Peter Diamandis: Hojnost je naše budoucnost

Na pódiu TED2012, Peter Diamandis obhajuje optimismus - vynalezneme, obměníme a najdeme cestu, jak vyřešit problémy, které se rýsují na obzoru. "Neříkám, že nemáme vlastní problémy; to samozřejmě ano. Ale nakonec je pokoříme."

(Potlesk)

(Video) Hlasatel: Hrozby za Bin Ládinovu smrt se vyhrotily.

Druhý hlasatel: Hlad v Somálsku. Třetí hlasatel: Policie použila slzný plyn.

Čtvrtý hlasatel: Zločinecké kartely. Pátý hlasatel: Havárie trajektů.

Šestý hlasatel: Rozpad společnosti. Sedmý hlasatel: 65 mrtvých.

Osmý hlasatel: Nebezpečí tsunami. Devátý hlasatel: Kyberútoky.

Další hlasatelé: Drogová válka. Hromadné ničení. Tornádo.

Recese. Bankrot. Soudný den. Egypt. Sýrie.

Krize. Smrt. Katastrofa.

Panebože.

Peter Diamandis: To je jen několik klipů,

které jsem posbíral za posledních šest měsíců --

Klidně to mohlo být posledních šest dnů

nebo posledních šest let.

Z toho plyne, že nás zpravodajská média

přednostně krmí negativními zprávami,

protože to přitahuje naši pozornost.

A mají pro to velmi dobrý důvod.

Každou vteřinu každý den

naše smysly dostávají tak mnoho informací,

že není v našich silách je zpracovat v mozku.

A protože nic není pro nás důležitější

než přežití,

nejprve putují všechna data

do prastaré části spánkového laloku

který se nazývá amygdala.

Amygdala je naše první varovná kontrolka,

náš detektor nebezpečí.

Třídí a prohledává všechny informace,

ve snaze najít v okolí cokoliv, co by nám mohlo ublížit.

Takže mezi desítkami novinových zpráv

se budeme přednostně dívat

na ty negativní.

Existuje staré novinářské rčení:

"Krev rovná se titulní strana."

A je pravdivé.

Když máme všechna ta digitální zařízení,

která nám přinášejí všechny ty negativní zprávy,

sedm dní v týdnu, 24 hodin denně,

není divu, že jsme pesimističtí.

Není divu, že si lidé myslí,

že to ze světem jde z kopce.

Ale možná že to není ten případ.

Možná, že místo toho,

je to, co se opravdu děje

a co je nám předkládáno, zkreslené.

Možná, že ten ohromný pokrok, který jsme udělali

během posledního století

společnými silami,

ve skutečnosti narůstá do té míry,

že máme potenciál v dalších třech desetiletích

vytvořit svět hojnosti.

Netvrdím,

že nemáme svoje problémy --

globální oteplování, vymírání druhů,

nedostatek vody a energie -- to je jistě pravda.

Ale jako lidé jsme na tom daleko lépe,

dokážeme předvídat problémy dlouho dopředu,

ale nakonec je pokoříme.

Podívejme se na to,

jaké bylo poslední století,

abychom pochopili, kam to spěje.

Za posledních sto let,

se průměrná délka lidského života víc než zdvojnásobila,

průměrný příjem na hlavu, když bereme v potaz inflaci,

se na celém světě ztrojnásobil.

Dětská úmrtnost

se zmenšila desetkrát.

K tomu navíc se ceny jídla, elektřiny,

dopravy, komunikace,

snížily 10-ti až 1000-násobně.

Steve Pinker nám ukázal,

že ve skutečnosti žijeme v nejmírumilovnějším období

v historii lidstva.

A Charles Kenny,

že globální gramotnost se zvýšila z 25 procent na víc než 80 procent

za posledních 130 let.

Opravdu žijeme ve výjimečné době.

A spousta lidí na to zapomíná.

Posunujeme svá očekávání stále výš a výš.

Vlastně redefinujeme, co znamená chudoba.

