Gianna Jessen, svědectví o přežití potratu

Abortion survivor Gianna Jessen makes an appeal to Victorian MP’s during the Abortion Law Reform debate.

Ad Hoc Interfaith Committee. Parliament House Melbourne, Australia.

8 September 2008.

Gianna Jessen, přežila potrat

8. září 2008, Queen´s Hall, Melbourne - Austrálie

Byla jsem adoptovaná, mým biologickým rodičům bylo 17 let.

V 7,5. měsíci se moje biologická matka rozhodla jít na potrat k Planned Parenthood (Plánované rodičovství),

největší světové potratové instituci,

a poradili jí, aby podstoupila chemický potrat.

To je procedura, kdy je do dělohy matky vstříknut solný roztok,

dítě roztok polkne a je spáleno zevnitř i zvenčí.

Nakonec matka během 24 hodin porodí mrtvé dítě.

Avšak já jsem, ke všeobecnému úžasu, nepřišla na svět mrtvá,

ale živá.

6. dubna 1977 v Los Angelské potratové klinice.

A nejúžasnější na tom je to přesné načasování mého příchodu na svět.

Doktor provádějící potrat nebyl již při mém porodu ve službě,

takže neměl příležitost dokončit, co zamýšlel s mým životem,

tedy mou smrt.

Vím, že jsem ve vládní budově, což je vážně milé,

a já miluji vaši zemi stejně jako svoji vlastní,

ale vím, že v čase, ve kterém žijeme, není VŮBEC politicky korektní

vyslovovat jméno Ježíš Kristus na takových místech,

vnášet ho do takovýchto setkání,

protože jeho Jméno dokáže být pro mnoho lidí velmi nepohodlné.

Ale já jsem nepřežila proto, abych lidem přinášela pohodlí.

Přežila jsem, abych čeřila vody.

A moc mě to baví.

Takže, jak jsem již řekla, narodila jsem se po 18ti hodinách.

Měla jsem být slepá, spálená, mrtvá.

A přesto nejsem.

Víte, největší zadostiučinění bylo,

že ten doktor, provádějící potraty, musel podepsat můj rodný list.

Takže vím, kdo to byl.

A pro všechny skeptiky, tohle se píše v mém rodném listu:

"Narozena během chemického potratu."

Ha! Nevyhráli!

Trochu jsem pátrala ohledně doktora, který prováděl můj potrat,

a jeho klinika je částí nějvětšího řetězce nemocnic v USA,

který vydělává 70 milionů dolarů ročně.

Před několika lety jsem četla jeho citát, říká:

"Potratil jsem více než milion dětí a považuji to za svoji vášeň."

Tohle všechno vám říkám, dámy a pánové,

protože jsme v neobvyklém boji,

ať už si to uvědomujeme, nebo ne.

V boji mezi životem a smrtí.

Na jaké straně jste?

Takže sestra zavolala pohotovost a převezli mne do nemocnice,

což je naprostý zázrak, protože tehdy, a poté až do roku 2002, byla praxe taková,

že přeživší oběť potratu byla zabita uškrcením, udušením,

neposkytnutím péče nebo jednoduše vyhozením.

Ale pátého srpna 2002 můj neobyčejný prezident Bush,

podepsal zákon o ochraně živě narozených dětí,

aby se nic takového už nemohlo stát.

Víte, život není hra, tím myslím...

doufám, že budu nenáviděná ve chvíli své smrti,

abych mohla poznat Boží milost,

pochopit, jaké to je, být nenáviděný,

protože Ježíš byl nenáviděný.

A ne, že bych se těšila, až budu nenáviděná,

ale, jak jsem pochopila během své cesty,
já už jsem nenáviděná,

protože kážu život.

Říkám: Nedostali jste mě!

Tichý holokaust nade mnou nevyhrál!

A moje poslání, dámy a pánové,
spolu s mnohým dalším, je tohle:

Vzbudit diskuzi o životě,

které se vyhýbáme a odkládáme ji,

a říct, že je to problém.

Že zapírámé své city,

a zatvrzujeme se.

Vážně tohle chcete?

Kolik toho hodláte přijmout,
co všechno jste ochotni riskovat,

abyste mluvili pravdu v lásce a milosrdenství,

a povstali a alespoň promluvili a byli ochotni být nenáviděni?

Anebo, když skončí den,

myslíte jen na sebe?

A tak, jsem byla po tom všem umístěna do pohotovostního dětského domova,

kde jsem se jim zrovna moc nezamlouvala.

A abych pravdu řekla, nechápu,
jaktože si mě hned od začátku nezamilovali.

Co s nimi je?

Ale nezamilovali.

Víte, byla jsem již od početí nenáviděná.

Mnoha lidmi.

A také mnoha lidmi milována,
a především - Bohem.

Jsem jeho holčička.

Radši si moc nedovolujte na Boží dceru.

Na čele mám nápis, který říká:

"Doporučuju vám, abyste na mne byli milí,
protože můj táta je vládce světa."

Takže poté, co jsem byla umístěna do dočasného domova,

jsem byla poslána do jiného.

Do nádherného domova, Pennyina domu.

Říkala, že tehdy mi bylo 17 měsíců,

vážila jsem 14 kilo, bezmocná hmota,

a bylo mi diagnostikováno poškození mozku,
které považuji za požehnání,

způsobené nedostatkem kyslíku během mého boje o život.

A jsem teď nucena říct:

jestli se potrat týká jen práv žen, dámy a pánové,

jaké právo jsem tehdy měla já?

Nestála tam žádná radikální feministka,

která by vykřikovala, že má práva
byla ten den porušována,

ve skutečnosti byl můj život ten den odstraněn
ve jménu práva žen

A dámy a pánové, já bych neměla poranění mozku,

kdybych nepřežila.

