< Return to Video

The Metamorphosis Audiobook by Franz Kafka

  • 0:01 - 0:10
    Kapitola I.
  • 0:10 - 0:17
    Jednoho rána, jak Gregor Samsa se probouzí z úzkosti snů, zjistil, že ve
  • 0:17 - 0:23
    Nocleh byl změněn na monstrózní hnusný bug.
  • 0:23 - 0:30
    Ležel na svém brnění, těžko se a viděl, jak on zvedl hlavu trochu, jeho hnědé,
  • 0:30 - 0:37
    vyklenuté břicho rozděleno do tuhého luk-jako sekce.
  • 0:37 - 0:43
    Z této výšky deku, jen asi připraven vypadne úplně, jen stěží
  • 0:43 - 0:46
    zůstat na svém místě.
  • 0:46 - 0:51
    Jeho četné nohy, žalostně tenké ve srovnání se zbytkem jeho
  • 0:51 - 0:55
    obvodu, bezmocně míhaly před očima.
  • 0:55 - 1:00
    "Co se stalo mně," pomyslel si.
  • 1:00 - 1:06
    Nebyl to sen. Jeho pokoj, prostor k lidské bytosti,
  • 1:06 - 1:12
    jen trochu příliš malý, ležel klidně mezi čtyřmi stěnami známé.
  • 1:12 - 1:17
    Nad stolem, na kterém se rozšířil sbírku rozbalené zboží vzorku tkaniny
  • 1:17 - 1:23
    OUT - Samsa byl obchodní cestující - visel obraz, který on měl vystřihnout z
  • 1:23 - 1:29
    ilustrovaný časopis před malou chvílí, a zasazen do velmi zlacený rám.
  • 1:29 - 1:35
    To byl obraz ženy s kožešinovou čepicí a kožešiny boa.
  • 1:35 - 1:41
    Seděla vzpřímeně tam zvedat směrem k divákovi pevné kůže rukávník
  • 1:41 - 1:44
    , do které celý svůj předloktí zmizel.
  • 1:44 - 1:49
    Gregor pohled, pak se otočil k oknu.
  • 1:49 - 1:54
    Ponuré počasí - dešťové kapky padaly slyšitelně dole na kov okna
  • 1:54 - 1:57
    lišta - ho zcela melancholie.
  • 1:57 - 2:03
    "Proč pořád spí na chvilku zapomenout na všechno, a to
  • 2:03 - 2:05
    hloupost, "pomyslel si.
  • 2:05 - 2:12
    Ale to bylo zcela nepraktické, protože byl zvyklý spát na pravém boku, a
  • 2:12 - 2:17
    v jeho současném stavu se nemohl sám dostat do této pozice.
  • 2:17 - 2:22
    Bez ohledu na to, jak moc se vrhl na jeho pravé straně, on vždy vrátit znovu na
  • 2:22 - 2:24
    zády.
  • 2:24 - 2:29
    Musel to zkoušel stokrát, zavřel oči, aby nemusel
  • 2:29 - 2:35
    vidět kroutit nohy, a nechal pouze tehdy, když se začal cítit lehké, tupá bolest v
  • 2:35 - 2:38
    jeho strana, která nikdy nepoznala.
  • 2:38 - 2:45
    "Bože," pomyslel si: "To je náročná práce, kterou jsem si zvolil!
  • 2:45 - 2:48
    Den za dnem, na silnici.
  • 2:48 - 2:54
    Zdůrazňuje, že prodeje jsou mnohem větší, než k práci probíhající v ústředí, a
  • 2:54 - 2:58
    Kromě toho, že jsem se vyrovnat s problémy, cestování, starosti
  • 2:58 - 3:02
    o vlakové spoje, nepravidelné špatný
  • 3:02 - 3:08
    potravin, dočasných zaměstnanců a stále se měnící vztahy mezi lidmi, které nikdy před
  • 3:08 - 3:13
    srdce. K čertu s tím vším! "
  • 3:13 - 3:17
    Cítil, jak lehké svědění v horní části břicha.
  • 3:17 - 3:23
    Pomalu se zvedl na zádech, blíž k posteli, místo aby se mohl zvednout
  • 3:23 - 3:28
    hlava snadněji našel svědící část, která byla zcela pokryté drobnými bílými
  • 3:28 - 3:36
    míst - nevěděl, co si o nich a chtěl cítit místo s nohou.
  • 3:36 - 3:42
    Ale on to okamžitě odvolal, pro kontakt se cítil jako studená sprcha v celé
  • 3:42 - 3:43
    ho.
  • 3:43 - 3:46
    Ten sklouzl zpět do své dřívější polohy.
  • 3:46 - 3:53
    "To ranní vstávání," pomyslel si, "je člověk dost hloupé.
  • 3:53 - 3:55
    Člověk musí mít spánku.
  • 3:55 - 4:01
    Ostatní obchodní cestující žít jako harém žen.
  • 4:01 - 4:05
    Například, když jsem se vrátil do hospody v průběhu dopoledne psát
  • 4:05 - 4:10
    v nezbytném objednávky, tito pánové jsou jen sedět na snídani.
  • 4:10 - 4:16
    Pokud bych měl zkusit, že se svým nadřízeným, byl bych hodil na místě.
  • 4:16 - 4:20
    Ale kdo ví, jestli to nemusí být opravdu dobré pro mě?
  • 4:20 - 4:25
    Kdybych neměl držet zpátky kvůli mých rodičů, tak bych přestal už dávno.
  • 4:25 - 4:30
    Já bych šel za šéfem a řekla mu, co si myslím, z hloubi
  • 4:30 - 4:31
    srdce.
  • 4:31 - 4:36
    On by jsem začal hned stolu! Jak je to divné sedět u stolu a to
  • 4:36 - 4:41
    Diskuse se zaměstnanci z cesty tam.
  • 4:41 - 4:47
    Šéf má potíže slyšet, tak zaměstnanec má posílit docela blízko k němu.
  • 4:47 - 4:50
    Mimochodem, jsem úplně nevzdali naděje, že ještě.
  • 4:50 - 4:56
    Jednou jsem se dali dohromady peníze na splacení dluhu mých rodičů k němu - to by měly brát
  • 4:56 - 5:01
    dalších pět nebo šest roků - budu si to pro jistotu.
  • 5:01 - 5:03
    Pak budu dělat velký zlom.
  • 5:03 - 5:11
    V každém případě, teď jsem se vstát. Můj vlak odjíždí v pět hodin. "
  • 5:11 - 5:16
    Podíval se na budík tikaly v prádelníku.
  • 5:16 - 5:18
    "Dobrý Bože!" Pomyslel si.
  • 5:18 - 5:22
    To bylo 06:30, a ruce šli klidně dál.
  • 5:22 - 5:28
    To bylo za půl hodiny už skoro tři čtvrtě na.
  • 5:28 - 5:31
    Mohl alarm nepodařilo prsten?
  • 5:31 - 5:35
    Jeden z postele viděla, že to bylo správně nastaveno pro čtyři hodiny.
  • 5:35 - 5:40
    Určitě to mělo příčce. Ano, ale to bylo možné spát
  • 5:40 - 5:44
    že hluk, který se nábytku chvění?
  • 5:44 - 5:51
    Nyní je to pravda, že bych nespal klidně, ale zřejmě spal všechny hlouběji.
  • 5:51 - 5:56
    Přesto by to, co dělat? Příští vlak odjel v sedm hodin.
  • 5:56 - 6:00
    Chytit, že jeden by musel jít v šíleném spěchu.
  • 6:00 - 6:05
    Odběrné nebyl zatím sbalil, a to opravdu nijak zvlášť
  • 6:05 - 6:07
    svěží a aktivní.
  • 6:07 - 6:13
    A i když chytil vlak, nebylo vyhnout nafukovací s šéfem,
  • 6:13 - 6:17
    proto, že firmy poslíček by to čekal pět hodin vlakem a
  • 6:17 - 6:20
    hlášeny zprávy o jeho nepřítomnosti dávno.
  • 6:20 - 6:25
    Byl šéfa minion, bez páteře a inteligence.
  • 6:25 - 6:29
    Nuže, co když hlásil, že je nemocná?
  • 6:29 - 6:35
    Ale to by bylo velmi trapné a podezřelé, protože během jeho pět
  • 6:35 - 6:40
    služby let Gregor nebyl nemocný ani jednou.
  • 6:40 - 6:44
    Šéf by určitě přišel s lékařem od zdravotní pojišťovny
  • 6:44 - 6:50
    a vytknout by se jeho rodiče pro své líné syna a zarazil všechny námitky
  • 6:50 - 6:54
    Pojištění lékaře komentáře, pro něj
  • 6:54 - 7:00
    každý byl úplně zdravý, ale opravdu líní pracovat.
  • 7:00 - 7:05
    A kromě toho, že lékaři v tomto případě úplně špatně?
  • 7:05 - 7:11
    Kromě opravdu nadměrnou ospalost po dlouhém spánku, Gregor ve skutečnosti cítil
  • 7:11 - 7:16
    docela dobře a dokonce měl opravdu silnou chuť k jídlu.
  • 7:16 - 7:22
    Jak si myslel to vše přes v největším spěchu, aniž by byl schopný dělat
  • 7:22 - 7:27
    rozhodnutí vstát z postele - budík se ukazuje právě tři čtvrtě na
  • 7:27 - 7:33
    Seven - byl opatrný zaklepání na dveře v hlavách postele.
  • 7:33 - 7:39
    "Gregor," ozval hlas - to byla jeho matka - "je to 06:45.
  • 7:39 - 7:42
    Ty nechceš být na cestě? "
  • 7:42 - 7:48
    Tichý hlas! Gregor byl překvapen, když uslyšel jeho hlas
  • 7:48 - 7:49
    odpovědi.
  • 7:49 - 7:56
    To bylo jasně a zřetelně své dřívější hlas, ale to bylo smíšené, jako by
  • 7:56 - 8:02
    zezdola, nezadržitelně bolestivé skřípání, který opustil slova pozitivně
  • 8:02 - 8:06
    zřetelný pouze v první chvíli a
  • 8:06 - 8:12
    zkreslení je v dozvuku, takže člověk nevěděl, pokud slyšel
  • 8:12 - 8:13
    správně.
  • 8:13 - 8:18
    Gregor chtěl odpovědět v detailu a vše vysvětlit, ale v těchto
  • 8:18 - 8:24
    okolností se omezil sebe k tvrzení: "Ano, ano, děkuji vám matka.
  • 8:24 - 8:28
    Začínám se hned. "
  • 8:28 - 8:33
    Protože dřevěných dveří změnu v hlase Gregor je ve skutečnosti nebylo patrné
  • 8:33 - 8:40
    mimo, a tak jeho matka uklidnila s tímto vysvětlením a míchal off.
  • 8:40 - 8:44
    Nicméně, v důsledku krátkého rozhovoru, ostatní členy rodiny
  • 8:44 - 8:50
    si uvědomil, že se Gregor nečekaně ještě doma, a už jeho otec
  • 8:50 - 8:55
    klepe na dveře, na jedné straně, ale slabě pěstí.
  • 8:55 - 8:59
    "Gregor, Gregor," zavolal, "co se děje?"
  • 8:59 - 9:04
    A po krátké době, ač ho nutil, opět v hlubším hlasem: "Gregor!"
  • 9:04 - 9:08
    Gregor! "Na druhé straně dveří, nicméně, jeho sestra
  • 9:08 - 9:09
    zaklepal na lehkou váhu.
  • 9:09 - 9:11
    "Gregor? Jsi v pořádku?
  • 9:11 - 9:18
    Potřebujete něco? "Gregor nařídil odpovědi v obou směrech,
  • 9:18 - 9:20
    "Budu připraven ihned."
  • 9:20 - 9:27
    On dělal úsilí s nejpečlivější artikulaci a vložením dlouhými přestávkami
  • 9:27 - 9:34
    mezi jednotlivými slovy odstranit vše, co pozoruhodného z jeho hlasu.
  • 9:34 - 9:37
    Jeho otec se obrátil zpět ke své snídani.
  • 9:37 - 9:44
    Nicméně, sestra zašeptala: "Gregor, otevřete dveře - Prosím tě."
  • 9:44 - 9:49
    Gregor neměl v úmyslu otevřít dveře, ale gratuloval sám na své
  • 9:49 - 9:56
    opatření, získané z cest, zamykání všech dveří v noci, a to i na
  • 9:56 - 9:57
    domů.
  • 9:57 - 10:04
    Nejprve chtěl postavit klidně a nerušeně, oblékni se, především se
  • 10:04 - 10:12
    Snídaně, a teprve potom zváží další opatření, pro - všiml si to jasně - podle
  • 10:12 - 10:18
    přemýšlet, co se v posteli, že by dosáhnout přiměřené závěru.
  • 10:18 - 10:24
    Vzpomněl si, že už často cítil lehkou bolest nebo jiné v posteli, možná
  • 10:24 - 10:29
    výsledek trapné vleže, která se později ukázala jako čistě
  • 10:29 - 10:32
    imaginární, když vstal, a on byl
  • 10:32 - 10:36
    dočkat, až uvidíte, jak jeho současné představy by se postupně rozptýlí.
  • 10:36 - 10:43
    To, že změny v jeho hlase nebylo nic jiného než počátek skutečného chlad,
  • 10:43 - 10:48
    nemoci z povolání, obchodních cestujících, z toho neměl
  • 10:48 - 10:51
    nejmenších pochyb.
  • 10:51 - 10:54
    Bylo to velmi snadné hodit stranou deku.
  • 10:54 - 11:00
    Potřeboval jen tlačit sebe nahoru trochu, a bylo samo o sobě.
  • 11:00 - 11:06
    Ale i nadále je obtížné, zejména proto, že byl tak neobyčejně široká.
  • 11:06 - 11:11
    On potřeboval paže a ruce, aby se zasadila se ve vzpřímené poloze.
  • 11:11 - 11:18
    Namísto nich však měl jen mnoho malých končetin, které se neustále pohybují
  • 11:18 - 11:25
    s různými pohyby a který navíc nebyl schopen kontrolovat.
  • 11:25 - 11:32
    Pokud by chtěl ohnout jeden z nich, pak to bylo první rozšíření sebe, a když
  • 11:32 - 11:38
    Nakonec se podařilo to, co chtěl tímto končetin, do té doby všechny ostatní,
  • 11:38 - 11:44
    jako by odešel zadarmo, se pohyboval v příliš bolestivé vzrušení.
  • 11:44 - 11:51
    "Ale nesmím zůstat v posteli zbytečně," řekl Gregor sám k sobě.
  • 11:51 - 12:00
    Nejprve se chtěl dostat z postele, s dolní část těla, ale nižší
  • 12:00 - 12:05
    část - které, mimochodem, on se ještě podíval, a které také nemůže
  • 12:05 - 12:09
    Obrázek jasně - ukázala jako příliš obtížné se pohybovat.
  • 12:09 - 12:15
    Pokus šel tak pomalu.
  • 12:15 - 12:20
    Když poté, co se téměř šílený, nakonec se vrhl vpřed se všemi jeho
  • 12:20 - 12:27
    síly a bez přemýšlení, on si vybral jeho vedením špatně, a on se udeřil do dolní
  • 12:27 - 12:29
    sloupku těžké.
  • 12:29 - 12:35
    Násilné bolest, kterou cítil, ukázal mu, že spodní část jeho těla byla na
  • 12:35 - 12:37
    moment pravděpodobně nejcitlivější.
  • 12:37 - 12:44
    A tak se snažil dostat jeho horní část těla z postele první a otočil hlavu pečlivě
  • 12:44 - 12:47
    směrem k okraji postele.
  • 12:47 - 12:53
    Podařilo se mu to snadno, a to i přes své šířce a váze svého těla hmotu
  • 12:53 - 12:58
    Poslední pomalu následoval otáčení hlavou.
  • 12:58 - 13:04
    Ale když konečně zvedl hlavu mimo postel pod širým nebem, se stal úzkosti
  • 13:04 - 13:08
    o kupředu další tímto způsobem, protože kdyby se nechal
  • 13:08 - 13:11
    nakonec k pádu do tohoto procesu
  • 13:11 - 13:15
    by se zázrak, aby se zabránilo jeho hlavu od zranění.
  • 13:15 - 13:20
    A za každou cenu, že se nesmí ztratit vědomí právě teď.
  • 13:20 - 13:24
    Raději zůstat v posteli.
  • 13:24 - 13:31
    Nicméně, po podobném úsilí, zatímco on ležel opět s povzdechem jako dříve, a
  • 13:31 - 13:38
    ještě jednou viděl svou malou končetiny bojovat mezi sebou, pokud se něco horší než dříve,
  • 13:38 - 13:41
    a neviděl žádnou šanci uložení klid
  • 13:41 - 13:46
    a pořádku na libovolný pohyb, opakoval si znovu, že nemůže
  • 13:46 - 13:52
    možná zůstat v posteli a že to může být nejrozumnější věc obětovat
  • 13:52 - 13:55
    Pokud vše, co tam byl sebemenší
  • 13:55 - 13:58
    naději na získání sám z postele v procesu.
  • 13:58 - 14:05
    Ve stejné době, nicméně, on nezapomněl připomenout si čas od času
  • 14:05 - 14:12
    k tomu, že klid - opravdu nejklidnější - úvahy by mohly být lepší, než většina
  • 14:12 - 14:13
    zmatený rozhodnutí.
  • 14:13 - 14:22
    V takových okamžicích, režíroval jeho pohled tak přesně, jak mohl k oknu,
  • 14:22 - 14:27
    ale bohužel tam bylo málo jistý fandit, aby se měl z pohledu na
  • 14:27 - 14:32
    ranní mlha, která zakrývala i na druhé straně úzké ulice.
  • 14:32 - 14:40
    "Je to už sedm hodin," řekl si nejpozději stahování zabezpečovacího
  • 14:40 - 14:46
    hodin, "už sedm hodin, a přesto jako mlha."
  • 14:46 - 14:52
    A za chvíli už ležel tiše se slabým dýcháním, jako by snad
  • 14:52 - 14:58
    čeká na normální a přirozené podmínky k re-objevit z celého klidu.
  • 14:58 - 15:05
    Ale pak si řekl: "Před tím, než udeří 7:15, bez ohledu na
  • 15:05 - 15:09
    stane, musí být zcela z postele.
  • 15:09 - 15:14
    Kromě toho pak někdo z úřadu přijde se žádostí o mě, protože
  • 15:14 - 15:18
    Úřad bude otevřený před sedmou hodinou. "
  • 15:18 - 15:24
    A pak se snažili hrát rock celé jeho délce těla z postele
  • 15:24 - 15:26
    rovnoměrném pohybu.
  • 15:26 - 15:31
    Kdyby se nechal pád z postele tak, hlavu, která v průběhu roku
  • 15:31 - 15:38
    Na podzim měl v úmyslu zvednout prudce, pravděpodobně zůstane nezraněn.
  • 15:38 - 15:44
    Zády se zdálo být tvrdý, nic by se opravdu stát, že v důsledku
  • 15:44 - 15:45
    podzim.
  • 15:45 - 15:51
    Jeho největší rezervace byla starost o hluk, který na podzim musí vytvořit
  • 15:51 - 15:58
    a které pravděpodobně by vzbudil, ne-li strach, tak alespoň zájem na druhé straně
  • 15:58 - 16:00
    straně všechny dveře.
  • 16:00 - 16:04
    Nicméně, to mělo být zkoušen.
  • 16:04 - 16:09
    Jak Gregor byl v procesu zvedání se polovina z postele - nová metoda
  • 16:09 - 16:16
    více hra než snaha, kterou potřeboval jen rock s konstantní rytmus - to
  • 16:16 - 16:22
    Napadlo ho, jak jednoduché to všechno by bylo, kdyby někdo měl přijít k jeho pomoci.
  • 16:22 - 16:27
    Dva silné lidi - si vzpomněl na svého otce a služka - by bylo dost
  • 16:27 - 16:29
    dostačující.
  • 16:29 - 16:34
    Měly by stačilo posunout své ruce pod jeho klenutý hřbet dostat ho ven
  • 16:34 - 16:40
    postelí, ohýbat dolů s nákladem, a pak se pouze trpělivost a péči, které
  • 16:40 - 16:44
    dokončil flip na podlahu, kde
  • 16:44 - 16:49
    jeho maličký nohy pak, doufal, získat účel.
  • 16:49 - 16:55
    A teď, nehledě na skutečnost, že dveře byly zamčené, by se skutečně volat
  • 16:55 - 16:57
    o pomoc?
  • 16:57 - 17:05
    Přes všechny své úzkosti, nemohl potlačit úsměv na této myšlence.
  • 17:05 - 17:10
    On už dostal do bodu, kdy tím, houpací silněji, trval na své
  • 17:10 - 17:16
    rovnováze s problémy, a brzy se bude muset nakonec rozhodnout, ve
  • 17:16 - 17:19
    pět minut, že by bylo 07:15.
  • 17:19 - 17:23
    Pak tam byl prsten u dveří bytu.
  • 17:23 - 17:28
    "To je někdo z úřadu," řekl si a málem ztuhl, zatímco jeho
  • 17:28 - 17:32
    malé končetiny jen tančili kolem všech rychleji.
  • 17:32 - 17:35
    Na chvíli všechno, co zůstalo i nadále.
  • 17:35 - 17:41
    "Nejedná se o otevření," řekl Gregor sám k sobě, zmítá v nějaké absurdní naděje.
  • 17:41 - 17:50
    Ale samozřejmě pak, jako obvykle, služka s ní pevně dezénu šel ke dveřím
  • 17:50 - 17:51
    a otevřel ji.
  • 17:51 - 17:57
    Gregor potřebuje slyšet jen první slovo návštěvníka pozdrav rozpoznat
  • 17:57 - 18:00
    hned, kdo to byl, manažer sám.
  • 18:00 - 18:07
    Proč byl Gregor jediný odsouzený k práci v podniku, kde při sebemenším
  • 18:07 - 18:13
    zanikne, někdo okamžitě přitahuje největší podezření?
  • 18:13 - 18:18
    Byli všichni pracovníci pak společně všichni do jednoho, darebáků?
  • 18:18 - 18:24
    Mezi nimi byl, že pak už opravdu oddaný člověk, který, pokud se mu nepodařilo využít jen
  • 18:24 - 18:29
    pár hodin dopoledne pro kancelářskou práci, by se stala abnormální od bolestí
  • 18:29 - 18:34
    svědomí a opravdu se v žádném státě, aby se z postele?
  • 18:34 - 18:39
    Bylo to opravdu není tolik, aby učeň vznášet dotazy, pokud
  • 18:39 - 18:41
    výslechu byl dokonce nutná?
