-
Vᴢɴɪᴋʟᴏ ᴢᴀ ᴘᴏᴅᴘᴏʀʏ
Protocol Labs
Následuj svoji zvědavost.
-
V celém vesmíru,
-
V celém vesmíru,
stojí pouze jeden známý strom života.
-
Stojí sám?
-
Stojí sám?
Nebo je součástí obrovské vesmírné divočiny?
-
Představte si muzeum
obsahující všechny typy forem života v celém vesmíru.
-
Jak moc podivné věci by mohlo takové muzeum obsahovat?
-
Co je možné podle zákonů přírody?
-
LIFE
-
LIFE BEYOND
-
KAPITOLA II
-
KAPITOLA II
Muzeum Mimozemského Života
-
Abychom měli naději-
-
na nalezení mimozemského života,
-
musíme vědět co hledat.
-
Ale kde začneme?
-
Jak zúžíme...
-
zdánlivě nekonečný soubor-
-
možností?
-
Je tu jedna věc, kterou víme jistě...
-
Příroda se bude muset držet-
-
vlastními pravidli.
-
Bez ohledu na to-
-
jak podivný může být mimozemský život...
-
bude limitován-
-
stejnými fyzikálními,
-
a chemickými zákony, jako my...
-
Navíc,
-
každé mimozemské prostředí-
-
omezí jak se tam mohou vyvíjet.
-
Přes tyto přirozené hranice, jsou možnosti...
-
ohromující.
-
Biliony planet...
-
každá jedinečný kotlík chemikálií,
-
procházející vlastní...
-
komplexní evolucí.
-
Pro přehlednost myšlenek,
-
bude toto muzeum mimozemského života-
-
rozděleno do dvou výstav...
-
Život jak ho známe,
-
VÝSTAVA I
Život Jak Ho Známe
ⁿᵃ ᵇᵃᶻᶦ ᵘʰˡᶦᵏᵘ ᵃ ᵛᵒᵈʸ
Život jak ho známe,
-
VÝSTAVA I
Život Jak Ho Známe
ⁿᵃ ᵇᵃᶻᶦ ᵘʰˡᶦᵏᵘ ᵃ ᵛᵒᵈʸ
domov bytostí-
-
VÝSTAVA I
Život Jak Ho Známe
ⁿᵃ ᵇᵃᶻᶦ ᵘʰˡᶦᵏᵘ ᵃ ᵛᵒᵈʸ
s biochemií jako je ta naše.
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
ᴱˣᵒˢᵗᶦᶜᵏᵃ ᵇᶦᵒᶜʰᵉᵐᶦᵉ
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
ᴱˣᵒˢᵗᶦᶜᵏᵃ ᵇᶦᵒᶜʰᵉᵐᶦᵉ
A život tak jak ho neznáme,
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
ᴱˣᵒˢᵗᶦᶜᵏᵃ ᵇᶦᵒᶜʰᵉᵐᶦᵉ
domov bytostí,
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
ᴱˣᵒˢᵗᶦᶜᵏᵃ ᵇᶦᵒᶜʰᵉᵐᶦᵉ
které zpochybňují naši představu-
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
ᴱˣᵒˢᵗᶦᶜᵏᵃ ᵇᶦᵒᶜʰᵉᵐᶦᵉ
o životě samotném.
-
Než se ale odvážíme-
-
příliš daleko do neznáma,
-
musíme se zeptat sami sebe...
-
Co když, je nám mimozemský život-
-
podobný víc...
-
než si myslíme?
-
VÝSTAVA I
-
VÝSTAVA I
Život Jak Ho Známe
-
VÝSTAVA I
Život Jak Ho Známe
ⁿᵃ ᵇᵃᶻᶦ ᵘʰˡᶦᵏᵘ ᵃ ᵛᵒᵈʸ
-
UHLÍK
Jestli nás nějaká vlastnost spojuje
-
UHLÍK
s ostatními exempláři v tomto muzeu
-
je to uhlík.
