čteme v
Židům 6.

Když vezmeme tyto tři:
pokání, víra a křest.

O tom čteme v knize Skutků.

Něco co ztratila Katolická církev, ale
něco co Bůh začala obnovovat.

První přišla víra. Jsme ospravedlněni
vírou, ne peněžními dary.

Nikoliv chozením do církve a děláním
dobrých skutků, ale vírou v Ježíše Krista.

Pak křest vodou a pak svatost a pokání.

Vidíte, že tyto věci, které vidíme v knize
Skutků se během času změnily.

Ale Bůh začal obnovu a pokračuje v ní.

Další věc, o které čtete v knize Skutků,
je věčný život.

A pak něco o vzkládání rukou, přijetí
Ducha Svatého.

A to byla další věc, kterou Bůh předal.
Další věc: církev Adventistů,

naděje v Kristův druhý příchod.

Naděje v Kristův druhý příchod,
Adventisté.

A pak jsme dostali další.
Zde jsem napsal:

Finney a Moody:
Křest Duchem Svatým

Bylo to k výbavě svatých.
Duch Svatý, ne dary.

Ale Duch Svatý, moc být svědky.

Něco s čím přišli, Bůh je použil,
aby to zjevil.

A další lidi v té době.

A když to přišlo, viděli jsme
obnovu věcí, které byly dříve.

Přišel Duch Svatý a byla obnovena moc
a život.

Ale když se podíváme na tento vývoj
dějin Církve, vidíme:

ospravedlnění z víry, posvěcení z víry,
ano! Biblický křest z víry, ano!

Naděje v Ježíšův příchod, ano!

A křest Duchem Svatým, ano!
Moc, ano!

Ale dary, o kterých čteme v knize
Skutků:

mluvení v jazycích, proroctví, osvobození
od démonů, uzdravení nemocných je něco

co se ztratilo v Katolické církvi a těch
církvích, které na ní staví.

Proč? Protože to není jejich základ.

Jejich základ je tradice, nikoliv Bible.

Vím, že tímto provokuji.

Ale můžete vidět: jsme stále,
a já také byl, toho součástí.

Každý z nás má podíl na této historii.

Stavěli jsme na špatných základech.

Takže nyní máme mnoho církví,
kde nevidíte život,

nevidíte dary a nemáte správné vyučování.

Bůh dal něco nového: Letnice,
dar Ducha Svatého.

Los Angeles, ulice Azusa, rok 1906,
W. J. Seymour.

Byla tam skupina lidí, kteří se společně
modlili.

Duch Svatý přišel a sestoupil na ně
a dary byly pro církev

znovu objeveny.

Tou dobou začalo jiné probuzení,
ve Walesu, s Evanem Robertsem.

Úžasné probuzení, při němž bylo sto tisíc
lidí zachráněno během několika měsíců.

A lidé skutečně činili pokání.

Bylo to radikální. Zavírali věznice a
hospody.

Lidé přestali krást a nadávat.

A mnoho dalšího se stalo během
probuzení ve Walesu.

A vyšla najevo pravda, která se
dříve ztratila.

Bylo to patero služebností.

Jako čteme ve Skutcích, ale nedošlo
to tak daleko jako v knize Skutků.

Protože v těchto církvích stále máme
celou krabici.

Podobně čteme o kněžích.
Patero služebností v církvi

nedostalo takové místo, o jakém
čteme v knize Skutků.

Ještě se k tomu vrátím.
A z toho vznikla Apoštolská církev.

V Dánsku máme hnutí, síť společenství,
která se jmenuje Apoštolská církev.

Její základ je v probuzení ve Walesu.

Právě jsme prošli část historie církve.

Z této historie se můžeme mnoho poučit.

Můžeme pochopit, proč věci děláme tak,
jak je děláme.

Protože když se začneme dívat na celou
tradici, krabici uzavírající život,

a když se díváme na církevní budovy.

Církev v knize Skutků neměla budovy
jako máme my.

Neměli nedělní setkání takové,
jaké máme my.

Neměli program nedělní bohoslužby,
jako máme my.

Kde všechno vypadá stejně,
jako zabalené do krabic.

Oni tak nežili.

A mnoho věcí se změnilo skrze
Katolickou církev.