  • 18:41 - 18:47
    Musí jednatel sám přijít, a v tomto procesu musí být prokázáno,
  • 18:47 - 18:52
    Celá nevinnou rodinu, že vyšetřování tohoto podezřelého
  • 18:52 - 18:57
    okolností by mohla být svěřena pouze na inteligenci manažera?
  • 18:57 - 19:03
    A spíše jako důsledek excitovaného stavu, ve kterém tento nápad dal Gregor, než je
  • 19:03 - 19:11
    V důsledku vlastního rozhodnutí, obrátil se se vší silou z postele.
  • 19:11 - 19:15
    Ozvalo se hlasité bouchnutí, ale ne skutečnou havárii.
  • 19:15 - 19:21
    Pokles byl zaujatý poněkud koberec, a navíc jeho zády více
  • 19:21 - 19:25
    elastické, než si mysleli Gregor.
  • 19:25 - 19:30
    Z tohoto důvodu nudné hluk nebyl tak nápadný.
  • 19:30 - 19:35
    Ale on neměl držel hlavu s dostatečnou péčí a že trefil.
  • 19:35 - 19:42
    Otočil hlavu, podráždění a bolesti, a otřel ji na koberec.
  • 19:42 - 19:48
    "Něco tam padl," řekl manažer v další místnosti vlevo.
  • 19:48 - 19:53
    Gregor se snažil představit sám sebe, zda něco podobného, co se děje
  • 19:53 - 19:57
    ho dnes mohl také náhodou v určitém okamžiku na manažera.
  • 19:57 - 20:02
    Alespoň jeden musel připustit možnost takovou věc.
  • 20:02 - 20:08
    Nicméně, jako by dát hrubý odpověď na tuto otázku, manažer teď, s
  • 20:08 - 20:15
    Squeak jeho vyleštěné boty, udělal pár kroků stanovené v další místnosti.
  • 20:15 - 20:19
    Ze sousední místnosti vpravo sestra šeptá informovat Gregor:
  • 20:19 - 20:26
    "Gregor, manažer je tady." "Já vím," řekl Gregor sám k sobě.
  • 20:26 - 20:32
    Ale on se neodvážil, aby jeho hlas dost nahlas, aby jeho sestra mohla slyšet.
  • 20:32 - 20:37
    "Gregor", jeho otec dnes řekl, ze sousední místnosti vlevo, "řekl pan Ředitel
  • 20:37 - 20:42
    přišel a ptá, proč jste odešel na začátku vlaku.
  • 20:42 - 20:45
    Nevíme, co bychom měli říct.
  • 20:45 - 20:49
    Kromě toho, že chce s vámi mluvit osobně.
  • 20:49 - 20:53
    Takže prosím, otevřete dveře. Bude stačit, aby odpustil ten bordel
  • 20:53 - 20:56
    ve svém pokoji. "
  • 20:56 - 21:00
    Ve středu toho všeho, manažer zavolal v přátelské atmosféře, "Good
  • 21:00 - 21:01
    ráno, pane Samsa. "
  • 21:01 - 21:08
    "Není dobře," řekla jeho matka, aby správci, zatímco jeho otec byl ještě mluví
  • 21:08 - 21:12
    u dveří, "není dobře, věřte mi, že pan ředitel.
  • 21:12 - 21:15
    Jak by jinak Gregor slečna ve vlaku?
  • 21:15 - 21:19
    Mladý muž nemá nic v hlavě, kromě podnikání.
  • 21:19 - 21:23
    Je mi skoro naštvaný, že nikdy nevyjde v noci.
  • 21:23 - 21:28
    Právě teď se to už ve městě osm dní, ale on byl doma každý večer.
  • 21:28 - 21:35
    Sedí tu s námi u stolu a čte noviny tiše nebo studie jeho cestovní
  • 21:35 - 21:37
    plány.
  • 21:37 - 21:40
    Je to docela kurzu pro něj práce se s vyřezávaná ozdoba.
  • 21:40 - 21:46
    Například, když vystřižené malém rámečku v průběhu dvou nebo tří večerů.
  • 21:46 - 21:49
    To byste se divit, jak pěkně to je.
  • 21:49 - 21:53
    Je to visí přímo v místnosti. Uvidíte, že hned, jakmile
  • 21:53 - 21:57
    Gregor otevře dveře. Každopádně jsem rád, že jste tady, pane
  • 21:57 - 21:58
    Manager.
  • 21:58 - 22:02
    Sami bychom se nikdy Gregor otevřít dveře.
  • 22:02 - 22:07
    On je tak tvrdohlavý, a určitě to není dobře, ačkoli on popíral, že tato
  • 22:07 - 22:09
    ráno. "
  • 22:09 - 22:17
    "Jdu hned," řekl Gregor pomalu a rozvážně a nehýbal se, aby nebyla
  • 22:17 - 22:20
    ztratit jedno slovo z rozhovoru.
  • 22:20 - 22:26
    "Má drahá paní, mohu to vysvětlit na sebe jiným způsobem," řekl manažer;
  • 22:26 - 22:28
    "Doufám, že to není nic vážného.
  • 22:28 - 22:34
    Na druhou stranu musím také říci, že podnikatelé, naštěstí, nebo naneštěstí,
  • 22:34 - 22:41
    Nicméně se podíváme na to, velmi často jednoduše překonat mírné indispozici pro
  • 22:41 - 22:43
    z obchodních důvodů. "
  • 22:43 - 22:48
    "Tak si pan ředitel přijít za tebou teď?" Zeptal svého otce a netrpělivě
  • 22:48 - 22:53
    zaklepal opět na dveře. "Ne," řekl Gregor.
  • 22:53 - 22:58
    V sousední místnosti vlevo bolestné ticho sestoupil.
  • 22:58 - 23:05
    V sousední místnosti vpravo sestra začala vzlykat.
  • 23:05 - 23:09
    Jak to, že jeho sestra jdou s ostatními?
  • 23:09 - 23:13
    Nejspíš právě vstal z postele, a dokonce ani začal se oblékat
  • 23:13 - 23:16
    dosud. Tak proč se pláče?
  • 23:16 - 23:21
    Vzhledem k tomu, že nedostal a byl nenechat manažera v, protože byl v roce
  • 23:21 - 23:27
    nebezpečí, že ztratí své postavení, a protože pak jeho šéf by jezevce jeho rodiče kdysi
  • 23:27 - 23:29
    opět se starými požadavky?
  • 23:29 - 23:34
    To byly asi zbytečné starosti právě teď.
  • 23:34 - 23:39
    Gregor byl ještě tady a nemyslel vůbec na svou rodinu opustil.
  • 23:39 - 23:46
    V tuto chvíli ležel tady na koberci a nikdo, kdo by věděl o jeho
  • 23:46 - 23:50
    stavu by to vážně požadoval, aby nechal manažer dovnitř
  • 23:50 - 23:56
    Ale Gregor nebude náhodně propuštěn správnou cestou, protože tato malá
  • 23:56 - 24:03
    nezdvořilost, za kterou by se najít jednoduché a vhodné omluvit později.
  • 24:03 - 24:08
    Zdálo se, že se Gregor, že by to mohlo být mnohem rozumnější nechat ho v klidu
  • 24:08 - 24:13
    v okamžiku, místo toho, rušivé ho pláč a rozhovor.
  • 24:13 - 24:19
    Ale bylo to velmi nejistotu, která vyděsila ostatní a omlouval jejich
  • 24:19 - 24:24
    chování. "Pan Samsa, "manažer je nyní křičí,
  • 24:24 - 24:27
    jeho zvýšeným hlasem, "co se děje?
  • 24:27 - 24:34
    Nacházíte se zabarikádování se ve svém pokoji, odpovědět jen ano a ne, dělají
  • 24:34 - 24:40
    vážné a zbytečné problémy za své rodiče, a zanedbávat (Zmiňuji se o tom
  • 24:40 - 24:46
    pouze okrajově) své obchodní povinnosti skutečně neslýchané způsobem.
  • 24:46 - 24:51
    Mluvím tady ve jménu svých rodičů a svého zaměstnavatele, a já jsem
  • 24:51 - 24:58
    žádá si se vší vážností o okamžité a jasné vysvětlení.
  • 24:58 - 24:59
    Jsem ohromen.
  • 24:59 - 25:04
    Jsem ohromen. Myslela jsem, že jsi v klidu, přiměřené
  • 25:04 - 25:10
    osoby, a teď se objeví náhle, že chce začít pochodovat kolem podivné nálady.
  • 25:10 - 25:18
    Šéf mi naznačil dříve, dodnes možné vysvětlení pro své
  • 25:18 - 25:22
    zanedbávání - se týká shromažďování peněžních prostředků svěřených vám před chvílí -
  • 25:22 - 25:26
    ale ve skutečnosti jsem skoro dal mu své slovo
  • 25:26 - 25:30
    čest, že toto vysvětlení nebylo správné.
  • 25:30 - 25:36
    Nicméně, teď vidím zde své nepředstavitelné prasečí hlavy, a já jsem totálně ztráty
  • 25:36 - 25:39
    touhu mluvit za vás v nejmenším.
  • 25:39 - 25:44
    A vaše pozice není vůbec nejbezpečnější.
  • 25:44 - 25:48
    Původně jsem chtěl zmínit, to vše na vás v soukromí, ale protože jste se nechal
  • 25:48 - 25:53
    mi ztrácet čas tady zbytečně, nevím, proč věc by neměla přijít do
  • 25:53 - 25:54
    pozornost svých rodičů.
  • 25:54 - 26:00
    Vaše produktivita byla také velmi nevyhovující nedávno.
  • 26:00 - 26:05
    Samozřejmě, není to na ročním období k provedení mimořádné činnosti, jsme si vědomi
  • 26:05 - 26:12
    , ale roční období pro provádění žádný obchod, není tam žádná taková věc vůbec,
  • 26:12 - 26:15
    Pan Samsa, a něco takového se nesmí nikdy být. "
  • 26:15 - 26:22
    "Ale pan ředitel," volal Gregor, vedle sebe a ve svém rozrušení, zapomínání
  • 26:22 - 26:27
    všechno ostatní, "Já jsem otevřel dveře, okamžitě tuto chvíli.
  • 26:27 - 26:32
    Lehké nevolnosti, závratě kouzlo, zabránil mi vstát.
  • 26:32 - 26:37
    Pořád jsem ležela v posteli právě teď. Ale jsem si docela svěží znovu.
  • 26:37 - 26:40
    Já jsem ve středu dostat z postele.
  • 26:40 - 26:46
    Jen mít trpělivost na chvíli! Věci nejsou tak dobře, jak jsem si myslel.
  • 26:46 - 26:52
    Ale věci jsou v pořádku. Jak náhle To může překonat někdo!
  • 26:52 - 26:54
    Teprve včera večer bylo vše v pořádku.
  • 26:54 - 26:59
    Moji rodiče určitě víte, že. Vlastně teprve včera večer jsem měl
  • 26:59 - 27:00
    malé tušení.
  • 27:00 - 27:06
    Lidé musí vidět, že ve mně. Proč jsem se hlásil, že do kanceláře?
  • 27:06 - 27:10
    Ale lidé stále myslí, že dostane po nemoci, aniž by museli zůstat na
  • 27:10 - 27:12
    domů.
  • 27:12 - 27:15
    Pan ředitel! Ber to s klidem na mé rodiče!
  • 27:15 - 27:20
    Je opravdu žádný důvod pro kritiku, které jste teď dělat proti mně, a
  • 27:20 - 27:23
    opravdu nikdo neřekl mi o tom.
  • 27:23 - 27:28
    Možná jste nečetl poslední zakázky, které jsem dodává.
  • 27:28 - 27:34
    Kromě toho, teď jsem se stanoví na své cestě na osm hodin vlakem, na několik hodin "
  • 27:34 - 27:37
    Zbytek si mě silnější.
  • 27:37 - 27:41
    Pan ředitel, nezůstávají. Já se v kanceláři osobně práva
  • 27:41 - 27:45
    pryč. Mějte prosím dobrotu říci, že a
  • 27:45 - 27:49
    zprostředkovat mé ohledech šéf. "
  • 27:49 - 27:55
    Zatímco Gregor rychle vyhrkl to všechno ven, sotva vědom toho, co říkal, že
  • 27:55 - 28:01
    se pohyboval v blízkosti prádelník bez námahy, pravděpodobně v důsledku
  • 28:01 - 28:03
    praxe on už měl v posteli, a nyní
  • 28:03 - 28:09
    se snažil zvednout se na to. Vlastně, chtěl otevřít dveře.
  • 28:09 - 28:15
    Opravdu chtěl nechat se vidět a mluvit s manažerem.
  • 28:15 - 28:21
    On byl horlivý svědkem toho, co nyní žádá ostatní o něm říkají, že když viděli
  • 28:21 - 28:25
    ho. Pokud by byl překvapený, pak Gregor neměl
  • 28:25 - 28:28
    větší odpovědnost a mohl být klid.
  • 28:28 - 28:35
    Ale jestliže oni přijali klidně všechno, pak by neměla žádný důvod se vzrušovat
  • 28:35 - 28:40
    a pokud se dostal dál, může být skutečně na nádraží asi osm hodin.
  • 28:40 - 28:45
    Zpočátku se svezl párkrát na hladké prádelníku.
  • 28:45 - 28:52
    Ale nakonec si dal sám sebe jako poslední swing a napřímil se.
  • 28:52 - 28:57
    Byl už vůbec vědom bolesti v jeho spodní části těla, bez ohledu na to, jak by mohli
  • 28:57 - 28:59
    Stále Sting.
  • 28:59 - 29:04
    Teď se nechal pád na zadní židli, na jehož okraji se
  • 29:04 - 29:08
    opřel se jeho tenké údy.
  • 29:08 - 29:14
    Tím získal kontrolu nad sebe a mlčel, protože by se
  • 29:14 - 29:15
    slyšet ředitel.
  • 29:15 - 29:21
    "Vy jste rozuměl jediné slovo?" Manažer zeptal rodičů: "Je to hraje
  • 29:21 - 29:23
    blázen s námi? "
  • 29:23 - 29:30
    "Proboha," zvolala matka už v slzách, "možná, že je velmi nemocný a my jsme
  • 29:30 - 29:31
    pěchování ho. Grete!
  • 29:31 - 29:35
    Grete! "Křičela na tom místě.
  • 29:35 - 29:37
    "Matka?" Volala sestra z druhé strany.
  • 29:37 - 29:41
    Oni dělali dorozumět se přes místnost Gregora.
  • 29:41 - 29:44
    "Musíte jít k lékaři hned.
  • 29:44 - 29:46
    Gregor je nemocný. Pospěšte si k lékaři.
  • 29:46 - 29:50
    Už jste slyšeli Gregor mluvit ještě? "
  • 29:50 - 29:56
    "To byl zvířecí hlas," řekl manažer, pozoruhodně tiše ve srovnání
  • 29:56 - 29:59
    na matky pláče. "Anna!
  • 29:59 - 30:03
    Anna! "Křičel otec přes chodbu do kuchyně, tleská rukama,
  • 30:03 - 30:06
    "Přines zámečník hned!"
  • 30:06 - 30:11
    Obě mladé ženy už běží přes sál s svištící sukně - jak
  • 30:11 - 30:15
    měla jeho sestra oblékla tak rychle? - a prudce otevřel dveře
  • 30:15 - 30:17
    bytu.
  • 30:17 - 30:21
    Jeden nemohl slyšet Zavírání vůbec. Pravděpodobně je nechal otevřené, jak je
  • 30:21 - 30:28
    obvyklé v bytě, kde obrovské neštěstí došlo.
  • 30:28 - 30:32
    Nicméně, Gregor se stal mnohem klidnější.
  • 30:32 - 30:37
    No dobře, lidé nerozuměli jeho slovům nic víc, i když se zdálo jasné,
  • 30:37 - 30:43
    stačí mu, jasnější než předtím, snad proto, že jeho uši zvyklí
  • 30:43 - 30:44
    ně.
  • 30:44 - 30:48
    Ale alespoň se lidé domnívali, že to nebylo v pořádku s ním a byli
  • 30:48 - 30:51
    připraven mu pomoci.
  • 30:51 - 30:56
    Důvěru a jistotu, s níž měl první opatření bylo provedeno
  • 30:56 - 30:58
    z něj dobrý pocit.
  • 30:58 - 31:04
    Cítil, že součástí opět v kruhu lidstva a očekával od
  • 31:04 - 31:10
    i lékaře a zámečník, aniž by mezi nimi rozlišovat se skutečnými
  • 31:10 - 31:15
    přesnost, skvělý a překvapující výsledky.
  • 31:15 - 31:20
    S cílem získat co nejjasnější hlas jako možné kritické rozhovoru
  • 31:20 - 31:26
    , která byla hrozící, on kašlal málo, a určitě se problémy, jak toho dosáhnout
  • 31:26 - 31:28
    v opravdu tlumené tak, protože to bylo
  • 31:28 - 31:34
    možné, že i tento zvuk zní jako něco, co se liší od člověka kašle.
  • 31:34 - 31:39
    On už věřit sám rozhodnout, nic víc.
  • 31:39 - 31:42
    Mezitím ve vedlejší místnosti se stalo opravdu klidné.
  • 31:42 - 31:48
    Možná jeho rodiče seděli s manažerem na stůl šeptají, možná
  • 31:48 - 31:52
    Všichni byli opřený o dveře poslechu.
  • 31:52 - 31:58
    Gregor zvedl pomalu ke dveřím, s pomocí křesle, ať
  • 31:58 - 32:05
    jít tam, vrhl se na dveře, držel ve vzpřímené poloze proti -
  • 32:05 - 32:09
    koule z jeho malé končetiny měl trochu lepkavé
  • 32:09 - 32:14
    věci na nich - a opřel se na chvíli z jeho námaze.
  • 32:14 - 32:19
    Pak udělal úsilí otočit klíčem v zámku s jeho ústy.
  • 32:19 - 32:24
    Bohužel se zdálo, že on měl žádný skutečný zuby.
  • 32:24 - 32:27
    Jak tedy byl uchopit klíč?
  • 32:27 - 32:33
    Ale dohnat, že jeho čelisti byl přirozeně velmi silná, s jejichž pomocí se
  • 32:33 - 32:36
    se podařilo získat klíč opravdu dojemné.
  • 32:36 - 32:41
    On si nevšiml, že byl zřejmě způsobili nějaké škody na sobě, na
  • 32:41 - 32:50
    hnědé tekutiny, vyšlo z jeho úst, tekla přes klíč a kapala na podlahu.
  • 32:50 - 32:53
    "Jen si poslechněte na chvíli," řekl manažer ve vedlejším pokoji, "Je to otáčením
  • 32:53 - 32:59
    klíč. "Pro Gregor, který byl velkým povzbuzením.
  • 32:59 - 33:03
    Ale všichni by si zavolal na něj, včetně jeho otce a matku, "Pojď,
  • 33:03 - 33:09
    Gregor, "měli by jste křičeli," dál, pokračujte v práci na zámek. "
  • 33:09 - 33:14
    Představa, že všechny jeho snahy byly následně s napětím, když se trochu
  • 33:14 - 33:19
    zběsile na klíč se vší silou on mohl shromáždit.
  • 33:19 - 33:24
    Jako klíčové ukázalo víc, tančil kolem zámku.
  • 33:24 - 33:29
    Teď se držel ve vzpřímené poloze se pouze ústy, a on se musel držet,
  • 33:29 - 33:36
    tlačítka nebo stiskněte ji znovu celou vahou svého těla, podle potřeby.
  • 33:36 - 33:42
    Poměrně zřetelné cvaknutí zámku, jak to nakonec prasklo opravdu probudil se Gregor.
  • 33:42 - 33:50
    Těžce dýchal si řekl: "Tak jsem nepotřeboval zámečníka," a nastavte jeho
  • 33:50 - 33:55
    hlavou za kliku a otevřete dveře úplně.
  • 33:55 - 34:01
    Vzhledem k tomu musel otevřít dveře tímto způsobem, to bylo už velmi široký otevřený, aniž by
  • 34:01 - 34:04
    mu ale, že opravdu vidět.
  • 34:04 - 34:09
    Nejprve se musel obrátit se pomalu kolem okraje dveří, velmi pečlivě, na
  • 34:09 - 34:14
    Samozřejmě, že pokud nechce, aby pád nemotorně na záda hned u vchodu do
  • 34:14 - 34:16
    pokoj.
  • 34:16 - 34:21
    On byl ještě zaměstnán této obtížné pohybem a neměl čas se věnovat
  • 34:21 - 34:27
    pozornost na něco jiného, když uslyšel manažer zvolat hlasité "Ó!" - to
  • 34:27 - 34:29
    Znělo to jako vítr píská - a teď
  • 34:29 - 34:35
    ho viděl, nejblíže ke dveřím, přitiskl ruku na ústa otevřít a pohybuje se
  • 34:35 - 34:42
    pomalu, jako by neviditelná konstantní silou tlačil ho pryč.
  • 34:42 - 34:47
    Jeho matka - navzdory přítomnosti vedoucího stála tu s jejími vlasy
  • 34:47 - 34:53
    drží až na konci, stále nepořádek v noci - se díval na svého otce s ní
  • 34:53 - 34:55
    ruce sepjaté.
  • 34:55 - 35:01
    Ona pak šla dva kroky směrem k Gregor a zhroutil se uprostřed její
  • 35:01 - 35:07
    sukně, které se rozprostírala všude kolem sebe, tvář jí klesl na prsou,
  • 35:07 - 35:08
    zcela skryté.
  • 35:08 - 35:15
    Jeho otec zaťal pěst s nepřátelským výrazem, jako by si přál, aby se zasadila Gregor
  • 35:15 - 35:21
    zpět do jeho pokoje, pak se podíval nejistě po obývacím pokoji, na které se vztahuje oči
  • 35:21 - 35:28
    rukama a plakala tak, že jeho mocné prsa otřásla.
  • 35:28 - 35:34
    V tomto bodě Gregor nebyl jeden krok do místnosti, ale jeho tělo se naklonil z
  • 35:34 - 35:40
    uvnitř proti pevně přišroubované křídlo dveří tak, aby jen polovina jeho tělo bylo
  • 35:40 - 35:43
    vidět, stejně jako jeho hlavu, naklonil
  • 35:43 - 35:48
    strany, s níž nahlédl přes na ostatní.
  • 35:48 - 35:50
    Zatím to mnohem jasnější.
  • 35:50 - 35:56
    Stálý jasně na druhé straně ulice byla součástí nekonečné šedo-
  • 35:56 - 36:03
    Černý dům nachází naproti - to bylo v nemocnici - s těžkým pravidelné Windows
  • 36:03 - 36:05
    rozbíjení fasády.
  • 36:05 - 36:12
    Déšť stále klesají, ale pouze ve velkých jednotlivých kapek viditelně a pevně
  • 36:12 - 36:17
    zbořen jeden po druhém na zem.
