IWOW - Part 4 - Beyond Thinking

Život, svoboda, touha po štěstí.

Žijeme svůj život v hledání štěstí zvenčí

jako by to byla nějaká komodita.

Stali jsme se otroky svých vlastní přání a tužeb.

Štěstí není něco, oč se dá usilovat

nebo koupit jako levný oblek.

Je to tzv. Maya,

iluze,

nekonečná hra formy.

V buddhistické tradici

tzv. Samsara, nebo-li nekonečný koloběh utrpení,

jež je odvozován z touhy po rozkoši

a odporu k bolesti.

Freud na to poukazoval jako na "Princip potěšení."

Všechno, co děláme je pokus o vytvoření potěšení,

získat něco, co chceme

nebo odstrčit něco, co je nežádoucí, co nechceme.

I jednoduchý organismus jako je Paramecium, to dělá.

Nazývá se to reakcemi na podněty.

Na rozdíl od Paramecia, lidé mají větší výběr.

Můžeme myslet a to je jádro problému.

To naše myšlení o tom, co chceme, nás dostává mimo kontrolu.

Dilema moderní společnosti je to, že se snažíme pochopit svět,

ne samotný termín vnitřního archaického vědomí.

Nýbrž kvantifikací a kvalifikací, kterou vnímáme vnější

svět pomocí vědeckých prostředků a myšlení.

Myšlení vždy vedlo k dalšímu myšlení a více otázkám.

Snažíme se poznat ty nejniternější síly, které tvoří svět a

a provází jejich průběh.

Ale chápeme tuto podstatu, jako by byla mimo nás

a ne jako živou bytost uvnitř naši vlastní přirozenosti.

Byl to slavný psychiatr Carl Gustav Jung, kdo řekl:

"Kdo se dívá ven, ten sní, kdo se dívá dovnitř, ten se probouzí."

Není špatné se rozhodnout být probuzený,

abych byl šťastný. Co je špatně,

je hledat štěstí venku, když jej lze nalézt pouze uvnitř.

ČTVRTÁ ČAST: MIMO MYŠLENÍ

4. Srpna 2010 na konferenci Techonomy v Lake Tahoe, v Kalifornii

zmínil Eric Schmidt - CEO společnosti Google, ohromující statistiku.

Nyní jsme schopni vytvořit během dvou dnů tolik informací,

kolik jsme byli schopni vytvořit od úsvitu civilizace do roku 2003, podle Schmidta.

To je v průměru 5 exabytů dat.

Nikdy v historii lidstva neexistovalo tolik myšlení a

nikdy neexistoval takový zmatek na naši planetě.

Je možné, že pokaždé, když myslíme na řešení jednoho problému,

vytváříme tím dvakrát více problémů?

K čemu dobrému je to všechno myšlení,

když nevede k většímu štěstí?

Jsme šťastnější? Jsme více lhostejní?

Radostnější, jako důsledek všeho myšlení?

Nebo nás to izoluje,

odpojuje nás od hlubších a významnějších

zkušeností života?

Myšlení, jednání a dělání,

musí být uvedeno do rovnováhy s bytím.

Koneckonců, my jsme lidské bytosti, nikoliv lidské skutky.

Chceme změnu a chceme ve stejném okamžiku i stabilitu.

Naše srdce se odpojila od spirály života,

zákonu změny,

jelikož nás řídí naše přemýšlející mysl

směrem ke stabilitě, bezpečnosti a

zklidnění smyslů.

S morbidní fascinací sledujeme vraždění, tsunami

zemětřesení a války.

Neustále zaměstnáváme naši mysl a přehlcujeme ji informacemi.

Televizní pořady proudící ze všech myslitelných zařízení.

Hry a skládanky.

Textové zprávy.

A všechny možné nepodstatné věci.

Necháváme se sami hypnotizovat

nekonečným tokem nových obrázků, novými informacemi,

novým způsobem trápení a novým uklidněním smyslů.

V čase tráveném v tichosti vlastního vnímání, nám může naše srdce říct,

že existuje toho více v prožívání života, než je naše současná realita,

že žijeme ve světě hladových duchů,

s nekonečným chtíčem a věčně nespokojených.

Vytvořili jsme datovou smršť,

pohybující se kolem planety, umožňující více myslet,

mít více nápadů, jak opravit svět.

Opravit problémy, které existují právě proto, že je vytvořila naše mysl.