Musíme si uvědomit, že v Americe dnes

většina lidí pod hranicí chudoby

má pořád elektřinu, vodu, záchody, ledničky,

televize, mobilní telefony,

klimatizaci a auta.

Nejbohatším zlodějským baronům posledního století, císařům této planety,

se o takovém luxusu ani nesnilo.

Mnoho z toho je možné díky

technologii

a pokročilým

exponenciálně rostoucím technologiím.

Můj dobrý přítel Ray Kurzweil

ukázal, že každý nástroj, ze kterého se stane informační technologie,

zapadá do této křivky, do Moorova zákona,

a cena za výkon se dvojnásobně sníží

každých 12 až 24 měsíců.

Proto mobil, co máte v kapse,

je doslova milionkrát levnější a tisíckrát rychlejší

než superpočítač ze 70. let.

Podívejte se na tuto křivku.

Je to Moorův zákon za posledních sto let.

Chci, abyste si všimli dvou věcí.

Zaprvé, jak je plynulá --

ať jsou časy dobré nebo zlé, válka nebo mír,

recese, krize nebo boom.

To je práce rychlých počítačů,

které jsme využili k tomu, aby postavily rychlejší počítače.

Nezpomalí před žádnou překážkou.

A přesto, že je zanesena

na křivce vlevo,

směřuje vzhůru.

Tempo, jakým se technologie zrychluje,

se samo také zrychluje.

A na této křivce v závislosti na Moorovu zákonu,

je řada neuvěřitelně výkonných technologií,

které jsou nám všem dostupné.

Cloud computing,

kterému moji přátelé z Autodesku říkají nekonečný computing;

senzory a sítě; robotika;

3D tisk, což je schopnost demokratizovat a šířit

osobitou produkci po celé planetě;

syntetická biologie;

paliva, vakcíny a jídlo;

digitální medicína; nanomateriály; a umělá inteligence.

Chci říct, kolik z vás vidělo, jak Jeopardy

vyhrál IBM počítač Watson?

Tedy, to bylo úžasné.

Vlastně jsem prohledával titulky

ve snaze najít nejlepší novinový titulek ze všech.

A tento zbožňuji: "Watson položil lidské protivníky na lopatky."

Jeopardy není jednoduchá hra.

Je to o drobných odstínech lidského jazyka.

A představte si, že bychom měli

podobnou umělou inteligenci na cloudu

přístupnou každému z mobilního telefonu.

Před čtyřmi lety tady na TEDu,

jsme Ray Kurzweil a já založili novou univerzitu

s názvem Singularity University.

Učíme naše studenty o všech těchto technologiích,

a hlavně to, jak je mohou využít,

aby vyřešili velké problémy lidstva.

A každý rok je žádáme,

aby vytvořili společnost nebo produkt nebo službu,

která může pozitivně ovlivnit životy miliard lidí

v tomto desetiletí.

Zamyslete se nad tím, že skupina studentů dnes

může doslova ovlivnit životy miliard lidí.

Před třiceti lety by to znělo pošetile.

Dnes můžeme vyjmenovat desítky společností,

které takto vznikly.

Když mluvím o vytváření hojnosti,

nemám na mysli vytvořit život v luxusu pro každého na této planetě;

myslím tím vytváření života možností.

Je to o tom, vzít to, čeho byl nedostatek,

a udělat toho hojné množství.

Nedostatek je kontextuální,

a technologie šetří zdroje.

Dám vám příklad.

Bude to o Napoleonovi III.

v polovině 19. století.

To je ten chlápek vlevo.

Pozval na večeři

krále ze Siamu.

Všechny Napoleonovy jednotky

dostaly stříbrné příbory,

Napoleon si dopřál zlatý příbor.

Ale král ze Siamu

jedl pomocí hliníkového příboru.

Uvědomte si, že hliník

byl tehdy nejcennější kov na planetě,

cennější než zlato nebo platina.

To je také důvod, proč je špička Washingtonského památníku

vyrobena z hliníku.

I přesto, že hliník

tvoří 8,3 procent zemské hmoty,

nevyskytuje se jako ryzí kov.

Je všechen vázán v oxidech a křemičitanech.