  • 36:17 - 36:23
    Nádobí od snídaně stálo hromadu asi na stole, neboť pro jeho otce
  • 36:23 - 36:28
    Snídaně je nejdůležitějším jídlem času v den, který se prodlužuje o dobu od
  • 36:28 - 36:30
    čtení různých novin.
  • 36:30 - 36:37
    Přímo naproti na protější stěně visela fotografie Gregor z doby jeho
  • 36:37 - 36:44
    vojenské služby, byl to obraz jej v hodnosti poručíka, jak on s úsměvem a starosti
  • 36:44 - 36:49
    zdarma, s rukou na meči, požadoval respektování svého ložisek a uniformu.
  • 36:49 - 36:57
    Dveře do chodby byly pootevřené, a od dveří do bytu byl také otevřený,
  • 36:57 - 37:02
    bylo vidět ven na přistávací bytu a na začátku schodiště
  • 37:02 - 37:05
    jít dolů.
  • 37:05 - 37:10
    "Teď," řekl Gregor, dobře vědom, že on byl jediný, kdo měl jeho klid.
  • 37:10 - 37:17
    "Já si obléknout hned, sbalte odběru vzorků, a vyrazili.
  • 37:17 - 37:20
    Budete mi dovolte, abych vyrazil na cestě, že?
  • 37:20 - 37:26
    Víte, pane vedoucí, já nejsem tvrdohlavý, a jsem rád do práce.
  • 37:26 - 37:30
    Cestování je vyčerpávající, ale nemohl jsem bez ní žít.
  • 37:30 - 37:33
    Kam jdete, pane vedoucí? Do kanceláře?
  • 37:33 - 37:34
    Opravdu?
  • 37:34 - 37:36
    Budete hlásit vše pravdivě?
  • 37:36 - 37:42
    Člověk může být v pracovní neschopnosti chvíli, ale to je právě ten nejlepší
  • 37:42 - 37:47
    čas vzpomenout si na předchozí úspěchy a domnívat se, že později, po
  • 37:47 - 37:50
    překážky byly strčil stranou,
  • 37:50 - 37:55
    osoba bude pracovat o to více nadšeně a intenzivně.
  • 37:55 - 37:59
    Jsem opravdu tak zavázán panu Chief - víte, že dobře.
  • 37:59 - 38:04
    Na druhou stranu, já jsem obavy o rodiče a sestru.
  • 38:04 - 38:08
    Já jsem v loji, ale budu pracovat sám se z toho znovu.
  • 38:08 - 38:13
    Nedělají věci složitější, než pro mě, že už jsou.
  • 38:13 - 38:18
    Mluv na mě v kanceláři! Lidé nemají rádi obchodní cestující.
  • 38:18 - 38:20
    Vím, že.
  • 38:20 - 38:25
    Lidé si myslí, že vydělávat spoustu peněz, a tak vedou hezké.
  • 38:25 - 38:28
    Lidé nemají ani žádné zvláštní důvod se domnívat, prostřednictvím tohoto rozsudku více
  • 38:28 - 38:29
    jasně.
  • 38:29 - 38:35
    Ale vy, pane vedoucí, budete mít lepší pohled na to, co je zapojené, než ostatní
  • 38:35 - 38:40
    lidé, dokonce jsem ti celkem sebevědomí, lepší perspektivu než pan
  • 38:40 - 38:42
    Předseda sám, kdo ve své funkci
  • 38:42 - 38:48
    Zaměstnavatel může nechat udělat svůj úsudek náhodné chyby na úkor
  • 38:48 - 38:49
    zaměstnanců.
  • 38:49 - 38:54
    Také víte dobře, že cestující, který je mimo
  • 38:54 - 39:02
    Kancelář téměř celý rok, takže se může stát snadno obětí náhod drby,,
  • 39:02 - 39:05
    a neopodstatněné stížnosti, proti nimž
  • 39:05 - 39:10
    to je pro něj nemožné se bránit, protože z velké části neslyšel
  • 39:10 - 39:16
    o nich vůbec a teprve pak, když on vyčerpaný po ukončení cesty a na
  • 39:16 - 39:21
    Domácí dostane cítit ve svém těle ošklivé
  • 39:21 - 39:25
    následků, které nemohou být pečlivě prozkoumány zpět ke svým kořenům.
  • 39:25 - 39:31
    Pan ředitel, nenechávejte bez mluvení slovo mi říct, že budete alespoň
  • 39:31 - 39:33
    Připouštím, že jsem trochu v právu! "
  • 39:33 - 39:41
    Ale v první slova Gregor je manažer už odvrátil, a teď se ohlédl
  • 39:41 - 39:45
    na Gregor přes jeho škubání ramen s sevřené rty.
  • 39:45 - 39:52
    Během řeči Gregor on nebyl v klidu, ale pokračoval dál směrem ke
  • 39:52 - 39:58
    dveří, aniž by odtrhl oči od Gregor, ale opravdu postupně, jako by tam byl
  • 39:58 - 40:01
    tajné zákaz odchodu z místnosti.
  • 40:01 - 40:06
    On už byl v hale, a vzhledem k náhlé hnutí, které se nakonec
  • 40:06 - 40:11
    vytáhl nohu z obývacího pokoje, by se dalo věřit, že právě spálil
  • 40:11 - 40:12
    jedinou jeho nohu.
  • 40:12 - 40:18
    V hale, nicméně, on natáhl pravou ruku od těla směrem
  • 40:18 - 40:25
    schodiště, jako by některé opravdu nadpřirozené pomoci už na něj čekal
  • 40:25 - 40:26
    tam.
  • 40:26 - 40:33
    Gregor si uvědomil, že nesmí být za žádných okolností dovolit manager jít pryč
  • 40:33 - 40:39
    V tomto rozpoložení, zvláště když jeho pozice ve firmě neměl být umístěn
  • 40:39 - 40:41
    V největším nebezpečí.
  • 40:41 - 40:44
    Jeho rodiče nechápali to všechno velmi dobře.
  • 40:44 - 40:50
    Za ta dlouhá léta, oni vyvinuli k přesvědčení, že Gregor byl zřízen na celý život
  • 40:50 - 40:56
    v jeho firmě, a navíc mají ještě hodně co dělat v dnešní době se jejich současné
  • 40:56 - 41:00
    problémy, že všechny prognózy je jim cizí.
  • 41:00 - 41:06
    Ale Gregor měl tuto předvídavost. Manažer se musí konat zpět, uklidnila,
  • 41:06 - 41:09
    přesvědčen o tom, a nakonec získal.
  • 41:09 - 41:13
    Budoucnost Gregor a jeho rodina skutečně závisí na tom!
  • 41:13 - 41:17
    Kdyby jen sestra tam byl! Byla chytrá.
  • 41:17 - 41:21
    Ona už plakala, zatímco Gregor ještě ležel klidně na zádech.
  • 41:21 - 41:27
    A manažer, tento přítel dam, určitě se nechal řídit
  • 41:27 - 41:29
    ji.
  • 41:29 - 41:33
    Byla by zavřel dveře do bytu a povídali si ho z jeho strachu
  • 41:33 - 41:37
    v hale. Ale sestra nebyl ani tam.
  • 41:37 - 41:42
    Gregor, musí se s tím vypořádat sám.
  • 41:42 - 41:47
    Aniž by si myslel, že ještě nevěděl nic o své současné schopnosti pohybovat se
  • 41:47 - 41:54
    a možná, že jeho řeč - dokonce snad - se opět nebyla
  • 41:54 - 41:56
    pochopil, opustil křídlo dveří,
  • 41:56 - 42:01
    zvedl otvorem, a chtěl přejít na manažera, který byl
  • 42:01 - 42:06
    již drží pevně na zábradlí oběma rukama na přistání v
  • 42:06 - 42:08
    směšné způsobem.
  • 42:08 - 42:14
    Ale když se díval na něco držet, s malým výkřikem Gregor
  • 42:14 - 42:17
    okamžitě padl na jeho četné malé nohy.
  • 42:17 - 42:23
    Sotva se to stalo, když ucítil poprvé to ráno obecný
  • 42:23 - 42:25
    fyzickou pohodu.
  • 42:25 - 42:32
    Malé končetiny měl pevné dno pod nimi, poslouchali skvěle, když si všiml jeho
  • 42:32 - 42:37
    radost a snažil, aby ho dopředu ve směru chtěl.
  • 42:37 - 42:43
    Hned on věřil, že konečné zlepšení všech jeho utrpení
  • 42:43 - 42:43
    ihned po ruce.
  • 42:43 - 42:51
    Ale ve chvíli, kdy ležel na zemi v houpací omezen tak docela
  • 42:51 - 42:56
    V blízkosti a přímo naproti jeho matka, která zřejmě zcela zapuštěn do
  • 42:56 - 42:59
    sama, najednou se objevily až s
  • 42:59 - 43:06
    náručí rozšířila daleko od sebe a prsty rozšířena a zvolal: "Pomoc, pro Boží
  • 43:06 - 43:08
    zájmu, pomoc! "
  • 43:08 - 43:14
    Držela hlavu sklonil, jako by chtěla zobrazení Gregor lepší, ale běžel
  • 43:14 - 43:19
    Zpět nesmyslně, odporovat, že gesto, zapomínají, že za ní stojí
  • 43:19 - 43:21
    tabulku se všemi pokrmy na to.
  • 43:21 - 43:27
    Když došla ke stolu, sedla si do značné míry na to, jako by se roztržitě a
  • 43:27 - 43:32
    neprokázalo, že by si vůbec, že vedle ní kávy proudila ven na
  • 43:32 - 43:38
    Koberec v plném proudu z velkých převrátil kontejner.
  • 43:38 - 43:45
    "Matko, matko," řekl Gregor tiše a podíval se směrem k ní.
  • 43:45 - 43:50
    Manažer okamžik zmizela úplně z hlavy.
  • 43:50 - 43:55
    Při pohledu na tekoucí kávy Gregor nemohl přestat lámat si jeho čelisti
  • 43:55 - 43:59
    vzduchu několikrát.
  • 43:59 - 44:04
    V té jeho matka vykřikla znovu, pospíchal od stolu, a zhroutila se do
  • 44:04 - 44:09
    náručí svého otce, který se řítí směrem k ní.
  • 44:09 - 44:15
    Ale Gregor neměl čas teď pro rodiče - manažer už na
  • 44:15 - 44:18
    schodiště. Bradu úrovni zábradlí se
  • 44:18 - 44:22
    Manažer se ohlédl za poslední dobu.
  • 44:22 - 44:26
    Gregor se první pohyb, aby se do něj, pokud je to možné.
  • 44:26 - 44:30
    Ale manažer musí mít něco tušil, protože on udělal skok dolů přes
  • 44:30 - 44:35
    pár schodů a zmizel, stále křičel: "Aha!"
  • 44:35 - 44:40
    Zvuk se odrážel v celém schodišti.
  • 44:40 - 44:45
    Nyní, bohužel letenky vedoucího také zdálo, že ohromit svého otce
  • 44:45 - 44:46
    úplně.
  • 44:46 - 44:52
    Dříve byl poměrně klidný, na místo toho, aby poté, co ředitel
  • 44:52 - 44:58
    sám, nebo alespoň nebránit Gregor z jeho pronásledování, jeho pravé ruce
  • 44:58 - 45:01
    popadl manažera třtiny, která
  • 45:01 - 45:05
    musel zůstat s jeho klobouk a kabát na židli.
  • 45:05 - 45:09
    Levou rukou, jeho otec vzal velké noviny na stůl a
  • 45:09 - 45:15
    podupával nohama na zem, vyrazil jet Gregor zpátky do místnosti
  • 45:15 - 45:18
    mává třtiny a noviny.
  • 45:18 - 45:25
    Žádná žádost Gregor byl k ničemu, žádný požadavek by byl dokonce chápán.
  • 45:25 - 45:30
    Nezáleží na tom, že byl ochoten otočit hlavu uctivě, jeho otec právě dupla
  • 45:30 - 45:33
    ještě víc se mu nohy.
  • 45:33 - 45:38
    Na druhé straně místnosti od něj jeho matka otevřela okno, a to i přes chladné
  • 45:38 - 45:44
    počasí, a opírat se s rukama na lících, strkala tvář daleko za hranicemi
  • 45:44 - 45:46
    okna.
  • 45:46 - 45:52
    Mezi uličky a schodiště silný návrh přišel, závěsy na
  • 45:52 - 45:57
    okna letěl kolem, noviny na stole švihl, a jednotlivé listy
  • 45:57 - 46:00
    třepotal se po podlaze.
  • 46:00 - 46:06
    Otec neúnavně tlačili dopředu, tlačí se sibilants, jako divoch.
  • 46:06 - 46:13
    Nyní Gregor neměl vůbec v praxi jít zpět - bylo to opravdu velmi pomalu jít.
  • 46:13 - 46:18
    Je-li Gregor jen bylo dovoleno otočit se kolem něj, byl by ve svém
  • 46:18 - 46:23
    pokoj hned, ale bál, aby jeho otec trpělivost v době, kdy náročné
  • 46:23 - 46:26
    Proces se otáčí, a každý okamžik
  • 46:26 - 46:32
    čelil hrozbě smrtící ránu na zádech a hlavu z třtiny v jeho
  • 46:32 - 46:34
    otce za ruku.
  • 46:34 - 46:39
    Nakonec Gregor neměl jinou možnost, protože si všiml, s hrůzou, že neměl
  • 46:39 - 46:44
    pochopili, jak se zachovat jeho směrem jít zpět.
  • 46:44 - 46:50
    A tak začal uprostřed stále nervózní pohledy stranou v otcově směr,
  • 46:50 - 46:57
    obrátit se asi tak rychle, jak je to možné, i když ve skutečnosti to bylo jen
  • 46:57 - 46:57
    provádí velmi pomalu.
  • 46:57 - 47:03
    Možná, že jeho otec si všiml jeho dobré úmysly, neboť neměl narušit Gregor
  • 47:03 - 47:09
    V tomto pohybu, ale špičkou hole z dálky dokonce režíroval
  • 47:09 - 47:13
    Gregor se otáčivý pohyb sem a tam.
  • 47:13 - 47:18
    Kdyby jen jeho otec neměl zasyčela tak nesnesitelně!
  • 47:18 - 47:23
    Z tohoto důvodu Gregor úplně ztratil hlavu.
  • 47:23 - 47:27
    Byl už skoro úplně otočil, když se vždy s tímto syčel v
  • 47:27 - 47:33
    ucho, prostě udělal chybu a otočil se zpátky málo.
  • 47:33 - 47:38
    Ale když se nakonec podařilo získat jeho hlavu před dveřmi
  • 47:38 - 47:43
    otevření bylo jasné, že jeho tělo bylo příliš široká projít dál.
  • 47:43 - 47:50
    Samozřejmě jeho otce, v jeho současné duševní stav, netušil, otevření dalších
  • 47:50 - 47:56
    křídlo dveří trochu vytvořit vhodné pro průchod Gregor projít.
  • 47:56 - 48:02
    Jeho jediný pevný myšlenka byla, že Gregor musí dostat do svého pokoje tak rychle, jak
  • 48:02 - 48:02
    je to možné.
  • 48:02 - 48:08
    Nikdy by si dovolil komplikované přípravy, které Gregor musí orientovat
  • 48:08 - 48:11
    sám, a tak možná že se do dveří.
  • 48:11 - 48:16
    Naopak, jako by tam nebyly žádné překážky a zvláštní hluk, když se
  • 48:16 - 48:19
    Gregor jel dopředu.
  • 48:19 - 48:24
    Za Gregor zvuku v tomto bodě se už jako hlas pouze jeden
  • 48:24 - 48:25
    otec.
  • 48:25 - 48:31
    Teď to bylo opravdu už vtip, a Gregor přinutil, co by mohlo přijít,
  • 48:31 - 48:36
    do dveří. Jedna strana těla se zvedla.
  • 48:36 - 48:39
    Ležel na úhlu otevření dveří.
  • 48:39 - 48:46
    Jeho jeden bok bolelo u škrábání. Na bílé dveře zůstaly ošklivé skvrny.
  • 48:46 - 48:52
    Brzy se topila rychle a by nebyl schopen se pohybovat o nic víc na vlastní pěst.
  • 48:52 - 48:58
    Malé nohy na jedné straně zavěšené škubání ve vzduchu nad, a ty na druhé straně
  • 48:58 - 49:01
    straně se tlačil bolestně do podlahy.
  • 49:01 - 49:08
    Pak se jeho otec mu dal opravdu silné osvobozující tlak zezadu a on
  • 49:08 - 49:14
    spěchali, krvácení hrozně daleko do vnitřku svého pokoje.
  • 49:14 - 49:19
    Dveře se zabouchly se hůl, a konečně byl klid.
  • 49:19 - 49:36
    Kapitola II.
  • 49:36 - 49:42
    Gregor první se probudil z jeho těžké mdloby, podobné spánku v soumraku.
  • 49:42 - 49:48
    Jistě by se probudil brzy poté bez poškození, protože
  • 49:48 - 49:54
    cítil dostatečný odpočinek a vzhůru, i když se mu zdálo, jako by
  • 49:54 - 50:01
    uspěchané krok a opatrné zavírání dveří do haly probudil ho.
  • 50:01 - 50:06
    Světlo z pouličních lamp elektrického ležela bledá tu a tam na stropě a na
  • 50:06 - 50:13
    vyšší části nábytku, ale pod Gregor kolem byla tma.
  • 50:13 - 50:19
    Zvedl se pomalu ke dveřím, ještě tápal nemotorně se svými tykadly,
  • 50:19 - 50:26
    , kterou se naučili ocenit hodnotu poprvé, zkontrolovat, co se tam děje.
  • 50:26 - 50:34
    Jeho levé straně vypadal jeden dlouhý nepříjemně táhla jizva, a opravdu
  • 50:34 - 50:37
    musel kulhat na jeho dvě řady nohy.
  • 50:37 - 50:42
    Kromě toho, že jednu malou nohu byl vážně zraněný v průběhu
  • 50:42 - 50:48
    Ráno události - to byl skoro zázrak, že jen jeden byl zraněn - a odtáhl
  • 50:48 - 50:52
    bez života za sebou.
  • 50:52 - 50:58
    U dveří si poprvé všiml, co se skutečně vylákal ho tam: bylo to vůně
  • 50:58 - 50:59
    něco k jídlu.
  • 50:59 - 51:07
    Mísy stál, plněné slazené mléko, ve kterém plaval malé kousky bílého
  • 51:07 - 51:08
    chléb.
  • 51:08 - 51:14
    Málem se smál s radostí, protože teď měl daleko větší hlad než ráno,
  • 51:14 - 51:21
    a hned sklonil hlavu skoro až přes oči a dolů do mléka.
  • 51:21 - 51:26
    Ale brzy ho vytáhl zpět na zklamání, a to nejen proto, že byl
  • 51:26 - 51:32
    pro něj obtížné jíst kvůli jeho jemné levé straně - mohl jíst pouze v případě,
  • 51:32 - 51:35
    jeho celý udýchaný tělo pracoval v
  • 51:35 - 51:41
    koordinovaným způsobem - ale také proto, že mléko, které by jinak byl jeho oblíbený nápoj a
  • 51:41 - 51:46
    který jeho sestra určitě je zde umístěna Z tohoto důvodu nebylo odvolání k němu
  • 51:46 - 51:48
    všechny.
  • 51:48 - 51:54
    Odvrátil se od mísy skoro s odporem a vylezla zpět do středu
  • 51:54 - 51:57
    v místnosti.
  • 51:57 - 52:03
    V obývacím pokoji, protože Gregor viděl škvírou ve dveřích, byl plyn svítí, ale
  • 52:03 - 52:09
    Pokud při jiných příležitostech v tuto denní dobu, jeho otec byl zvyklý číst
  • 52:09 - 52:12
    Odpoledne noviny hlasitě k jeho
  • 52:12 - 52:19
    Matka a někdy také k jeho sestře, v tuto chvíli žádný zvuk byl slyšitelný.
  • 52:19 - 52:24
    A teď, možná to číst nahlas, o kterém jeho sestra vždy mluvil a
  • 52:24 - 52:29
    napsal mu, že v poslední době vypadl z jejich obecné běžné.
  • 52:29 - 52:35
    Ale bylo to pořád všude kolem, a to i přes skutečnost, že byt byl jistě
  • 52:35 - 52:36
    není prázdný.
  • 52:36 - 52:43
    "To je klidný život v rodině vede," řekl Gregor k sobě, a zíral upřeně
  • 52:43 - 52:50
    se před ním do tmy a cítil velkou pýchu, že byl schopen
  • 52:50 - 52:53
    zajistit takový život v krásném
  • 52:53 - 52:56
    Byt, jako je to pro jeho rodiče a jeho sestra.
  • 52:56 - 53:04
    Ale jak by to jít, pokud se všichni klid, všichni prosperity, všechny
  • 53:04 - 53:09
    spokojenost by měla přijít na hrozný konec?
  • 53:09 - 53:15
    Aby nedošlo ke ztrátě se v takové myšlenky, Gregor raději nastavit sám
  • 53:15 - 53:21
    v pohybu, tak se pohybovaly nahoru a dolů v jeho pokoji.
  • 53:21 - 53:27
    Jakmile se během dlouhého večera na jedné straně dveří a byla otevřena další dveře jen
  • 53:27 - 53:35
    malá prasklina a rychle uzavře. Někdo zřejmě nutné přijít, ale
  • 53:35 - 53:37
    měl pak si to rozmyslela.
  • 53:37 - 53:43
    Gregor ihned zaujal pozici u dveří obývacího pokoje, rozhodl se přivést
  • 53:43 - 53:49
    ve váhavý návštěvník tak či onak, nebo alespoň zjistit, kdo by to mohlo být.
  • 53:49 - 53:54
    Ale teď se dveře neotevřely víc, a Gregor čekali marně.
  • 53:54 - 54:01
    Dříve, když se dveře byl vyloučen, se všichni chtěli přijít k němu, teď,
  • 54:01 - 54:05
    když otevřel jedny dveře, a když se ostatní zřejmě byla otevřena v průběhu
  • 54:05 - 54:14
    den, nikdo nepřišel o nic víc, a klíče byly uvízl v zámky na vnější straně.
  • 54:14 - 54:20
    Světlo v obývacím pokoji byla vypnuta jen pozdě v noci, a teď bylo snadné
  • 54:20 - 54:26
    zjistí, že jeho rodiče a jeho sestra zůstali vzhůru celou tu dobu, po dobu jednoho
  • 54:26 - 54:31
    Slyšel, jak jasně všechny tři vzdálil po špičkách.
  • 54:31 - 54:35
    Teď bylo jisté, že nikdo by přijít do Gregor další až do rána.
