-
Vždycky mi pomáhá projít si
hodně příkladů na každé téma,
-
tak mě napadlo, že neuškodí
udělat více příkladů
-
na vědeckou notaci.
-
Takže napíšu spoustu čísel,
která potom napíšeme
-
ve vědecké notaci.
-
A doufejme, že to pokryje
všechny případy, se kterými
-
byste se mohli potkat
a na konci tohoto videa
-
si s nimi něco spočítáme,
abychom si byli jistí,
-
že zvládneme příklady s vědeckou notací.
-
Teď napíšu několik čísel.
-
0,008 52.
-
To je mé první číslo.
-
Další číslo je 7 012 000 000 000.
-
Vlastně tam náhodně píšu nuly.
-
Další číslo je 0,000000...
Ještě jich pár přikreslím.
-
Když budu pořád opakovat "nula",
mohlo by vás to začít rozčilovat.
-
500... Další číslo...
-
Tady je desetinná čárka.
-
Další číslo bude 723.
-
Další číslo... Mám tu
nějak hodně sedmiček.
-
Uděláme 0,6.
-
A teď pojďme udělat ještě jedno,
abychom si byli jistí,
-
že jsme pokryli všechny základy.
-
Řekněme, že uděláme 823
a potom tam přidáme
-
náhodný počet nul.
-
Takže to první, tady. Jak to uděláme,
když ho chceme napsat
-
ve vědecké notaci? Musíme přijít na to,
-
jaký největší exponent se nám tam vejde.
-
Takže půjdeme k první nenulové cifře,
-
která je tady.
-
Spočítáme, kolik pozic
doprava je desetinná čárka.
-
Bude se to rovnat tomuto.
-
Takže se to rovná 8...
To je tady ta číslice,
-
0,52.
-
Takže vše za tou první cifrou bude za
-
desetinnou čárkou.
-
takže 0,52 krát 10 na
počet cifer, které tu máme.
-
1, 2, 3.
-
10 na -3.
-
Jiný pohled na věc: tohle je o něco víc.
-
To je jako 8 a půl tisíciny, že?
-
Tohle jsou tisíciny,
-
máme jich 8 a půl.
-
Pojďme udělat tenhle.
-
Podívejme se, kolik je tu 0.
-
Máme 3... 6... 9... 12.
-
A chceme... Zase
začneme s největší cifrou,
-
kterou tu máme.
-
Naše největší nenulová cifra.
-
Teď to bude ta úplně vlevo.
-
To je 7.
-
Takže to bude 7,012.
-
7,012 krát 10 na kolikátou?
-
Takhle by to bylo deset na první.
-
Takže kolikrát?
-
Jednu jsme měli tady.
-
Potom jsme měli 1... 2... 3... 4... 5...
6... 7... 8... 9... 10... 11... 12 nul.
-
Aby bylo jasno:
-
Nepočítáte jen nuly.
-
Počítáte vše, co je po prvním čísle.
-
Po tomhle čísle.
-
Takže to by bylo stejné jako
1 následovaná dvanácti nulami.
-
Takže 10^12.
-
Ne, moc složité.
-
Pojďme udělat tohle.
-
Půjdeme za desetinnou čárku.
-
Najdeme první nenulovou cifru.
-
To je 5.
-
Bude to rovno 5.
-
Napravo už nic není, takže to
bude 5,00, pokud bychom chtěli
-
větší přesnost.
-
Ale je to 5, a potom kolik máme nul vpravo,
-
nebo za desetinnou čárkou?
-
Máme 1... 2... 3... 4... 5... 6...
7... 8... 9... 10... 11... 12... 13...
-
a ještě musíme zahrnout tuhle, 14.
-
5 krát 10 na -14.
-
Tak, tohle číslo.
To může být trošku přehnané
-
psát ho ve vědecké notaci, ale trénink
-
nikdy neuškodí.
-
Takže kolik desítek se tam vejde?
-
Do tohohle 100.
-
A mohli byste si říct
100 nebo 10^2:
-
"OK, tohle je největší číslo."
A za ním máme dvě nuly,
-
protože můžeme říct,
že 100 se vleze do 723.