-
Uhlík je všudypřítomný,
-
je to jeden z nejběžnějších prvků ve vesmíru,
-
a je velmi dobrý při vytváření velkých stabilních molekul.
-
Uhlík má vzácnou schopnost vytvářet
-
čtyřcestné vazby s jinými prvky a vázat se
-
na sebe v dlouhých stabilních řetězcích
-
což umožňuje tvorbu obrovských komplexních molekul.
-
Díky této všestrannosti
-
je uhlík středobodem molekulárního mechanismu života.
-
A stejné sloučeniny uhlíku, které používáme,
-
GLYCIN
byly nalezeny daleko od Země,
-
GLYCIN
ulpívaly na meteoritech
-
GLYCIN
a vznášely se v oblacích kosmického prachu.
-
Stavební kameny života
-
unášeny jako sníh skrz vesmír.
-
A pokud si mimozemský život vybral
-
pro biochemii jiné uhlíkové sloučeniny,
-
bude mít z čeho vybírat.
-
Vědci nedávno identifikovali více než milion možných alternativ k DNA,
-
všechny na bázi uhlíku.
-
Pokud někdy objevíme další formy života založené na uhlíku,
-
budeme si zásadně příbuzní.
-
Budou naším vesmírným bratrem.
-
Ale vypadali by nějak jako my?
-
Pokud pocházejí z planet podobných Zemi,
-
mohli bychom sdílet ještě více společného než jen naši biochemii.
-
Jaký by byl život na jiných planetách,
-
kdyby se vyvinul?
-
Bylo by to jako dnešní svět tady na Zemi?
-
Nebo by to bylo úplně jinak?
-
Jsou tací, kteří tvrdí,
-
že z argumentu konvergentní evoluce,
-
pokud jsou podmínky na jiných planetách podobné jako u nás,
-
uvidíme velmi podobné formy života.
-
Živočišné a rostlinné organismy, které vypadají velmi povědomě.
-
Na Zemi se určité rysy, jako je zrak, echolokace a let,
-
u různých druhů vyvinuly několikrát nezávisle.
-
Tento proces konvergentní evoluce by se mohl rozšířit na cizí planety,
-
podobné Zemi, kde stvoření čelí podobným tlakům prostředí.
-
Není to žádná záruka,
-
ale v celém vesmíru by se mohly opakovat určité univerzálnosti života,
-
největší hity evoluce.
-
Každá funkce by byla vyladěna pro místní prostředí.
-
Slabě osvětlené planety by produkovaly obrovské oči,
-
které by nasávaly extra světlo,
-
jako noční savci.
-
Někteří lidé zašli tak daleko, že tvrdí, že organismy lidského typu,
-
humanoidi, se budou vyskytovat na jiných planetách.
-
Existence jiných organismů podobných člověku se zdá nepravděpodobná
-
vzhledem k dlouhému spletitému řetězci událostí která nás vyprodukovala.
-
Ale nemůžeme to vyloučit.
-
Kdyby jen jedna ze 100 bilionů planet podobných Zemi
-
vytvořila podobu podobnou člověku,
-
stále by tam venku mohly existovat tisíce tvorů, jako jsme my.
-
Ale ve skutečnosti je pravděpodobnější,
-
že najdeme něco níže v potravním řetězci.
-
Konvergentní evoluce je také nekontrolovatelná v životě rostlin
-
a fotosyntéza C₄ vznikla nezávisle více než 40krát.
-
Vypadaly by mimozemské rostliny jako naše nebo úplně jinak?
-
Na Zemi rostliny vypadají zeleně,
-
protože absorbují ostatní vlnové délky ve světelném spektru Slunce.
-
Ale hvězdy mají mnoho barev a mimozemské rostliny by si vyvinuly různé pigmenty,
-
aby se přizpůsobily jedinečnému spektru jejich slunce.