  • 54:35 - 54:43
    Tak, on měl dlouho přemýšlet nerušeně o tom, jak by měla reorganizovat
  • 54:43 - 54:44
    jeho život od nuly.
  • 54:44 - 54:51
    Ale vysoké, otevřený prostor, ve kterém on byl nucen ležet na podlaze, z
  • 54:51 - 54:57
    ho úzkost, aniž by mu byl schopen přijít na důvod, protože žil v
  • 54:57 - 55:00
    místnosti po dobu pěti let.
  • 55:00 - 55:06
    Při bezvědomí půl otáčky a ne bez mírným škoda, že se rozběhla za
  • 55:06 - 55:12
    gauč, kde i přes skutečnost, že jeho záda byla trochu stísněná a on mohl
  • 55:12 - 55:15
    už zvednout hlavu, cítil velmi
  • 55:15 - 55:22
    pohodlné a litoval jen, že jeho tělo bylo příliš široké, aby se vešly zcela pod
  • 55:22 - 55:23
    to.
  • 55:23 - 55:30
    Tam zůstal celou noc, kterou strávil částečně ve stavu polospánku,
  • 55:30 - 55:36
    z toho hlad neustále probudil ho start, ale částečně ve stavu
  • 55:36 - 55:40
    starosti a temných nadějí, které všechny vedly k
  • 55:40 - 55:46
    závěru, že v současné době on by měl zachovat klid a trpělivost a
  • 55:46 - 55:51
    Největší pozornost pro svou rodinu tolerovat potíže, které ve svém současném
  • 55:51 - 55:58
    pod podmínkou, že se nyní nucen způsobují.
  • 55:58 - 56:04
    Již brzy ráno - to bylo ještě skoro noc - Gregor měli možnost
  • 56:04 - 56:11
    test výkonu rozhodnutí, který právě dělal, pro jeho sestru, téměř úplně oblečený,
  • 56:11 - 56:18
    otevřel dveře z chodby do pokoje a díval se dychtivě dovnitř.
  • 56:18 - 56:23
    Nechtěla ho najít hned, ale když si ho pod gauč - Boha,
  • 56:23 - 56:29
    muselo být někde, nebo jiné, protože by jen stěží Fly Away - dostala takový šok, že,
  • 56:29 - 56:32
    aniž by byl schopen se ovládnout, že
  • 56:32 - 56:35
    zabouchl dveře opět z vnější strany.
  • 56:35 - 56:41
    Nicméně, jako by jí bylo líto, pro její chování, se okamžitě otevřela dveře
  • 56:41 - 56:46
    znovu jsem narazil na špičkách, jako by byla v přítomnosti závažného
  • 56:46 - 56:51
    neplatné nebo úplně cizí.
  • 56:51 - 56:56
    Gregor tlačil hlavu dopředu těsně k okraji gauče a pozoroval
  • 56:56 - 56:57
    ji.
  • 56:57 - 57:03
    Opravdu by si všimnout, že on opustil mléko stojí, není ve skutečnosti žádný z nedostatku
  • 57:03 - 57:09
    hladu, a ona by přinést něco k jídlu vhodnější pro něj?
  • 57:09 - 57:14
    Pokud by to neudělala sama, on by dříve hlady, než jí zavolat
  • 57:14 - 57:19
    upozorňuje na skutečnost, ačkoli on měl opravdu silné nutkání k pohybu za
  • 57:19 - 57:22
    pohovky, vrhnout se na svou sestru nohou,
  • 57:22 - 57:25
    a prosit ji o to či ono dobré k jídlu.
  • 57:25 - 57:32
    Ale jeho sestra si všimla hned s úžasem, že mísa byla stále plná,
  • 57:32 - 57:35
    jen s trochou mléka rozlité kolem.
  • 57:35 - 57:41
    Zvedla ho okamžitě, i když ne holýma rukama, ale s hadrem, a
  • 57:41 - 57:44
    vzal ji z pokoje.
  • 57:44 - 57:49
    Gregor byl velmi zvědavý, co přinese jako náhradní, a ten na obrázku
  • 57:49 - 57:53
    se různé myšlenky o tom.
  • 57:53 - 57:58
    Ale nikdy by to byl tušil, co jeho sestra z dobroty svého srdce
  • 57:58 - 57:59
    skutečnosti dělal.
  • 57:59 - 58:07
    Přinesla mu, aby vyzkoušel své chuti, celý výběr, vše rozložené na starém
  • 58:07 - 58:09
    noviny.
  • 58:09 - 58:14
    Tam byly staré napůl shnilé zeleniny, kosti od večeře, které se
  • 58:14 - 58:22
    bílou omáčkou, která měla téměř zpevnil, některé rozinkami a mandlemi, sýr, který
  • 58:22 - 58:24
    Gregor prohlásil nepoživatelné dva dny
  • 58:24 - 58:31
    dříve, kousek suchého chleba a plátek solené chléb namazaný máslem.
  • 58:31 - 58:37
    Kromě toho všeho, odložila misku - pravděpodobně určen jednou pro vždy
  • 58:37 - 58:41
    as Gregor's - do kterého se nalil trochu vody.
  • 58:41 - 58:46
    A z její jemnost cítění, protože věděla, že se Gregor nejíst před
  • 58:46 - 58:52
    ní, ona odešla velmi rychle, a dokonce otočila klíčem v zámku, takže Gregor
  • 58:52 - 58:56
    by se poznamenat, že on mohl dělat sám v komfortní, jak si přál.
  • 58:56 - 59:04
    Gregor je malý končetiny opilý nyní, že čas na jídlo přišel.
  • 59:04 - 59:07
    Jeho zranění se musí v každém případě, už uzdravil úplně.
  • 59:07 - 59:11
    Necítil handicap v tomto směru.
  • 59:11 - 59:16
    Byl udivený, že, a přemýšlel o tom, jak více než před měsícem měl snížit jeho
  • 59:16 - 59:22
    prst lehce nožem a jak to bolelo dost zranění ještě o den dříve
  • 59:22 - 59:22
    včera.
  • 59:22 - 59:30
    "Mám teď bude méně citlivá," pomyslel si, když už lačně sající na
  • 59:30 - 59:38
    sýr, který silně přitahuje ho hned, víc než všechny ostatní potraviny.
  • 59:38 - 59:44
    Rychle a očima zálivku s uspokojením, snědl jednu po druhé
  • 59:44 - 59:51
    sýr, zeleninu a omáčky. Čerstvých potravin, naopak, neměl chuť
  • 59:51 - 59:53
    dobré.
  • 59:53 - 59:58
    Nemohl snést zápach a dokonce provádět věci, které chtěl jíst málo
  • 59:58 - 60:00
    vzdálenosti.
  • 60:00 - 60:06
    V době, kdy jeho sestra pomalu otočila klíčem na znamení, že by měl odstoupit, když
  • 60:06 - 60:12
    byl dávno skončila a nyní leží líně na stejném místě.
  • 60:12 - 60:16
    Hluk okamžitě ho polekal, a to navzdory skutečnosti, že byl již
  • 60:16 - 60:21
    téměř spí, a on pospíchal zpět pod gauč.
  • 60:21 - 60:27
    Ale stálo ho velké sebeovládání zůstat pod gauč, dokonce i pro krátký
  • 60:27 - 60:33
    Doba jeho sestra byla v místnosti, protože jeho tělo vyplněny poněkud na účtu
  • 60:33 - 60:39
    bohatého jídla a v úzkém prostoru, že sotva dýchal.
  • 60:39 - 60:44
    Ve středu menších útoků na zadušení, když se na ni podíval s
  • 60:44 - 60:50
    poněkud vystouplé oči, jak jeho nic netušící sestra zametla s koštětem,
  • 60:50 - 60:53
    ne jen zbytky, ale i potraviny
  • 60:53 - 60:59
    Gregor, který se nedotkl vůbec, jako by to byly také nyní k ničemu, a když
  • 60:59 - 61:04
    dumpingové vše rychle do vědra s vodou, která zavřela s dřevěným víkem a
  • 61:04 - 61:08
    pak provádí všechno ven z místnosti.
  • 61:08 - 61:13
    Sotva se otočila, než Gregor už vlekl z
  • 61:13 - 61:19
    gauč, natáhl a nechal své tělo expandovat.
  • 61:19 - 61:26
    Tímto způsobem Gregor dostal jídlo každý den, jednou ráno, když jeho rodiče a
  • 61:26 - 61:32
    služka ještě spali, a podruhé po společném obědě, na
  • 61:32 - 61:35
    jeho rodiči byli, stejně jako dříve, pak usnul
  • 61:35 - 61:40
    na chvíli, a služka byl poslán pryč od své sestry na některých pochůzce
  • 61:40 - 61:42
    nebo jiné.
  • 61:42 - 61:48
    Určitě by nechtěl Gregor, aby zemřel hlady, ale snad by mohly
  • 61:48 - 61:54
    není vydrželi zjistit, co snědl, než z doslechu.
  • 61:54 - 61:59
    Možná, že jeho sestra chtěla ušetřit, co bylo možná jen malý smutek, pro
  • 61:59 - 62:04
    byli opravdu trpí docela dost.
  • 62:04 - 62:11
    Jaké výmluvy lidí používané na první ráno, aby si lékaři a
  • 62:11 - 62:18
    zámečník z domu Gregor byl úplně nepodařilo zjistit.
  • 62:18 - 62:23
    Protože oni nemohli pochopit ho, nikdo, dokonce ani jeho sestra, se domníval, že
  • 62:23 - 62:29
    měli být schopni porozumět druhým, a tak, když jeho sestra byla v jejím pokoji, on
  • 62:29 - 62:32
    Musel se spokojit s poslechem a nyní
  • 62:32 - 62:36
    pak se k ní vzdechy a zaříkávání ke svatým.
  • 62:36 - 62:43
    Teprve později, když rostl poněkud zvyklý na všechno - samozřejmě, že
  • 62:43 - 62:48
    nemůže být nikdy žádné řeči o její rostoucí úplně zvyklí - Gregor
  • 62:48 - 62:49
    někdy chytil komentář, který byl
  • 62:49 - 62:55
    , které mají být přátelské nebo by mohly být interpretovány jako takový.
  • 62:55 - 63:00
    "No, dnes to chutnalo dobře k němu," řekla, je-li Gregor se skutečně vyčistit to, co
  • 63:00 - 63:06
    musel jíst, zatímco v opačné situaci, která se postupně se opakoval
  • 63:06 - 63:14
    čím dál častěji, říkávala smutně: "Nyní je vše opět zastavil."
  • 63:14 - 63:21
    Ale zatímco Gregor mohl dostat žádné nové informace přímo, on slyšel dobré
  • 63:21 - 63:27
    dohoda z vedlejší místnosti, a jakmile zaslechl hlasy, že se rozběhla hned
  • 63:27 - 63:33
    na příslušné dveře a přitiskl celé tělo proti němu.
  • 63:33 - 63:38
    V prvních dnech, zejména, tam byl žádný rozhovor, který se nezabývá
  • 63:38 - 63:43
    mu tak či onak, i když jen v tajnosti.
  • 63:43 - 63:50
    Dva dny po celou diskusi jídle na toto téma bylo slyšet, jak
  • 63:50 - 63:55
    lidé by se nyní chovají, ale také hovořili o stejném tématu v době,
  • 63:55 - 63:58
    mezi jídly, protože tam bylo vždy
  • 63:58 - 64:04
    nejméně dva členové rodiny doma, protože nikdo opravdu chtěl zůstat v domě
  • 64:04 - 64:08
    sám a lidé by za žádných okolností opustit byt
  • 64:08 - 64:12
    zcela prázdný.
  • 64:12 - 64:18
    Navíc hned první den, služka - to nebylo úplně jasné,
  • 64:18 - 64:23
    co a kolik toho ví o tom, co se stalo - na kolenou prosila jeho
  • 64:23 - 64:27
    matku, aby ji nechal jít hned, a když
  • 64:27 - 64:32
    řekla sbohem asi patnáct minut později, když poděkoval jim za propuštění
  • 64:32 - 64:38
    se slzami v očích, jako by byla obdrží největší prospěch, který lidé
  • 64:38 - 64:41
    ukázal ji tam, a aniž by někdo
  • 64:41 - 64:47
    náročné, že od ní, ona přísahala, strach přísahu nelze prozradit nikomu, dokonce ani
  • 64:47 - 64:51
    nejmenším.
  • 64:51 - 64:56
    Nyní je jeho sestra, aby se spojili s jeho matkou, aby vařit, i když to
  • 64:56 - 65:00
    nevytvořili velké problémy, protože lidé jedli téměř nic.
  • 65:00 - 65:06
    Znovu a znovu Gregor poslouchal, jak jeden z nich marně pozval další jíst a
  • 65:06 - 65:13
    neobdržel žádnou odpověď, než "Děkuji vám. Už mám dost ", nebo něco takového.
  • 65:13 - 65:18
    A možná, že přestali mít něco k pití, taky.
  • 65:18 - 65:23
    Jeho sestra často ptají, zda je jeho otec chtěl, aby si pivo a rád nabídl
  • 65:23 - 65:29
    aby přinesla sama, a když jeho otec mlčel, řekla, aby se odstranily
  • 65:29 - 65:35
    veškeré výhrady by mohl mít, že by mohla poslat správce manželku, aby si to.
  • 65:35 - 65:41
    Ale pak se jeho otec nakonec řekl "ne" a nic víc by bylo
  • 65:41 - 65:44
    mluví o tom.
  • 65:44 - 65:50
    Již během prvního dne jeho otec položil všechny finanční situaci
  • 65:50 - 65:55
    a vyhlídky jeho matka a jeho sestra také.
  • 65:55 - 66:00
    Čas od času vstal od stolu a vytáhl z malé skříňce
  • 66:00 - 66:05
    zachráněný ze své činnosti, která se zhroutila před pěti lety, některé
  • 66:05 - 66:09
    dokumentu nebo jiného nebo nějaký notebook.
  • 66:09 - 66:15
    Ten zvuk byl slyšet, když otevřel složitý zámek a po odstranění co
  • 66:15 - 66:20
    hledal, zamkl jej znovu.
  • 66:20 - 66:26
    Tato vysvětlení jeho otec, z části, první příjemnou věc, která Gregor
  • 66:26 - 66:30
    měli možnost vyslechnout od jeho uvěznění.
  • 66:30 - 66:36
    Myslel si, že vůbec nic zbylo pro jeho otce z této činnosti, na
  • 66:36 - 66:41
    alespoň jeho otec mu řekl, že nic v rozporu s tímto názorem, a Gregor v žádném
  • 66:41 - 66:44
    případě, že se ho na to zeptal.
  • 66:44 - 66:49
    V té době Gregor se týkají pouze bylo použít všechno, co měl, aby bylo možné
  • 66:49 - 66:54
    jeho rodina zapomenout co nejrychleji business neštěstí, které přinesla
  • 66:54 - 66:59
    je všechny do stavu naprosté beznaděje.
  • 66:59 - 67:04
    A tak v tu chvíli, že bych začal pracovat se zvláštní intenzitou a od
  • 67:04 - 67:10
    asistent se stal téměř přes noc, obchodní cestující, kteří měli samozřejmě
  • 67:10 - 67:11
    zcela odlišné možnosti
  • 67:11 - 67:17
    vydělávat peníze a jehož úspěchy v práci byly převedeny okamžitě do formy
  • 67:17 - 67:23
    hotovosti provize, které by mohly být uvedeny na stole doma u své
  • 67:23 - 67:25
    překvapen a potěšen rodinu.
  • 67:25 - 67:33
    Ty byly krásné časy, a nikdy se vrátil poté, alespoň ne
  • 67:33 - 67:39
    se stejnou nádherou, a to i přes skutečnost, že Gregor později získal tolik peněz
  • 67:39 - 67:41
    že byl v pozici, aby nesl
  • 67:41 - 67:47
    Náklady na celou rodinu, náklady, které mu ve skutečnosti, to medvěd.
  • 67:47 - 67:53
    Měli se docela zvyklí na to, jak rodina a Gregor stejně.
  • 67:53 - 67:58
    Vzali peníze s díky a šťastně se vzdal, ale speciální
  • 67:58 - 68:01
    teplo se již pominuly.
  • 68:01 - 68:07
    Jen sestra zůstala stále blízko Gregor, a byla to jeho tajný plán vyslat
  • 68:07 - 68:12
    jí v příštím roce na konzervatoři, bez ohledu na to velké náklady, které tento
  • 68:12 - 68:18
    nutně zapojeny a které by byly v jiných cestách.
  • 68:18 - 68:24
    Na rozdíl od Gregor milovala hudbu moc, a věděl, jak hrát na housle
  • 68:24 - 68:25
    roztomile.
  • 68:25 - 68:31
    Tu a tam v průběhu krátkodobé pobyty Gregor je ve městě byl na konzervatoři uvedené v
  • 68:31 - 68:37
    rozhovory s jeho sestrou, ale vždy jen jako krásný sen, jejíž
  • 68:37 - 68:40
    Realizace byla nepředstavitelná, a jejich
  • 68:40 - 68:46
    rodiče se nikdy poslouchal tyto nevinné očekávání s potěšením.
  • 68:46 - 68:51
    Ale Gregor přemýšlel o ně s úzkostlivou pozornost a jsou určeny k
  • 68:51 - 68:57
    vysvětlit věci slavnostně na Štědrý den.
  • 68:57 - 69:03
    V jeho současné situaci, jako je marné myšlenky prošly hlavou, zatímco on se snažil
  • 69:03 - 69:08
    se až u dveří a poslouchal.
  • 69:08 - 69:12
    Někdy se v jeho celkové vyčerpanosti nemohl poslouchat nic víc a nechal hlavu
  • 69:12 - 69:19
    Bang netečně na dveře, ale hned se vzpamatoval, pro
  • 69:19 - 69:21
    i malé zvuk, který on dělal v tomto
  • 69:21 - 69:25
    pohyb byl slyšet v blízkosti a umlčel všechny.
  • 69:25 - 69:32
    "Tam jde znovu," řekl otec po chvíli, jasně otáčet směrem k
  • 69:32 - 69:40
    dveří, a teprve pak by se přerušil rozhovor postupně opět znovu.
  • 69:40 - 69:46
    Gregor zjistil dost jasně - jeho otec tendenci opakovat se často
  • 69:46 - 69:51
    jeho vysvětlení, částečně proto, že on osobně se zajímal o tyto
  • 69:51 - 69:54
    záležitosti na dlouhou dobu, a částečně
  • 69:54 - 70:00
    Také proto, že jeho matka není rozumět všemu hned poprvé -, že
  • 70:00 - 70:07
    navzdory všem neštěstí, bohatství, i když velmi malý, byl k dispozici na
  • 70:07 - 70:11
    staré časy, kdy úroky, které se
  • 70:11 - 70:16
    nedotkla, se v uplynulých době postupně umožnilo zvýšit
  • 70:16 - 70:16
    málo.
  • 70:16 - 70:23
    Navíc, kromě toho peníze, které Gregor přinesl domů za měsíc -
  • 70:23 - 70:29
    nechal si jen několik zlatých pro sebe--nebyl zcela vyčerpán a měl
  • 70:29 - 70:33
    rozrostla do malého množství kapitálu.
  • 70:33 - 70:40
    Gregor, za jeho dveřmi, dychtivě přikývl, radost nad tímto neočekávaným předvídavosti
  • 70:40 - 70:42
    a skromnost.
  • 70:42 - 70:47
    Faktem je, že tento přebytek peněz, mohl by se vyplatily víc svého otce k jeho dluh
  • 70:47 - 70:51
    zaměstnavatelem a dnem, kdy mohl zbavit této pozice by byla mnohem
  • 70:51 - 70:54
    blíž, ale teď to bylo nepochybně
  • 70:54 - 70:56
    lepší způsob, jak jeho otec zařídil jim.
  • 70:56 - 71:04
    V současné době se však tyto peníze ani zdaleka dostatečná k tomu, aby rodina
  • 71:04 - 71:07
    žije na úrokové platby.
  • 71:07 - 71:13
    Snad to bude stačit k udržení rodiny pro jeden nebo maximálně dva roky, to je
  • 71:13 - 71:13
    všechny.
  • 71:13 - 71:19
    Tak, to jen přidal až do výše, která by se člověk neměl ve skutečnosti čerpat a které
  • 71:19 - 71:26
    musí být vyčleněny pro případ nouze. Ale peníze na živobytí musel zasloužit.
  • 71:26 - 71:32
    Teď, když jeho otec byl starý, byl zdravý muž, který nepracoval vůbec
  • 71:32 - 71:37
    pět let, a tak mohl ne být počítán na velmi mnoho.
  • 71:37 - 71:42
    On měl v těchto pěti letech, první svátky svých problémů, ale plné
  • 71:42 - 71:50
    neúspěšný život kladen na velké množství tuku, a tak se stal opravdu těžké.
  • 71:50 - 71:54
    A měl by své staré matce nyní možná pracovat pro peníze, žena, která trpí
  • 71:54 - 72:01
    astma, u kterého putování do bytu i nyní se díky velkému úsilí a
  • 72:01 - 72:07
    který strávil každý druhý den na pohovce u otevřeného okna pracující po dechu?
  • 72:07 - 72:13
    By měla jeho sestra vydělat peníze, dívku, která byla ještě sedmnáct-rok-staré dítě, jehož
  • 72:13 - 72:18
    předchozí životní styl byl tak velmi příjemné, že se skládal z
  • 72:18 - 72:22
    oblékání se pěkně, spát na konci,
  • 72:22 - 72:28
    pomoc v domácnosti, které se účastní několik skromných požitků, a především,
  • 72:28 - 72:30
    hraje na housle?
  • 72:30 - 72:36
    Když došlo na potřebu mluvit o tom, jak vydělat peníze, nejprve Gregor odešel od
  • 72:36 - 72:41
    dvířka a vrhl se na chladné kožené sofa vedle dveří, neboť byl
  • 72:41 - 72:45
    velmi horké z hanby a smutku.
  • 72:45 - 72:51
    Často se tam ležel celou noc. Nespal a jen chvíli poškrábaný
  • 72:51 - 72:57
    z kůže hodin v kuse. Ten se ujal velmi obtížný úkol
  • 72:57 - 73:00
    strčí židli k oknu.
  • 73:00 - 73:06
    Pak se připlížil na okenní parapet, a připravil se na židli, opřel se o
  • 73:06 - 73:12
    Okno se podívat ven, samozřejmě s nějakou pamětí nebo jiný uspokojení, které
  • 73:12 - 73:17
    , který používá, aby ho v dřívějších dobách.
