Hans Rosling: Náboženství a nemluvňata

Hans Rosling si položil následující otázku: Vyznačují se některá náboženství vyšší mírou porodnosti oproti ostatním -- a jak tato skutečnost ovlivňuje světový populační růst? Na TEDxSummit v katarském Doha za pomoci grafů prezentuje časové řady napříč jednotlivými náboženstvími. S osobitým humorem proniká do podstaty problému a dospívá k překvapivému závěru ohledně úrovně plodnosti ve světě.

Povím vám něco o náboženství.

Takto široké a citlivé téma však vyžaduje,

abych byl konkrétní.

Řeknu vám tedy něco

o vztahu mezi náboženstvím a sexualitou.

(Smích)

Jedná se o velmi závažné téma.

Řeknu vám tedy o tom nejúžasnějším, co si vybavím --

Když si mladý pár večer zašeptá:

"Uděláme si teď dítě."

Řeknu vám o vlivu náboženství

na počet dětí připadajících na ženu.

Tento údaj je velmi důležitý,

protože každý chápe,

že naše planeta může pojmout

pouze omezený počet lidí.

Jsou takoví,

kteří tvrdí, že světová populace roste následujícím způsobem:

3 miliardy v roce 1960,

7 miliard loni

a dál poroste,

protože jsou náboženství, která brání ženám mít méně dětí

a tento trend může nadále pokračovat.

Do jaké míry mají tito lidé pravdu?

Když jsem se narodil, byla na světě méně než jedna miliarda dětí

a dnes, v roce 2000, jsou jich téměř dvě miliardy.

Co se od té doby stalo

a jaké jsou předpovědi odborníků

ohledně celkového počtu dětí během tohoto století?

Je to taková hádanka. Co myslíte vy?

Myslíte si, že se počet dětí sníží na jednu miliardu?

Nezmění se a na konci století bude stále na dvou miliardách?

Bude se počet dětí v následujících patnácti letech zvyšovat

nebo bude růst konstantně

a na konci století jich na světě budou čtyři miliardy?

Na konci mé prezentace vám to prozradím.

Jakou v tom ale hraje roli náboženství?

Klasifikovat náboženství

je mnohem složitější, než si myslíte.

Jdete na Wikipedii a první na co narazíte je tato mapa.

Dělí svět na abrahámská náboženství a východní náboženství,

nepopisuje je však detailně.

Hledali jsme na Wikipedii dál a narazili na tuto mapu.

Ta však rozděluje křesťanství, islám a budhismus

do spousty až příliš detailně

popsaných podskupin.

Vytvořili jsme v Gapminderu naši vlastní mapu,

která vypadá takto.

Každá země je jedna bublina.

Velikost bubliny znázorňuje počet obyvatel -- Čína a Indie jsou tyhle dvě velké.

Barva znázorňuje většinová náboženství.

Náboženství, ke kterému se hlásí více

než 50 % lidí.

V Indii, Číně a sousedních asijských zemích to jsou východní náboženství.

Islám převládá v pásmu

od Atlantického oceánu přes Blízký východ,

jižní Evropu a Asii

až po Indonésii,

kde najdeme islámskou většinu.

Oblasti křesťanské většiny najdeme v těchto modrých zemích --

většina Ameriky a Evropy,

mnoho zemí v Africe a několik v Asii.

Bílé jsou země, které nemohou být zařazeny,

protože se k náboženství nehlásí ani 50 % lidí,

data jsou pochybná, anebo z jiného důvodu.

Byli jsme v tomto opatrní.

Berte nyní v potaz naše zjednodušení.

Tady máme rok 1960.

Na svislé ose máme počet dětí připadajících na ženu:

dvě, čtyři nebo šest --

mnoho dětí, málo dětí.

Na vodorovné ose je příjem na hlavu v dolarech.

Tyto dva údaje sledujeme, protože mnoho lidí říká,

že nejprve musíte zbohatnout, než budete mít méně dětí.

Nízký příjem tady, vysoký zde.

Vskutku, v roce 1960

to byli bohatí křesťané, kteří měli méně dětí.

Japonsko bylo výjimkou.

Japonsko bylo tehdy považováno za výjimku.

Jinak se jednalo pouze o křesťanské země.