-
Rostliny, které se živí žhavějšími hvězdami,
-
by se mohly jevit červenější,
-
protože absorbovaly energii bohaté modré světlo.
-
Kolem matných červených trpaslíků by se vegetace mohla jevit jako černá,
-
přizpůsobená k absorbování všech viditelných vlnových délek světla.
-
Samotná Země se mohla kdysi jevit jako fialová kvůli pigmentu zvanému retinal,
-
který byl raným předchůdcem chlorofylu.
-
Někteří si myslí, že molekulární jednoduchost retinalu
-
by z něj mohla udělat univerzálnější pigment.
-
Pokud ano, možná zjistíme, že fialová je oblíbenou barvou života.
-
Ale barva mimozemské vegetace je víc než jen kuriozita,
-
je to chemická informace,
-
kterou lze vidět ze světelných let daleko.
-
Pozemské rostliny zanechávají charakteristický hrbolek
-
ve světle odráženém od naší planety.
-
Nalezení podobného signálu z jiného světa
-
by mohlo ukázat cestu k mimozemské vegetaci.
-
Možná to bude náš první pohled na mimozemský život,
-
zářivý odstín vržený vzdáleným světem.
-
Ale největší vliv na život nebude mít jeho hostitelská hvězda;
-
bude to jeho domovská planeta.
-
Co se stane, když změníte délku dne planety?
-
Co se stane, když změníte sklon planety?
-
Co se stane, když změníte tvar oběžné dráhy?
-
Co se stane, když změníte gravitaci planety?
-
Planety s dlouhými eliptickými drahami by zažily drastická období.
-
Mohou existovat světy,
-
které se tisíce let jeví jako mrtvé a pak náhle ožijí.
-
Většina dosud objevených kamenných planet byly masivní „Super-Země“
-
GJ 357 D
Super-Země
vzdálenost: ~31 světelných let
velikost: ~7x Země
teplota: ~-53°C
-
Jak by se vyvíjel život na těchto světech?
-
V mořích nemusí gravitace vůbec záležet.
-
Planeta s vysokou gravitací nemá všude vysokou gravitaci,
-
pokud jste v moři, a to je místo, kde začíná veškerý život,
-
je zde téměř žádná gravitace,
-
protože máte stejnou hustotu jako hmota kolem vás.
-
Když zvířata vyjdou na pevninu, pocítí gravitaci.
-
Vysoká g-síla by ve složitém životě na souši vyžadovala velké kosti a svalovou hmotu.
-
Také by požadovali robustnější oběhový systém.
-
A život rostlin by mohl být brzděn energetickými náklady
-
na přenášení živin pod silnější gravitací.
-
Planety s nízkou gravitací by snadněji ztratily svou atmosféru
-
ve vesmíru a postrádaly by magnetické pole,
-
které by je chránilo před kosmickým zářením.
-
Ale menší světy by mohly být domovem tajných oáz.
-
Obrovské jeskynní systémy, které poskytují úkryty pro život.
-
Se stálými teplotami a ochranou před kosmickým zářením
-
by se životu v podzemí na planetách se smrtícím povrchem mohlo dařit.
-
Nejmenší možné obyvatelné planety se odhadují na 2,5 %-hmotnost Země.
-
Pokud se v těchto světech skutečně vyvine povrchový život,
-
mohl by to být neuvěřitelný pohled.
-
Rostlinný život by mohl růst do vysokých výšek,
-
schopných přenášet živiny výše, při nižší gravitaci.
-
A bez potřeby objemných koster a svalové hmoty
-
by zvířata mohla mít tělesné typy, které omračují mysl.
-
Navzdory naší dychtivé představivosti jsou
-
velké složité formy života pravděpodobně kosmickou raritou.
-
Zde na Zemi trvalo tři miliardy let,
-
než evoluce vytvořila komplexní rostlinný a živočišný život.
-
Jednoduché organismy jsou odolnější, přizpůsobivější a rozšířenější.
-
Největší sbírkou v muzeu mimozemského života by pravděpodobně byla „Síň mikrobů“.
