Proč někteří z nás nemají jediné poslání

Čím chcete být, až vyrostete? Pokud si nejste jisti, že chcete dělat jen jednu věc po zbytek svého života, pak nejste sami. V této poučné přednášce popisuje spisovatelka a umělkyně Emilie Wapnick druh lidí, které nazývá "multipotenciálové." Tito lidé mají velký rozsah zájmů a povolání v průběhu života. Jste jedním z nich?

Zvedněte ruku,

pokud vám někdy byla položena otázka

"Čím chceš být, až vyrosteš?"

(smích)

A teď zkuste hádat,

kolik vám bylo let,
když se vás na to zeptali poprvé?

Stačí jenom ukázat prsty.

Tři, pět, tři, pět, pět; dobrá.

A teď zvedněte ruku,
pokud ve vás ta otázka

"Čím chceš být, až vyrosteš?"
vyvolala někdy nějakou obavu.

(smích)

Jakoukoliv obavu.

Já sama jsem nikdy neuměla
odpovědět na otázku,

"Čím chceš být, až budeš velká?"

Víte, problém nebyl v tom,
že bych neměla žádné zájmy,

měla jsem jich příliš mnoho.

Na střední škole jsem měla ráda angličtinu
a matematiku a umění a dělala jsem weby

a hrála na kytaru v punkové kapele
s názvem Frustrovaný telefonní operátor.

(smích)

Možná jste o nás slyšeli.

(smích)

Takhle to šlo dál i po škole,

až jsem si najednou u sebe
začala všímat takového vzorce,

že se vždy začnu zajímat o nějakou oblast,

ponořím se do toho,
úplně mě to pohltí,

a začnu v tom být
docela dobrá,

a pak narazím na ten bod,
kdy mě to začne nudit.

A obvykle zkouším
vydržet v tom dál,

protože jsem té věci věnovala
už tolik času a energie

a někdy i peněz.

Ale nakonec ten stav nudy,
takový ten pocit, "Jo, už to znám!

Už to pro mě není výzva",

ten pocit převáží
a musím tu věc nechat být.

Ale pak se zase nadchnu
pro něco jiného,

nijak nesouvisejícího,

a ponořím se do toho
a nechám se tím pohltit

a v duchu si říkám
"Ano, našla jsem to své!"

A pak zase přijde ten okamžik,

kdy se začnu nudit,
až to nakonec opustím.

Ale pak objevím
něco nového a úplně jiného

a ponořím se do toho...

Tenhle vzorec mi způsoboval
mnoho úzkosti, ze dvou důvodů:

první byl ten, že jsem si nebyla jistá,

jak mám něco takového
proměnit v kariéru.

Myslela jsem, že nakonec budu muset
zvolit jedinou věc,

potlačit svou vášeň pro ty ostatní
a rezignovat před pocity nudy.

Ten druhý důvod,
proč mě to tak trápilo,

byl trochu osobnější.

Bála jsem se,
že je na tom něco špatného,

že je se mnou něco špatně,

když u ničeho nedokážu vydržet.

Bála jsem se, že mám strach ze závazků,
nebo že jsem moc roztěkaná,

nebo že si sama škodím,
protože mám strach z úspěchu.

Pokud se v mém příběhu
a v těchto pocitech poznáváte,

zkuste se sami sebe zeptat na otázku,
o které bych sama ráda dříve věděla.

Zeptejte se, kde jste se naučili

hodnotit jako špatné nebo nenormální to,
když děláte hodně věcí.

Řeknu vám, odkud to máte.

Převzali jste to z kultury.

Když se vás poprvé zeptali,

"Čím chceš být, až vyrosteš?"

bylo vám zhruba pět let,

a pravdou je, že nikoho ani moc nezajímá,
co vlastně v tomhle věku řeknete.

(smích)

Bereme to za nevinnou otázku,

pokládanou dětem,
abychom získali rozkošné odpovědi.

Jako třeba "Chci být astronaut"
nebo "Já chci být balerínou"

nebo "Já chci být pirát"
- domyslete si tu Halloweenský kostým.

(smích)

Ale na tuhle otázku se nás
v různých podobách

ptají znovu a znovu,
zatímco dospíváme.

