-
Dane.
-
Dane, slyšíš mě?
-
Nemám signál.
-
Nic nevidím.
-
Tady Dan, slyším.
-
Pátrej směrem ke skaliskům,
-
myslím, že něco mám.
-
Dobře, už mám signál.
-
Přímo tam.
-
Vše je v pořádku, jsem tady.
-
Jak se jmenuješ?
-
Zadrž chvilku dech.
-
Tady, dýchej.
-
Všechno bude dobré.
-
Fajn, klesáme.
-
Připrav se k nalodění.
-
Hej, ahoj.
-
Jak se cítíš?
-
Trochu líp?
-
Tady jsi v bezpečí,
-
jsme na planetě Harpa,
-
zpět na základně.
-
Před pár dny jsme se usadili
-
v téhle staré nepoužívané vesmírné lodi.
-
Naše hlavní je na misi.
-
Není to luxus,
-
ale věř nebo ne,
-
vzduch je tu docela čistý.
-
Ó, právě jsme v nemocničním křídle.
-
Nenazývala bych to ošetřovnou,
-
ale půjde to.
-
Podle našeho technika
-
je všechno pořád funkční.
-
Na to dostatečně brzo přijdeme.
-
Pavučin si nevšímej,
-
je to jen trocha prachu.
-
Dobře.
-
Jak je to dlouho,
-
co ses octl na té pláži?
-
Vidím.
-
Podle našeho odhadu tvá loď havarovala
-
a potopila se na širém moři,
-
zatímco jste přelétali nad opuštěnou planetou.
-
Ale pokud jde o lokaci zbytku tvé posádky,
-
zatím nevíme nic.
-
Nyní je mým cílem zkontrolovat tvé zdraví.
-
Byl jsi v kontaktu s jedovatým vzduchem
-
příliš dlouhou dobu
-
bez řádného vybavení.
-
Ze všeho nejdříve
-
tě oskenuji,
-
abych zkontrolovala celé tvé tělo a hlavu,
-
hned budeme vědět, když bude cokoliv v nepořádku.
-
Jen musím přijít na to, jak tyhle věci fungují;
-
jsou mnohem starší, než jsem zvyklá.
-
Podívejme...
-
Fajn.
-
Pojďme na to.
-
Teď se prosím nehýbej.
-
Nebude to trvat dlouho.
-
No, vše vypadá naprosto v pořádku.
-
To jsou dobré zprávy.
-
Nyní se zblízka podívám na tvou pokožku,
-
obličej, krk, ruce,
-
i tvůj skalp.
-
Každou část, která byla přímo vystavěna vzduchu.
-
Dobře.
-
Fajn, začneme s tvou tváří.
-
Dovol mi se podívat.
-
Tato tvář nejdřív.
-
Je tu malá červená skvrna.
-
Brada...
-
Druhá tvář...
-
Čelo...
-
Další skvrna.
-
Bolí to, když se dotknu?
-
Dobře.
-
Dovol mi zkontrolovat uši.
-
Druhé.
-
Dobře, krk.
-
Znovu skvrna, tady.
-
Tahle strana...
-
Dobrá, ukaž mi ruce.
-
Mezi prsty...
-
Opět červená skvrna.
-
Druhá.
-
Fajn, na té nic nevidím.
-
Dobře.
-
Podívejme se na tvůj skalp.
-
Nejdřív vepředu.
-
Vzadu...
-
V pořádku.
-
Ze strany.
-
Ne, tady nic nevidím,
-
skalp máš naprosto v pořádku.
-
Ale blíže se podívám
-
na ty skvrny tu a tam.
-
Jsem si jistá, že tu najdu nějaké vzorky.
-
Ach, ještě to stále bylo vakuováno.
-
Dobře.
-
Ve skvělém stavu.
-
Nyní odeberu trochu
-
povrchových buněk z těchto červených skvrn.
-
Neboj se,
-
bude to naprosto bezbolestné.
-
Dovol mi tu začít.
-
Šetrně,
-
velmi šetrně,
-
seškrábu to místo.
-
Druhé, na krku.
-
Opět velmi šetrně.
-
A mezi prsty, prosím.
-
A zpět do roztoku.
-
Nyní to trochu protřesu.
-
Dobrá,
-
podívejme se, zda program analýzy stále funguje.
-
Pěkné, vypadá to, že máme štěstí.
-
Teď, starý brachu, pro mě tohle zanalyzuj.
-
Dobrý.
-
Může to chvíli trvat.
-
Jak se cítíš?
-
Co říkáš na masáž rukou
-
a ramen, když čekáme?
-
Ano?
-
Začneme.
-
Zbaví tě to napětí.
-
S mou starší sestrou jsme to dělávaly
-
často, když jsme byly mladé.
-
Byl to pro nás způsob,
-
jek zapomenout na svět.
-
Zvlášť během misí
-
to bylo někdy trochu těžké.
-
Ale bylo dávno.
-
Počkej chvilku.
-
Nejsem si jistá, ale vypadá to,
-
že se vrací náš seržant.
-
Budu muset otevřít dveře.
-
Zdravím, Lino, jak to tu jde?
-
V pořádku, pomalu se zotavuje.
-
Dobře, protože brzy zase odjedeme.
-
Ale, náš host ještě není připraven.
-
Dělej, co umíš.
-
Uvidíme se na hlavní lodi.
-
Nedělej si z toho hlavu,
-
někdy je trochu panovačný.
-
Stále máme čas.
-
Podívejme se.
-
No, z toho, co tu vidím,
-
tyhle skvrny nejsou nic až tak hrozného.
-
Jen nějaké popáleniny.
-
Můžu je snadno vyléčit tady
-
a ty budeš moct vyrazit na další dobrodružství.
-
Vypadá to, že máš skutečně tuhý kořínek.
-
Dobře, nech mě vše připravit.
-
To je v pořádku, není tam žádná jehla.
-
Stačí krátký kontakt s pokožkou.
-
Pocítíš jen jakési mravenčení.
-
Začneme na tvé tváři.
-
Krk.
-
Na čele.
-
A ruce.
-
A jsme hotovi.
-
Myslíš, že už se můžeš vrátit
-
a hledat zbytek posádky?
-
Dobře.
-
Ale v žádném případě nepůjdeš takhle.
-
Najdu ti nějaké základní vybavení.
-
To půjde.
-
Dobře, zkusme to.
-
Pomůžu ti.
-
Dobře, za ucho.
-
A za druhé.
-
Není to moc těsné?
-
Můžeš dýchat?
-
Dobře.
-
Nyní šátek...
-
Kolem hlavy...
-
A...
-
Hotovo.
-
Vypadá to dobře.
-
Podívám se, jestli nenajdu nějaké rukavice.
-
A teď mi pověz,
-
co jste dělali tam kolem té planety?
-
Je dost daleko od všeho, co známe.
-
A téměř nikdo už tam necestuje,
-
protože skoro všichni zapomněli její jméno.
-
Och, ty nevíš?
-
Kdysi jí říkali "Země".
