Koloběh vody | Ekologie | Khanova škola

Pojďme si trochu popovídat

o koloběhu vody, který nám
je všem dobře známý.

Všichni jsme totiž jeho součástí,

každý okamžik našeho života.

Možná že to nedostatečně oceníme.

Tak se vrhněme na ten koloběh.

Začnu s vypařováním.

Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu,

nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem.

A v každém okamžiku

se bude voda vypařovat z povrchu.

Molekuly vody, které
byly v kapalném stavu,

v kapalném stavu mají dostatek
energie, aby vyrazily pryč

a aby se přeměnily do plynného stavu.

A vodu v plynném stavu
nazýváme pára, vodní pára.

Vodní, vodní pára.

Takže vodní pára bude stoupat,

pravděpodobně se vzduchem,
který se ohřál na povrchu,

vlivem slunce a ve hře
je mnoho další dynamiky.

Ale jak stoupá a jak celková teplota

klesá, vodní pára se
vysráží do malých kapiček.

Vysráží se okolo
drobných částic vzduchu,

malých částic prachu,
které ani pouhým okem

nevidíte, a to je tím,
co vytváří mraky.

Takže tohle jsou malé částice,
a takhle je voda zpátky

v kapalné formě, molekuly
vody už nejsou jednotlivě,

nyní na sebe mohou vzájemně působit,

a ony se sráží okolo těchto malých,

mikroskopických částic prachu,
čímž vytvoří vodní kapičky.

A když jsou dost chladné,
mohou vytvořit

malé ledové krystalky, a to jsou mraky.

A tady vidíme, že je řeč o pohybu

vezměte si ty mraky,
zjevně, když se podíváte ven

a vidíte mraky, tak se
s větrem pohybují.

A tak se všechny ty kapičky
mohou pohybovat

s okolním větrem.

Když ty kapičky dostatečně ztěžknou,

sráží se a vypadávají srážky.

Teď by se mohly vysrážet
zpátky tam, odkud jsme začali,

mohly by zamířit zpátky do oceánu.

Nebo by mohly zamířit na povrch hory tady

a za předpokladu, že je
vzduch dostatečně studený

a že máte správné podmínky,

ty srážky mohou být sněhové

a mohou tam zůstat jako sníh, právě tady

Nebo jako led, pak se ale může oteplit,

nebo se taky nemusí oteplit,
ale pokud se oteplí,

tak potom by roztály,

a roztátý sníh by odtékal dolů.

A to vidíte tady.

Pokud srážky vypadávají v této oblasti,

řekněme, že nejsou dostatečně
studené na to, aby byly sněhem,

mluvíme o dešti

Tak, většina vody bude vlastně

prosakovat dolů do půdy.

Takže většina míří dolů.

Rozhlédneme se kolem sebe
a vidíme řeky a jezera,

říkáme si ty jo,
tady je hodně vody.

Ale ono se ukáže, že
je tu mnohem víc vody

uvnitř země a samozřejmě v oceánu.

A o tom budeme trochu mluvit.

Máte tedy vodu, která se utváří

v těchto podzemních, vodonosných vrstvách.

Ale část z toho skončí v těchto jezerech

a tato jezera jsou obvykle v situaci,

kdy je země buď už nasáklá vodou,

nebo tam je správný druh horniny,

čímž to dokáže zadržet vodu tady nahoře.

a stejně tak řeky jsou
zformovány stékající vodou,

potoky z tajícího sněhu
můžou báječně naplnit řeky.

A obecně když vidíte potok nebo řeku

blízko vašeho domu,
jak se plní, hlavně když prší,

to je dobré znamení, že podzemní voda

už je dost nasycená, a voda tak odtéká

do této řeky.

A to je obecně koloběh vody.

Máte vypařování, kondenzuje to do mraků,

případně se to vysráží,
a tak to pokračuje,

znovu a znovu a znovu.

Ve hře jsou samozřejmě další faktory.

To jsou věci jako rostliny.

Rostliny přijímají vodu ze svrchní půdy,

až kam sahají kořeny.

A potom použijí vodu k transportu živin

zespoda z půdy nahoru do listů.

Voda je také použita jako
součást procesu fotosyntézy,

o které jsme se učili v mnoha videích.

A hodně té vody se transpiruje.

Takže ještě jednou, tohle je transpirace,

v podstatě odpařování vody z listů.

Tady nad tím vidíte toto slovo, sublimace.

Při ní to jde přímo
z pevné formy vody, z ledu,

do plynné formy vody, do vodní páry.

A tohle se děje v situaci, když je chladno

a když je velmi, velmi, velmi, velmi sucho

a když je obecně nízký tlak.

Takže místo aby došlo k přeměně
do kapalného skupenství,

právě tehdy molekuly vody začnou odacházet

jako vodní pára.