  • 73:17 - 73:22
    Ve skutečnosti, ze dne na den on si všiml, co se čím dál tím méně jasné, a to i
  • 73:22 - 73:28
    ty krátké vzdálenosti: nemocnice přes ulici, až příliš často
  • 73:28 - 73:31
    pohled, který předtím nadával,
  • 73:31 - 73:37
    nebylo vidět vůbec nic víc, a kdyby nebylo přesně vědom toho, že žije
  • 73:37 - 73:43
    V klidné, ale zcela městských Charlotte Street, mohl věřit, že od
  • 73:43 - 73:45
    jeho oken byl díval se na
  • 73:45 - 73:51
    fádní pustinou, ve kterém nebi šedé a šedé země se spojili, a
  • 73:51 - 73:54
    k nerozeznání.
  • 73:54 - 74:00
    Jeho pozornost sestra musí být dodrženy několikrát, že židle stojí na
  • 74:00 - 74:06
    okna, a pak, po vyčištění prostor, pokaždé, když tlačil židli vpravo
  • 74:06 - 74:11
    proti oknu a nyní se dokonce nechal otevřené vnitřní křídla.
  • 74:11 - 74:18
    Je-li Gregor jen byl schopný mluvit s jeho sestrou a poděkovat jí za všechno
  • 74:18 - 74:24
    že se musí udělat pro něj, byl by toleroval její služby snadněji.
  • 74:24 - 74:27
    Jak to bylo, trpěl pod ním.
  • 74:27 - 74:32
    Sestra sice snažil zakrýt rozpaky všechno, stejně jako
  • 74:32 - 74:37
    je to možné, a jak čas plynul, ona samozřejmě dostal více úspěšný v tom.
  • 74:37 - 74:42
    Ale s odstupem času také přišel Gregor všemu porozumět více
  • 74:42 - 74:48
    přesně. Dokonce i její vstup byl pro něj hrozné.
  • 74:48 - 74:53
    Jakmile vstoupila, když šel rovnou k oknu, aniž by si udělali čas k vypnutí
  • 74:53 - 74:58
    dveří, a to i přes skutečnost, že byla jinak velmi ohleduplný v šetřící
  • 74:58 - 75:01
    každý pohled na místnost Gregor, a
  • 75:01 - 75:08
    vytrhl okno s dychtivé ruce, jako by ona byla skoro dusí, a zůstal
  • 75:08 - 75:15
    na chvíli u okna zhluboka dýchal, i když to bylo ještě taková zima.
  • 75:15 - 75:20
    S tímto provozu a hluku se bojí Gregor dvakrát denně.
  • 75:20 - 75:26
    Po celou dobu se třásl pod pohovkou a přitom věděl velmi dobře, že se
  • 75:26 - 75:31
    by jistě ušetřil ho rád, pokud to jen bylo možné zůstat s
  • 75:31 - 75:36
    při zavřeném okně v místnosti, kde žil Gregor.
  • 75:36 - 75:41
    Při jedné příležitosti - asi měsíc už uplynulo od Gregora
  • 75:41 - 75:45
    transformace, a tam byl teď žádný zvláštní důvod víc pro jeho sestru
  • 75:45 - 75:49
    se polekala vzhled Gregora - ona
  • 75:49 - 75:54
    přišel o něco dříve než obvykle a přišel na Gregor, zatímco on byl stále hledá
  • 75:54 - 75:58
    z okna, nehybný a dobrou pozici pro někoho vystrašit.
  • 75:58 - 76:04
    To by neměl přijít jako překvapení pro Gregor kdyby ne přijít, protože jeho
  • 76:04 - 76:09
    pozice byla brání její otevření okna okamžitě.
  • 76:09 - 76:16
    Ale nejenže dovnitř, ona se dokonce ustoupila a zavřela dveře.
  • 76:16 - 76:21
    Cizinec opravdu mohl z toho vyvodil, že Gregor byl číhá
  • 76:21 - 76:24
    ní a chtěl ji kousnout.
  • 76:24 - 76:30
    Samozřejmě, Gregor okamžitě skryl pod pohovku, ale musel čekat
  • 76:30 - 76:36
    až do oběda, než jeho sestra vrátila, a zdálo se, že mnohem méně klidný
  • 76:36 - 76:38
    než obvykle.
  • 76:38 - 76:44
    Z toho si uvědomil, že jeho vystoupení bylo ještě stále nesnesitelné k ní a
  • 76:44 - 76:50
    musí zůstat nesnesitelný v budoucnosti, a že opravdu měli vynaložit mnoho self-
  • 76:50 - 76:54
    ovládání se utéct z záblesk
  • 76:54 - 76:59
    jen malá část jeho těla, která vyčnívala zpod gauče.
  • 76:59 - 77:06
    Aby bylo možné ji ušetřil i tento pohled, jeden den se vlekl list na zádech a
  • 77:06 - 77:13
    na gauč - tento úkol vzal čtyři hodiny - a to zařídil tak, že
  • 77:13 - 77:17
    on byl nyní kompletně skrytý a jeho
  • 77:17 - 77:20
    sestra, i když se sehnul, neviděl ho.
  • 77:20 - 77:26
    Pokud se tento list nebylo nutné, pokud jde o ni, pak se může odstranit
  • 77:26 - 77:31
    , protože to bylo dost jasné, že Gregor by neplynou žádné potěšení z
  • 77:31 - 77:35
    izolace se pryč, takže úplně.
  • 77:35 - 77:41
    Ale odešla listu, stejně jako to bylo, a věřil, že on i Gregor zachytil pohled
  • 77:41 - 77:47
    vděčnost, když při jedné příležitosti, on se opatrně zvedl list trochu s
  • 77:47 - 77:55
    hlavu zkontrolovat, jak jeho sestra zhodnotili nové uspořádání.
  • 77:55 - 78:00
    V prvních dvou týdnech jeho rodiče nemohli donutit, aby ho navštívil, a on
  • 78:00 - 78:07
    Často slýcháme, jak se plným uznáním jeho sestry této práce, vzhledem k tomu, dříve
  • 78:07 - 78:10
    oni často si naštvaný na svou sestru
  • 78:10 - 78:15
    protože se zdálo, že je poněkud zbytečná mladá žena.
  • 78:15 - 78:21
    Nicméně, jak se jeho otec a jeho matka často čekal přede dveřmi Gregora
  • 78:21 - 78:26
    zatímco jeho sestra uklidil dovnitř, a jakmile vyšla ven, musela vysvětlit
  • 78:26 - 78:30
    detail, jak vypadala situace v pokoji, co
  • 78:30 - 78:35
    Gregor jedl, jak se choval této doby a zda snad mírné
  • 78:35 - 78:38
    zlepšení bylo patrné.
  • 78:38 - 78:44
    V každém případě, jeho matka poměrně brzy chtěl navštívit Gregor, ale jeho otec a
  • 78:44 - 78:50
    jeho sestra zdrženlivý ji nejprve s důvody, které Gregor poslouchal velmi
  • 78:50 - 78:54
    pozorně a které se plně potvrdila.
  • 78:54 - 79:00
    Později však museli držet zpátky silně, a když pak volal "Dovolte mi, abych
  • 79:00 - 79:01
    Přejít na Gregor.
  • 79:01 - 79:05
    Je to můj nešťastný syn! Copak nechápete, že musím jít na
  • 79:05 - 79:06
    ho? "
  • 79:06 - 79:11
    Gregor pak si myslel, že možná by bylo dobré, kdyby jeho matka přišla, a to
  • 79:11 - 79:14
    každý den, samozřejmě, ale možná jednou týdně.
  • 79:14 - 79:20
    Pochopila všechno mnohem lepší, než jeho sestra, která, přes všechny své
  • 79:20 - 79:26
    odvahu, byl ještě dítě, a konec konců, měl možná provádět takové
  • 79:26 - 79:30
    nelehký úkol jen z dětinské lehkomyslnosti.
  • 79:30 - 79:37
    Gregor přání vidět jeho matka brzy si uvědomil.
  • 79:37 - 79:43
    Zatímco během dne Gregor, z ohledu na jeho rodiče, nechtěli
  • 79:43 - 79:48
    ukázat se u okna, nemohl lézt po velké míře na několika čtverečních
  • 79:48 - 79:50
    m od podlahy.
  • 79:50 - 79:56
    Ten zjistil, že je obtížné nést leží tiše v noci a brzy jí už
  • 79:56 - 79:59
    mu sebemenší radost.
  • 79:59 - 80:05
    Tak pro změnu kurzu získal návyk leze sem a tam po stěnách
  • 80:05 - 80:09
    a stropu. On byl obzvláště zamilovaný do visí
  • 80:09 - 80:10
    strop.
  • 80:10 - 80:14
    Zážitek byl docela odlišný od ležící na podlaze.
  • 80:14 - 80:20
    Bylo to snadnější dýchání, mírné vibrace prošel jeho tělem, a ve
  • 80:20 - 80:26
    Uprostřed téměř rádi zábavu, která Gregor našel až tam, může se stát
  • 80:26 - 80:32
    , že k jeho vlastnímu překvapení pustil a dopadl na podlahu.
  • 80:32 - 80:37
    Nicméně, teď už samozřejmě ovládat své tělo zcela odlišně, a to nikoliv
  • 80:37 - 80:41
    zranění se v tak velké pádu.
  • 80:41 - 80:46
    Jeho sestra okamžitě všiml nové zábavní, který Gregor našel na
  • 80:46 - 80:51
    on sám - tak se plížil po sobě zanechal tu a tam stopy své lepkavé
  • 80:51 - 80:54
    věci - a tak se dostal nápad dělat
  • 80:54 - 81:00
    Gregor se plíží kolem co možná nejjednodušší a tím i odstranění nábytku
  • 81:00 - 81:06
    , která se dostala do cesty, a to zejména komoda a psacím stolem.
  • 81:06 - 81:10
    Ale ona byla v pozici, aby to sama.
  • 81:10 - 81:16
    Neodvážila se zeptat svého otce na pomoc, a služka by jistě
  • 81:16 - 81:22
    Pomáhal jí, i když pro tuto dívku, asi šestnáct let, se odvážně
  • 81:22 - 81:24
    zůstali po propuštění
  • 81:24 - 81:28
    Předchozí kuchař, ona prosila za čest, že mohou zůstat
  • 81:28 - 81:34
    trvale omezen do kuchyně a že bude muset otevřít dveře pouze v odpovědi na
  • 81:34 - 81:35
    Zvláštní předvolání.
  • 81:35 - 81:42
    Tak, jeho sestra neměla jinou možnost než zapojit své matky, zatímco jeho otec byl
  • 81:42 - 81:44
    chybí.
  • 81:44 - 81:51
    Jeho matka se přiblížil Gregor pokoji s výkřiky nadšení radost, ale ona zmlkla
  • 81:51 - 81:55
    u dveří. Samozřejmě, že jeho sestra se ujistí, zda je
  • 81:55 - 81:57
    všechno v místnosti bylo v pořádku.
  • 81:57 - 82:04
    Teprve pak se nechala jeho matka chodí dovnitř ve velkém spěchu Gregor čerpal list
  • 82:04 - 82:10
    se ještě více, a to více vrásek. Celá věc opravdu vypadala jako
  • 82:10 - 82:14
    pokrývka hodil nedbale po gauči.
  • 82:14 - 82:20
    Při této příležitosti, Gregor zadržel z špionáž zpod listů.
  • 82:20 - 82:25
    Tak, on se vyhýbal pohledu na jeho matku této době a byl jen rád, že
  • 82:25 - 82:28
    přišla.
  • 82:28 - 82:33
    "No, když to není vidět," řekla jeho sestra a zřejmě vedla jeho matka, které
  • 82:33 - 82:34
    rukou.
  • 82:34 - 82:40
    Nyní Gregor poslouchal, jak tyto dvě slabé ženy posunul ještě těžký staré hrudi
  • 82:40 - 82:45
    Zásuvky z jeho postavení, a jako jeho sestra stále se na Sama sebe
  • 82:45 - 82:48
    Větší část práce, aniž by poslouchal
  • 82:48 - 82:55
    na varování své matky, která se bála, že by se napětí.
  • 82:55 - 82:57
    Práce trvala dlouho.
  • 82:57 - 83:02
    Po asi čtvrt hodině už pryč, jeho matka řekla, že by
  • 83:02 - 83:08
    bude lepší, když opustili prádelníku, kde to bylo, protože, na prvním místě,
  • 83:08 - 83:10
    Bylo to moc těžké: se nebudou
  • 83:10 - 83:15
    skončil dříve, než jeho otce příjezdu a opuštění prádelník uprostřed
  • 83:15 - 83:20
    v místnosti by zablokovat všechny cesty Gregor, ale, na druhém místě, ale
  • 83:20 - 83:25
    nemůže být jistý, že Gregor rádi s odstraněním nábytku.
  • 83:25 - 83:32
    Pro ni naopak zdálo, že je to pravda, při pohledu na prázdné stěny probodl svého práva
  • 83:32 - 83:37
    k srdci, a proč by Gregor se cítit stejně, protože on byl zvyklý
  • 83:37 - 83:40
    k vybavení pokojů po dlouhou dobu a
  • 83:40 - 83:45
    v prázdné místnosti by se cítil sám opustil?
  • 83:45 - 83:51
    "A to není tento případ," jeho matka závěru velmi tiše, téměř šeptem
  • 83:51 - 83:57
    jako by si přála, aby se zabránilo Gregor, jehož přesnou polohu opravdu nevěděla, od
  • 83:57 - 84:00
    jednání i její hlas - pro
  • 84:00 - 84:05
    Byla přesvědčena, že on nerozuměl její slova - "A není pravda,
  • 84:05 - 84:10
    že odstraněním nábytku jsme o tom, že jsme vzdali veškeré naděje na
  • 84:10 - 84:16
    zlepšení, a odcházejí, aby jeho vlastních zdrojů bez jakéhokoli protiplnění?
  • 84:16 - 84:20
    Myslím si, že by bylo nejlepší, kdybychom se snažili udržet ceny přesně ve stavu, že
  • 84:20 - 84:27
    bylo dříve, takže když Gregor se vrací k nám, najde vše beze změn a
  • 84:27 - 84:31
    může zapomenout na plynoucího času o to snadněji. "
  • 84:31 - 84:37
    Když slyšel slova jeho matky Gregor si uvědomil, že nedostatek všech okamžité
  • 84:37 - 84:43
    kontakt s lidmi, spolu s monotónním životem obklopen rodinou přes
  • 84:43 - 84:46
    Během těchto dvou měsíců, musí být
  • 84:46 - 84:51
    zmatený jeho pochopení, protože jinak by to vysvětlit sám sobě
  • 84:51 - 84:57
    jak on, se vší vážností, mohl být tak nadšený, že jeho pokoj prázdný.
  • 84:57 - 85:03
    Byl opravdu touží nechat teplé místnosti, komfortně zařízené s kousky měl
  • 85:03 - 85:09
    zdědil, se proměnil v jeskyni, v níž by, samozřejmě, pak budou moci procházet
  • 85:09 - 85:11
    asi ve všech směrech, aniž by
  • 85:11 - 85:17
    poruchy, ale zároveň s rychlým a kompletní zapomněl své lidské
  • 85:17 - 85:18
    minulosti také?
  • 85:18 - 85:25
    On byl pak v této chvíli již na pokraji zapomnění a bylo jen
  • 85:25 - 85:32
    hlas jeho matky, kterou nikdy neslyšel dlouho, že si ho vzbudil?
  • 85:32 - 85:37
    Nic nebylo třeba odstranit - vše musí zůstat.
  • 85:37 - 85:41
    V jeho stavu nemohl fungovat bez příznivé vlivy své
  • 85:41 - 85:42
    nábytek.
  • 85:42 - 85:47
    A pokud nábytku zabránila mu v plnění jeho nesmyslné plazí kolem
  • 85:47 - 85:53
    všude, pak tam byl v tom, že není na škodu, ale spíše velká výhoda.
  • 85:53 - 85:59
    Ale jeho sestra bohužel mysleli jinak.
  • 85:59 - 86:04
    Měla zvykli, to určitě ne bezdůvodně, pokud se
  • 86:04 - 86:10
    diskuse o záležitostech týkajících se Gregor se jednalo, se chovat jako speciální expert
  • 86:10 - 86:14
    vzhledem k jejich rodičům, a tak teď
  • 86:14 - 86:19
    maminčinou radou bylo pro jeho sestru dostatečný důvod trvat na odstranění,
  • 86:19 - 86:24
    nejen prádelník a psací stůl, což byly jediné body si
  • 86:24 - 86:28
    uvažoval o na první, ale také všech
  • 86:28 - 86:33
    nábytek, s výjimkou nezbytnou pohovku.
  • 86:33 - 86:39
    Samozřejmě, že to nebylo jen dětský vzdor a její nedávné velmi nečekané a
  • 86:39 - 86:43
    těžce získal sebevědomí, které vedly ji, aby tento požadavek.
  • 86:43 - 86:49
    Ona také poznamenal, že ve skutečnosti Gregor potřeba velký prostor, aby se plížil kolem;
  • 86:49 - 86:55
    nábytek, na druhou stranu, pokud by se dalo vidět, nebyl z nejmenších
  • 86:55 - 86:57
    použití.
  • 86:57 - 87:05
    Ale možná nadšené cítění mladých žen v jejím věku také hrálo roli.
  • 87:05 - 87:11
    Tento pocit žádá o propuštění při každé příležitosti, a to Grete se cítil
  • 87:11 - 87:16
    pokušení chtít, aby Gregor situaci ještě děsivější, takže pak se
  • 87:16 - 87:20
    by byl schopen udělat ještě víc pro něj než nyní.
  • 87:20 - 87:26
    Pro jistě nikdo, kromě Grete nikdy věřit sami do místnosti, v níž
  • 87:26 - 87:30
    Gregor rozhodl, prázdné zdi úplně sám.
  • 87:30 - 87:35
    A tak ona se nechala odradit od jejího rozhodnutí její matka, která v roce
  • 87:35 - 87:43
    Tato místnost se zdálo jisté, na sebe ve své čiré vzrušení a brzy mlčel,
  • 87:43 - 87:50
    pomáhá jeho sestra s veškerou svou energii k získání prádelník z místnosti.
  • 87:50 - 87:55
    Nyní by Gregor stále bez prádelníku v případě potřeby, ale
  • 87:55 - 87:58
    psací stůl opravdu měl zůstat.
  • 87:58 - 88:03
    A sotva se ženy opustil místnost s komodou, sténání protože
  • 88:03 - 88:09
    tlačil ji, když Gregor vystrčil hlavu zpod pohovky, aby se podíval, jak se
  • 88:09 - 88:15
    mohl zasáhnout opatrně a s co největší pozornost, jak je to možné.
  • 88:15 - 88:21
    Ale bohužel to byla jeho matka, která se vrátila do místnosti jako první, zatímco Grete
  • 88:21 - 88:26
    si ruce omotané kolem prádelníku ve vedlejší místnosti a byl to houpací
  • 88:26 - 88:32
    sem a tam sama, bez pohybu to z jeho pozice.
  • 88:32 - 88:38
    Jeho matka nebyla zvyklá pohledu na Gregor, mohl si z ní špatně, a tak,
  • 88:38 - 88:44
    strach, Gregor pospíchal zpět právo na druhý konec pohovky, ale nemohl
  • 88:44 - 88:48
    již zabránit list v pohybu směrem dopředu.
  • 88:48 - 88:52
    To bylo dost chytit jeho matky pozornost.
  • 88:52 - 88:57
    Ona se zastavila, stál ještě chvíli, a pak se vrátil do Grete.
  • 88:57 - 89:05
    Přestože Gregor stále opakuje si znovu a znovu, že opravdu nic neobvyklého
  • 89:05 - 89:12
    se to děje, že jen několik kusů nábytku byly přeskupeny, brzy
  • 89:12 - 89:15
    Musel přiznat, že pohyb
  • 89:15 - 89:21
    žen sem a tam, jejich tiché rozhovory a poškrábání
  • 89:21 - 89:28
    Nábytek na podlaze ovlivnil jej jako velký rozruch oteklé ze všech stran, a
  • 89:28 - 89:31
    tak pevně, že se táhne v jeho hlavě, a
  • 89:31 - 89:37
    nohy a lisování jeho tělo na zem, musel si říct, že jednoznačně
  • 89:37 - 89:40
    on by nebyl schopný vydržet To vše mnohem déle.
  • 89:40 - 89:48
    Byli úklid svého pokoje ven, přičemž se od něj všechno, co uctívaným, které
  • 89:48 - 89:53
    už vytáhl z prádelníku, v němž viděl pražce a další
  • 89:53 - 89:55
    nástroje byly vedeny, a oni byli teď
  • 89:55 - 90:01
    uvolněním psací stůl, který byl stanoven pevně k podlaze, stolu na kterém on,
  • 90:01 - 90:06
    jako obchodní student, student, ba dokonce i na základní škole
  • 90:06 - 90:09
    student, psal své úkoly.
  • 90:09 - 90:15
    V tu chvíli opravdu neměl více času na kontrolu dobrými úmysly
  • 90:15 - 90:20
    dvě ženy, jejichž existence se měl v každém případě téměř zapomenut, protože v jejich
  • 90:20 - 90:22
    vyčerpání se pracovalo opravdu
  • 90:22 - 90:29
    tiše, a těžký kámen jejich nohou byl jediný zvuk slyšet.
  • 90:29 - 90:34
    A tak utíkal ven - ženy se jen opřela se až na psací stůl
  • 90:34 - 90:39
    ve vedlejší místnosti, aby odpočinout - změnu směru jeho
  • 90:39 - 90:41
    Cesta čtyřikrát.
  • 90:41 - 90:45
    Opravdu nevím, co by měl zachránit jako první.
  • 90:45 - 90:51
    Pak si všiml, nápadně visí na zdi, u níž je jinak již prázdná,
  • 90:51 - 90:55
    Obrázek žena oblečená jen v srsti.
  • 90:55 - 91:00
    Rychle se rozběhla až po ní a přitiskl na sklo, které se konalo v
  • 91:00 - 91:05
    místo a který dělal jeho horký břicha dobrý pocit.
  • 91:05 - 91:11
    Alespoň to obraz, který Gregor v současné době kompletně skrytý, jistě nikdo
  • 91:11 - 91:13
    by se vzít.
  • 91:13 - 91:18
    Otočil hlavu ke dveřím obývacího pokoje pozorovat ženy, které
  • 91:18 - 91:23
    vrátil dovnitř Oni nesmí se moc
  • 91:23 - 91:26
    odpočinek a vraceli hned.
  • 91:26 - 91:31
    Grete si položila ruku kolem její matky a držel ji pevně.
  • 91:31 - 91:36
    "Tak co vezmeme teď?" Řekl Grete a rozhlédla se kolem sebe.
  • 91:36 - 91:40
    Pak se její pohled setkal s Gregor je od zdi.