Myšlení vytvořilo celý ten velký bordel, v kterém nyní jsme.

Vedeme války proti nemocem, nepřátelům a problémům.

Paradox je v tom, že když se bráníme, tím více v tom zůstáváme.

Čím více se něčemu bráníte, tím silněji to dostáváte.

Stejně jako při cvičení svalů, čím více je ve skutečnosti posilujete,

tím spíše o ně přijdete.

Takže, jaké máme jiné alternativy myšlení?

Jaké jiné mechanismy může lidstvo využívat k existenci na této planetě?

Východní kultury v minulých stoletích se zaměřovaly na zkoumání

fyzické úrovně za pomocí myšlení a analýzy.

Jiné starobylé kultury vyvíjely stejně sofistikované

technologie pro zkoumání vnitřních prostorů.

Ztratili jsme kontakt s našimi vnitřními světy,

což vytvořilo nerovnováhu na naši planetě.

Moudro starých myslitelů "Poznej sám sebe", bylo nahrazeno

touhou, zažívat vnější svět formy.

Odpověď na otázku "Kdo jsem já?" není jednoduchá věc

popsaná na vaši byznys vizitce.

V Buddhismu nejste obsahem vašeho vědomí.

Nejste jen sbírkou myšlenek a přání.

jelikož za myšlenkami je někdo, kdo je svědkem myšlení.

Imperativ "Poznej sám sebe" je Zenový koán, nezodpověditelná hádanka.

Nakonec se mysl stejně při hledání odpovědi vyčerpá.

Stejně jako pes honící se za svým ocasem, je to pouze identita ega,

která chce najít odpověď a účel této otázky.

Pravda o tom, kdo jsme, nepotřebuje odpověď.

Protože všechny otázky jsou tvořeny egoistickou myslí.

Nejste svojí myslí.

Pravda neleží ve více odpovědích,

ale v méně otázkách.

Jak Joseph Campbell říkal:

"Nevěřím, že lidé hledají samotný smysl života,

spíše hledají zážitek toho být naživu"

Když se Buddhy zeptali: "Co jsi zač?", odpověděl jednoduše,

"Já jsem probuzený."

Co to znamená, být probuzený?

Buddha to neřekl přesně, protože rozkvět

každého života individuálně je jiný.

Ale řekl jednu věc, že je to konec všeho utrpení.

Všechny hlavní náboženské tradice mají své pojmenování

stavu probuzení.

Nebesa,

nirvána

nebo Maksha.

Klidná mysl je vše, co potřebuješ k pochopení přirozeného proudu.

Všechno ostatní se bude dít samo, když je vaše mysl klidná.

V této nehybnosti vnitřní energie probouzejí

a pracují bez podílu vašeho snažení.

Jak říkají taoisté:" chi následuje vědomí."

Být stálým, jeden začne naslouchat moudrosti

rostlin a živočichů.

Tichému šepotu ve snech

a pochopí jemný mechanismus

pomocí, kterého se sny přetvářejí do materiální formy.

V Tao te Ching se tomuto způsobu života říká: "wei wu wei".

- "Dělání v nicnedělání."

Buddha hovořil o "střední cestě" jako o cestě

vedoucí k osvícení.

Aristoteles popisoval Zlatou střední cestu - střed

mezi dvěma extrémy, jako cestu ke kráse.

Ne příliš snažení a ne příliš málo.

Jin a Jang v dokonalé rovnováze.

Védský pojem - Maya nebo iluze,

znamená, že nezískáváme zkušenosti z prostředí samotného,

ale spíše z projekce toho, co vytvářejí myšlenky.

Samozřejmě, že vaše myšlenky vás nechávají získávat zkušenost s vibračním světem

v určitém směru, ale naše vyrovnanost

nemusí být závislá na vnějším ději.

Víra ve vnější svět nezávisle na vnímaném subjektu

je základ pro vědu.

Ale naše smysly nám předávají pouze nepřímé informace.

Náš pojem o tom, že mysl vytváří fyzický svět,

je stále filtrován přes smysly a proto stále neúplný.

Existuje jedno vibrační pole podtrhující všechny smysly.

Lidé mající takzvanou "synestézii"

občas vnímají vibrační pole jinými způsoby.

Mohou vidět zvuky jako barvy nebo jako tvary,

neboť slučují vlastnosti jednoho

smyslu s jinými smysly.