Od té doby máme kostely, kněží a
nedělní shromáždění

s průběhem bohoslužby, jaký je
dnes.

To se změnilo. A Katolická církev a
Luterská církev vypadají stejně.

A každá další církev vypadá jako Luterská.

Nedělní sekání. Ovšem,
někteří se setkávají v sobotu.

Nedělní setkání, nedělní setkání,
nedělní setkání, církevní budova.

Všechno vypadá tak stejně!

Když cestujete po světě, téměř každá
církev vypadá stejně.

Pokaždé máme pastora, který stojí s
Biblí:

"V naší církvi stavíme na Božím slově,
jenom na Božím slově."

Říkají to, ale neví, že celý základ,
na kterém staví,

tradice, budova,

církevní hierarchie,
církevní setkání.

To není Bible, ale Katolická církev
v roce 300 a dále.

A kvůli tomu z lidí vyprchává život.

Protože jsme povoláni,
abychom sloužili Bohu!

O tom budu hovořit v příští lekci.

Protože jsme povoláni,
abychom sloužili Bohu.

Pokud jenom chodíš do církve,
posloucháš a nic neděláš,

pomalu umíráš a to je to, co
dnes vidíme.

Protože tato církevní tradice není
schopna získávat učedníky.

A chci vám říci svědectví z mého
života.

Byl jsem spasen v jedné z těchto krabic.
Přišel jsem do církve a díval se kolem.

A myslel si: "Tak toto je normální
křesťanský život."

Toužil jsem, podobně jako mnoho dalších,
sloužit Bohu a řekl jsem:

"Fajn, jak mohu sloužit Bohu?" Díval jsem
se kolem a přemýšlel jak sloužit Bohu.

"Zpívat neumím, nemohu být součástí
chval."

Protože nemám hudební sluch.
"Fajn, chci kázat, ale nemohu,

protože už kážou jiní."

Tak jsem začal vítat lidi a pomáhat s
praktickými věcmi.

Ale po několika letech jsem chtěl víc.
Chtěl jsem kázat.

Protože to byla jediná věc v církvi,
kterou bych mohl dělat.

Řekl jsem kamarádovi:
"Jak mohu začít kázat?"

A on mi řekl, že do toho musím dozrát.
Začni v nedělní škole.

Po pár letech se můžeš stát
vedoucím mládeže.

Po pár letech jako vedoucí mládeže budeš
moci kázat jednu neděli v roce.

To mi řekl. Začal jsem počítat a pokud
bych udělal všechno podle těchto pravidel,

trvalo by mi pět let, abych mohl kázat
jednou neděli v roce.

Otevřelo mi to oči. Najednou jsem se
podíval kolem a byl v šoku!

Protože zde bylo mnoho lidí, kteří
studovali biblickou školu a znali Boha.

Ale kam se poděl život? Nyní pouze
přicházeli, seděli a nic nedělali.

A nic se také nedělo!
Viděl jsem, že je něco špatně.

A proto jsme se s manželkou odstěhovali
do jiného města

spolu s dalšími lidmi založit sbor.

A tehdy jsme byli mladí a zapálení.
Nikdo nás neovládal.

Měli jsme naprostou svobodu udělat,
co budeme chtít.

A vzpomínám si: "Teď jsme svobodní, ano!"
A vzpomínám si, když jsme měli mít první

nedělní shromáždění: "Co budeme dělat?
Ty budeš kázat.

To bude skvělé! A já povedu shromáždění,
paráda!

Také chceme udělat sbírku.

Nemůžeme ale jen udělat sbírku a
pak kázat.

Ne, co kdybych na začátek všechny
přivítal a pak jsme zpívali nějaké písně?

A pak nějaká oznámení a pak sbírku?

A pak několik dalších písní a pak kázání?
Ano, to je ono! A moc se mi to líbilo,

dokud jsem se nepodíval na papír a
nezjistil: Vždyť děláme totéž!

To je přesně to, z čeho jsme odešli!

A tomu musíme porozumět. Odešel jsem,
protože jsem chtěl získávat učedníky.

Chtěl jsem to změnit. Ale jedna věc je
opustit starý způsob.

A jiná věc, aby staré způsoby opustily mě.