Například,

středoškoláků se mohou ptát,

jakou specializaci si zvolí
na univerzitě.

A v určitý čas se to,
čím chcete být, až vyrostete,

změní z toho roztomilého cvičení

na věc, kvůli které nemůžete spát.

Proč?

Víte, ačkoliv ta otázka děti nabádá,
aby snily o tom, čím by se mohly stát,

neinspiruje je, aby snily,
o všem, čím by se mohly stát.

Vlastně funguje přesně opačně.

Protože, když se vás někdo zeptá,
čím chcete být,

nemůžete odpovědět 20 různými věcmi.

Onen dobrosrdečný dospělý,
se asi zasměje a řekne něco jako

"Ah, to je milé, ale přece nemůžeš být
zároveň houslařem a psychologem.

Musíš si vybrat."

Tohle je doktor Bob Childs.

(smích)

A je to mistr houslař a psychoterapeut.

A tohle je Amy Ng, editorka časopisu,

ilustrátorka, podnikatelka,
učitelka a kreativní ředitelka.

Ale většina dětí
o podobných lidech nikdy neslyšela.

Jediné, co slyší, je,
že si budou muset vybrat.

Ale není to jen o tomhle.

Idea úzce zaměřeného života
je v naší kultuře hodně romantizovaná.

Je to ta představa osudu
nebo jediného pravého poslání.

Představa, že ke každému patří
ta jedna veliká věc,

kterou jsme povoláni dělat,
dokud tu jsme.

A musíte přijít na to,

co za věc to je,
a zasvětit jí celý svůj život.

Ale, co když jste někdo,
kdo to má jinak?

Co když je tu spousta
různorodých oblastí,

které vás zajímají?

A spousta různých věcí,
které chcete dělat?

No, není tu moc místa, v tomhle systému,
pro někoho jako jste vy.

A tak se můžete cítit osamělí.

Může se vám zdát, že nemáte žádný
životní smysl.

Může vám připadat,
že je s vámi něco v nepořádku.

Vůbec nejste v nepořádku.

Jste totiž multipotenciál.

(potlesk)

Multipotenciál je člověk

s mnoha zájmy a tvořivými činnostmi.

Je to trošku krkolomné slovo.

Ale pomůže nám si ho rozdělit
na tři části:

multi (mnoho) - potence (schopnost) - ál.

Můžete taky použít některé z dalších slov
se stejným významem,

jako třeba polyhistor,
renesanční osobnost.

Během renesance to vlastně

lidé považovali za ideál,
když byl někdo zběhlý ve více oborech.

Barbara Sher nám říká "skeneři".

Používejte kterékoliv slovo,
nebo si vymyslete vlastní.

Je myslím docela trefné,
že se jako komunita

nedokážeme shodnout
na jediné identitě.

(smích)

Je snadné vnímat svou multipotencialitu

jako omezení nebo trápení,
které je potřeba překonat.

Já jsem ale zjistila,
při debatách s lidmi

a při psaní o těchto myšlenkách
na svém webu Puttylike,

že být takto založený
má i své ohromné výhody.

Tady jsou 3 velké síly multipotenciálů.

První: syntéza nápadů.

Tedy schopnost kombinovat
dva či více oborů

a vytvářet něco nového
na jejich průsečíku.

Sha Hwang a Rachel Binx

čerpali ze svého společného zájmu
o kartografii,

vizualizaci dat, cestování, matematiku
a design, když zakládali Meshu.

Meshu je firma, která vyrábí
originální, geografií inspirované šperky.

Sha a Rachel přišli
na tenhle jedinečný nápad

ne navzdory, ale právě díky
té eklektické směsi

svých schopností a zkušeností.

Inovace vznikají v průsečících.

Právě odtud přicházejí nové nápady.

A multipotenciálové,
se svým různorodým zázemím,

mají přístup
do spousty takových průsečíků.

Druhou velkou silou multipotenciálů
je schopnost rychlého učení.

Když nás multipotenciály začne
něco zajímat, jdeme do toho po hlavě.

Zhltneme všechno,
co nám přijde pod ruku.

Taky jsme zvyklí být začátečníci,

protože jsme jimi byli
už tolikrát v minulosti.