-
Takže se to rovná 7,23 krát, řekněme,
-
100, neboli, ve vědecké notaci,
-
100 je 10^2.
-
Potom tu máme tohle číslo.
-
Co je první nenulová cifra?
-
To je tahle, takže to bude 6 krát
-
počet čísel vpravo od desetinné čárky.
-
To máme jen jedno,
-
takže krát 10^-1.
-
To dává smysl, protože je to vlastně
-
rovno 6 děleno 10, protože 10^-1
-
je jedna desetina. Takže 0,6.
-
Tak, ještě jeden.
-
Přidám tam čárky, aby to vypadalo
-
o něco lépe.
-
Tak si vezmeme největší hodnotu.
-
To je 8.
-
Bude to 8,23... Ten zbytek psát nemusíme,
-
protože všechno
ostatní je 0... krát 10 na...
-
spočítáme, kolik čísel následuje po té 8.
-
Máme 1... 2... 3... 4... 5...
6... 7... 8... 9... 10.
-
8,23 krát 10^10.
-
Myslím, že to chápete.
-
Je to celkem jasné.
-
A nejen že to umíte spočítat,
což je taky dobrá dovednost,
-
já bych chtěl, abyste rozuměli,
-
proč to tak je.
-
Snad vám to vysvětlilo minulé video.
-
A pokud ne, prostě to roznásobte.
-
Doslova vynásobte 8,23 krát 10^10
-
a získáte tohle číslo.
-
Možná to zkusíme s číslem
-
menším než tohle.
-
Možná 10^5.
-
Dobře, získáte jiné číslo,
-
ale skončíte s pěti ciframi po té 8.
-
No nic, pojďme zkusit
další počítací příklady.
-
Řekněme, že máme čísla...
Něco hodně malého.
-
0,000 006 4.
-
Uděláme ještě hodně velké číslo.
-
Řekněme, že mám tohle
číslo a chci ho vynásobit.
-
Chci ho vynásobit... Řekněme
hodně velkým číslem...
-
32... teď jen přihodím hodně nul.
-
Nevím, kolik nul.
-
Řekněme, že tolik.
-
Takže tohle, to můžete vynásobit.
-
Ale je to trošku složité.
-
Pojďme to zapsat ve vědecké notaci.
-
Jednak to bude snazší
vyjádření těchto čísel,
-
a navíc snad uvidíte, že
násobení tak bude snazší.
-
Takže tohle číslo tady nahoře,
jak ho zapíšeme?
-
Bude to 6,4 krát 10 na kolikátou?
-
1... 2... 3... 4... 5... 6.
-
Musím počítat i 6.
-
Takže krát 10^-6.
-
A jak zapíšeme tohle?
-
Bude to 3,2.
-
A potom spočítáme počet cifer za trojkou.
-
1... 2... 3... 4... 5... 6...
7... 8... 9... 10... 11.
-
Takže 3,2 krát 10^11.
-
Takže když vynásobíme
tyhle dvě věci, bude to jako...
-
Udělám to jinou barvou...
6,4 krát 10^-6
-
krát 3,2 krát 10^11.
-
Což je, jak víme z minulého
videa, 6,4 krát 3,2.
-
Vlastně jen měním pořadí násobení...
-
Krát 10^-6 krát 10^11.
-
Čemu se to bude rovnat?
-
No, nechci na to používat kalkulačku.
-
Tak to pojďme prostě spočítat.
-
Takže, 6,4 krát 3,2.
-
Odmyslíme si desetinné čárky.
-
Ty vyřešíme až nakonec.
-
Takže 2 krát 4 je 8, 2 krát 6 je 12.
-
Není, kam tu 1 přičíst, takže je to 128.
-
Tady dolů dáme nulu.
-
3 krát 4 je 12, 1 nám zbývá.
-
3 krát 6 je 18.
-
Tady máte ještě tu 1, takže je to 192.
-
Ano. 192.
-
Dáte je dohromady a
je to 8... 4... 1 plus 9 je 10.
-
Ještě ta 1. Takže 2.
-
Teď ještě musíme spočítat čísla
-
za desetinnou čárkou.
-
Máme tam jedno číslo tady, jedno tady.
-
Dvě čísla za desetinnou čárkou,
-
tak počítáme 1... 2.