Jako Mojžíš, nebylo pro něho tak těžké
dostat Izraelce z Egypta.

Ale bylo těžké dostat Egypt z nich.
Vždy se dívali nazpět.

Já jsem byl spasen a přišel do církve,
po krátké době jsem odešel,

chtěl jsem budovat něco nového. Chtěl
jsem získávat učedníky. Co se stalo?

Znova jsem skončil u starého způsobu.

Skončil jsem u nedělních setkání, které
máme: přivítání, nějaké písně,

oznámení, sbírka, písně, kázání a pak
Večeře Páně.

A vypadalo to přesně jako to,
z čeho jsem odešel.

Vypadalo to tak rozdílně od toho,
co čteme o první církvi.

Neměli takovýto řád.

Ale nyní, o mnoho let později v Dánsku,
takový řád mám. Proč?

Kvůli mému církevnímu pozadí,
kvůli Katolické církvi.

Stále to pokračuje a my všichni jsme
součástí těchto tradic. A v mém případě

jsme opustili toto místo, vydali se jinam
a začali opět zakládat sbor.

A pokaždé jsem se naučil něco nového.

Najednou nebylo snadné opustit tuto
krabici, prolomit tradici.

Ale nakonec mi Bůh dal sen a já jsem
prožil svobodu.

A když jsem prožil svobodu, mnoho věcí
se změnilo.

A přestěhovali jsme se do jiného města
a tam nás Bůh vyvedl na poušť.

Ztratili jsme dům, ztratili jsme peníze.

Má žena byla tehdy nemocná a já chtěl
zemřít.

Bylo to asi před 4 roky.

Chtěl jsem zemřít, protože jsem se ptal:
"Bože, kde jsi?"

Tehdy jsme ztratili všechno. Ale když jsme
ztratili všechno, našli jsme Ježíše.

Měl jsem období 2 let, nebo roku a půl,
kdy jsem nebyl součástí církve.

A viděl jsem všechno zvenčí.

Když jsem viděl všechno zvenčí,

začal jsem najednou vidět věci novým
způsobem.

Bylo to, jako když mi padají mé brýle
a viděl jsem věci novým způsobem.

Vznikl pro mě nový život.
A mohu vyprávět svědectví.

Jednou jsem se v té době postil 40 dní.

A jednoho dne ke mně Bůh promluvil a
řekl: "Torbene" a já řekl: "Ano?!"

"Jeď do Nastved", to je město na druhém
konci Dánska.

Já prostě věděl, že to byl Bůh a šel domů
v pláči. "Jedeme do Nastved".

Bylo to pro mě tak silné. A jeli jsme
do Nastved.

A já tam přišel a řekl: "Bože, jsem tady,
co chceš, abych dělal?"

A několik dní jsem chodil, modlil se a
čekal na Boha.

Pak v neděli, byl tam malý baptistický
sbor a já tam mluvil.

Tamní pastor je můj přítel.

A přišel jeden chlapík a já se za něho
modlil.

Měl problém s kolenem a za týden ho čekala
operace.

Modlil jsem se za něho a Bůh ho uzdravil.

Mohl jít nahoru a dolů ze schodů,
bez jakýchkoliv problémů.

Po setkání za mnou přišel. Řekl:
"Torbene, potřebuji s tebou mluvit."

Kdy ti Bůh řekl, že máš jet do Nastved?

A já se na něho podíval:

"První odpoledne, když jsem se modlil
na poli, ve tři hodiny. Proč?"

A on řekl: "Torbene, to je úžasné,
v pondělí jsem našel tvé stránky.

A já jsem se také modlil k Bohu v
pondělí, úterý a ve středu:

"Bože, pošli Torbena do Nastved, aby
se za mě modlil a já byl uzdraven."

A já řekl: "Cože?" Když jsem to slyšel,
myslel jsem si:

"No ne! Modlím se tady na druhém konci
Dánska. Bůh mi řekl:

"Jeď tam". A já jel, protože tento chlapík
se modlil. A byl uzdraven.

Řekl jsem ženě při cestě nazpět:

"To je to, co chceme! Takový život, kdy
nás vede Duch Svatý."

Nyní mám podobných svědectví stovky.

Jak nás Duch Svatý vede v každodenním
životě.

