Mooji - Nepotřebujte být milévána

[T:] Mám dvě otázky. [M:] Hmm?

První je o smutku.

[M:] O...?

[T:] Smutku.

[M:] Je to ta důležitější? Z těch dvou otázek? Z těch dvou - dej mi nejdřív tu lepší.

Protože, když mi dáš nejdřív tu méně důležitou, tvoje mysl bude čekat na tu druhou.

[T:] Dobře, tu druhou.

Ta druhá je o vztahu.

[M:] Myslím, že tahle je ta důležitá.

[T:] Ano...

[M:] Vztah a potom smutek.

Jen žertuji...

[T:] Je to o tom, že když cítím ve vztahu k někomu pocit blízkosti, intimity

a přijde odloučení nebo mě ten dotyčný odstrčí, úplně zpanikařím.

[M:] Ano, ano.

[T:] A, je to pocit, který je jako samovolná reakce, přijde sám od sebe.

[M:] Ano, automatická reakce.

[T:] Automaticky, ano.

[M:] Proč tě odstrkují?

[T:] Protože...

chci je chytit. [M:] Ano.

Chceš něco držet. Pro toho druhého je to moc.

Je to pěkné jen na chvíli.

Je to pěkné jen na chvíli. Někomu, kdo se cítí nejistý, by se to možná mohlo líbit.

"Potřebuješ mě, ach!" Ale za chvíli je to moc.

Nemůžeš se snažit nikoho chytit.

Nejsi pavouk.

Je to reakce, která se uvnitř objeví, protože něco cítí,

že možná sama nejsi hodna zájmu jen tak, bez jakékoli techniky, vidíš?

A tak cítíš, že už tohle není moc dobrý základ, musíš si toho být vědomá.

Ne, že by jsi se mohla stát automaticky silnou,

ale vztahy přináší také příležitost objevit, co je pravda,

a zjistit, co v nás lehce podléhá kompromisům.

[T:] Ano, já to vidím. Ale stále to tam je.

[M:] Pak je dobře, že jsi přišla na satsang, protože se na tuto tendenci můžeš blíž podívat.

Tendence "přilepit se" nebo možná strach z odmítnutí nebo něco takového.

Vztahy nefungují na přílišné snaze. Snažíte se tak moc - ale tak to nefunguje.

Nebude to fungovat. Musí tam být svoboda. Musí tam být vnitřní síla. Jasnost, moudrost, všechny tyto věci.

Nefunguje to na tom, jak moc dáváte - dávám tak moc! Není to platba.

A jak moc se snažíte. Snažíte se a řešíte... Nefunguje to, lidi to odrazuje.

Protože, tohle je moc krásné na přílišné snažení.

Něco musí přijít a být tam, jako svoboda. A když jste si tohoto vědomi

a intuitivně víte, kdy dovolit prostor a...

všechno tohle přijde...

Ale věřím, že musíš také využít tento vhled,

Teď jsi přišla a vidíš, že je tu něco, co má pocit - musím tuhle věc držet.

Je to stejné i se svobodou. Někdy máš pocit - ach - jakmile objevíš svůj pravdivý stav,

svou pravdu, cítíš nekonečnost bytí a něco řekne - jak to můžu udržet?

A tenhle hlas je stejný jako ten ve vztahu - jak to můžu udržet?

Jak to chceš držet? Vztah není nic, co můžeš držet.

Je tu k radosti, těšení se z tvé svěžesti.

A když jsi vnitřně silná, zjistíš, že se vše stane čistším, všechno chce s tebou být,

když jsi prosta úmyslů. Příliš mnoho záměru vytváří napětí.

Když jsi bez této potřeby, i jakékoli jiné potřeby - a toto není arogance - jen ve svém přirozeném stavu bytí,

nepotřebuješ být potvrzována. Necítíš dokonce ani, že potřebuješ být milována.

Dokážeš si představit takovou věc? Být v místě, kde ani nepotřebuješ být milována.

Je to velmi klidné místo. Na tomto místě se tvá láska stane velmi otevřenou, velmi širokou, velmi nádhernou, velmi silnou.

Ale pro teď tě nežádám, abys tuhle věc přeskočila.

Říkám - podívej se, co je to, co cítí - aah, cokoli je příjemné, musím uchopit.

Jen se na to podívat - kdo nebo co tohle dělá,

kdo potřebuje tuhle věc.

A zůstaň s touto otázkou velmi tichá.