-
Nalezení i toho nejmenšího mimozemského mikroba by však znamenalo hluboký objev.
-
I malé organismy mohou nechat velikou stopu.
-
Podobně jako stromatolity na Zemi by se vrstvy mikrobů
-
mohly časem nahromadit do obrovských skalních kopců.
-
Nechávat za sebou děsivé struktury.
-
A v dostatečně velkém množství by některé mimozemské bakterie mohly zanechat
-
zřetelný biologický podpis tím, že vydechují plyny,
-
které by přirozeně nekoexistovaly jako kyslík a metan.
-
Existují způsoby, jak vyrobit kyslík bez života.
-
Existují způsoby, jak vyrobit metan bez života.
-
Ale mít je spolu v atmosféře?
-
Je to téměř nemožné, pokud nemáte biologii produkující tyto plyny na povrchu.
-
A mělo by to otisk do spektra barev planety.
-
Vesmírné dalekohledy nové generace by mohly takový signál najít ve světě nedaleko od domova.
-
Nejbližší hvězda podobná Slunci s exoplanetou podobnou Zemi,
-
v obyvatelné zóně, je pravděpodobně jen 20 světelných let daleko a lze ji vidět pouhým okem.
-
Může však existovat ještě snazší cíl, na který lze zamířit,
-
než jsou malé planety podobné Zemi.
-
Hnědí trpaslíci: příliš malí na hvězdy, příliš velcí na planety.
-
Většina hnědých trpaslíků je příliš horká na to, aby podporovala život, jak ho známe.
-
Ale někteří jsou dostatečně studení.
-
WISE 0855-0714
hnědý trpaslík
vzdálenost: 7 světelných let
velikost: 3-10x Jupiter
teplota: -50 - -13°C
-
Všechny základní prvky života byly detekovány uvnitř jejich atmosféry.
-
A uvnitř těchto mraků by některé vrstvy poskytovaly ideální teploty a tlaky pro obyvatelnost.
-
Na této obloze by mohl být fotosyntetický plankton udržovaný ve vzduchu větrem.
-
A při dostatečné síle by tyto větry mohly podporovat i větší, složitější život.
-
Predátory.
-
Jen v naší galaxii je přes 25 miliard hnědých trpaslíků
-
a jejich velikosti z nich dělá snadnější cíle pro studium.
-
První exemplář, který objevíme z muzea života, vůbec nemusí být z planety.
-
To vyvolává zásadní otázku,
-
co když jsme hledali na všech špatných místech?
-
Co když má příroda jiné nápady?
-
VÝSTAVA II
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
-
VÝSTAVA II
Život Jak Ho Neznáme
exotické biochemie
-
Většina vesmíru je příliš studená nebo příliš horká pro kapalnou vodu a biochemii,
-
která podporuje život, jak jej známe.
-
Ale v případě, že jsou naše předsudky zavádějící,
-
musíme hodit širokou síť.
-
Hledat život mimo obyvatelnou zónu,
-
na místech, která nám připadají divoce nepřátelská.
-
Exotická prostředí budou vyžadovat exotické biochemie.
-
A i když se žádný prvek nevyrovná všestrannosti uhlíku,
-
jeden uchazeč tomu má blízko.
-
KŘEMÍK
-
Na první pohled se křemík jeví podobný uhlíku.
-
Tvoří stejné čtyřcestné vazby a je také hojný ve Vesmíru.
-
Ale bližší pohled odhalí, že tyto dva prvky jsou falešní příbuzní,
-
křemíkové vazby jsou slabší,
-
a méně náchylné k tvorbě velkých komplexních molekul.
-
Navzdory tomu dokážou odolat širšímu rozsahu teplot
-
a otevírají tak zajímavé možnosti.
-
Život založený na atomu křemíku místo uhlíku
-
by byl odolnější vůči extrémním mrazům.
-
Poskytování zcela nové řady podivných forem.
