Psychedelická věda

Posláním švýcarského umělce a fotografa Fabiana Oefnera je upoutávat uměním založeným na běžných přírodních jevech. V atraktivní přednášce vystavuje na odiv nejnovější psychedelické obrazy, včetně fotografií zachycujících krystaly, jak na sebe vzájemně působí se zvukovými vlnami. Na vlastní oči uvidíte, co se stane, když smícháte vodovky s magnetickou kapalinou nebo když podpálíte whisky.

Jeden obrázek vydá za tisíc slov

a tak začnu přednášku tím,

že nebudu mluvit a ukážu vám pár snímků,

které jsem nedávno pořídil.

Už teď má moje přednáška 6000 slov

a mám pocit, že bych měl skončit.

(Smích)

Teď vám asi dlužím

vysvětlení k tomu,

co jste právě viděli.

Jako fotograf a umělec

se snažím spojit dohromady

svět vědy a svět umění.

Ať je to snímek mýdlové bubliny

zachycený ve chvíli, kdy praská,

jak vidíte tady,

nebo vesmír malinkatých krůpějí

na olejomalbě,

podivné tekutiny, které se chovají
velmi osobitým způsobem

nebo obraz vymodelovaný
odstředivou silou,

vždy se snažím oba dva obory skloubit.

Velmi mě na nich přitahuje,

jak pohlíží na tu samou věc:

jsou odpovědí na působení prostředí.

A to přesto, že to dělají
velmi odlišným způsobem.

Když si na jednu stranu vezmete vědu,

věda přistupuje ke svému okolí

velmi rozumově,

zatímco umění obvykle

využívá emocionální přístup.

Snažím se docílit toho,

aby oba pohledy splynuly v jeden,

aby moje snímky oslovily divákovo srdce

i mozek zároveň.

Dovolte mi, abych to demonstroval
na třech projektech.

První z nich se zabývá
zviditelněním zvuku.

Asi víte,

že se zvuk šíří vlněním,

takže třeba reproduktor

nedělá nic jiného,

než že převádí zvukový signál

na kmitání,

které se přenáší vzduchem,

kde jej zachytí naše ucho

a kmitání je opět převedeno
na zvukový signál.

Přemýšlel jsem,

jak by se daly zvukové vlny zviditelnit.

Tak vznikla následující sestava.

Vzal jsem reproduktor, položil jsem

na něj tenkou igelitovou fólii

a na tu jsem nasypal

droboučké krystaly.

Když teď pustím do reproduktoru zvuk,

donutí krystaly pohybovat se
nahoru a dolů.

Děje se to velmi rychle,

během okamžiku

a tak jsem u firmy LG snímal

tenhle pohyb kamerou,

která umožňuje natáčet
3000 snímků za sekundu.

Ukážu vám, jak to vypadá.

(Hudba: „Teardrop“ od Massive Attack)

(Potlesk)

Děkuji vám.

Souhlasím, je to docela ohromující.

K tomu vám musím říct
jednu veselou historku.

Během natáčení v Los Angeles

jsem dostal úžeh v uzavřené místnosti.

V Los Angeles se můžete slušně spálit

na leckteré pláži,

ale já jsem se spálil v místnosti.

Stalo se to při natáčení.

Když snímáte 3 000 snímků za sekundu,

potřebujete k tomu neskutečné
množství světla, spoustu reflektorů.

Měli jsme nastavený reproduktor,

kameru proti němu

a na reproduktor mířila
spousta reflektorů.

Pořád dokola jsem upravoval reproduktor,

rozmisťoval na něm droboučké krystalky

a najednou jsem si až někdy

v poledne uvědomil,

že mi ty reflektory,
ozařující reproduktor,

úplně spálily obličej.

Vtipné na tom bylo,

že jsem měl díky umístění reproduktoru

úplně rudou jen pravou tvář,

takže jsem až do konce týdne

vypadal jak Fantom opery.

A teď je na řadě další projekt,

který nepůsobí tak škodlivě.

Slyšel už někdo z vás o ferrofluidu?

Někteří ano. Výborně.

Takže tuto část můžu přeskočit?

(Smích)

Ferrofluid má velmi neobvyklé chování.