Když jsem začal prolamovat pouta tradic,
najednou jsem zjistil, kdo jsem.

Jsem kněz, jsem naplněn Duchem Svatým.
Jsem Božím chrámem.

Bůh mě může použít v mém každodenním
životě. Pomohlo mi to k návratu

ke knize Skutků. Každý, s kým jsem od té
doby pracoval nebo ho učil

prožil totéž:

Když opustili tradice a způsob myšlení,

najednou začal žít život o jakém čteme v
knize Skutků.

A to je mé vyučování. Mnoho z mého
vyučování pochází z doby, kdy jsme byli

na poušti a viděli věci nově, a prolomili
tradice.

Chci říci od začátku: miluji církev,
nejsem proti církvi.

Ale chci vidět reformaci.
A jako Luther v Katolické církvi:

Když Luther začal reformovat Katolickou
církev, řekli mu,

že ho poslal Satan, aby zničil církev.

Ale nyní víme, že Martin Luther nebyl
proti církvi.

Chtěl ji reformovat.
A já také nejsem proti církvi,

chci reformovat církev.

Ale můj pohled na církev je velmi
odlišný od toho, jak ji vidí jiní.

Mluvil jsem v mnoha církvích:
letničních, baptistických a

dalších tradic.
Mohu tam mluvit a respektovat je.

Ale věřím, že pokud máme být opravdu
efektivní v získávání učedníků,

musíme jít dolů a podívat se na základy.

Musíme změnit základy.

Nepoznáš, zda je církev zdravá podle
toho, kolik má peněz.

Nepoznáš to podle počtu členů.

Nebo kolik lidí chodí v neděli.

Nepoznáš to podle počtu aktivit, které
církev dělá. Ne!

A už vůbec to nepoznáš podle toho, co se
děje v neděli.

Protože v neděli se každý směje a vypadá
dobře.

Ne, když chceš vidět, jestli je něco dobré
a zdravé, poznáš to po ovoci.

Získávají učedníky?

Milují lidé Ježíše a následují Ho a jsou
svými činy poslušní Jeho slovu?

Poslouchají Jeho slovo? Když mluvíme o
životě s Ježíšem nejenom v neděli,

ale i v pondělí, úterý, středu, čtvrtek a
další dny.

Když chceš zjistit, zda je církev zdravá,

pak se podívej, co lidé dělají v pátek, co
dělají mladí lidé v pátek večer.

O čem mluví staří lidé
ve středu odpoledne.

Co dělají lidé, když jsou spolu?

Je to Ježíš, Boží slovo, které z nich
vychází nebo zlé vtipy?

Jsem velmi smělý v tom, co dnes dělám,
protože vidím ovoce.

Lidé se stávají učedníky Ježíše.
Lidé rostou.

A chci vidět tuto reformaci.

Věřím, že mnoho kněží dnes chce také
vidět tuto reformaci.

Potkal jsem mnoho kněží, kteří
v současném systému umírají.

Začnou proto, že chtějí získávat učedníky,
ale skončí s nedělními setkáními.

Nedělní setkání, středeční setkání,
nedělní setkání - a život je pryč.

A lidé už dále nerostou a jsou svým
způsobem mrtví.

Byl jsem knězem v tradičním pojetí
a život mě opouštěl.

Bylo to opravdu těžké. Ale nyní, když jsem
změnil způsob, mnoho se stalo.

Napsal jsem o tom knihu:
"The Last Reformation".

Můžete ji vidět na mých stránkách.
Doporučuji ji k přečtení.

Pokud chcete vědět více, přečtěte si mou
knihu "The Last Reformation."

Můžete ji koupit jako e-knihu na
Amazon.com a jiných místech.

Odkaz na mé stránky je:
thelastreformation.com

tam také můžete knihu získat.

Doporučuji vám knihu přečíst

protože je to část historie, která ukazuje

proč to děláme a co děláme.

Chci říci: když o tom hovoříme, problém
není jen v církevní tradici,

proč děláme to, co děláme.
Problémem je také naše teologie.

Vidíme, že Katolická církev má teologii,
která noho věcí ztratila.

Pak přišlo ospravedlnění z víry,
křest věřících, posvěcení,

křest Duchem Svatým a tak dále.

