-
Nerozuměli jste, viďte?
-
(smích)
-
V Indii je 63 miliónů neslyšících lidí,
-
kteří si tímto prochází
rok co rok, den co den,
-
a snaží se dát smysl světu,
který nemohou slyšet.
-
Obrovský nedostatek povědomí
a společenské stigma toho,
-
mít dítě, které je odlišně nadané.
-
Rodiče pobíhají od jednoho
místa k druhému
-
snažící se pochopit,
jak vychovat jejich dítě.
-
A je jim řečeno:
,,I přes to, že vaše dítě neslyší,
-
s jeho hrtanem je vše v pořádku.
-
Vše je v pořádku s jeho hlasivkami
-
a nakonec se může naučit jak mluvit."
-
Tady začíná roky dlouhá cesta
strávená učením
-
tohoto malého dítěte, jak artikulovat
slova, která neslyší.
-
I v rámci rodiny
toto malé dítě chce
-
komunikovat s jeho rodiči.
-
Chce být součástí
konverzací v jeho rodině.
-
Ale nemůže. A nechápe,
proč ho nikdo neposlouchá.
-
Takže se cítí osamělý a vynechaný
-
ve stěžejních dovednostech, které jsou
potřebné když vyrůstáme.
-
Chodí do školy a říká si:
,,Ok, třeba se něco změní."
-
A nachází učitele otevírat jejich ústa
a zase zavírat
-
a psát ty zvláštní věci na tabuli.
-
Bez nějakého pochopení,
protože neslyší,
-
všechno si přepíše,
vyvrhne zpátky při písemkách
-
a ze zvyku a několika známkách z milosti
dokončí školu v desátém ročníku.
-
Jaké jsou jeho šance pro zaměstnání?
-
Takže tu máme dítě, které v podstatě nemá
žádné skutečné vzdělání.
-
Vizuální podoba slov, slovní zásoba
o třiceti až čtyřiceti slovech.
-
Je emočně nejistý, je také
nejspíš naštvaný na celý svět,
-
který ho, podle jeho pocitů,
systematicky zneschopnil.
-
Kde tedy pracuje?
Nucené práce, nekvalifikované práce,
-
často ve velmi zneužívajících podmínkách.
-
A tady začala moje "rodící se" cesta,
roku 2004. Neznám, jak Kelly řekla,
-
neznám žádnou rodinu,
která by byla hluchá.
-
Jen zvláštní táhnutí,
žádná racionální myšlenka.
-
Skočila jsem do toho světa,
naučila se znakový jazyk
-
V té době to byla výzva.
Nikdo nechtěl.. Nikdo nevypadal, že ví..
-
,,Co je to, co se chceš naučit, Rumo?
To je jazyk?"
-
Každopádně učení znakového jazyka
mi otevřelo dveře do této komunity,
-
která je navenek tichá,
ale je překypující
-
vášní a zvídavostí
pro ty, co vidí.
-
Slyšela jsem jejich příběhy o tom,
co vše chtěli dělat.
-
A o rok později, v roce 2005,
se skromnými úsporami 5 000 dolarů
-
ve vyplatitelné pojistné smlouvě,
jsem založila toto centrum
-
v malém dvoupokojovém bytě,
s pouze šesti studenty
-
a mnou učící je angličtinu
v znakovém jazyce.
-
Všechny ty výzvy, ten nejvyšší
čas pomoci,
-
jak dostanu tyto děti, které
zrovna prošli střední školou
-
do opravdových zaměstnání do společností?
-
Do zaměstnání s důstojností, do zaměstnání
co dokáží, že neslyšící nejsou hloupí?
-
Takže výzvy byly obrovské.
Neslyšící lidé takto seděli roky
-
Roky plné znuděnosti a temnoty.
-
Potřebovali věřit v sami sebe.
Rodiče potřebovali být přesvědčeni,
-
že toto jejich dítě není hluché a hloupé.
-
Že je schopné stát
na svých vlastních nohou.
-
Ale co je více důležité,
-
zaměstnal by zaměstnavatel
někoho, kdo neumí mluvit,
-
neslyší a také dost dobře
neumí číst ani psát?
-
Sedla jsem si dohromady s některými
mými přáteli z odvětví
-
a sdílela jsem s nimi můj příběh,
co znamená být neslyšící.