-
Křemík má ale problém –
-
– v přítomnosti kyslíku se váže do pevné horniny.
-
Aby se ochránili proměně v kámen,
-
křemíkové bytosti mohou být omezeny na prostředí bez kyslíku.
-
TITAN
měsíc Saturnu
vzdálenost: 1.2 milionů km
velikost: .023x Země
teplota: -179°C
Jako Saturnův mrazivý měsíc Titan.
-
TITAN
měsíc Saturnu
vzdálenost: 1.2 milionů km
velikost: .023x Země
teplota: -179°C
-
Jeho rozlehlá jezera kapalného metanu a etanu
-
by mohla být ideálním prostředím pro život na bázi křemíku,
-
nebo jiné radikální biochemie.
-
Bez dostatečného množství slunečního světla
-
by bytosti na světech jako Titan byly
-
pravděpodobně chemosyntetické.
-
Získávají energii rozbíjením kamenů.
-
Takové formy života by mohly mít ultra pomalý metabolismus
-
a životní cykly měřené v milionech let.
-
A zamrzlé světy nejsou jediným možným přístavem pro exotický život.
-
CoRoT-7B
Super-Země
vzdálenost: ~520 světelných let
velikost: ~8x Země
teplota: 1026-1526°C
-
CoRoT-7B
Super-Země
vzdálenost: ~520 světelných let
velikost: ~8x Země
teplota: 1026-1526°C
Při vysokých teplotách,
-
se tuhé vazby křemíku a kyslíku stávají pružnějšími a reaktivnějšími.
-
Spouštějí dynamičtější chemie.
-
To vedlo ke skutečně bizarnímu návrhu
-
forem života na bázi křemíku, které žijí uvnitř roztavené křemičité horniny.
-
Teoreticky by tyto formy mohly dokonce existovat
-
hluboko pod Zemí uvnitř magmatických komor jako součást stínové biosféry.
-
Pokud ano, pak máme mimozemšťany přímo pod nosem.
-
Byly navrženy další stínové biosféry.
-
Formy života žijící vedle nás, o kterých ani nevíme, že tu jsou.
-
Včetně maličkého života založeného na RNA,
-
dostatečně malého na to, aby ho stávající přístroje neodhalily.
-
Mraky prachu a prázdný prostor
-
se mohou zdát jako poslední místo,
-
kde byste čekali, že tam najdete něco živého.
-
Astronomické plazma
Ale když se kosmický prach dostane do kontaktu
-
Astronomické plazma
s plazmou, typ ionizovaného plynu,
-
Astronomické plazma
stane se něco zvláštního.
-
V simulovaných podmínkách bylo vidět,
-
jak se prachové částice spontánně samoorganizují do spirálových struktur,
-
které se podobají DNA.
-
Tyto plazmové krystaly se dokonce začínají chovat jako při životě.
-
Replikování, vývoj do stabilnějších forem a předávání informací.
-
Lze tyto krystaly považovat za živé?
-
Podle některých výzkumníků splňují všechna kritéria, aby se kvalifikovali jako anorganické formy života.
-
Zatím jsme je viděli jen v počítačových simulacích.
-
Někteří však spekulují, že bychom je mohli najít mezi ledovými částicemi v prstencích Uranu.
-
Vesmírné plazma
Plazma je nejběžnější stav hmoty ve vesmíru.
-
Vesmírné plazma
-
Pokud složité vyvíjející se plazmové krystaly
-
skutečně existují a pokud je lze považovat za život,
-
mohly by být jeho nejběžnější formou.
-
Nebo možná život číhá v opačném prostředí: v srdcích mrtvých hvězd.
-
Když masivní slunce explodují,
-
některé se zhroutí do ultrahustých jader nazývaných neutronové hvězdy.