  • 91:40 - 91:43
    Pořád jí klidu jen proto, že její matka byla tam.
  • 91:43 - 91:48
    Sklonila tvář k její matce, aby jí zabránil se rozhlédl,
  • 91:48 - 91:53
    a řekl, i když v chvějícím se hlasem a příliš rychle, "No, nebylo by to být lepší
  • 91:53 - 91:56
    vrátit se do obývacího pokoje, jen ještě chvíli? "
  • 91:56 - 92:02
    Grete Jeho cílem bylo jasné, Gregor: chce, aby jeho matka na bezpečné místo
  • 92:02 - 92:05
    a pak honí ho ze zdi.
  • 92:05 - 92:12
    No, nechat ji prostě vyzkoušet! On si dřepl na jeho obraz, a ne rukou
  • 92:12 - 92:17
    to. On by dříve na jaře do tváře Grete je.
  • 92:17 - 92:22
    Grete, ale slova se okamžitě dělal matce velmi neklidný.
  • 92:22 - 92:28
    Šla ke straně, zahlédl obrovského flek na hnědé květované
  • 92:28 - 92:33
    tapety, a než se stala skutečně vědom toho, že to, co se dívá na byla
  • 92:33 - 92:37
    Gregor, křičela v pronikavé surovin
  • 92:37 - 92:42
    hlas "Ach bože, ó bože" a spadl s otevřenou náručí, jako by byla
  • 92:42 - 92:48
    se vzdává všeho, se na gauč a tam ležel bez hnutí.
  • 92:48 - 92:50
    "Gregor, vy.
  • 92:50 - 92:52
    . . "Vykřikl jeho sestra se zvednutou pěstí
  • 92:52 - 92:54
    a naléhavou oslnění.
  • 92:54 - 92:59
    Od jeho transformací byla první slova, která měla směřovat přímo na
  • 92:59 - 93:00
    ho.
  • 93:00 - 93:05
    Běžela do vedlejšího pokoje, aby některé lihoviny nebo jiných, s nimiž by mohla
  • 93:05 - 93:09
    oživit její matka od ní mdloby kouzlo.
  • 93:09 - 93:14
    Gregor chtěl pomoci také - tam byl dostatek času pro uložení obrázku - ale on byl
  • 93:14 - 93:20
    přilepená rychle na sklo a musel trhat si volné silně.
  • 93:20 - 93:25
    Pak se také rozběhla do vedlejší místnosti, jako by si mohl dát své sestře nějakou radu,
  • 93:25 - 93:31
    jako v dřívějších dobách, ale pak se musel stát se založenýma rukama za zády, zatímco ona
  • 93:31 - 93:34
    prohrabal asi mezi různými malých lahvičkách.
  • 93:34 - 93:37
    Přesto, ona byla vyděšená, když se otočila.
  • 93:37 - 93:41
    Láhev spadl na zem a rozbila.
  • 93:41 - 93:47
    Splinter skla Gregor zraněný v obličeji, některá korozivní lék nebo jiný
  • 93:47 - 93:49
    kapala na něj.
  • 93:49 - 93:54
    Teď, bez přetrvávající déle, Grete bral jako mnoho malých lahví, jak jen mohla
  • 93:54 - 94:01
    drží a běžel s nimi do její matka. Ona zabouchl dveře s nohou.
  • 94:01 - 94:07
    Gregor se nyní vypnout od své matky, která byla možná blízko smrti, díky němu.
  • 94:07 - 94:13
    Nemohl otevřít dveře, a on nechtěl zahnat svou sestru, která se na
  • 94:13 - 94:14
    stále se svou matkou.
  • 94:14 - 94:20
    V tomto bodě se nic dělat, jen čekat, a zavaleni výčitky
  • 94:20 - 94:28
    a strach, začal se plížit a procházet přes všechno: stěn, nábytku a stropu.
  • 94:28 - 94:36
    Nakonec, v jeho zoufalství, jak celou místnost začala točit kolem něj, on spadl na
  • 94:36 - 94:43
    Uprostřed velkého stolu. Krátký čas, který uplynul.
  • 94:43 - 94:45
    Gregor ležel bezvládně.
  • 94:45 - 94:50
    Všude kolem bylo ticho. Možná to bylo dobré znamení.
  • 94:50 - 94:52
    Pak tu byl prsten u dveří.
  • 94:52 - 94:58
    Služka byla přirozeně drž hubu v její kuchyni, a proto musel jít Grete
  • 94:58 - 95:03
    k otevření dveří. Otec přišel.
  • 95:03 - 95:06
    "Co se stalo?" Byla jeho první slova.
  • 95:06 - 95:13
    Grete vzhled mu řekl všechno. Grete odpověděl s temným hlasem, zřejmě
  • 95:13 - 95:19
    byla stisknutím obličej do jejího otce hrudi: "Matka omdlela, ale je stále
  • 95:19 - 95:20
    líp.
  • 95:20 - 95:26
    Gregor se zlomil volný. "" Ano, mám očekávat, "řekl jeho
  • 95:26 - 95:32
    Otec: "Vždycky jsem říkal, že, ale ty ženy nechtějí poslouchat."
  • 95:32 - 95:38
    To bylo jasné, Gregor, že jeho otec špatně špatně Grete krátké zprávy
  • 95:38 - 95:43
    a za předpokladu, že se Gregor se dopustili nějaké násilné trestné činnosti nebo jiného.
  • 95:43 - 95:49
    Tak, Gregor se musel najít svého otce, aby ho uklidnit, protože neměl ani čas
  • 95:49 - 95:53
    ani schopnost vysvětlit, co k němu.
  • 95:53 - 95:58
    A tak se dál hnal ke dveřím svého pokoje a tlačil se proti tomu, aby
  • 95:58 - 96:03
    jeho otec mohl vidět hned, když vstoupili z chodby, které Gregor plně
  • 96:03 - 96:06
    v úmyslu vrátit se okamžitě do svého pokoje,
  • 96:06 - 96:12
    že není nutné řídit ho zpět, ale ten jen k otevření
  • 96:12 - 96:19
    dveře, a on zmizí okamžitě. Ale jeho otec nebyl v náladě
  • 96:19 - 96:20
    pozorovat takové jemnosti.
  • 96:20 - 96:27
    "Ach," zařval, jakmile vstoupil, s tónem, jako by byl najednou vztek a
  • 96:27 - 96:28
    potěšen.
  • 96:28 - 96:34
    Gregor vytáhl hlavu ze dveří a vyrůstal ve směru jeho
  • 96:34 - 96:37
    otec. Neměl vlastně na snímku svého otce, jak se
  • 96:37 - 96:39
    Nyní tam stál.
  • 96:39 - 96:45
    Samozřejmě, co se svým novým stylem dotvarování všude kolem, měl v minulosti
  • 96:45 - 96:50
    při zanedbané věnovat pozornost tomu, co se děje ve zbytku bytu,
  • 96:50 - 96:53
    jak on dělal předtím, a opravdu by
  • 96:53 - 96:58
    pochopili, že on by se setkají s různými podmínkami.
  • 96:58 - 97:02
    Přesto však bylo, že stále ještě jeho otec?
  • 97:02 - 97:07
    Byl to stejný muž, který ležel vyčerpaný a pohřben v posteli, v předchozích dnech
  • 97:07 - 97:12
    Gregor, kdy se vyráží na služební cestě, který dostal jej na večer
  • 97:12 - 97:16
    o jeho návratu na spaní šaty a paží
  • 97:16 - 97:22
    židle, zcela neschopná postavit se, kdo jen zvedl ruku na znamení
  • 97:22 - 97:28
    štěstí, a kteří ve své vzácné procházky spolu několik nedělí za rok a na
  • 97:28 - 97:32
    důležité svátky se mu pomalu
  • 97:32 - 97:38
    dopředu mezi Gregor a jeho matka - která se pomalu - vždy o trochu více
  • 97:38 - 97:45
    pomaleji než jejich, zachumlaný ve svém starém kabátu, všechna nastavení času se jeho chůze
  • 97:45 - 97:48
    Stick opatrně, a který, když se
  • 97:48 - 97:53
    Chtěl něco říct, téměř vždy se zastavil a sbíral jeho doprovod
  • 97:53 - 97:55
    kolem něj?
  • 97:55 - 98:02
    Ale teď se opravdu stál rovně, na sobě těsný modrou uniformu
  • 98:02 - 98:07
    se zlatými knoflíky, jako ty úředníky nosit v bankovní společnosti.
  • 98:07 - 98:14
    Nad vysokou tuhý límec saka jeho firmy podbradku vyčnívala nápadně,
  • 98:14 - 98:20
    Pod jeho huňaté obočí, pohled jeho černých očí byl čerstvě pronikající
  • 98:20 - 98:24
    upozornění, jinak jeho rozcuchané bílé vlasy
  • 98:24 - 98:29
    sčesané dolů do pečlivě přesné zářící části.
  • 98:29 - 98:35
    Hodil čepici, na níž zlatý monogram, zřejmě symbol banky, byla
  • 98:35 - 98:42
    připojeno, v oblouku po celé místnosti na pohovku a přestěhoval se, házet zpět
  • 98:42 - 98:45
    okraji dlouhá srst jeho uniformy, s
  • 98:45 - 98:52
    si ruce do kapes a zachmuřená tvář, a to až do Gregor.
  • 98:52 - 98:58
    Opravdu nevím, co měl na mysli, ale zvedl nohu neobyčejně vysoké
  • 98:58 - 99:05
    Každopádně i Gregor divil gigantických rozměrů jediného svého startu.
  • 99:05 - 99:08
    Nicméně, on neměl zdržovat v tomto bodě.
  • 99:08 - 99:14
    Neboť věděl, že od prvního dne svého nového života, který, pokud jde o něj, jeho
  • 99:14 - 99:19
    otec považován za největšího platnost pouze adekvátní reakci.
  • 99:19 - 99:24
    A tak se rozběhla pryč od svého otce, se zastavil, když jeho otec zůstal stát,
  • 99:24 - 99:29
    a pelášila zase dopředu, když jeho otec jen pohnul.
  • 99:29 - 99:35
    Tímto způsobem oni dělali jejich cestu po místnosti opakovaně, aniž by cokoliv rozhodující
  • 99:35 - 99:40
    probíhá. Ve skutečnosti, protože pomalu, ale
  • 99:40 - 99:42
    nevypadal jako Chase.
  • 99:42 - 99:48
    Gregor zůstal na zemi v současné době, zvlášť když se bál, že
  • 99:48 - 99:53
    jeho otec mohl vzít let až na zeď nebo strop jako projev skutečného
  • 99:53 - 99:55
    zloby.
  • 99:55 - 99:59
    V každém případě, Gregor se sám sebe, že nedokázal udržet tuto provozu
  • 99:59 - 100:05
    po dlouhou dobu, protože když jeho otec vzal jeden krok, musel jít
  • 100:05 - 100:08
    přes obrovské množství pohybů.
  • 100:08 - 100:14
    Už se začal trpět nedostatkem dechu, stejně jako ve svých dřívějších
  • 100:14 - 100:18
    dnech, kdy jeho plíce byly velmi nespolehlivé.
  • 100:18 - 100:23
    Jak on se potácel kolem tak, aby shromáždila všechny jeho energie pro
  • 100:23 - 100:30
    běží, stěží udržet oči otevřené a pocit, tak apatická, že nemá ponětí
  • 100:30 - 100:33
    vůbec jakýkoli únik jiné než běh
  • 100:33 - 100:39
    a téměř již zapomněl, že stěny byly k dispozici k němu, i když
  • 100:39 - 100:44
    se bránit pečlivě vyřezávaným nábytkem plné ostré hroty a bodce,
  • 100:44 - 100:48
    V tu chvíli to či ono hozen
  • 100:48 - 100:53
    mimochodem letěla dolů v blízkosti a hrnul se do před ním.
  • 100:53 - 100:59
    Bylo to Apple. Hned druhý letěl za ní.
  • 100:59 - 101:02
    Gregor zastavil hrůzou.
  • 101:02 - 101:08
    Další útěk byl zbytečný, neboť jeho otec se rozhodl ho bombardovat.
  • 101:08 - 101:14
    Z ovocná mísa na servírovacím stolku svého otce naplnil kapsy.
  • 101:14 - 101:19
    A teď, aniž by pro tuto chvíli s přesným cílem, házel po Apple
  • 101:19 - 101:21
    Apple.
  • 101:21 - 101:26
    Tyto malé červená jablka válcované na podlaze, jako by elektrifikovaná a srazil se
  • 101:26 - 101:31
    navzájem. Slabě hozený Apple pase Gregor je zpět
  • 101:31 - 101:34
    ale klouzal pryč neškodně.
  • 101:34 - 101:40
    Nicméně, další hozený hned po že jednou jel do Gregor zádech opravdu
  • 101:40 - 101:41
    těžké.
  • 101:41 - 101:46
    Gregor chce vytáhnout sám sebe pryč, jako by nečekané a neuvěřitelné bolesti půjde
  • 101:46 - 101:49
    pryč, pokud se změnil pozici.
  • 101:49 - 101:56
    Ale pocit, jako by on byl přibit na místo a ležela úplně zmatený
  • 101:56 - 101:57
    na všechny jeho smysly.
  • 101:57 - 102:03
    Pouze s jeho posledním pohledem si všiml, jak se dveře jeho pokoje otevřel
  • 102:03 - 102:09
    a jak přímo před jeho sestra - kdo řval - jeho matka došel ve své
  • 102:09 - 102:11
    spodní prádlo, protože jeho sestra svlékli
  • 102:11 - 102:17
    ní, aby jí určitá volnost dýchat její kouzlo mdloby, a jak jeho
  • 102:17 - 102:22
    Matka pak přiběhl k jeho otci, o tom, jak jí vázána sukně sklouzla k
  • 102:22 - 102:25
    podlaha jeden po druhém, a jak
  • 102:25 - 102:31
    zakopávala sukně, vrhla se na otce a odhodila
  • 102:31 - 102:37
    paže kolem něj, v naprosté jednotě s ním - ale v tuto chvíli Gregor pravomoci
  • 102:37 - 102:40
    zrak dal - jako rukama dosáhl na
  • 102:40 - 102:52
    Zpět jeho otce hlavu a prosila ho, aby ušetřil Gregor život.
  • 102:52 - 102:58
    Kapitola III.
  • 102:58 - 103:06
    Gregor vážné zranění, od kterého on trpěl víc než měsíc - od té doby nikdo
  • 103:06 - 103:11
    odvážil odstranit Apple, to zůstalo v jeho těle jako viditelná upomínka - zdálo
  • 103:11 - 103:15
    sám o sobě, že otec připomněl, že
  • 103:15 - 103:20
    i přes své současné nešťastný a nenávistné vzhled, Gregor byl členem
  • 103:20 - 103:27
    rodina, něco, co nelze považovat za nepřítele, a že to bylo naopak,
  • 103:27 - 103:30
    Požadavek rodinných povinností k potlačení
  • 103:30 - 103:37
    něčí odpor a vydržet - nic jiného, jen vydržet.
  • 103:37 - 103:42
    A pokud přes jeho zranění Gregor teď se zřejmě ztratil navždy jeho schopnosti
  • 103:42 - 103:49
    pohybovat a v současné době zapotřebí mnoho, mnoho minut, plazit se po jeho pokoje, stejně jako
  • 103:49 - 103:52
    ve věku neplatná - pokud se vkrádá vysoko
  • 103:52 - 103:58
    byl zaujatý, to bylo nepředstavitelné - ale pro tento zhoršení jeho
  • 103:58 - 104:04
    stavu, podle jeho názoru, on se zcela uspokojivé kompenzace,
  • 104:04 - 104:07
    protože každý den k večeru se dveře
  • 104:07 - 104:11
    do obývacího pokoje, který byl ve zvyku držet bystré oko na ještě jednu nebo
  • 104:11 - 104:18
    dvě hodiny předem, byl otevřen, tak že on, leží v temnotě svých pokojů,
  • 104:18 - 104:22
    neviditelné z obývacího pokoje, viděla
  • 104:22 - 104:28
    celá rodina u stolu osvětlené a poslouchat jejich rozhovor, aby
  • 104:28 - 104:33
    jisté míry s jejich společným souhlasem, což je situace zcela jiná
  • 104:33 - 104:37
    z toho, co se stalo předtím.
  • 104:37 - 104:42
    Samozřejmě, že to bylo už ne animované sociální interakce dřívější doby, který
  • 104:42 - 104:48
    Gregor v malých hotelových pokojích si vždycky myslel s jistou touhou, když
  • 104:48 - 104:54
    unavený, on musel vrhnout se do vlhké povlečení.
  • 104:54 - 104:57
    Pro nejvíce se rozdělit, co se dělo dnes byl velmi tichý.
  • 104:57 - 105:03
    Po večeři, otec rychle usnula v jeho křesle.
  • 105:03 - 105:09
    Matka a sestra mluvila opatrně, aby se navzájem v klidu.
  • 105:09 - 105:15
    Bent zdaleka u konce, matka šila jemné prádlo pro fashion shop.
  • 105:15 - 105:20
    Sestra, který vzal na práci jako prodavačka, studoval ve večerních hodinách
  • 105:20 - 105:27
    stenografické a francouzské, tak snad později k získání lepší pozice.
  • 105:27 - 105:33
    Někdy se otec probudil, a jako by byl docela ignorant, že on byl spící,
  • 105:33 - 105:38
    řekl matce: "Jak dlouho jste byli šití dnes?" a šel zpátky do
  • 105:38 - 105:45
    spánku, zatímco matka a sestra se usmál unaveně sebou.
  • 105:45 - 105:50
    S jakousi tvrdohlavost otec odmítl sundat svému služebníku uniformě
  • 105:50 - 105:56
    dokonce i doma, a zatímco jeho spánku šaty visely nepoužité na věšák, otec
  • 105:56 - 106:00
    usnul úplně oblečený v jeho místě, jak
  • 106:00 - 106:05
    Pokud byl vždy připraven na svou odpovědnost, a dokonce i tady čekal
  • 106:05 - 106:08
    na hlas svého nadřízeného.
  • 106:08 - 106:14
    Jako výsledek, i přes veškerou péči matky a sestry, uniformu, která
  • 106:14 - 106:20
    i na počátku nebyla nová, rostla špinavé a Gregor se podíval, často pro celou
  • 106:20 - 106:24
    Večer, v tomto oblečení se skvrnami všechny
  • 106:24 - 106:30
    nad ní a se zlatými knoflíky vždy leštěné, ve kterém starý pán, ačkoli
  • 106:30 - 106:36
    velmi nepříjemné, nicméně klidně spala.
  • 106:36 - 106:41
    Jakmile hodiny odbily deset, matka se snažila jemně podpořit otce probudit
  • 106:41 - 106:47
    a pak se přesvědčit jej, aby šel do postele, z důvodu, že se nemohl dostat správné
  • 106:47 - 106:50
    spí tady a že otec, který musel
  • 106:50 - 106:55
    Zpráva pro službu v šest hodin, skutečně potřebuje dobrý spánek.
  • 106:55 - 107:00
    Ale v jeho tvrdohlavost, který sevřel ho od té doby se stal služebníkem, že
  • 107:00 - 107:05
    trval vždy zůstat ještě déle u stolu, i když pravidelně padl
  • 107:05 - 107:08
    spí a pak mohl jen zvítězil
  • 107:08 - 107:14
    na s největšími obtížemi obchodu židli u postele.
  • 107:14 - 107:18
    Bez ohledu na to, jak moc matky a sestry by v tu chvíli práci na něm s malým
  • 107:18 - 107:25
    napomenutí, za čtvrt hodiny on by zůstal zavrtěl hlavou pomalu, jeho
  • 107:25 - 107:28
    zavřenýma očima, aniž by vstal.
  • 107:28 - 107:33
    Matka by táhnul ho za rukáv a mluví lichotivá slova do ucha;
  • 107:33 - 107:39
    sestra by opustit svou práci, aby pomáhala matce, ale to by neměl požadovaný
  • 107:39 - 107:41
    vliv na otce.
  • 107:41 - 107:45
    On by se usadit ještě hlouběji v jeho křesle.
  • 107:45 - 107:51
    Pouze tehdy, když dvě ženy chytil ho pod pažemi by se hodit oči otevřené,
  • 107:51 - 107:57
    hledat tam a zpět na matku a sestru, a obvykle říkají "To je život.
  • 107:57 - 108:02
    To je ticho a klid mého stáří. "
  • 108:02 - 108:07
    A opřel se oběma ženám, by se zvedat sám sebe složitě, jako by pro něj
  • 108:07 - 108:13
    Byl to největší problém, nechá se vedly ke dveřím, které ženy, vlna
  • 108:13 - 108:16
    tam je pryč, a pokračovat v jeho vlastním
  • 108:16 - 108:21
    odtud, zatímco matka se rychle hodil na šicí náčiní a sestra
  • 108:21 - 108:27
    její pero, aby se spustit po otci, a pomoci mu ještě víc.
  • 108:27 - 108:34
    V tomto přepracovaní a vyčerpaní rodině, která měla čas se starat už o Gregor
  • 108:34 - 108:39
    více, než bylo nezbytně nutné? Domácnosti neustále dostává
  • 108:39 - 108:40
    menší.
  • 108:40 - 108:46
    Služka nyní pustit. Obrovský kostnatá uklízečka s bílými vlasy
  • 108:46 - 108:51
    létání po celé hlavě přišel ráno a večer na to nejtěžší
  • 108:51 - 108:53
    pracovat.
  • 108:53 - 108:59
    The Matka se postará o vše ostatní kromě své značné šití práci.
  • 108:59 - 109:03
    Dokonce se stalo, že různé části rodinných šperků, které dříve
  • 109:03 - 109:09
    matka a sestra byla radostí bez sebe nosit na společenských a slavnostních příležitostech, se
  • 109:09 - 109:12
    prodaných Gregor zjistil ve večerních hodinách
  • 109:12 - 109:15
    z obecné diskusi o cenách měli přitažené za vlasy.
  • 109:15 - 109:22
    Ale největší stížnost byla vždycky, že nemohou opustit tento byt, který
  • 109:22 - 109:28
    byl příliš velký na jejich současné prostředky, protože to bylo nemožné si představit, jak Gregor
  • 109:28 - 109:29
    může být přesunuta.
  • 109:29 - 109:35
    Ale Gregor plně uznat, že to nebyl jen úvahy pro něj bylo
  • 109:35 - 109:40
    brání pohybu, mohl být snadné přenášení ve vhodné krabici s
  • 109:40 - 109:41
    několika větracími otvory.
