-
Černé díry jsou jedním z nejpodivnějších
věcí v našem světě.
-
Zdá se, že nedávají žádný smysl.
Kde se vlastně vzaly?
-
A co se stane,
pokud bychom do nějaké spadli?
-
Hvězdy jsou neskutečně hmotná tělesa
složena především z atomu vodíku,
-
které se hroutí díky vlastní gravitaci.
-
Jaderná fúze v jejich jádru mění atomy
vodíku na hélium,
-
během této reakce se uvolňuje obrovské
množství energie
-
Tato energie ve formě radiace působí
proti gravitaci
-
a udržuje tak rovnováhu mezi těmito
dvěma silami.
-
Slunce zůstává stabilní tak dlouho,
dokud probíhá jaderná fúze v jádru.
-
Ale u hvězd mnohokrát hmotnější,
než je naše Slunce,
-
vzniká fúze pevnějších částic
díky vyššímu tlaku a teplu,
-
do té doby, než vznikne železo.
-
Na rozdíl od všech částic, které
vznikaly předtím. Fúze železa
-
neuvolňuje žádnou energii.
-
Železo se hromadí ve středu hvězdy,
dokud nepřesáhne kritickou hodnotu
-
a rovnováha mezi radiací a gravitací
je náhle porušena.
-
A jádro se zhroutí.
-
Ve vteřině hvězda imploduje
-
téměř čtvrtinovou rychlostí světla
-
a nahromadí tak ještě více hmoty do jádra.
-
V tuto chvíli jsou vytvořeny
těžší částice,
-
ve chvíli kdy dochází k exploze supernovy.
-
Ze slunce se stává buď neuronová hvězda,
nebo pokud byla hvězda dostatečné hmotná,
-
celá hmota se zhroutí do černé díry.
-
Pokud byste se podívali do černé díry,
viděli byste pouze horizont události.
-
Cokoli by chtělo překonat
horizont události
-
by muselo být rychlejší,
než rychlost světla.
-
Což je nemožné.
-
takže vidíme pouze černou kouli,
nevyzařující nic.
-
Ale pokud je horizont události "černou"
částí
-
co je potom "dírou" ve smyslu černé díry.
-
Singularita
-
Nejsme si jistí, co přesně to je.
-
Singularita může být nekonečně hustá,
že veškerá její hmota je koncentrována do
-
jednoho bodu, který nemá žádný povrch
nebo velikost.
-
Nebo může být úplně něco jiného.
-
V tuto chvíli nejsme schopni
s jistotou odpovědět.
-
Podobně jako dělit nulou.
-
Mimochodem černé díry nesají věci okolo
sebe jako vysavač
-
Pokud bychom prohodili naše slunce
za černou díru o stejné hmotnosti,
-
nic by se nezměnilo,
-
až na to že bychom umrzli k smrti.
-
Co by se stalo, kdybyste spadli do
černé díry?
-
Vnímaní času je rozdílné v blízkosti
černých děr.
-
Čím více se blížíte k horizontu
události, tím se zdáte být pomalejší.
-
Takže pro vás čas bude plynout pomaleji.
-
V určitém bodě, budete vypadat
jako zamrzlý v čase,
-
zčervenáte a zmizíte.
-
Zatímco z vaší perspektivy,
budete sledovat zbytek vesmíru
-
zrychleně. Jako kdybyste
hleděli do budoucnosti.
-
V tuto přesně chvíli nevíme,
co by nastalo poté,
-
mohla by to být jedna z možností.
-
První: vaše smrt bude rychlá
-
černá díra ohýbá časoprostor tak hodně,
že ve chvíli kdy překročíte horizont události
-
existuje pouze jeden směr.
-
Doslova: uvnitř horizontu události
-
můžete jít pouze jedním směrem.
-
Něco jako úzká cesta,
která se uzavírá s každým vaším krokem.
-
Hmota černé díry je tak koncentrována,
-
že i na nejmenší
vzdálenosti v řádu centrimetrů
-
působí gravitační síla milionkrát větší,
než je síla běžná.
-
Tato síla působí
na různé části vašeho těla.
-
Vaše buňky by byly roztrženy,
jak by se vaše tělo natahovalo více a více
-
do té doby, než by se z vás stala plazma
o šířce jednoho atomu.
-
Druhá: vaše smrt bude ještě rychlejší
-
Brzy po překročení horizontu události,
narazíte na ohnivou zeď,
-
která vás ihned odrovná.
-
Ani jeden z těchto scénářů
není příjemný.
-
Jak rychle byste zemřeli záleží
na hmotnosti černé díry.
-
Menší černá díra by vás zabila
ještě před horizontem události,
-
zatímco uvnitř supermasivní černé díry
-
byste strávil nějakou dobu.
-
Jako pravidlo platí, že čím dále jste
od singularity,
-
tím déle žijete.
-
Černé díry mají různé velikosti.
-
Existují černé díry pouze několikrát
hmotnější, než je Slunce
-
s průměrem asteroidu.
-
Potom jsou zde supermasivní černé díry,
-
které se nacházejí v srdci každé galaxie
-
a jsou krmeny po miliardy let.
-
Největší známá supermasivní
černá díra se jmenuje S5S5 0014+81,
-
hmotností vyšší než miliardy našeho Slunce.
-
Má 236.7 miliard kilometrů v průměru,
-
což je 47 krát vzdálenost
mezi Plutem a Sluncem.
-
I přes jejich obrovskou moc,
se jednou vypaří
-
a to díky procesu známé pod jménem
Hawkingovo záření.
-
Abychom pochopili, jak funguje,
podívejme se do prázdného vesmíru.
-
Prázdný vesmír není tak docela prázdný,
ale je tvořen virtuálními částicemi.
-
Vznikající z ničeho zanikající
po srážce jedné s druhou.
-
Pokud tento jev nastane na hranici
černé díry,
-
jedna virtuální částice bude pohlcena
černou dírou
-
a druhá unikne a stane se z ní
opravdová částice.
-
Tímto způsobem ztrácí černá díra
svou energii.
-
Ze začátku se tento proces
děje neskutečně pomalu
-
a zrychluje se zmenšováním se
černé díry.
-
Když se přiblíží k velikosti asteroidu
-
její záření má pokojovou teplotu.
-
Pokud má velikost hory,
její záření má teplotu záření Slunce.
-
V poslední sekundě života, černá díra
bude vyzářena pryč
-
obrovskou explozí srovnatelné
s miliardami atomových bomb.
-
Ale tento proces je velice pomalý.
-
Největší známé černé díry zaniknou
nejdříve za bambilion let.
-
Potrvá to tak dlouho, než poslední
černá díra zanikne,
-
že nebude existovat nikdo,
kdo by to mohl sledovat.
-
Vesmír se stane
neobyvatelný dlouhou dobu předtím.
-
Tímto náš příběh ještě nekončí.
-
existuje mnoho dalších zajímavých
myšlenek,
-
které prozkoumáme v druhé části.
-
Velké díky patří Fraserovi Cain,
který pomáhal s tímto videem.
-
Mimochodem jsme pro vás připravili
nějaké Kurzgesagt tapety na plochu
-
ve 4K rozlišení pro různá rozlišení
-
můžete je získat na stránkách Patreon,
díky kterým jsme schopni vytvářet více videí.
-
Prosinec se stal prvním měsícem,
se třemi videi!
Přeložil: Jan Dočkal