Ale Bůh nevrátil tyto věci proto,

aby lidé s těmito pravdami seděli
ve své krabici.

Dnes mnozí, především v Luterské zemi
jako Dánsko

věří, že jsme Luteráni: "My přece
nepotřebujeme Ducha Svatého

protože už v Luterské církvi máme
vše.

Ale není to tak, protože část pravdy
ztratili.

A neříkám, že to poslední je to nejlepší,

protože letniční církev se může něco
naučit od metodistů

když přijde na posvěcení vírou a svatostí.

Neříkám tedy, že toto je nejlepší.
Ne.

Věřím, že poznáme, že veškerá pravda
bude spojena.

Ale tyto velké denominace se nesjednotí,

že by se staly jedním. Ne, protože to není
možné.

A vidíme nyní mnoho falešných probuzení,
kde se mnohé

církve vrací zpět ke Katolické církvi.

Jsem udiven, jak se letniční kněží
začínají přiklánět

ke Katolické církvi.

Říkají tomu církevní otcové.

Nevracej se k těmto tradicím, jdi zpět
do Bible,

do knihy Skutků namísto toho.

Ale oni se přiklání ke Katolické církvi

a to je falešné probuzení, co vidíme.

Ale bude se to dít, mnohem více v blízké
budoucnosti.

Ale skutečné probuzení je, že lidé z
tradice vyjdou ven.

A krabice se zhroutí.

Pak budeme jednotní jako jeden lid.

A když se potkáš s lidmi na ulici nebo
doma,

nemají nic napsáno na čele:
letniční nebo baptista.

Jsi jen učedník Ježíše a já věřím, že to
je, co si Bůh přeje, abychom udělali:

Sjednotit se jako jeden lid, abychom se
učili a vše napravili.

Protože ty můžeš mít pravdu.

Ale pokud máš tuto pravdu bez jiné pravdy,
mýlíš se.

Ano, jsi ospravedlněn z víry, ale Ježíš
neřekl lidem, aby byli ospravedlněni.

Ne, řekl, aby šli a získávali Mu učedníky
a ti byli Ježíši poslušní.

Abychom byli poslušní Ježíši, musíme
pohřbít starý život a žít ve svatosti.

Musíme se zaměřit na život věčný,
potřebujeme Ducha Svatého,

potřebujeme dary, když máme být učedníky
a následovat Ježíše.

Chci vám ukázat příklad teologie,
jak špatné to je.

Když vezmu 10 dětí, kterým je deset let,
a dám jim Bible

A řeknu jim, ať si přečtou evangelia a
knihu Skutků

Pak se jich zeptám: kdy má být
člověk pokřtěn?

Je to první neděle poté, co uvěřili?
Nebo po několika měsících?

Nebo až přijmou učení církve?

Nebo po několika letech, když se
cítí připraveni na křest?

Když si děti přečtou knihu Skutků,
podívají se na mne a řeknou:

Ani jedno, ale hned - stejný den. Proč?

Protože je to tak jasné. Je to tak jasné,
že to desetileté děti dokážou vidět:

Každý, kdo v knize Skutků uvěřil, byl
téhož dne pokřtěn.

Každý konal pokání a byl pokřtěn a
přijal Ducha Svatého.

To byl začátek a je to tak jasné těmto
deseti dětem.

Ale když vezmu pět velmi rozumných lidí z
každé z denominací,

kteří umí řecky a hebrejsky,

a kteří studovali teologii po mnoho let
a zeptám se jich na totéž:

"Kdy má být člověk pokřtěn?"

Dají mi pět různých odpovědí.

Záleží na tom, kde studovali.

A žádná z těch odpovědí není pravda.
Protože která z těchto denominací

křtí lidi ten samý den?
Nikdo. Proč?

Protože to se nehodí do jejich krabice.

Omezujeme moc Božího slova kvůli našemu
náboženství,

kvůli tradicím.

Protože do naší denominační církevní
tradice nepasuje,

abychom křtili lidi v tentýž den.

Protože chceme, aby se to stalo uvnitř
církve, ve shromáždění,

a musíme to zorganizovat.

Kvůli tomu ztrácíme moc a život.

A Bůh nepotvrzuje naše tradice,
on potvrzuje Své slovo.