To taky znamená, že se méně bojíme
zkoušet nové věci

a vystupovat ze své komfortní zóny.

Navíc, řada schopností je
přenositelná mezi obory.

A my si neseme všechno, co už umíme,
do každé nové oblasti našeho zájmu,

takže málokdy začínáme úplně od nuly.

Nora Dunn se živí jako cestovatelka
a spisovatelka na volné noze.

Jako dětská koncertní klavíristka

si vytříbila neuvěřitelnou schopnost
rozvíjet svalovou paměť.

Dnes umí psát na klávesnici
nejrychleji ze všech, koho zná.

Než se stala spisovatelkou,
Nora byla finanční poradkyní.

Když se svou praxí začínala,
musela se naučit

jemná pravidla prodeje

a to jí teď pomáhá přesvědčivě
nabízet své texty vydavatelům.

Málokdy jde o ztrátu času,
zabývat se něčím, co vás láká,

i když to pak třeba opustíte.

Můžete třeba tuto znalost aplikovat
v úplně nové oblasti,

způsobem, který ani nešel předvídat.

Třetí velkou silou multipotenciálů
je adaptabilita.

Tedy schopnost proměnit se

v cokoliv, čím potřebujete být
v dané situaci.

Abe Cajudo je někdy režisérem,
jindy web designérem,

někdy konzultantem v Kickstarteru,
jindy učitelem,

a někdy, jak je vidět, Jamesem Bondem.

(smích)

Je uznávaný, protože svou práci
dělá dobře.

Je ještě víc oceňovaný,

protože dokáže zaujmout různé role
podle toho, co jeho klienti potřebují.

Časopis Fast Company
uznává adaptabilitu

jako tu nejdůležitější schopnost,
kterou je třeba rozvíjet,

pro úspěch ve 21. století.

Změny v ekonomice jsou
tak rychlé a nepředvídatelné,

že právě ti jednotlivci
a organizace, kteří se dokáží měnit

vstříc potřebám trhu,
budou doopravdy úspěšní.

Syntéza nápadů, rychlé učení
a adaptabilita.

Tři dovednosti, ve kterých jsou
multipotenciálové velmi zdatní.

A též tři schopnosti, které mohou ztratit,
pokud budou nuceni zúžit svůj záběr.

Je ve velkém zájmu nás všech,
jako společnosti,

podporovat multipotenciály,
aby byli sami sebou.

Ve světě je dnes spousta složitých,
multidimenzionálních problémů

a potřebujeme kreativní,
nekonvenční myslitele, abychom je zvládli.

A teď, řekněme, že jste
ve svém srdci specialista.

Odjakživa, co jste na světě,

jste věděli, že chcete být
dětským neurochirurgem.

Nebojte, s vámi také není
nic v nepořádku.

(smích)

Ve skutečnosti, ty nejlepší týmy

bývají složeny ze specialisty a
multipotenciála, kteří spolupracují.

Specialista se umí hluboko ponořit
do nápadu a uskutečnit ho,

zatímco multipotenciál projektu
přináší široký rozsah znalostí.

Je to krásné partnerství.

My všichni bychom ale měli
rozvíjet své životy a kariéry

v souladu s naším nastavením,

a bohužel, multipotenciálové
jsou často podporováni spíš v tom,

aby prostě byli víc jako
ti jejich kolegové - specialisté.

Takže, sečteno a podtrženo;

pokud si z mé řeči
odnesete jedinou věc,

doufám, že to bude tato:

přijměte své vnitřní nastavení,
ať je jakékoliv.

Pokud jste duší specialista,
pak se rozhodně specializujte.

Takto budete dělat nejlépe, co děláte.

Ale vám multipotenciálům v tomto sále

- včetně těch, kteří jste si
právě uvědomili,

v těchto 12 minutách,
že jimi jste taky -

(smích)

vám všem říkám:
přijměte svou různorodou vášeň,

následujte svou zvědavost,
vstupujte do neznámých krajin,

zkoumejte své průsečíky.

Přijetí svého vnitřního nastavení vede
ke šťastnějšímu, opravdovějšímu životu

a co je možná ještě důležitější,

multipotenciálové,

svět nás potřebuje.

Děkuji.

(potlesk)