Přístroj, který dokáže odhalit tichý infarkt a zachránit život.

Možná znáte obvyklé příznaky infarktu: bolest na hrudi, bolest paže, dušnost a únava. Existuje ale ještě další druh infarktu, který je stejně nebezpečný a přitom obtížněji rozpoznatelný, protože je bez příznaků. Sedmnáctiletý vynálezce Akaš Manodž představuje přístroj, který vyvinul, aby tohoto tichého zabijáka zastavil: neinvazivní, levnou a běžně nositelnou náplast varující pacienta v kritické a pro život rozhodující chvíli.

Když mi bylo 13,

přišel jsem kvůli tichému infarktu
o svého dědečka.

Ještě hroznější bylo,
že v 75 letech

byl dědeček normální zdravý a čilý,

měl ale cukrovku.

Bylo to tak bolestné zjištění,

že jsem se rozhodl
proti tomuto zabijákovi bojovat

a zkusit s tím něco udělat.

Výsledky nedávných studií byly šokující.

Podle jejich odhadu podlehne
každoročně infarktu

téměř osm milionů lidí.

Infarkt nastane z mnoha důvodů,

nejčastěji ale tehdy,
když dojde k ucpání tepen,

je přerušen krevní oběh

a buňky srdečního svalu trpící
nedostatkem kyslíku začnou odumírat.

Obvyklé příznaky infarktu asi znáte:

bolest na hrudi, bolest paže,
dušnost, únava a tak dále.

Celkem často se ale
vyskytuje typ infarktu,

který je stejně smrtelný,

ale obtížněji rozpoznatelný,
protože je bez příznaků.

Lidé s tichým infarktem
si neuvědomují, co se děje,

a proto nevyhledají lékařskou pomoc

a v kritickém okamžiku
se jim většinou nedostane nutné péče.

A i když se náhodou do nemocnice dostanou,

buď před, nebo po srdečním záchvatu,

budou zřejmě muset projít jedním nebo více

zdlouhavými,
drahými testy a léčením,

které jsou při diagnostikování infarktu

považovány za zlatá pravidla.

Ještě víc znepokojující je ale fakt,

že téměř 45 % z celkového počtu infarktů

tvoří bezpříznakové infarkty.

Lidé s cukrovkou či podobnou chorobou
trpí poškozením nervů

a tedy nepociťují tu bolest,

která obvykle signalizuje,

že mají možná infarkt.

To znamená, že je
infarkt poškodí,

aniž by o tom věděli nebo něco cítili.

Tito pacienti, kterým už tak hrozí riziko,

trpí poškozením nervů

a nedostane se jim okamžité lékařské péče.

Nevědí, že dojde k nečekané události.

Můj dědeček byl taky rizikový pacient.

Zabýval jsem se tím dál,

četl jsem, co se dalo,
abych problematice srdce porozuměl,

setkal jsem se s vědci
a pracoval v laboratořích napříč Indií.

A nakonec, po třech dlouhých letech
vytrvalého bádání,

se můžu se světem podělit o slibné řešení.

Neinvazivní, levný přístroj,

který je přenosný a rizikoví pacienti
jej mohou nosit neustále.

Výrazně snižuje potřebu
brát krev,

funguje nepřetržitě

a shromažďuje a analyzuje údaje
v předem nastavených intervalech.

Všechny tyto údaje
jsou sbírány za jediným účelem:

zachytit nastávající infarkt.

Jde o slibné řešení,
které nám může v budoucnu pomoci.

Možná nevíte, jak je srdce
ve skutečnosti inteligentní.

Předtím, než selže, se to snaží
několikrát sdělit vašemu tělu

projevem příznaků,
jako je bolest na hrudi.

Tyto příznaky jsou spuštěny,

když srdci začne chybět okysličená krev.

Pamatujete si ale,
že jsem zmínil poškození nervů.

Toto poškození umlčí příznaky
předcházející tichému infarktu,

který se tak stává ještě nebezpečnější.

A možná ani obvyklé příznaky neznáte.

Srdce mezitím do vašeho
krevního oběhu uvolní taky určité látky,

srdeční biomarkery nebo bílkoviny,
které jsou varováním,

jsou nouzovým signálem.

Naznačují, že je srdce v nebezpečí.

Jak se nebezpečí zvětšuje,

dochází k extrémnímu zvýšení

koncentrace těchto srdečních biomarkerů.

Můj přístroj se opírá
pouze o tato data.

Důležité je, že tyto biomarkery
jsou přítomny

v jednom z nejranějších stádií infarktu,

kdy je téměř jisté, že člověk přežije,

pokud je mu poskytnuta
včasná lékařská péče.

Můj přístroj je založen
čistě na tomto principu.

Funguje takto:

Silikonová náplast se nosí buď na zápěstí
nebo v blízkosti hrudi.

Aniž by se musela odebrat krev
pro biomarkerový test,

tato náplast dokáže rozeznat, izolovat

a sledovat biomarker
specifický pro infarkt,

který se jmenuje H-FABP,

a varuje vás, pokud dosáhne
v krevním oběhu kritické hladiny.

Jde o mnohem jednodušší,
snadnější a levnější postup,

než jsou konvenční metody
diagnostikování infarktu.

Kontrolováním údajů
o koncentraci biomarkerů

by takový systém,
s pokročilejším výzkumem v budoucnu,

mohl pro rizikové pacienty významně snížit
potřebu návštěvy u lékaře

kvůli biomarkerovému krevnímu testu.

Přístroj snímající hladiny
biomarkerů v reálném čase

lze totiž nosit pořád.

Takže pokud zařízení zjistí, že hladina
biomarkerů se zvedne nad kritický bod,

rizikový pacient dostane varování
o nadcházející srdeční příhodě

a o tom, že potřebuje
okamžitou lékařskou pozornost.

Přestože zařízení
nedokáže pacientovi poskytnout

kompletní analýzu poranění srdce,

může být velmi prospěšné tím,

že pacientovi hlásí, že je v nebezpečí

a upozorní ho na to,

že potřebuje okamžitou lékařskou péči.

Každý rizikový pacient
teď získá víc času na přežití

a k vyhledání lékařské pomoci.

Nemusí tedy podstoupit

drahé a invazivní léčení,

které by bylo nutné po prodělání infarktu.

Když se můj přístroj testoval
pod dohledem na rizikových pacientech,

výsledky z klinických
validačních testů potvrdily,

že jeho přesnost a citlivost
dosahuje téměř 96 %.

Svůj přístroj chci poskytnout
ve dvou verzích:

jedna bude provádět
digitální analýzu hladiny biomarkerů

a druhá, jednodušší
verze pro lidi z venkova

bude vibrovat, když biomarkery
překročí kritickou hranici.

Když se podíváme na pokroky
ve zdravotní péči v oblasti kardiologie,

jde spíš o péči o nemocné,
než o preventivní sebepéči a technologii.

Doslova čekáme, až k infarktu dojde

a velkou většinu prostředků
vynaložíme na následnou péči.

Tehdy už ale dochází
k nevratnému poškození.

Pevně věřím, že je na čase,
abychom lékařství přehodnotili.

Musíme zřídit proaktivní
zdravotnické technologie.

Změna musí přijít ne za 10 let,

ne za pět let,

ale už dnes.

Jednoho dne tak snad,

s pomocí těchto přístrojů,

někdo jiný neztratí svého dědečka,
tak jako já.

Děkuji mnohokrát.

Děkuji.

(potlesk)