Zažil jsem křest lidí v tentýž den,

kde Duch Svatý sestoupil tak, že lidé
kolem najednou

začali mluvit jazyky, aniž by se za ně
někdo modlil. Proč?

Protože se to Bohu líbí! Bůh miluje Své
slovo!

Bůh miluje když ho posloucháme a ctíme Ho,
a děláme to, co nám řekl.

A ne to, co nám říkají naše tradice.

Takže vidíte ty slavné chytré lidi,
kteří umí řecky a hebrejsky,

a nedokážou vidět, co říká Slovo.
Ale desetileté děti to vidí.

A často věříme, že je to vše o tradicích,
nebo o našich znalostech,

nebo o vyučování.

A mnoho lidí v církvích po celém
světě si dnes myslí, že když chtějí

uctívat nebo sloužit Bohu, potřebují
vystudovat teologii. Špatně!

Studovali teologii v knize Skutků? Ne!
Znali Ježíše? Ano!

Měli mnoho poznání? Ano!
Ale bylo to tím, že byli s Ježíšem,

ne studiem teologie.

Neříkám, že biblická škola musí být
špatně, ale problém biblické školy je,

že když dokončíte biblickou školu,

čtete Bibli s různými brýlemi.

Například, když potkám člověka, který
studoval teologii, dokážu vám říci,

čemu věří, aniž bych s ním mluvil.

Stačí mi vědět, kde studoval.

Pokud studoval v Luterské církvi:
"Aha, věříš tomu a tomu..."

Metodistická církev:
"Věříš tomu a tomu..."

Baptistická církev:
"Věříš tomu a tomu." Rozumíte?

A je to podobné: Když jsme spaseni nebo
rosteme,

jsme spaseni nebo rosteme v církevní
denominaci, církevní tradici.

A často věříme, že v čem jsme vyrostli je
jediná pravda.

Zdá se nám, že vše co vidíme a děláme,
je pravda.

A kolem nás jsou chytří lidé, kteří znají
Bibli mnohem lépe než my.

Tak to prostě musí být pravda.

Ale zapomínáme, že chytré lidí, kteří
znají Bibli, má kolem sebe každý.

A každý věří, že to, co dělá, je pravda.

Ale často nevidíme. Protože čteme skrze
tyto brýle.

Mám také přátele, kteří jsou knězi v
Luterské církvi a jsou velmi chytří v

mnoha ohledech, ale když přijde na křest,
tak nevidí.

Když čtu, co oni říkají...
Kdybych byl učitelem ve škole, kde

by byli na zkoušce, dal bych jim nejhorší
známku. Proč?

Protože je to tak zlé, jejich teologie,
když dojde na křest.

V mnoha oblastech jsou silní,
ale v učení o křtu je to velmi špatné.

Nevidí to kvůli jejich brýlím. Nebo se
bojí vidět.

Protože pokud by najednou uviděli,
změnili svůj pohled na křest, například,

ztratili by svou práci,
své přátele a své peníze.

Ztratili by vše, protože by už nebyli
uvnitř klece.

To je ten problém, často nám brání v
poznání správné teologie

a poznání Boha. Naše krabice!
Naše krabice!

Jak často, kdyby nás nedržela krabice,
bychom viděli

kněze, který čte Bibli a řekne:
"Hele, stal jsem se baptistou!"

Nebo baptista čte o Duchu Svatém:
"Hele, stal jsem se letničním."

Ale jak často toto vidíme?
Moc často ne.

Většinou, do čeho jsi spasen, je církevní
tradice.

V čem vyrosteš, v tom pokračuješ po
zbytek života.

A věříš, že máš takové štěstí, protože
zrovna ty jsi vyrostl ve správné

církevní denominaci, která má pravdu a
nic než pravdu.

Nevěřím, že někdo má plnou pravdu.

Věřím, že se musíme učit od sebe navzájem,

abychom mohli poznat celou pravdu.

Chci tedy říci,
není to o teologii.

Je to o tom sundat brýle.

Nechci s lidmi probírat teologii,
to jsem dělal dříve.

Už nechci ztrácet čas diskuzemi.

Chci využít čas, abych lidi připravoval a
takto vyučoval

aby lidé nejprve sundali své brýle,
a prostě začali sami číst Bibli

a Duch Svatý je vyučoval.