-
A pochopila jsem, že tady
jsou čistá místa ve společnostech,
-
kde neslyšící mohou pracovat,
mohou být skvělá obohacující složka.
-
A se slabými zdroji
jsme utvořili vůbec první
-
kurikula odborného vzdělávání pro
neslyšící občany ve státě.
-
Najít instruktory byl problém.
Takže jsem trénovala neslyšící děti,
-
mé studenty, aby se stali
učiteli pro Neslyšící
-
A je to zaměstnání, které
berou s velkou zodpovědností a pýchou.
-
Přesto zaměstnavatel byl stále skeptický.
Vzdělávání, kvalifikace, maturita.
-
,,Ne, ne, ne, Rumo,
nezaměstnáme je."
-
To byl veliký problém.
-
,,A i kdybychom je zaměstnali,
-
jak bychom s nimi komunikovali?
Neumí číst, psát.
-
Neslyší, nemluví."
-
Řekla jsem jim: ,,Prosím, mohli
bychom to brát krůček po krůčku?
-
Chápete, zaměřit se na to,
co vlastně umí?
-
Mají obrovskou představivost.
Umí pracovat. A...
-
A pokud to bude fungovat, pokud nebude,
alespoň budeme vědět."
-
Tady bych ráda sdílela
příběh o Vishu Kapoor.
-
Přišel k nám v roce 2009
s vůbec žádným jazykem.
-
Dokonce ani neuměl používat znakový jazyk.
-
Vše co viděl, zpracovával mozkem
skrze jeho oči.
-
Jeho matka byla zoufalá
a říká mi:
-
,,Rumo, mohla bych ho, prosím,
nechat v centru na dvě hodiny?
-
Je pro mě velice obtížné ho zvládat,
-
víš, zvládat ho 24 hodin denně."
-
Tak jsem řekla: ,,Jo, jasně."
Jako havarijní služba.
-
Zabralo nám to velice usilovný
rok a půl
-
dát Vishuovi jazyk.
A on začal komunikovat a
-
a získal cit sám sebe a
rozumí, že tady je...
-
Myslím tím, on neslyší, ale sakra,
on dokáže tolik věcí.
-
Zjistil, že rád pracuje na počítačích.
-
Dodali jsme mu kuráž, motivovali ho,
-
a nechali ho projít naše IT programy.
Zvládl všechny testy, víte,
-
k mojí nervozitě.
Jednoho dne začal nábor
-
do back-endu
velmi známé IT společnosti,
-
a jen tak pro zjištění a
pro zkušenost říkám:
-
,,Nechte Vishua se také zúčastnit
tohoto pohovoru."
-
Vishu tam šel a prošel
všemi technickými testy.
-
A i potom jsem řekla: ,,Uh, já jen doufám,
že bude schopný se udržet
-
přinejmenším šest měsíců."
-
Teď to byl rok a půl.
-
Vishu je stále tam,
a není jen
-
'oh, ten chudák pracuje
v prostředí slyšících.'
-
Vyhrává ocenění za nejlepšího
zaměstnance měsíce, ne jednou, ale dvakrát
-
(Potlesk)
-
A chci vám říct to, že
dnes nám zabere přibližně
-
rok a půl naučit
neslyšícího člověka se připravit
-
na tento reálný svět,
který známe.
-
Za krátký čas šesti let,
500 z mých úžasných mladých studentů
-
dnes pracuje v některých nejlepších
organizacích v odvětví:
-
v grafickém designu,
v back-endu IT organizací,
-
v pohostinství,
v zaměstnáních bořící bariéry
-
jako například v ochrance a v bankách.
-
A také v maloobchodních prodejnách a
v přímých službách zákazníkům.
-
(Potlesk)
-
Tváří v tvář lidem jako jsem já
nebo vy - v KFC, v kavárnách.
-
Nechám vás s nepatrnou myšlenkou toho, že,
-
ano, změna je možná.
-
A začíná s jednou nepatrnou změnou
v naší perspektivě.
-
Děkuji vám mnohokrát.
-
(Potlesk)
-
A tohle je potlesk,
tohle je mezinárodní znak pro potlesk.
-
Děkuji mnohokrát.