Je to kapalina, která je úplně černá.

Má olejovitou konzistenci

a obsahuje droboučké částečky kovu,

které způsobují, že je magnetická.

Když umístím tuto kapalinu
do magnetického pole,

měla by změnit svůj vzhled.

Ukážu vám to tamhle

u stolku naživo.

Mám foťák namířený na desku

a pod ní je položený magnet.

K magnetu teď přidám

trochu ferrofluidu.

Ještě to trochu posuneme doprava

a mírně zaostříme. Skvělé.

Teď vidíte,

jak se ferrofluid naježil do špiček.

Způsobila to vzájemná
přitažlivost a odpuzování

jednotlivých částic uvnitř tekutiny.

Už teď to vypadá docela zajímavě,

ale já do toho přidám ještě vodové barvy.

Jsou to běžné vodovky,

se kterými se maluje.

Stříkačkami se sice nemaluje,

ale funguje to stejně.

I když se teď vodová barva

vlila dovnitř struktury, nestane se,

že by se smíchala s ferrofluidem.

Je to proto, že ferrofluid

je hydrofobní.

To znamená, že odpuzuje vodu.

Současně se snaží udržet svou pozici

nad magnetem,

a proto vytváří ty úžasně vypadající

struktury kanálků a malinkatých jezírek

v pestrobarevném obraze.

Tak to byl druhý projekt.

Teď je na řadě poslední projekt,

ke kterému potřebuji

skotský národní nápoj.

(Smích)

Tenhle snímek a také tento

byly vytvořeny pomocí whisky.

Asi se teď sami sebe ptáte,

jak jsem to udělal?

Vypil jsem snad půlku lahve

a pak nakreslil svoje opilecké

halucinace na papír?

Mohu vás ujistit, že jsem byl
zcela při smyslech,

když jsem to fotil.

Whisky obsahuje 40 procent alkoholu

a ten má velmi zajímavé vlastnosti.

Možná už jste některé z nich

zažili na vlastní kůži,

ale já mám na mysli fyzikální vlastnosti,

ne ty druhé.

Když otevřu láhev,
začnou se molekuly alkoholu

šířit vzduchem,

protože alkohol je velmi těkavá látka.

Současně je také vysoce hořlavý.

Za pomoci těchto dvou vlastností

jsem dokázal vytvořit snímky,

které právě vidíte.

Tamhle vám to předvedu.

Mám tady prázdnou skleněnou nádobu.

Nic v ní není.

Naplním ji kyslíkem

a whiskou.

Přidám jí trochu víc.

Teď ještě pár sekund počkáme,

než se molekuly uvnitř nádoby rozptýlí.

A teď to podpálíme.

(Smích)

Tak to bylo všechno.

Bylo to velmi rychlé
a ne až tak působivé.

Mohl bych vám to zopakovat ještě jednou,

ale někteří by určitě namítali,
že tady zbytečně plýtvám

whiskou a že ji mám raději vypít.

Ukážu vám zpomaleně,

jak by v zatemněném prostředí

vypadalo to, co jste teď viděli naživo.

Plamen putoval

skleněnou nádobou shora dolů

a zapaloval směs molekul vzduchu

a alkoholu.

Snímky, které jste viděli na začátku,

vlastně zachycují plamen v čase tak,

jak putoval lahví

a musíte si představit,

jak se právě obrací o 180 stupňů.

A tak vznikly tyto obrázky.

(Potlesk)

Děkuji.

Viděli jste tady tři projekty

a asi se ptáte, k čemu jsou dobré.

Je za tím něco víc?

Bylo to jen mrháním whiskou?

Bylo to jen o neobvyklých materiálech?

Všechny tři projekty jsou založeny
na velmi jednoduchých

přírodních jevech

jako je magnetismus, zvukové vlny

nebo fyzikální vlastnosti látek.

Já se snažím

využívat tyto jevy

a ukazovat je poetickým a dosud
neviděným způsobem,

vybídnout diváka,

aby se na chvilku zastavil

a popřemýšlel o vší té kráse,

která se nachází všude kolem nás.

Děkuji mnohokrát.

(Potlesk)