  • 109:41 - 109:47
    Hlavní věc, která má rodinu zpět na změnách v obytných prostorách je daleko více
  • 109:47 - 109:53
    jejich úplné beznaděje a myšlenku, že byl zasažen neštěstí
  • 109:53 - 110:01
    jako nikdo jiný v celé své kruhu příbuzných a známých.
  • 110:01 - 110:08
    Co se ve světě požadavky chudých lidí, které nyní provádí na extrémní míře.
  • 110:08 - 110:13
    Otec koupil Snídaně na drobné úředníkům v bance, matka
  • 110:13 - 110:19
    obětovala pro prádlo cizích lidí, sestra za svým stolem se
  • 110:19 - 110:23
    na zavolání zákazníků, ale
  • 110:23 - 110:26
    rodiny energie nerozšířil dál.
  • 110:26 - 110:33
    A rány v zádech začala bolest Gregor znovu, když se matka a
  • 110:33 - 110:40
    sestra, poté, co doprovázel otce do postele, se vrátil, nechal své práci leží,
  • 110:40 - 110:43
    pohyboval blízko u sebe, a sedl si na tvář
  • 110:43 - 110:49
    tvář, a když jeho matka by teď řekl, ukazuje na pokoji Gregora: "Zavřete dveře,
  • 110:49 - 110:56
    Grete, "a když Gregor byl znovu ve tmě, zatímco v blízkosti ženy smísil
  • 110:56 - 111:03
    jejich slzy, nebo zcela suché oči a podíval se na stůl.
  • 111:03 - 111:09
    Gregor trávil dny a noci téměř bez spánku.
  • 111:09 - 111:12
    Někdy si myslel, že příště se otevřely dveře, že by se postaral o rodinný
  • 111:12 - 111:16
    opatření, stejně jako on předtím.
  • 111:16 - 111:22
    V jeho představách se objevila znovu, po dlouhé době, jeho zaměstnavatele a nadřízeného a
  • 111:22 - 111:29
    učni se příliš bezpáteřní správce, dva nebo tři kamarády z jiných
  • 111:29 - 111:32
    podniky, pokojská z hotelu v
  • 111:32 - 111:40
    provincií, milující prchavé paměti, ženy pokladní z klobouku obchodu, koho on měl
  • 111:40 - 111:47
    vážně, ale příliš pomalu ucházel - ti všichni se objevil ve směsi s cizinci nebo lidé
  • 111:47 - 111:49
    on už zapomněl, ale místo
  • 111:49 - 111:55
    pomoc jemu a jeho rodině, všichni byli nepřístupná, a on byl rád, že
  • 111:55 - 112:01
    jim zmizí. Ale pak byl v náladě se obávat
  • 112:01 - 112:02
    jeho rodiny.
  • 112:02 - 112:08
    Byl plný čiré zlosti přes bídné péče byl stále, i když
  • 112:08 - 112:13
    Nedokázal si představit nic, co by mohl mít chuť.
  • 112:13 - 112:18
    Stále, on udělal plány o tom, jak by se od spíže, co vůbec v úvahu
  • 112:18 - 112:22
    zasloužil, i když nemá hlad.
  • 112:22 - 112:26
    Bez přemýšlení o nic víc o tom, jak oni by mohli být schopni dát Gregor speciálních
  • 112:26 - 112:32
    rozkoš, sestra dnes kopl některých potravin nebo jiných velmi rychle do svého pokoje v
  • 112:32 - 112:35
    ráno av poledne, než utekla, aby
  • 112:35 - 112:40
    ní shop, a ve večerních hodinách, celkem lhostejné, zda se potraviny asi
  • 112:40 - 112:47
    jen ochutnal, nebo, co se stalo nejčastěji, zůstal zcela nerušený,
  • 112:47 - 112:51
    se bleskurychle to s jednou zatáčkou své koště.
  • 112:51 - 112:56
    Úkolem úklid svého pokoje, který teď provádí vždy ve večerních hodinách,
  • 112:56 - 113:00
    nemohlo být provedeno žádné rychleji.
  • 113:00 - 113:06
    Šmouhy špíny běžel podél zdi, tu a tam ležel spleti prachu a smetí.
  • 113:06 - 113:12
    Zpočátku, když jeho sestra přišla, Gregor se postavil obzvlášť špinavé
  • 113:12 - 113:18
    rohu, aby se této pozici, aby se něco protest.
  • 113:18 - 113:22
    Ale mohl také zůstal tam po několik týdnů bez své sestry mění její
  • 113:22 - 113:24
    způsoby.
  • 113:24 - 113:30
    Ve skutečnosti, ona cítila, špínu stejně jako on, ale ona se rozhodla jen nechat
  • 113:30 - 113:33
    pobytu.
  • 113:33 - 113:38
    V tomto oboru, s vztahovačnosti, který byl zcela nový s ní a které se
  • 113:38 - 113:44
    Obecně převzal celou rodinu, pořád dívat na to, aby čištění
  • 113:44 - 113:49
    Gregor pokoji zůstala vyhrazena pro ni.
  • 113:49 - 113:53
    Jakmile se jeho matka podstatném úklid pokoje Gregor, který měla
  • 113:53 - 113:58
    pouze poté, co úspěšně pomocí několika věder vody.
  • 113:58 - 114:06
    Ale rozsáhlé vlhkosti z Gregor nemocný a ležel na zádech, zahořklý a imobilní
  • 114:06 - 114:10
    na gauči. Nicméně, matky trest nebyl
  • 114:10 - 114:11
    zdržel dlouho.
  • 114:11 - 114:16
    Pro večer sestra sotva pozorovat změny v místnosti Gregor je před
  • 114:16 - 114:22
    vběhla do obývacího pokoje mocně uražen a přes matku za ruku
  • 114:22 - 114:26
    zvedl vysoko v prosbu, vypukla v záchvatu pláče.
  • 114:26 - 114:33
    Její rodiče - otec, samozřejmě, probudil se start v jeho křesle - v
  • 114:33 - 114:37
    první se na ni překvapeně a bezmocný, dokud se začali dostávat
  • 114:37 - 114:39
    rozrušený.
  • 114:39 - 114:44
    Pokud jde o jeho práva, otec vytýká naložili na matku, která nebyla
  • 114:44 - 114:49
    převzít úklid pokoje Gregor je od sestry a obrátil se k levici,
  • 114:49 - 114:52
    křičel na sestru, že by žádná
  • 114:52 - 114:58
    není dovoleno čistit Gregor pokoji někdy znovu, zatímco matka se snažila vytáhnout
  • 114:58 - 115:03
    Otec, vedle sebe v jeho vzrušení, do ložnice.
  • 115:03 - 115:10
    Sestra, otřesený její pláč fit, bušil do stolu s ní drobné pěsti,
  • 115:10 - 115:17
    zasyčel a Gregor se na to, zlobí, že nikdo myslel zavřel dveře a
  • 115:17 - 115:21
    šetřící mu pohled na tuto rozruch.
  • 115:21 - 115:27
    Ale i když sestra, vyčerpání ze své každodenní práci, stal se unavený péče
  • 115:27 - 115:34
    pro Gregor jako předtím, dokonce pak matka nemusela přijít vůbec na ni
  • 115:34 - 115:34
    jménem.
  • 115:34 - 115:41
    A Gregor neměl být opomíjen. Pro teď uklízečka tam byl.
  • 115:41 - 115:46
    Tato stará vdova, která ve svém dlouhém životě, musí se podařilo přežít nejhorší se
  • 115:46 - 115:52
    Nápověda její kostnaté rámu, měl žádnou skutečnou hrůzu Gregor.
  • 115:52 - 115:57
    Aniž by v nejmenším zvědavý, kdysi náhodou otevřel dveře Gregor.
  • 115:57 - 116:03
    Při pohledu na Gregor, který naprosto překvapen, začal běhat sem a tam,
  • 116:03 - 116:08
    Ačkoli ne jeden byl pronásledoval ho, ona zůstala stát s rukama složenýma
  • 116:08 - 116:11
    přes břicho na něj dívá.
  • 116:11 - 116:16
    Od té doby se bez problémů otevřít dveře nenápadně trochu každé ráno a
  • 116:16 - 116:18
    Večer se podívat se na Gregor.
  • 116:18 - 116:25
    Zpočátku, ona také vyzvala ho, aby ji slova, která si pravděpodobně myslel, že
  • 116:25 - 116:31
    přátelské, jako "Pojď sem na chvíli, starý chrobák!" nebo "Hele, podívej se na starý hnůj
  • 116:31 - 116:33
    brouk! "
  • 116:33 - 116:39
    Řešeny tak, Gregor odpověděl nic, ale zůstal bez hnutí ve své
  • 116:39 - 116:43
    místa, jako kdyby se dveře nebyly otevřeny vůbec.
  • 116:43 - 116:48
    Kdyby jen místo dovolit této uklízečka rušit ho zbytečně pokaždé, když
  • 116:48 - 116:55
    pocit, že to, že jí dal rozkaz k vyčištění svého pokoje každý den!
  • 116:55 - 117:00
    Jeden den v časných ranních hodinách - tvrdé liják, snad už znamení
  • 117:00 - 117:06
    Přicházející jaro, udeřil okenní tabule - když uklízečka začala až po
  • 117:06 - 117:09
    opět se svou obvyklou konverzaci, Gregor
  • 117:09 - 117:16
    byla tak hořká, že se obrátil k ní, jako by k útoku, i když pomalu a
  • 117:16 - 117:17
    slabě.
  • 117:17 - 117:22
    Ale místo toho, aby se ho bojí, uklízečka jen zvedl židli
  • 117:22 - 117:28
    stojící blízko dveří, a ona tam stála s ústy dokořán, její
  • 117:28 - 117:31
    Záměr byl jasný: ona zavřela
  • 117:31 - 117:36
    ústa pouze v případě, židle v její ruce byl svržen na zádech Gregora.
  • 117:36 - 117:42
    "Tento rámec toho, ano?" Zeptala se, jak se sám po Gregor
  • 117:42 - 117:48
    znovu, a se umístila na židli klidně zpět do rohu.
  • 117:48 - 117:52
    Gregor jedl skoro nic.
  • 117:52 - 117:58
    Teprve když se náhodou pohybovat kolem potravin, které byly připraveny on, jako hra,
  • 117:58 - 118:04
    si trochu do pusy, držet ho tam celé hodiny, a obecně ven s tím znovu.
  • 118:04 - 118:10
    Nejprve si myslel, že to mohl být jeho smutek nad stavem svého pokoje, který držel
  • 118:10 - 118:18
    ho jíst, ale velmi brzy smířil se změny v jeho pokoji.
  • 118:18 - 118:22
    Lidé si zvykli na uskladněné ve svém pokoji, věci, které
  • 118:22 - 118:28
    nemohl dát nikde jinde, a na tomto místě bylo mnoho takových věcí, které se
  • 118:28 - 118:32
    si pronajal jeden pokoj z bytu na tři nájemníkům.
  • 118:32 - 118:39
    Tyto slavnostní pánové - všichni tři měli plnovousy, jak jednou Gregor zjistil pomocí
  • 118:39 - 118:46
    trhliny ve dveřích - byly pečlivě záměr na pořádek, a to nejen ve svém vlastním pokoji
  • 118:46 - 118:49
    , ale protože teď pronajatý pokoj zde
  • 118:49 - 118:54
    v celé domácnosti, a to zejména v kuchyni.
  • 118:54 - 119:00
    Oni prostě tolerovat žádné zbytečné a nekvalitní věci.
  • 119:00 - 119:05
    Navíc, z větší části, které s sebou přinesli své kousky
  • 119:05 - 119:06
    nábytek.
  • 119:06 - 119:11
    Tak, mnoho položek staly bezpředmětnými, a tyto skutečnosti nebyly, co by se dalo
  • 119:11 - 119:15
    Prodám nebo věcí, které lidé chtěli vyhodit.
  • 119:15 - 119:22
    Všechny tyto předměty skončily v pokoji Gregor, dokonce krabice popela a nádobu na odpadky
  • 119:22 - 119:24
    z kuchyně.
  • 119:24 - 119:29
    Uklízečka, a to vždy ve spěchu, prostě hodil něco, co se na okamžik
  • 119:29 - 119:35
    zbytečné do pokoje Gregora. Naštěstí Gregor obecně viděl jen
  • 119:35 - 119:39
    daném objektu, a ruka, která ji držel.
  • 119:39 - 119:45
    Uklízečka se snad měla v úmyslu, kdy je čas a příležitost, možnost, aby se
  • 119:45 - 119:51
    věci znovu a házet všechno najednou, ale ve skutečnosti to, co
  • 119:51 - 119:53
    zůstal ležet tam, kde měli
  • 119:53 - 119:59
    skončila v prvním hodu, pokud Gregor svíjel jeho cestu přes akumulaci
  • 119:59 - 120:01
    haraburdí a přesunul ho.
  • 120:01 - 120:07
    Zpočátku byl nucen udělat, protože jinak by nebylo místo pro něj
  • 120:07 - 120:13
    plížit se kolem, ale pak udělal to s rostoucí radostí, ale po takovém
  • 120:13 - 120:21
    pohyby, unavený k smrti a pocit ubohý, že se nepohnula hodin.
  • 120:21 - 120:25
    Vzhledem k tomu, nájemníkům někdy i se svou večeři doma, ve společném
  • 120:25 - 120:31
    obývací pokoj, dveře do obývacího pokoje zůstaly zavřené na mnoho večerů.
  • 120:31 - 120:36
    Ale Gregor neměl problém vůbec jít, aniž by otevřených dveří.
  • 120:36 - 120:41
    Již na mnoha večerů, kdy to bylo otevřené neměl využil, ale,
  • 120:41 - 120:48
    bez povšimnutí rodiny, byl natažený v nejtemnějším koutě místnosti.
  • 120:48 - 120:53
    Jakmile se však uklízečka nechal dveře do obývacího pokoje pootevřené,
  • 120:53 - 120:58
    a to zůstalo otevřené, i když nájemníkům přišel večer a světla jsou
  • 120:58 - 121:00
    na sebe.
  • 121:00 - 121:04
    Posadili se do čela tabulky, kde v dřívějších dobách matky,
  • 121:04 - 121:09
    otec a Gregor najedli, rozložil své ubrousky, a zvedl jejich
  • 121:09 - 121:12
    nože a vidličky.
  • 121:12 - 121:17
    The matka okamžitě se objevil ve dveřích s pokrm z masa a hned za ní
  • 121:17 - 121:21
    sestra s miskou vyčesané s brambory.
  • 121:21 - 121:24
    Jídlo vydávaly velké množství páry.
  • 121:24 - 121:29
    Pánové se sklonil nad podnájemníků desky před ně, jako by chtěli zkontrolovat
  • 121:29 - 121:34
    před jídlem, a ve skutečnosti ten, který seděl uprostřed - pro ostatní dva se
  • 121:34 - 121:38
    Zdálo se, že slouží jako orgán - cut off
  • 121:38 - 121:42
    kus masa na talíři ještě zřejmě aby zjistil, zda je dostatečně
  • 121:42 - 121:47
    řízení a zda je či není něco, co by měl být odeslán zpátky do kuchyně.
  • 121:47 - 121:53
    Byl spokojen a matka i sestra, kteří se díval na napětí, začal
  • 121:53 - 122:00
    dýchat a úsměv. Rodina se jedl v kuchyni.
  • 122:00 - 122:06
    I přes to, že předtím, než otec šel do kuchyně, když vstoupil do místnosti a
  • 122:06 - 122:11
    s jedním lukem, s kloboukem v ruce, z turné v tabulce.
  • 122:11 - 122:16
    The nájemníkům vstal kolektivně a zamumlal něco ve své vousy.
  • 122:16 - 122:21
    Pak, když byli sami, jedli téměř v naprostém tichu.
  • 122:21 - 122:27
    Zdálo se, že se Gregor divné, že ze všech různých druhů zvuků
  • 122:27 - 122:33
    jíst, co bylo vždy slyšet byl jejich žvýkání zuby, jako by měl v tomto Gregor
  • 122:33 - 122:35
    být prokázáno, že lidé potřebují své zuby
  • 122:35 - 122:41
    jíst a že se nedá nic dělat ani s nejhezčí bezzubé čelisti.
  • 122:41 - 122:49
    "Opravdu mají chuť k jídlu," řekl Gregor, aby si smutně, "ale ne za
  • 122:49 - 122:51
    věci.
  • 122:51 - 122:58
    Jak se tyto věci sami nájemníci, a já umírám. "
  • 122:58 - 123:04
    Na tomto večeru housle zněly z kuchyně.
  • 123:04 - 123:09
    Gregor nepamatuje slyší celou tuto dobu.
  • 123:09 - 123:13
    The nájemníkům už skončila jejich noční jídlo, prostřední z nich vytáhl
  • 123:13 - 123:18
    noviny a dal každému z dalších dvou stránek, a oni teď se opřel,
  • 123:18 - 123:21
    čtení a kouření.
  • 123:21 - 123:26
    Když začal hrát na housle, oni se stali pozorný, vstal a šel na
  • 123:26 - 123:31
    po špičkách ke dveřím do haly, ve které zůstal stát vytlačována proti jednomu
  • 123:31 - 123:32
    další.
  • 123:32 - 123:38
    Musí být slyšet z kuchyně, protože otec zavolal
  • 123:38 - 123:40
    "Možná, že pánové nemají rádi hrají?
  • 123:40 - 123:42
    To může být okamžitě ukončeno. "
  • 123:42 - 123:47
    "Naopak," uvedl nájemník ve středu, "může mladá žena nepřišla
  • 123:47 - 123:51
    na nás a hry v místnosti tady, kde je opravdu mnohem pohodlnější a
  • 123:51 - 123:51
    veselý? "
  • 123:51 - 123:59
    "Ach, děkuji," zvolal otec, jako kdyby byl ten hrál na housle.
  • 123:59 - 124:03
    Vyšli zpět do místnosti a čekal.
  • 124:03 - 124:09
    Brzy se otec přišel s hudbou stojí, matka s hudebninami, a
  • 124:09 - 124:14
    sestra s houslemi. Sestra v klidu připravil vše na
  • 124:14 - 124:15
    odůvodnění.
  • 124:15 - 124:20
    Rodiče, kteří se nikdy předtím pronajal pokoj, a proto přehnané
  • 124:20 - 124:25
    jejich zdvořilost k hostům, neodvážili sedí na svých židlích.
  • 124:25 - 124:30
    Otec se opřel o dveře, pravé ruce uvízl mezi dvěma knoflíky svého
  • 124:30 - 124:35
    upjaté uniformě. Matka, nicméně, přijímal židli
  • 124:35 - 124:38
    nabízí jeden nájemník.
  • 124:38 - 124:42
    Vzhledem k tomu, odešla na židli sedět, kde pán měl náhodou řečeno, když seděl
  • 124:42 - 124:49
    na jedné straně v rohu. Sestra začala hrát.
  • 124:49 - 124:54
    Otec a matka, jeden na každé straně, následoval pozorně pohyby jejích
  • 124:54 - 124:56
    rukou.
  • 124:56 - 125:00
    Přitahuje hry, Gregor se odvážil postoupit o kousek dál
  • 125:00 - 125:04
    vpřed a jeho hlava byla už v obývacím pokoji.
  • 125:04 - 125:10
    Sotva přemýšlel o tom, že v poslední době on měl tak málo úvahu
  • 125:10 - 125:13
    pro ostatní. Začátkem tohoto posouzení byl
  • 125:13 - 125:15
    něco, co on byl hrdý.
  • 125:15 - 125:21
    A právě z tohoto důvodu by měl v tuto chvíli důvod víc, proč schovat,
  • 125:21 - 125:27
    proto, že v důsledku prachu, který ležel na celém jeho pokoji a letěl kolem s
  • 125:27 - 125:31
    sebemenším pohybu, byl úplně pokryta špínou.
  • 125:31 - 125:38
    Na záda a jeho stranách si odvážel si s ním prach, vlákna, vlasy, zbytky
  • 125:38 - 125:40
    potravy.
  • 125:40 - 125:45
    Jeho lhostejnost ke všemu, co bylo příliš velké pro něj lehnout si na záda a prohledali
  • 125:45 - 125:51
    se na koberci, jak on často dělal dříve během dne.
  • 125:51 - 125:57
    I přes jeho stav neměl plachost o tipovací dopředu trochu na
  • 125:57 - 126:04
    neposkvrněný podlaze obývacího pokoje. V každém případě, nikdo nevěnoval mu žádnou pozornost.
  • 126:04 - 126:07
    Rodina byla všechno dohnal v oboru hry na housle.
  • 126:07 - 126:12
    The nájemníkům, kontrastem, který v tuto chvíli se umístit sebe, ruce
  • 126:12 - 126:19
    jejich kapes, za hudebního příliš blízko k sestře, aby se
  • 126:19 - 126:21
    všichni viděli, hudebniny,
  • 126:21 - 126:26
    něco, co je určitě obtěžovat sestrou, brzy stáhla do okna
  • 126:26 - 126:32
    konverzovat tlumeně se skloněnou hlavou, kde pak zůstal, ustaraně
  • 126:32 - 126:35
    pozorované od Otce.
  • 126:35 - 126:39
    To teď opravdu zdálo jasné, že poté, co převzal byli slyšet krásné nebo
  • 126:39 - 126:45
    zábavné houslový recitál, byli zklamáni a byli umožňující jejich klid
  • 126:45 - 126:51
    a klid, že bude narušen jen ze zdvořilosti.
  • 126:51 - 126:54
    Způsob, jakým se všichni vyfoukl kouř z doutníků z jeho nosem a
  • 126:54 - 127:01
    ústa zejména vedl k závěru, že jsou velmi podrážděný.
  • 127:01 - 127:04
    A přesto jeho sestra hraje tak krásně.
  • 127:04 - 127:12
    Její obličej byl otočen na stranu, oči sledovali skóre upřeně a smutně.
  • 127:12 - 127:17
    Gregor plazili se vpřed ještě o něco dále, držet hlavu těsně k
  • 127:17 - 127:23
    podlahy, aby bylo možné zachytit její pohled, pokud je to možné.
  • 127:23 - 127:26
    Byl to zvíře, které hudbu tak zaujalo ho?
  • 127:26 - 127:33
    Pro něj to bylo, jako by cesta do neznáma výživu se dožadoval se odhaluje.
  • 127:33 - 127:39
    On byl odhodlaný prosazovat právo na svou sestru, tahat šaty, a
  • 127:39 - 127:46
    uvést ji tak, že by mohlo ještě přijít s ní housle do svého pokoje,
  • 127:46 - 127:52
    protože tady nikdo hodnotě bodu, zatímco on chtěl ji ocenit.
  • 127:52 - 127:59
    Nechtěl ji pustit ze svého pokoje víc, alespoň ne tak dlouho, jak žil.
  • 127:59 - 128:04
    Jeho děsivý vzhled se poprvé stane užitečným pro něj.