Bylo také mnoho křesťanských zemí

se šesti až sedmi dětmi připadajících na ženu.

Všechny se ale nacházely v Latinské Americe nebo Africe.

Téměř ve všech islámských zemích

připadalo šest až sedm dětí na ženu,

bez ohledu na úroveň příjmu.

Všechny východní náboženství včetně Japonska na tom byly podobně.

Podívejme se nyní, co se ve světě stalo.

Spouštím teď kolo času.

Všimněte si, že země v roce 1962 mírně bohatnou,

ale počet dětí připadajících na ženu klesá.

Čína padá poměrně rychle.

Také všechny země s muslimskou většinou se pohybují dolů,

stejně jako země s křesťanskou většinou se středním příjmem na osobu.

Na počátku tohoto století

najdeme více jak polovinu lidstva v dolní části grafu.

Do roku 2010 bude 80 % lidí žít

v zemi s průměrem kolem dvou dětí připadajících na ženu.

(Potlesk)

Tento vývoj je vskutku úžasný.

(Potlesk)

Tady máme země jako Spojené státy

s příjmem 40 000 dolarů na hlavu,

Francii, Rusko, Írán,

Mexiko, Turecko, Alžírsko,

Indonésii, Indii

až po Bangladéš a Vietnam,

které mají příjem na hlavu více než dvacetkrát menší než Spojené státy

a mají stejný počet dětí připadajících na ženu.

Data o počtu dětí připadajících na ženu

jsou překvapivě kvalitní ve všech zemích, to vám říkám.

Máme je z dat ze sčítání lidu,

na které se můžeme spolehnout.

Ukázali jsme si tedy,

že nemusíte být bohatí, abyste mohli mít méně dětí.

To potvrzuje skutečnost z celého světa.

Když se pak podíváme na náboženství,

vidíme, že v žádné zemi,

ve které by převažovalo východní náboženství,

nepřipadají více jak tři děti na ženu.

Zatímco země, kde tvoří většinu islámské a křesťanské náboženství,

jsou rozprostřeny po celém grafu.

Mezi těmito náboženstvími

však není žádný podstatný rozdíl.

Rozdíl je v příjmu.

Země s méně dětmi připadajících na ženu

zde mají poměrně nízký příjem.

Většina z nich se nachází v subsaharské Africe.

Máme tu ale i země

jako Guatemala, Papua Nová Guinea,

Jemen a Afghánistán.

Mnozí si myslí, že Afghánistán a Kongo,

země, které prošly vážnými konflikty,

nemají rychlý populační růst.

Je tomu právě naopak.

Země, které dnes mají nejvyšší úmrtnost,

mají nejrychlejší populační růst.

Smrt dítěte je totiž kompenzována narozením dalšího dítěte.

V těchto zemích připadá na jednu ženu šest dětí.

Provází je ale smutná statistika -- každé ženě zde zemře jedno až dvě děti.

V Afghánistánu přesto stoupne populace z 30 na 60 milionů.

V Kongu z 60 na 120 milionů.

Tady je rychlý populační růst.

A mnozí se mylně domnívají, že populace v těchto zemích stagnuje.

Porovnáme teď Senegal, převážně muslimskou zemi,

s Ghanou, ve které převažuje křesťanství.

Vrátíme se na počátek šedesátých let,

kdy získaly nezávislost.

Podívejte, jak s ní naložily.

Prošly neuvěřitelným zlepšením --

ze sedmi dětí připadajících na ženu

na čtyři až pět dětí na jednu ženu.

Neskutečné zlepšení.

Co za ním stojí?

To víme v těchto zemích velmi dobře.

Je potřeba, aby děti neumíraly.

Je potřeba dostat se z nejhlubší chudoby,

aby děti nebyly v rodině tolik využívány k práci.

Je potřeba mít přístup k nějakému způsobu plánování rodiny.

A zejména je potřeba čvrtého faktoru,

který vám objasním

na příkladu Kataru.

Tady je dnešní Katar a Bangladéš.

Pokud se vrátíme do doby nabytí jejich nezávislosti,

téměř ve stejný rok -- 1971, 1972 --

spatříme, jak úžasným vývojem obě země prošly.

Podívejte se na ně.

Mají tak rozdílné příjmy, přesto je pokles

počtu dětí připadajících na ženu téměř stejný.