Synestézie sdružuje vjemy dvou nebo více tělesných smyslů.

Čakry a smysly jsou jako hranol

filtrující nepřetržité vibrace.

Všechny věci ve vesmíru jsou vibrace.

Jen rozdílných hodnot a frekvencí.

Oko boha Hóra se skládá z 6 symbolů,

každý z nich reprezentuje jeden ze smyslů.

Stejně jako ve Védském systému,

myšlenka je považována za smysl.

Myšlenky jsou vnímány současně

jako pocity, kterou jsou prožívány tělem.

Vznikají ze stejného vibračního zdroje.

Myšlení je jednoduše nástroj, jeden ze šesti smyslů.

Ale povýšili jsme jej na tak vysokou úroveň,

že sebe identifikujeme vlastním myšlením.

Ten fakt, že neidentifikujeme myšlení jako jeden ze šesti smyslů

je velmi významné. Jsme tak ponoření do svého myšlení, že zkusit si vysvětlovat,

že myšlení je jeden ze šesti smyslů, je jako vyprávět rybě o vodě.

Voda, co je voda?

V Upanišádách je řečeno:

Ne, to co oko může vidět, ale čímž oko může vidět.

Vědět, že je to Brahma věčný (stvořitel vesmíru), a ne to, co tady lidé zbožňují.

Ne, co ucho může slyšet, ale čímž může ucho slyšet.

Vědět, že je to Brahma věčný (stvořitel vesmíru), a ne to, co tady lidé zbožňují.

Ne, co řeč může osvětlit, ale čím řeč může být osvětlena.

Vědět, že je to Brahma věčný (stvořitel vesmíru), a ne to, co tady lidé zbožňují.

Ne, co myslí může myslet, ale čímž může mysl myslet.

Vědět, že je to Brahma věčný (stvořitel vesmíru), a ne to, co tady lidé zbožňují.

V posledním desetiletí byly učiněny velké pokroky

v oblasti výzkumu mozku.

Vědci objevili neuroplasticitu - termín,

který zprostředkovává představu o tom, že se mozek fyzicky zapojuje

souběžně s myšlenkami, které jim právě prochází.

Kanadský psycholog Donald Hebb to dokládá takto:

"Neurony které střílí společně se pojí společně."

nervové buňky se pojí nejvíce dohromady , když člověk má nepřetržitou pozornost

To znamená, že vy

můžete nasměrovat svou přímou zkušenost reality

Doslova, pokud jsou vaše myšlenky plné strachu, úzkosti, úzkosti a negativity,

Tak zvýšíte kombinaci, aby tyto myšlenky stále více a více přibývali.

Pokud nasměrujete myšlenky na ty o lásce, slitování, vděčnosti a radosti

Tak vytvoříte vodič pro opakování těchto zážitků.

Ale co dělat, když nás obklopuje násilí a utrpení?

Není to jako klam nebo skvělý nápad?

Neuroplastika není stejná jako moderní předpoklad, že jste pozitivní

Můžete vytvořit svou realitu tím, že přemýšlíte pozitivně.

To je přesně to, co udělal Buddha

Před 2500 lety.

Vipassana-meditace nebo introspektivní-meditace může být popsána jako sebe-řízená neuroplasticita

Přijmete svou realitu tak jak je - Tak jak skutečně je

Ale zažijete ji na kořenové úrovni senzací

Na vibrační nebo energetické úrovni

Bez předsudku nebo ovlivnění myšlenky

Neustálá pozornost na kořenové úrovni vědomí

Napojení na kompletně jiné vnímání reality je vytvořeno.

Většina z nás si myslí opak.

Nadále přemýšlíme z naší neuronové sítě k vnějšímu světovému rozměru, ale

Naše vnitřní integrita nemusí záviset na vnějších událostech.

Podmínky nemají žádný význam

Jen důležitost mého vědomí má význam

Meditace v sanskrtu znamená spasení či volnost z měření nebo zařazování

Bez všech srovnání.

Volný ze všech dobrách (nadcházející situace)

Nesnažíte se stát ničím jiným.

Jste spokojeni v tom, co jste, v tom co JE.

Chcete-li povznést se nad utrpení fyzické reality,

je nutné ji plně přijmout,

souhlasit s ní;

v důsledku toho se to stává něčím uvnitř vás,

a ne jste něčím uvnitř.

Jak může člověk takhle žít

Že vědomí nemá konflikt s jeho obsahem?