Proto, když slyším ty strašlivé a nechutné úvahy:

'Že je třeba dělat potraty, protože se může stát,
že děti budou zmrzačené. '

Ach... hrůza naplňuje mé srdce!

Dámy a pánové, jsou věci,

které se můžete naučit pouze
od těch nejslabších z nás!

A jestli utratíte jejich životy,
budete to vy, kdo skutečně utrpí ztrátu.

Pán se o ně postará,
ale vy budete trpět na vždycky.

A jaká arogance, jaká bezohledná arogance,

je obsažena v oné myšlence,
tak dlouho zastávané v tomto našem světě:

"Že silnější má vládnout slabšímu,

a určovat, kdo může žít a kdo zemře"

Jaká arogance...

Což nevidíte, že svou vůlí nemůžete změnit
ani tep vlastního srdce?

Což nevidíte, že všechna ta moc,
kterou myslíte že máte,

vám ve skutečnosti vůbec nenáleží?

Je to Boží milosrdenství, které vás zachovává,

i tehdy, když ho nenávidíte.

Lidé říkali mé drahé Penny:

"Z Gianny nikdy nic nebude."

To je vždycky velmi povzbudivé!

Ona se rozhodla si jich nevšímat.

Začala se mnou třikrát denně pracovat,

a tak postupem času jsem byla schopna udržet hlavu,

i když říkali, že to nidky nedokážu...

Abych to zkrátila:

Ve tři a půl letech jsem byla schopna chodit
- za pomoci chodítka a mých učitelů

A teď tady stojím na nohou,
a snad trošičku kulhám,

bez pomoci chodítka a učitelů.

Někdy elegantně upadnu,
a někdy i velmi neelegantně,

to záleží na situaci,

ale jsem přesvědčena,
že to všehno je pro slávu Boží.

Víte, dámy a pánové, já jsem slabší,
než většina z vás tady,

ale tohle je moje řeč!

Je to malá cena za to,

abych mohla být pochodní ve světě,
jakou jsem,

a nabídnout naději.

Myslím, že kvůli neznalosti toho, jak věci fungují,

nám uniká, jak krásné může být utrpení!

Ne že bych ho vyhledávala dobrovolně,

ale když už přijde, zapomínáme,
že Bůh je pánem situace,

a ví, jak udělat ty nejubožejší věci krásnými.

Setkala jsem se s mou bilogickou mámou.

Odpustila jsem své biologické matce.

Jsem křesťanka.

Je to velmi zkažená žena.

Bylo to při jednom mém vystoupení před dvěma lety,

najednou vyskočila a řekla:

"Ahoj, já jsem tvoje matka."

Byl to velmi těžký den.

A zatímco jsem to všechno snášela

(možná si pomyslíte, že jsem blázen)

ale jak jsem tam tak seděla, přemýšlela jsem:

"Já ti nepatřím. Já patřím Kristu.

Jsem jeho holčička
a jeho princezna.

Takže cokoli řekneš,

ve své hořkosti, a ve svém hněvu,

se mne netýká, nemusím to nést,

a neponesu!

To jsem si říkala v duchu.

Tak dámy a pánové, nyní je to na vás!

Nyní bych chtěla mluvit přímo k mužům

a udělat něco, co se nedělá.

Muži!

Byli jste stvořeni pro velikost,

jste uděláni, abyste povstali a byli muži

jste tu od toho, abyste chránili ženy a děti,

a ne proto, abyste stáli stranou

a otočili se zády,
když víte, že se děje vražda,

a nic s tím neudělali.

Nejste tu od toho, abyste použili ženu,

a pak ji opustili.

Jste stvořeni, abyste byli laskaví

a velicí a milosrdní a silní

a za něčím si stáli.

Protože, muži, poslouchejte mě:

Jsem příliš unavená z toho, že dělám vaši práci!

Ženy!

Nebyly jste stvořeny, abyste byly zneužívány!

Nejste tu od toho, abyste tu trčely

a nebyly si vědomy své hodnoty.

Jste hodny toho, aby se za vás bojovalo.

Vždycky.

Toto je vaše chvíle:

Jakými lidmi chcete být?

Já věřím v neuvěřitelné.

Věřím vám, lidé, že povstanete a chopíte se příležitosti.

Politici, kteří mě posloucháte,

mluvím teď zvláště k mužům,

chci vám říct,

"Jste stvořeni pro velikost,

odložte stranou politikaření."

Vaším úkolem je chránit to, co je správné a dobré.

Tato rozohněná mladá dáma zde říká:

Nyní je čas!

Jakým druhem muže chcete být?

Mužem, který je posedlý svou vlastní slávou,

anebo mužem, který je posedlý slávou Boží?

Je na čase postavit se na své místo, Victoria!

Přišel čas.

Bůh vám pomůže.

Bůh bude s vámi.

Máte příležitost oslavit

a vzdát čest Bohu v roce 2008.

Chci skončit tímto:

Někdo z vás může být poněkud otrávený,

že pořád jen dokola mluvím o Bohu a o Ježíši.

Ale jak bych se, pro všechno na světě,
mohla procházet a pajdat po této zemi

a neodevzdat celé své srdce

a mysl a duši a sílu Kristu, který mi daroval život?

Takže pokud si myslíte, že jsem blázen,

je to jen další drahokam v mé koruně.

Veškerým úmyslem mého života

je způsobit, aby se Bůh usmál.

Doufám, že něco z tohoto

vám dávalo smysl.

Šlo to z hlubiny mého srdce.

Bůh vám žehnej a zachovej vás!

Pokud chcete něco udělat, pak:

http://www.prolife.cz/

Hnutí Pro život ČR

Hnutí Pro život ČR
http://www.prolife.cz/