Když to uděláte, najednou zjistíte:
"Aha!". Uvidíte věci, které jste neviděli.

Nyní víte, proč se mé stránky jmenují
Poslední reformace.

Zde mám:
Katolický systém musí padnout a

Bůh nás přivést dohromady, předtím
než Ježíš přijde znova.

"Poslední reformace", se jmenuje má kniha
i webové stránky.

To je část učení, které zde uslyšíte.

Věřím, že stojíme před poslední
reformací, protože

Bůh před našima očima, mnoho posledních
let, obnovoval svou Církev a

chce, abychom si sundali své brýle.

Chce, abychom se zřekli našich špatných
základů a vrátili se k jednoduchému,

ale mocnému životu, o kterém čteme v
knize Skutků.

Jako lidé, kteří přijeli z Holandska a
chtěli se naučit uzdravovat nemocné.

Moc jsem je nevyučoval, dali jsme si
kafe, mluvili o Ježíši a dalších věcech

a pak jsem je vzal do ulic,

jako mnohé jiné lidi.

Za 20 minut se modlili za nemocné a ti
byli uzdraveni.

Nedal jsem jim mnoho vyučování. Ne,
protože pokud jim ukážeme život

a učíme způsobem, jako učil Ježíš,
můžeme být tak efektivní.

A to s vámi chci dělat během této
biblické školy.

V následujících 19 lekcích vás vezmu
nazpět

krok za krokem, do života, o kterém
čteme ve Skutcích.

Vím, že budete mít mnoho otázek:
"A co toto?"

"A co máme dělat?"

Řeknu vám: "Uvolněte se, vždy jeden krok,
ostatnímu porozumíte později."

Ale co chci, abyste udělali nyní, před
další lekcí:

Vezměte Bibli, knihu Skutků.

A začněte číst knihu Skutků od začátku.

Když čtete Skutky, uvidíte v nich církev.

Pak si řekněte:
"Toto je normální život křesťana."

"Toto je normální život křesťana."
Čtěte knihu Skutků.

A řekněte si:
"Toto je normální život křesťana."

Zkuste zapomenout na tradici, ve které
jste a co vidíte kolem sebe.

A nemyslete si, že je to normální.
Boží slovo,

kniha Skutků, je normální
křesťanský život.

Vezměte knihu Skutků a přečtěte ji.
A jestli chcete více, objednejte

mou knihu: "Poslední reformace".
Myslím, že vám pomůže, pokud ji budete

číst zároveň s touto biblickou školou.

Může být pro vás velkým požehnáním.
Jinak se uvidíme za týden.

Těším se. Příští týden o tom budu mluvit
a něco nakreslím.

Pokusím se ilustrovat a probrat více o
systému, o kněžství.

Že jsme knězi my všichni.

A pomoci vám vytvořit základ ve vašem
životě, kde můžete růst.

Protože na západě dnes máme

křesťanství, kde je vše o znalostech.

Ale není to o znalostech, my máme
vědět a jednat.

Často přemýšlíme: "Potřebuji více
teologie, studovat biblickou školu,

potřebuji více vzdělání.

Ale když se podíváte na lidi, kteří
studovali teologii mnoho let,

čím více studovali, tím méně byli
užiteční pro Boží království ve smyslu

získávání učedníků, osvobození od démonů,
uzdravení nemocných,

slyšení Božího hlasu a vedení
Duchem Svatým.

Protože teologie nahrazuje prostou
a skutečnou poslušnost

Božímu slovu.

Co jsme udělali s tímto párem z Holandska,

tak radikálně změnilo jejich životy.
Trvalo to 20 minut.

Mluvil jsme s nimi a řekl, že je to
úžasné a přitom tak prosté,

nic nového, děláme jen to, co Ježíš
řekl v Lukáši 10:9.

Jděte, uzdravujte nemocné a
kažte evangelium. Pojďme na to!

Ale často vytváříme teologii z věcí,
namísto abychom je dělali.

Ale abychom to já a ty mohli dělat,
potřebujeme rozumět,

že Ježíš chce, aby to bylo součástí
našeho každodenního života.

A o tom budu mluvit příští týden.

Bůh vám žehnej a na viděnou příští týden.