Ale když byla objevena elektrolýza,

hliník se stal doslova tak levný,

že ho máme tendenci používat jako spotřební materiál.

Takže si pojďme tuto analogii rozšířit.

Přemýšlíme o nedostatku energie.

Dámy a pánové,

nacházíme se na planetě,

která se koupe v 5000 násobku energie,

kterou za rok spotřebujeme.

16 terawattů energie dopadá na povrch Země

každých 88 minut.

Takže to není o nedostatku,

ale o dostupnosti.

A máme tu dobré zprávy.

Poprvé tento rok

se cena solární energie v Indii

dostala na polovinu energie z nafty --

8,8 rupií versus 17 rupií.

Cena solární energie se vloni snížila o 50 procent.

Minulý měsíc MIT publikoval studii,

která ukazuje, že na konci tohoto desetiletí,

ve slunných částech Spojených států,

solární elektřina bude stát šest centů za kilowatthodinu

v porovnání s 15 centy,

což je národní průměr.

A pokud máme hojnost energie,

máme také hojnost vody.

Mluvíme o vodních válkách.

Pamatujete si,

když Carl Sagan obrátil vesmírnou loď Voyager

směrem k Zemi,

v roce 1990, poté, co proletěla kolem Saturnu?

Vyfotil slavnou fotku. Jak se jmenovala?

"Bleděmodrá tečka."

Proto, že žijeme na vodní planetě.

Žijeme na planetě, která je ze 70 procent pokryta vodou.

Ano, 97,5 procent je slaná voda,

dvě procenta tvoří led,

a my bojujeme kvůli půl procentu vody na této planetě,

ale i zde je naděje.

Právě nyní se začínají využívat technologie,

ne za 10, 20 let,

právě teď.

Zavádí se nanotechnologie, nanomateriály.

A dnes ráno, po rozhovoru s Deanem Kamenem,

jedním z velkých nezávislých inovátorů,

bych se s vámi rád podělil -- dal mi k tomu svolení --

o jeho technologii s názvem Slingshot,

o které možná mnozí z vás slyšeli,

je to velké jako malá studentská lednička.

Dokáže generovat

tisíc litrů čisté pitné vody denně

z jakéhokoliv zdroje -- slané voda, znečištěné, močůvky --

za méně než dva centy za litr.

Ředitel Coca-Coly souhlasil

s velkým testem

stovek těchto jednotek v rozvojových zemích.

A jestli to přinese ovoce,

a jsem si naprosto jistý, že ano,

Coca-Cola je dodá celosvětově

do 206 zemí

na celé planetě.

To je přesně ta inovace, založená na technologii,

která je dnes dostupná.

A viděli jsme to už na mobilních telefonech.

Propánakrále, vždyť budeme na dosah 70 procentnímu průlomu

mobilních telefonů v rozvojových zemích

na konci roku 2013.

Zamyslete se nad tím,

že Masajský válečník s mobilem uprostřed Keni

má lepší mobilní spojení

než prezident Reagan před 25 lety.

A pokud můžou mít na smartphonu Google,

mají přístup k více vědomostem a informacím,

než měl prezident Clinton před 15 lety.

Žijí ve světe informační a komunikační hojnosti,

kterou nikdo ani nepředpokládal.

A ještě lépe,

věci, za které jste vy i já

zaplatili desítky a stovky tisíc dolarů --

GPS, HD video a fotky,

knihovny plné knih a hudby,

lékařská diagnostická technologie --

jsou nyní doslova odhmotněny a zbaveny ceny

ve vašem telefonu.

Nejspíš to nejlepší na tom je

to, co se událo v oblasti zdraví.

Minulý měsíc, jsem měl to potěšení oznámit s Qualcomm Foundation

soutěž s názvem $10 milionová Qualcomm Tricoder X Prize.

Vyzvali jsme týmy z celého světa,

aby v zásadě zkombinovaly tyto technologie

do mobilního zařízení,

do kterého můžete mluvit, protože má umělou inteligenci,

můžete do něj kašlat, můžete odebrat vzorek krve z prstu.