Jen buď velmi tichá a byl bych rád, abys dělala tohle cvičení a zítra mi řekla, co se stalo.

Je se dívej a pociťuj to. Vytvoř si ten scénář ve své mysli a sleduj, co vyjde na povrch a cítí - aaach -

že budeš opuštěna nebo zůstaneš sama - něco se takhle chová.

A podívej se, čeho se bojíš. Doveď to do extrému.

Zajdi do extrému a podívej se na to, co by se mohlo stát v tom nejhorším případě.

Jak bys ses cítila. A podívej se, kdo tím trpí, kdo tím skutečně trpí.

Ale nezapomeň, že to zároveň pozoruješ.

Takže tyhle tři věci - první - představ si, co nejhoršího se může stát, když tě pohltí strach.

Že budeš odmítnutá, nemůžeš udržet to, co chceš držet.

A cítíš bolest. Už teď ti vidím na očích, že něco chce odejít.

Potom sleduj, co se stane. Teď jsi opuštěná, oni tě nechtějí.

A pociťuj, co vyvstává, ale buď také velmi přítomná v místě, odkud to pozoruješ.

A buď tu zároveň s tím pocitem. Sleduj, co se děje, čeho se bojíš.

Tohle je velmi inteligentní práce - podívat se na to.

A pak nějak cítíte možná ty nejhorší pocity, které si dovedete představit.

A pak pozoruj, kdo tím ve skutečnosti trpí.

Jestli můžeš najít toho, kdo tím trpí.

Nespadni do toho příběhu, jen se dívej.

Buď velmi bdělá, že to pozoruješ.

Ale zároveň tomu nech, ať se to plně projeví, a dívej se.

Můžeš tohle udělat s jakýmkoli pocitem, s jakoukoli myšlenkou.

Pak začneš poznávat, co se projevuje tvým jménem.

A zjistíš, zda jsi to opravdu ty nebo jen nějaký obraz, který je projekcí tvé mysli.

Vznikne tak víc prostoru, který je velmi důležitý znovu nabýt.

Neboj se tohoto zážitku, dokonce ho i pozvi.

Příště ho vyzvi - ukaž mi tu nejlepší ránu, běž do extrému, ale já se na tebe budu jen dívat.

Dívej se, nezasahuj, nehodnoť, neinterpretuj. Zkus, jestli to dokážeš.

Je to schopnost, kterou rozvineš rychle, protože ovoce takového pozorování je tak sladké.

Bude sladší než jakýkoli vztah.

Objevit svou svobodu - áách, jsem od této věci osvobozená.

Nebylo to tak, že bych potřebovala tuhle věc, důležitější je vidět, že jsem osvobozena od potřeby být taková.

A zázračně - když je v tobě tento prostor vyčištěn - jakou krásnou přitažlivost to také přinese!

Lidé pak za tebou chtějí přijít.

Protože, když už máš v mysli nějaký záměr, když někoho sleduješ s jistým záměrem,

a pak začneš používat své nejlepší zbraně, abys ho ulovila,

něco v nich to vycítí. Pokud jsou trošku intuitivní, vycítí - tahle je nebezpečná.

Praští mě po hlavě, zatáhne dovnitř a je po mně.

Ale upřímně, tohle je dobré dělat. Jakoukoli věc, která drží tvou mysl chycenou v nějakém scénáři.

Bojíš se toho, začneš se před tím chránit.

Chráníme naše strachy, připoutanosti, pocit zranitelnosti.

A to není vůbec dobrý způsob, jak jít životem; to vám ani nemusím říkat.

Protože to bere tolik energie. Takže tohle je způsob, jak překonat tyhle věci.

Takže, když chcete, pokud jsi opravdu pochopila, o co tě žádám, pak se na to podívej.

Nevím, jestli jsi schopna udělat to bez skutečné situace. Ale někteří do dokáží.

Dokáží skutečně vyvolat a vytvořit svůj nejhorší scénář utrpení.

A mohou být skutečně přítomní a pozorovat, co se děje uvnitř.

Jestli jsi schopná tohle udělat, bude to velmi dobré cvičení.

A prosím, přijď a dej mi nějakou zpětnou vazbu, co jsi našla.

[T:] Dobře, myslím, že můžu.

[M:] Ano.

...a nezapomeň, že zároveň pozoruješ...

Video extrakt ze satsangu "Nebojujte se svou myslí." 13. ledna 2012, Tiruvannamalai, Indie.