Jak to bylo s Katarem?

Udělal jsem to, co dělám pokaždé.

Prošel jsem webové stránky národního statistického úřadu --

mají je výtečně udělané, můžu je doporučit --

a našel jsem si tam… ano, zažijete na nich spoustu zábavy,

navíc jsou zdarma -- a vyhledal jsem si sociální trendy.

Velmi zajímavé, spousta čtení.

Našel jsem ukazatele obecné a úhrnné plodnosti.

Data jsou zpracována akademiky a experty katarské vládní agentury,

kteří shodně tvrdí, že nejdůležitějšími faktory jsou:

"Zvýšený věk při vstupu do prvního manželství,

zvýšená úroveň vzdělání katarských žen

a větší počet žen zapojených do pracovní síly."

Já, ani věda, bychom nemohli více souhlasit.

Katar je země, která prošla

opravdu velmi zajímavou modernizací.

Teď to tedy shrňme:

Je potřeba, aby děti přežívaly a nemusely být využívány k práci,

aby ženy získaly vzdělání a vstoupily do pracovní síly

a aby bylo zpřístupněno rodinné plánování.

Nyní se vraťme k našemu grafu.

Průměrný počet narozených dětí je ve světě na stejné úrovni

jako v Kolumbii -- 2,4 dítěte.

Tady nahoře jsou velmi chudé země.

V těchto zemích je potřeba rodinné plánování, lepší míra přežití při porodu.

Velmi doporučuji prezentaci Melindy Gates na minulém TEDu.

Tady dole jsou země s méně než dvěma dětmi na ženu.

Teď se tedy můžu vrátit zpět a odpovědět předešlou hádanku.

Na konci století budou na světě dvě miliardy dětí.

Počet dětí dosáhl vrcholu.

Počet dětí na světě již neroste.

Pořád ještě spekulujeme o ropném vrcholu,

ale počet dětí svého vrcholu již dosáhl.

Růst světové populace se zastaví.

Oddělení populačního růstu při Spojených národech

avizovalo, že se růst populace zastaví na deseti miliardách.

Jaktože světová populace roste, když neroste počet dětí?

To vám teď ukážu.

K tomu mi poslouží tyto krabice, ve kterých byly zabalené vaše bloky.

Docela se hodí pro vzdělávací účely.

Každá krabice představuje miliardu dětí.

Na světě jsou dvě miliardy dětí.

Dvě miliardy mladých lidí ve věku mezi 15 až 30 lety,

zaokrouhleně.

Jedna miliarda lidí ve věku mezi 30 až 45 let,

téměř jedna miliarda ve věku mezi 45 až 60 lety.

A pak tu máme mou krabici,

ve které jsem já -- lidi nad 60 let.

Jsme tady nahoře.

Tomu, co bude následovat, říkáme "velké doplnění".

Vidíte, že tady jakoby chyběly tři miliardy lidí.

Nechybí proto, že by zemřeli, nikdy se totiž ani nenarodili.

Před rokem 1980 se totiž narodilo mnohem méně lidí

než v posledních třiceti letech.

Co se tedy nyní stane je velmi jednoduché.

Staří, bohužel, zemřou.

Zbytek z vás zestárne a budete mít dvě miliardy dětí.

Staří pak zase zemřou.

Zbytek zestárne a bude mít dvě miliardy dětí.

A opět staří zemřou a další dvě miliardy dětí se narodí.

(Potlesk)

Tomuhle říkáme "velké naplnění",

ke kterému nevyhnutelně dojde.

Všimli jste si, že k tomuto růstu došlo

bez prodloužené délky života a více dětí?

Náboženství má na počet dětí na jednu ženu malý vliv.

Všechna světová náboženství jsou schopna

uchovat své hodnoty a přizpůsobit se měnícímu se světu.

Pokud se nejchudší dostanou z chudoby,

jejich děti přežijí a získají přístup k rodinnému plánování,

bude nás na světě deset miliard.

Tohle všechno je potřeba.

Neodvratně nás však bude o dvě až tři miliardy víc.

Pokud se tedy budete bavit o plánování

zdrojů a energií potřebných pro

zajištění budoucnosti lidí na naší planetě,

musíte počítat s tím, že nás bude deset miliard.

Děkuji mnohokrát.

(Potlesk)