-
6,4 krát 3,2 je tedy
rovno 20,48 krát 10 na...
-
Máme tu stejný základ, takže
můžeme sečíst exponenty.
-
Kolik je -6 plus 11?
-
Takže to bude 10^5, že?
-
-6 plus 11.
-
10^5.
-
Takže byste mohli říct, "Hotovo.
-
Spočítali jsme to." A to je pravda.
-
A tohle je správná odpověď.
-
Ale další otázka je,
je tohle vědecká notace?
-
A kdybyste chtěli být pečliví,
-
tohle není vědecká notace,
protože tu máme něco,
-
co by se dalo zjednodušit.
-
Mohli bychom to napsat...
Udělám to takhle.
-
Vydělím to deseti.
-
Takže jakékoliv číslo, které
vynásobíme a vydělíme 10,
-
můžeme napsat takhle.
-
Můžeme napsat 1/10 na tuhle stranu
-
a potom můžeme násobit 10.
-
To by to číslo nemělo změnit.
-
Vydělíte ho 10 a vynásobíte 10.
-
To je jako násobit nebo dělit 1.
-
Když to vydělíte 10, máte 2,048.
-
Vynásobíte tu stranu 10 a získáte 10 na...
-
krát 10 je jako 10^1.
-
Sečteme exponenty.
-
10^6
-
A teď, jestli jste velcí rýpalové,
-
tohle je správná vědecká notace.
-
Tak, udělal jsem hodně násobení.
-
Pojďme se podívat na dělení.
-
Vydělíme tohle číslo tímhle.
-
Když máme 3,2 krát 10^11 děleno
-
6,4 krát 10^-6, kolik to je?
-
Bude to 3,2 děleno 6,4.
-
Můžeme si ta čísla prostě rozdělit.
-
Takže, tohle krát 10^11 děleno
-
10^-6, že?
-
Když vynásobíte tahle dvě čísla,
-
získáte tohle.
-
Takže 3,2 děleno 6,4.
-
To je 0,5, že?
-
32 je polovina 64 a 3,2 je polovina 6,4,
-
takže tohle je 0,5.
-
A kolik je tohle?
-
To je 10^11 děleno 10^-6.
-
Když máte něco ve jmenovateli,
můžete to přepsat
-
tímhle způsobem.
-
To je totéž jako 10^11
děleno 10^-6.
-
Což je 10^11 krát
-
10^(-6 krát -1).
-
Neboli 10^11 krát 10^6.
-
Co jsem teď udělal?
-
Tohle je 1 děleno 10^6.
-
1 děleno něco je prostě
to něco se záporným
-
exponentem.
-
A potom jsem vynásobil exponenty.
-
Můžete se na to dívat takhle, takže
-
tohle jsou stejné základy,
a když je dělíte,
-
vezmete ten z čitatele a
od něho odečtete exponent
-
ze jmenovatele.
-
Takže je to 11 minus -6,
což je 11 plus 6 ,
-
a to se rovná 17.
-
Takže řešení tohoto příkladu je
-
0,5 krát 10^17.
-
Což je správná odpověď,
ale pokud byste to chtěli
-
převést do vědecké notace,
-
možná tady budeme
potřebovat něco většího...
-
Tak to pojďme udělat tak,
-
že to vynásobíme 10 na téhle straně.
-
A potom tady vydělíme deseti,
neboli vynásobíme jednou desetinou.
-
Pamatujte, že číslo se nezmění,
-
když se vynásobí a vydělí deseti.
-
A my to jen aplikujeme
na různé části součinu.
-
Takže tahle strana bude 5...
Napíšu to růžově.
-
10 krát 0,5 je 5, krát 10^17 děleno 10.
-
To je totéž jako 10^17
krát 10^-1.
-
Ano?
-
Tohle je 10^-1.
-
Takže je to 10^16.
-
A to je výsledek dělení těchto dvou čísel.
-
Doufám, že tyhle příklady
zaplnily všechny mezery
-
a nejistoty, se kterými jste se potýkali
-
ve vědecké notaci.
-
Pokud jsem něco nepokryl,
určitě mi napište komentář
-
k tomuto videu nebo mi pošlete email.