K získání ceny je třeba, aby to diagnostikovalo lépe

než tým atestovaných doktorů.

Takže doslova, představte si toto zařízení

uprostřed rozvojového světa, kde nejsou žádní doktoři,

25 procent všech nemocných

a 1,3 procent zdravotních pracovníků.

Když toto zařízení objeví RNA nebo DNA virus,

který nerozpozná,

oznámí to CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí)

a zabrání pandemii, ještě než vypukne.

Ale zde, zde leží největší síla

k dosažení světa hojnosti.

Říkám tomu rostoucí miliarda.

Ty bílé sloupce jsou celková populace.

Zrovna jsme překročili sedmimiliardovou hranici.

A mimochodem,

nejlepší ochrana před populační explozí

je vytvořit svět vzdělaný

a zdravý.

V roce 2010

jsme měli pouze dvě miliardy lidí

online, připojených.

Do roku 2020

to vzroste ze dvou miliard na pět miliard

uživatelů internetu.

Tři miliardy nových názorů,

které předtím nebyly slyšet,

se připojují do celosvětové konverzace.

Co tito lidé chtějí?

Co budou konzumovat? Co si budou přát?

A spíš než ekonomické zastavení,

dojde k největší ekonomické injekci všech dob.

Tito lidé představují

desítky bilionů dolarů

investovaných do globální ekonomiky.

A také budou zdravější

díky používání Tricorderu,

a budou lépe vzdělaní díky Khan Academy.

a budou bez přehánění mít přístup

k 3D tisku a nekonečnému computingu,

díky čemuž budou produktivnější než kdy předtím.

Co nám mohou nové tři miliardy

zdravých, vzdělaných, produktivních členů společnosti

přinést?

Co třeba skupinu hlasů, které před tím nebyly slyšet.

Co třeba dát utlačovaným,

ať jsou kdekoli,

hlas, aby byli slyšet, a hlas, aby mohli jednat

vůbec poprvé?

Co nám tyto tři miliardy lidí přinesou?

Co třeba příspěvky, které nemůžeme předvídat?

Na X Prize jsem se naučil jednu věc,

a to, že malé týmy,

poháněné svým zanícením a jasným cílem,

mohou dokázat výjimečné věci,

věci, které jen velké korporace a vlády

mohly dělat v minulosti.

A na konec se chci podělit o příběh,

který mě nadchnul.

Existuje program, o kterém možná někteří z vás slyšeli.

Je to hra s názvem Foldit.

Byla spuštěna na University of Washington v Seattlu.

A je to hra,

kde si jednotlivci mohou vzít sekvenci aminokyselin

a zkusit přijít na to, jak z ní poskládat bílkovinu.

To, jak se poskládá, určuje její strukturu a funkci.

A je to velmi důležité pro výzkum medicíny.

Až do teď tento problém mohly řešit jen superpočítače.

Tuto hru hráli

univerzitní profesoři a jim podobní.

A doslova stovky tisíc lidí

ji začali hrát online.

A ukázalo se vlastně, že dnes,

lidská rozpoznávací schopnost

je ve skládání bílkovin lepší než nejlepší počítače.

A když se tito jedinci podívali na to,

kdo byl nejlepší stavitel proteinů na světě,

nebylo to profesor MIT,

nebyl to student CalTechu,

byla to osoba z Anglie, z Manchesteru,

žena, která přes den pracovala

jako výkonná asistentka na rehabilitační klinice

a v noci byla nejlepší stavitelka bílkovin na světě.

Dámy a pánové,

tím, co mi dává ohromnou důvěru

v budoucnost,

je skutečnost, že jsme daleko mocnější jako jedinci,

abychom se chopili velkých úkolů této planety.

Máme oporu v této exponenciální technologii.

Máme vášeň kutila-inovátora.

Máme prostředky techno-filantropa.

A máme tři miliony nových mozků,

které s námi mohou pracovat online

na vyřešení těchto úkolů,

abychom udělali to, co musíme.

Máme před sebou mimořádná desetiletí.

Děkuji.

(Potlesk)