-
PSR B1509-58
neutronová hvězda
vzdálenost: 17000 světelných let
rychlost otáčení: ~7 za sekundu
-
PSR B1509-58
neutronová hvězda
vzdálenost: 17000 světelných let
rychlost otáčení: ~7 za sekundu
Obrovské masy atomových jader,
-
PSR B1509-58
neutronová hvězda
vzdálenost: 17000 světelných let
rychlost otáčení: ~7 za sekundu
namačkané k sobě jako sardinky.
-
PSR B1509-58
neutronová hvězda
vzdálenost: 17000 světelných let
rychlost otáčení: ~7 za sekundu
-
Podmínky na povrchu jsou ohromující.
-
Gravitace je sto miliardkrát silnější než zemská.
-
Ale pod kůrou jejich železných jader se skrývá něco zvláštního.
-
Horké husté moře neutronů a subatomárních částic.
-
Tato jádra zbavená svých elektronových obalů by se řídila zcela odlišnými chemickými zákony.
-
Ne na elektromagnetické síle, ale na jaderné síle, která k sobě váže jádra.
-
Teoreticky by se tyto částice mohly spojit
-
a vytvořit větší makrojádra,
-
která by se pak mohla spojit do ještě větších superjader.
-
Pokud ano, pak by toto matoucí prostředí napodobovalo základní podmínky pro život.
-
Těžké nukleonové molekuly plovoucí v oceánu komplexních částic.
-
Někteří vědci navrhli nepředstavitelné.
-
Exotické formy života plující podivným částicovým mořem.
-
Které žijí, vyvíjí se a umírají v nepochopitelně rychlých časových měřítcích.
-
Pravděpodobně neexistuje žádná šance, že bychom kdy odhalili tak zvláštní druh života.
-
Ale může existovat naděje na nalezení ještě exotičtější podoby.
-
Život není něco, co se musí přirozeně vyvíjet.
-
Dá se navrhnout.
-
A jakmile je inteligence zavedena do evolučního procesu,
-
otevře se Pandořina skříňka.
-
Bez typických biologických omezení
-
by syntetický a strojový život mohl být nejúspěšnější ze všech.
-
Mohlo by se mu dařit téměř kdekoli,
-
včetně vakua vesmíru. Otevírající obrovské hranice,
-
nedostupné pro biologické organismy.
-
A ve srovnání se šnečím tempem přirozeného výběru
-
umožňuje technický vývoj exponenciálně rychlejší růst, přizpůsobivost a odolnost.
-
Podle některých odhadů by autonomní sebereplikující stroje
-
mohly kolonizovat celou galaxii za pouhých milion let.
-
Nemůžeme předvídat, jak by se hyperinteligentní život zorganizoval,
-
ale teoreticky by ve hře mohla být konvergentní evoluce.
-
Elektrické vlastnosti křemíku by z něj mohly udělat univerzální základ pro strojní inteligenci.
-
Vykoupení za jeho biologické nedostatky.
-
Se všemi svými potenciálními výhodami může být strojní život dokonce univerzálním koncovým bodem:
-
vrchol evolučního procesu.
-
Jak vesmír stárne, možná by převládla strojová inteligence
-
a přirozeně se vyskytující biologický život bude považován za výchozí bod.
-
Možná budeme tento přechod vést my sami
-
a velký lidský experiment by byl pouze prvním článkem v rozlehlém mezigalaktickém řetězci života.
-
Nakonec jsme stále jediné bytosti, o kterých víme v muzeu mimozemského života.
-
Abychom skutečně poznali sami sebe, budeme muset vědět:
-
zda jsme sami?
-
Loren Eiseley řekl,
-
že člověk nepotká sám sebe, dokud nezachytí odraz jiného oka než lidského.
-
Jednoho dne to může být oko inteligentního mimozemšťana.
-
A čím dříve zahodíme náš úzký pohled na evoluci,
-
tím dříve budeme moci skutečně prozkoumat náš konečný původ a cíle.
-
Viděli jsme, co by tam mohlo být.
-
A víme, jak to můžeme najít.
-
Zbývá udělat jediné.
-
Začít hledat.