Jak může člověk odstranit drobné ambice ze srdce?

Musí existovat úplná revoluce ve vědomí.

Základní konverze z vnějšího světa na vnitřní světovou orientaci.

Není to revoluce přinesená touhou nebo pouhou snahou.

Spíše je to možné se vzdáním.

Skutečné přijetí reality tak jak Je. ("Jen ze srdce, se můžeš dotknout nebe." - Rumi)

Obraz Kristova otevřeného srdce vyjadřuje tuto myšlenku intenzivně

Jeden se musí otevřít vší bolesti.

Jeden musí přijmout vše.
Pokud má zůstat otevřen pro evoluční zdroj.

To neznamená, že se stanete masochistou

Nehledáte bolest.

Ale když bolest přijde, což přijde,

Jednoduše přijmete realitu tak jak je.

Namisto touhy pro jinou realitu.

Havajci mají starou víru, že jen

Pouze srdcem můžeme najít pravdu.

Srdce má svou vlastní inteligenci tak jako mozek.

Egypťané věří, že srdce ne mozek,

je Lidským zdrojem moudrosti.

Srdce je považováno za střed duše,

a osobnosti.

Bylo to skrze srdce, kde božské promluvilo.

Dává starověkým Egypťanům vědění o pravé cestě.

Tento papyrus popisuje vážení srdce

Bylo považováno jako dobré jít do posmrtného života

s lehkým srdcem.

Znamenalo to, že jste žili dobře.

Jedna vesmírná nebo archetypická etapa

Kterou lidé zažijí v procesu probuzení centra srdce

Je zkušenost jednoho vlastní energie jako energie vesmíru.

Když sám sobě dovolíš cítit tuto lásku

Být tato láska.

Když spojíš svůj vnitřní svět s vnějším světem

Poté vše je Jeden.

Jak jeden zažije muziku sfér?

Jak se srdce otevře?

Sri Ramana Maharshi řekl:

Bůh sídlí v tobě, jako ty.

A ty nemusíš dělat nic, k tomu

Bůh realizován nebo sebe realizován

Je to už dávno tvůj pravý a přirozený stav.

Jen zahoď vše hledání

Otoč svou pozornost dovnitř.

A obětuj svou mysl sám sobě.

Zářící v srdci tvého bytí

Aby toto byla tvá žijící zkušenost

Sebe zkoumání je jedna přímá cesta.

Když medituješ a sleduješ zenzace uvnitř

Tvou vnitřní živost.

Vlastně sleduješ změnu.

Tato síla změny je příchod a odchod energie když mění formu

Stupeň, do kterého se osoba osvítila či stala živá

Je stupeň do kterého jeden získal schopnost

Adaptovat se každému momentu.

Nebo transmutovat neustálé se měnící proud

okolností, bolesti a potěšení do blaha.

Leo Tolstoy, autor Války a Míru

řekl:

Každý myslí o změnění světa,

ale nikdo nemyslí o změnění ho nebo jí.

Darwin řekl že nejdůležitější charakteristika pro

Pro přežití druhu není síla nebo inteligence

Ale adaptabilita změně.

Jeden se musí adaptovat adaptování

Toto je Buddhistické učení Annica

Vše přichází a odchází pryč

mění , neustále mění.

Utrpění existuje jen proto, že jsme se přichytili na určitou formu.

Když se připojíš ke sledující části sebe

s porozuměním Annica, blaho přichází v srdci.

Svatí mudrci a jogíni skrze historii popsali jedno posvátné spojení v srdci

Jestli je to psaní Svatého Jona ze kříže

Rumiho básně

Nebo tantrické učení Indie

Všechny tyto učení se snaží vysvětli jemnou záhadu srdce

V srdci je spojení Shiva a Shakti

Mužská penetrace do spirály života.

A ženské vzdání ke změně.

sledování

A nekonečné přijetí všeho, co je.

K tomu otevřít své srdce

se musíš otevřít změně

žít ve zdánlivě měnícím se světě

tanči s ním

zapojit se sním

žít plně

milovat plně

Ale přesto věz, že je to nestálé

A ultimátně se všechny formy mění a mizí

Blaho je energie, která odpovídá stálosti

Přichází z vyprázdnění vědomí od všeho obsahu

Obsah této energie blaha narozené ze stálosti je vědomí

Nové vědomí srdce

Vědomí, které je připojené ke Všemu co Je.