  • 128:04 - 128:09
    Chtěl být u všech dveří svého pokoje zároveň a vrčení zpět na
  • 128:09 - 128:12
    útočníků.
  • 128:12 - 128:17
    Nicméně, jeho sestra by neměla být nucena, ale zůstane s ním dobrovolně.
  • 128:17 - 128:23
    Bude sedět vedle něj na pohovce, sklonit jí do ucha k němu a on by pak
  • 128:23 - 128:30
    svěřit se jí, že se pevně určené poslat ji na konzervatoř, a že pokud
  • 128:30 - 128:32
    jeho neštěstí nedorazila na
  • 128:32 - 128:38
    interim, on by měl tohle všechno prohlásil loni o Vánocích - Vánoční měl opravdu
  • 128:38 - 128:42
    už přicházejí a odcházejí - A by nesnesl žádný argument.
  • 128:42 - 128:49
    Po tomto vysvětlení jeho sestra by vypuknout v slzy dojetí a Gregor
  • 128:49 - 128:55
    by zvedlo se až do podpaží a políbil jí hrdlo, které se od doby,
  • 128:55 - 129:02
    začala chodit do práce, že byla ponechána bez kapely, nebo límec.
  • 129:02 - 129:07
    "Pan Samsa, "zavolal uprostřed nájemník na otce a bez jediného
  • 129:07 - 129:14
    Ještě jedno slovo, ukázal ukazováčkem na Gregor, zatímco on byl pomalu vpřed.
  • 129:14 - 129:17
    Housle se odmlčel.
  • 129:17 - 129:23
    Prostřední nájemník se usmál, nejprve kroutil hlavou, jakmile na jeho přátele, a pak se podíval
  • 129:23 - 129:26
    Gregor se na ještě jednou.
  • 129:26 - 129:31
    Spíše než řízení Gregor zpět, otec vypadal, že považuji za premiéra
  • 129:31 - 129:36
    význam pro zklidnění nájemníkům, i když se vůbec rozčilovat a
  • 129:36 - 129:41
    Gregor Zdálo se, pobavit více než houslový recitál.
  • 129:41 - 129:46
    Otec přispěchal k nim a s otevřenou náručí snažili tlačit do
  • 129:46 - 129:52
    vlastní prostor a zároveň zabránit jejich pohled na Gregor s vlastním tělem.
  • 129:52 - 129:57
    V tomto bodě se stali opravdu poněkud podrážděně, ačkoli jeden už neví,
  • 129:57 - 130:01
    Ať už to bylo, protože otce chování nebo proto, že znalosti, které se
  • 130:01 - 130:07
    si zakoupili, že oni, aniž by to věděl, stejně jako soused Gregor.
  • 130:07 - 130:12
    Požadovali vysvětlení od svého otce, zvedli ruce, aby se jejich body,
  • 130:12 - 130:19
    rozčileně tahal na jejich vousy, a se vrátil ke svému pokoji docela pomalu.
  • 130:19 - 130:24
    Do té doby, izolace, který náhle padl na jeho sestra po
  • 130:24 - 130:29
    náhlé přerušení pryč odůvodnění přemohly ji.
  • 130:29 - 130:34
    Držela na housle a luk v její bezvládné ruce na chvíli a měl
  • 130:34 - 130:39
    dále se podívat na noty, jako by se stále hraje.
  • 130:39 - 130:44
    Najednou se vzpamatovala, umístěné nástroj v matčině klíně -
  • 130:44 - 130:48
    Matka byla stále ještě sedí ve svém křesle potíže s dýcháním jí plíce
  • 130:48 - 130:52
    pracující - a běžel do vedlejší místnosti,
  • 130:52 - 130:59
    , který nájemníkům, pod tlakem od Otce, už se blíží rychleji.
  • 130:59 - 131:04
    Někdo by mohl pozorovat, jak pod sestry cvičili ruce listy a polštáře na
  • 131:04 - 131:07
    postele byly hozeny na vysoké a uspořádány.
  • 131:07 - 131:13
    Ještě před nájemníkům dosáhl v místnosti, byla dokončena, kterým se postele a
  • 131:13 - 131:15
    Byl vyklouznutí.
  • 131:15 - 131:19
    Otec vypadal tak, uchopil znovu s jeho tvrdohlavost, že zapomněl
  • 131:19 - 131:23
    respekt, který se vždy vůči svým nájemcům.
  • 131:23 - 131:28
    Přitiskl dál a dál, až u dveří místnosti uprostřed razítko gentleman
  • 131:28 - 131:32
    hlasitě nohou, a tak přinesl otec ke klidu.
  • 131:32 - 131:37
    "Prohlašuji tímto, že" střední nájemník řekl, zvedl ruku a obsazení jeho pohled
  • 131:37 - 131:42
    jak na matku a sestru, "že vzhledem k ostudné podmínky
  • 131:42 - 131:45
    panující v tomto bytě a rodině "-
  • 131:45 - 131:51
    s tímto plivl rozhodně na zem - "jsem okamžitě zrušit můj pokoj.
  • 131:51 - 131:55
    Budu samozřejmě platit vůbec nic za dny, které jsem žil tady, na
  • 131:55 - 132:00
    Naopak jsem se přemýšlet o tom, zda budu iniciovat nějaké kroky proti
  • 132:00 - 132:06
    vy, což - věřte mi -. bude velmi snadné založit "
  • 132:06 - 132:13
    Odmlčel se a podíval se přímo před ním, jako by čekal na něco.
  • 132:13 - 132:17
    Ve skutečnosti, jeho dva přátelé ihned se zapojil se svými názory, "jsme také dát
  • 132:17 - 132:23
    okamžitá výpověď. "V té se chytil kliku, praštil
  • 132:23 - 132:27
    za sebou dveře a zamkl je.
  • 132:27 - 132:32
    Otec tápal potácet se na židli a nechal pád v něm.
  • 132:32 - 132:38
    Vypadalo to, jako by se natáhl na své obvyklé večerní snooze, ale těžké
  • 132:38 - 132:44
    přikývl jeho hlavy, která vypadala, jako kdyby to bylo bez podpory, ukázal, že on nebyl
  • 132:44 - 132:46
    spát vůbec.
  • 132:46 - 132:51
    Gregor ležel nehybně po celou dobu v místě, kde se hostům chytil
  • 132:51 - 132:52
    ho.
  • 132:52 - 132:57
    Zklamání se zhroucením svého plánu a možná i slabost podaný dne
  • 132:57 - 133:02
    jeho těžká hlad dělal to nemožný pro něj k pohybu.
  • 133:02 - 133:05
    On byl jistě strach, že by porušila obecně katastrofa nad ním kdykoliv
  • 133:05 - 133:09
    moment, a on čekal.
  • 133:09 - 133:14
    On nebyl ani překvapen, když housle spadl z matčina klína, zpod
  • 133:14 - 133:20
    chvějící se prsty, a dal pryč odrážení tón.
  • 133:20 - 133:25
    "Moji drazí rodiče," řekla sestra bouchání ruku na stůl prostřednictvím
  • 133:25 - 133:30
    úvod, "to nemůže jít dál již tímto způsobem.
  • 133:30 - 133:33
    Možná, pokud nechcete pochopit, že, no, já.
  • 133:33 - 133:38
    Nebudu naprosté svého bratra před název tohoto netvora, a tak jsem řekl jen to, že
  • 133:38 - 133:40
    Musíme se snažit zbavit.
  • 133:40 - 133:45
    Snažili jsme se, co je v lidských silách, aby se o to postarám, a být trpělivý.
  • 133:45 - 133:49
    Věřím, že nikdo nemůže kritizovat nás v nejmenším. "
  • 133:49 - 133:54
    "Má pravdu v tisíci způsoby," řekl otec k sobě.
  • 133:54 - 133:59
    Matka, která se stále nedokáže správně dýchat, začal kašlat strnule
  • 133:59 - 134:07
    s rukou držel ústa a maniakální výraz v očích.
  • 134:07 - 134:10
    Sestra spěchal k matce a držel čelo.
  • 134:10 - 134:15
    Sestra slova zřejmě vedly k Otci, aby některé odrazy.
  • 134:15 - 134:21
    Posadil se, hrál se svou uniformu sbírky mezi deskami, který ještě ležel na
  • 134:21 - 134:26
    tabulku z podnájemníků "večeře, a podíval se tu a tam na nehybné
  • 134:26 - 134:26
    Gregor.
  • 134:26 - 134:34
    "Musíme se pokusit zbavit," řekla sestra se rozhodně k Otci, k
  • 134:34 - 134:37
    matka, její kašel fit, neposlouchal nic.
  • 134:37 - 134:39
    "Je to zabije vás oba.
  • 134:39 - 134:43
    Vidím, že to přijde. Když lidé musí pracovat stejně tvrdě jako my všichni
  • 134:43 - 134:48
    ano, nemohou dále tolerovat nekonečná muka doma.
  • 134:48 - 134:50
    Já prostě nemůžu jít na víc. "
  • 134:50 - 134:57
    A když vypukla v pláč tak fit, že slzy tekly z dolů na své
  • 134:57 - 135:01
    matčině tváři. Otřela si je z ní matka s
  • 135:01 - 135:04
    mechanických pohybů rukou.
  • 135:04 - 135:10
    "Dítě," řekl otec soucitně a jasné zhodnocení ", pak to, co
  • 135:10 - 135:12
    bychom měli dělat? "
  • 135:12 - 135:17
    Sestra jen pokrčila rameny, jako znamení zmatku, který, na rozdíl od
  • 135:17 - 135:23
    její předchozí důvěru, přišel za ní, zatímco ona pláče.
  • 135:23 - 135:29
    "Kdyby nám rozuměl," řekl otec v semi-výslech tón.
  • 135:29 - 135:34
    Sestra, uprostřed vzlyká, potřásla rukou energicky jako znamení, že
  • 135:34 - 135:37
    nemá smysl myslet na to.
  • 135:37 - 135:42
    "Kdyby jen pochopil nás," opakoval otec a zavřel oči, vstřebává
  • 135:42 - 135:47
    sestra je přesvědčení o nemožnosti tohoto bodu ", pak možná
  • 135:47 - 135:50
    nějaký kompromis by bylo možné s ním.
  • 135:50 - 135:50
    Ale jak to je. .
  • 135:50 - 135:54
    . "" Musí to být zbaví, "zvolala
  • 135:54 - 135:58
    "To je jediný způsob, otec. Musíte se snažit zbavit myšlenky, že
  • 135:54 - 135:54
    sestra.
  • 135:58 - 136:03
    Je to Gregor. Skutečnost, že jsme věřili, tak dlouho,
  • 136:03 - 136:05
    to je opravdu naše skutečné neštěstí.
  • 136:05 - 136:10
    Ale jak to může být Gregor? Kdyby to bylo Gregor, byl by už dávno
  • 136:10 - 136:16
    si uvědomil, že společný život mezi lidmi není možné s takovým zvířetem
  • 136:16 - 136:19
    a by odešli dobrovolně.
  • 136:19 - 136:25
    Pak bychom neměli bratra, ale mohli bychom dál žít a ctít jeho památku.
  • 136:25 - 136:28
    Ale to zvíře nás trápí.
  • 136:28 - 136:33
    To zažene nájemníkům, budou zřejmě mít v celém bytě, a odejít
  • 136:33 - 136:39
    jsme strávit noc v uličce. Jen se podívejte, tatínku, "zvolal náhle,
  • 136:39 - 136:41
    "Už začíná znovu."
  • 136:41 - 136:46
    S hrůzou, která byla zcela nepochopitelná Gregor, sestra i
  • 136:46 - 136:51
    opustila matka, se odlepila od židle, jako by ona by dříve obětovat
  • 136:51 - 136:54
    její matka, než zůstat v Gregora
  • 136:54 - 137:00
    okolí, a hnal se za svým otcem, který nadšená jen její chování, také stál
  • 137:00 - 137:05
    nahoru a napůl zvedl ruce před sestry, jako by ji chránit.
  • 137:05 - 137:11
    Gregor ale neměl tušení, kteří chtějí vytvářet problémy pro každého, kdo a
  • 137:11 - 137:14
    určitě ne pro jeho sestru.
  • 137:14 - 137:20
    Zrovna začal otáčet kolem sebe, aby se opět objeví ve svém pokoji, docela
  • 137:20 - 137:26
    šokující pohled, protože v důsledku jeho utrpení stavu, musel průvodce
  • 137:26 - 137:28
    se přes obtížnost otáčení
  • 137:28 - 137:34
    kolem jeho hlavy, v tomto procesu zvedání a bouchal ji o podlahu
  • 137:34 - 137:39
    několikrát. Odmlčel se a rozhlédl se.
  • 137:39 - 137:43
    Jeho dobré úmysly se zdají být uznána.
  • 137:43 - 137:48
    Strach trval jen chvíli. Teď se na něj podíval v tichosti a
  • 137:48 - 137:50
    smutek.
  • 137:50 - 137:55
    Jeho matka ležela v křesle, s nohama roztáhl a přitisknuty k sobě, její
  • 137:55 - 138:01
    oči byly téměř zavřené z únavy. Otec a sestra seděli vedle jednoho
  • 138:01 - 138:02
    další.
  • 138:02 - 138:07
    Sestra si položila ruce kolem krku otce.
  • 138:07 - 138:13
    "Teď možná bych si skutečně obrátit se kolem," pomyslel si a začal Gregor úkol
  • 138:13 - 138:15
    znovu.
  • 138:15 - 138:21
    Nemohl zastavit funí na úsilí a měli na odpočinek a hned poté.
  • 138:21 - 138:27
    Kromě toho, nikdo nutit ho. Bylo to všechno opustil, aby mu na jeho vlastní.
  • 138:27 - 138:33
    Když on dokončil Obrátil se a okamžitě začal putovat rovnou zpět.
  • 138:33 - 138:38
    Byl překvapen na velkou vzdálenost, která ho dělila od jeho pokoje a to
  • 138:38 - 138:42
    nerozuměli ani v nejmenším, jak ve své slabosti měl na které se vztahuje stejné vzdálenosti
  • 138:42 - 138:48
    krátce předtím, téměř bez povšimnutí, že.
  • 138:48 - 138:53
    Neustále záměr pouze na dotvarování po rychlé, sotva nevěnoval pozornost
  • 138:53 - 138:58
    skutečnost, že žádné slovo či pláč od jeho rodiny ho přerušil.
  • 138:58 - 139:04
    Pouze tehdy, když už byl ve dveřích, obrátil hlavu, ne úplně, protože
  • 139:04 - 139:09
    cítil na krku roste tuhý. Každopádně pořád viděl, že za ním
  • 139:09 - 139:11
    nic nezměnilo.
  • 139:11 - 139:16
    Jen sestra byla ve stoje. Jeho poslední pohled kartáčovaný nad matkou
  • 139:16 - 139:18
    , který byl nyní kompletně spící.
  • 139:18 - 139:25
    Sotva byl uvnitř svého pokoje, když byly dveře zavřené tlačil velmi rychle, rychle vyrazil,
  • 139:25 - 139:28
    a promlčen.
  • 139:28 - 139:33
    Gregor byl překvapen náhlou rozruch za sebou, a to natolik, že jeho malý
  • 139:33 - 139:37
    končetin sehne pod ním. Byla to jeho sestra, která byla v tomto
  • 139:37 - 139:39
    spěchu.
  • 139:39 - 139:45
    Stála hned, čekala, a pak se objevily kupředu svižně.
  • 139:45 - 139:48
    Gregor neslyšel nic o jejím přístupu.
  • 139:48 - 139:56
    Vykřikla "Konečně!" Své rodiče, otočila klíčem v zámku.
  • 139:56 - 140:00
    "Co teď?" Gregor se ptal sám sebe a rozhlédl se kolem něj
  • 140:00 - 140:02
    ve tmě.
  • 140:02 - 140:06
    On brzy učinil objev, že on mohl už ne pohnout.
  • 140:06 - 140:09
    On nebyl překvapen, že.
  • 140:09 - 140:14
    Naopak, to mu připadalo nepřirozené, že až do této chvíle mu opravdu
  • 140:14 - 140:18
    schopen se pohybovat s těmito tenkými nožičkami.
  • 140:18 - 140:21
    Kromě cítil relativně obsah.
  • 140:21 - 140:27
    Je pravda, že on měl bolesti po celé jeho tělo, ale zdálo se mu, že jsou
  • 140:27 - 140:33
    se postupně stávají slabší a slabší a že konečně zmizí úplně.
  • 140:33 - 140:39
    Shnilé jablko v zádech i zanícené okolí, zcela pokryta
  • 140:39 - 140:45
    s bílým prachem, sotva všiml. Vzpomněl si na svou rodinu s hlubokými pocity
  • 140:45 - 140:47
    lásky.
  • 140:47 - 140:53
    V této činnosti, jeho vlastní myšlenka, že musí zmizet bylo, pokud je to možné, dokonce i
  • 140:53 - 140:57
    rozhodnější než jeho sestra.
  • 140:57 - 141:02
    On zůstal v tomto stavu prázdného a pokojného úvahu do věže s hodinami
  • 141:02 - 141:07
    odbily tři hodiny ráno. Z okna byl svědkem začátku
  • 141:07 - 141:09
    obecné svítání venku.
  • 141:09 - 141:16
    Pak, aniž by ochoten ji, jeho hlava klesla až dolů, a od jeho nosu tekla
  • 141:16 - 141:23
    se slabě do posledního dechu. Brzy ráno uklízečka
  • 141:23 - 141:23
    přišel.
  • 141:23 - 141:30
    Ve své ryzí energii a spěchu Udeřila všechny dveře - přesně, jak lidé
  • 141:30 - 141:36
    už ji požádal, aby se zabránilo - a to natolik, že jednou přijela klidný spánek nebyl
  • 141:36 - 141:41
    není možné kdekoli v celém bytě.
  • 141:41 - 141:47
    V ní obvykle krátké návštěvě Gregor se na první nenašel nic zvláštního.
  • 141:47 - 141:51
    Myslela si, že ležel nehybně, takže tam, protože chtěl hrát uražený
  • 141:51 - 141:55
    party. Dala mu úvěr jako kompletní
  • 141:55 - 141:58
    pochopit, jak je to možné.
  • 141:58 - 142:02
    Vzhledem k tomu, že shodou okolností drží dlouhé koštětem v ruce, snažila se lechtat
  • 142:02 - 142:04
    Gregor s ní ze dveří.
  • 142:04 - 142:12
    Když to bylo docela neúspěšný, ona se stala podrážděnou a strčil Gregor málo,
  • 142:12 - 142:17
    a pouze tehdy, když jí strčil ho ze svého místa bez odporu ona se stala
  • 142:17 - 142:19
    pozorný.
  • 142:19 - 142:26
    Když se rychle si uvědomil pravý stav věcí, její oči se velké, že pískal
  • 142:26 - 142:30
    pro sebe. Nicméně, neměla bránit sebe pro
  • 142:30 - 142:32
    dlouhé.
  • 142:32 - 142:37
    Otevřela dveře do ložnice a zařval mocným hlasem do tmy,
  • 142:37 - 142:40
    "Pojďte se podívat. Je to nakopl kbelík.
  • 142:40 - 142:43
    Je to tam leží, úplně zlikvidována! "
  • 142:43 - 142:48
    The Samsa manželé posadila v manželské posteli a musel se dostat přes
  • 142:48 - 142:52
    jejich zděšení na uklízečka, než se podařilo uchopit její zprávu.
  • 142:52 - 143:01
    Ale pak pan a paní Samsa vyšplhala velmi rychle z postele, jedna na každé straně.
  • 143:01 - 143:06
    Pan Samsa hodil přehoz přes ramena, paní Samsa vyšel pouze ve svém
  • 143:06 - 143:11
    noční košili a takto vešli do místnosti Gregora.
  • 143:11 - 143:15
    Mezitím, dveře z obývacího pokoje, kde spala Grete protože nájemníkům se
  • 143:15 - 143:19
    přišel na scénu, byl také otevřen.
  • 143:19 - 143:26
    Byla úplně oblečená, jako by nespala vůbec, její bílé tváři se i nadále
  • 143:26 - 143:27
    ukazují, že.
  • 143:27 - 143:34
    "Mrtvý?" Řekla paní Samsa a tázavě se na uklízečku,
  • 143:34 - 143:39
    Ačkoli ona mohla kontrolovat vše, co na vlastní pěst, a dokonce i pochopit, bez kontroly.
  • 143:39 - 143:44
    "Měl bych říct," řekla uklízečka a jako důkaz, tropil Gregor tělo
  • 143:44 - 143:49
    s koštětem značnou vzdálenost více do strany.
  • 143:49 - 143:55
    Paní Samsa udělal pohyb, jako by chtěla koště zadržet, ale neudělal to.
  • 143:55 - 143:59
    "No," řekl pan Samsa, "teď můžeme dát Bohu díky."
  • 143:59 - 144:05
    Pokřižoval se a tři ženy následovali jeho příkladu.
  • 144:05 - 144:12
    Grete, kteří neměli odtrhnout oči od mrtvoly, řekl: "Podívejte se, jak byl hubený.
  • 144:12 - 144:16
    Nic nejedl tak dlouho dobu.
  • 144:16 - 144:19
    Jídla, která sem přišla vyšel opět přesně to samé. "
  • 144:19 - 144:26
    Ve skutečnosti, Gregor tělo bylo úplně rovný a suchý.
  • 144:26 - 144:31
    To se projevilo opravdu poprvé, že se mu už vyrostl na
  • 144:31 - 144:35
    své malé končetiny a nic jiného rozptýlit něčí pohled.
  • 144:35 - 144:43
    "Grete, přicházejí do nás na chvilku," řekla paní Samsa s melancholickým úsměvem, a
  • 144:43 - 144:49
    Grete šel, ne bez ohlížení se na mrtvolu, za své rodiče do postele
  • 144:49 - 144:51
    pokoj.
  • 144:51 - 144:55
    Uklízečka zavřel dveře a otevřel okno dokořán.
  • 144:55 - 145:01
    Navzdory tomu, že brzy ráno, na čerstvém vzduchu, byl částečně zabarvené teplo.
  • 145:01 - 145:05
    To bylo už na konci března.
  • 145:05 - 145:10
    Tyto tři nájemníkům vystoupil z jejich pokoje a rozhlédl se po snídani,
  • 145:10 - 145:13
    překvapeni, že byli zapomenuti.
  • 145:13 - 145:18
    "Kde je k snídani?" Zeptal se prostřední z pánů nevrle na
  • 145:18 - 145:19
    uklízečka.
  • 145:19 - 145:25
    Nicméně, položila si prst na rty a pak rychle a tiše naznačil
  • 145:25 - 145:29
    nájemníkům, že by mohli přijít do místnosti Gregora.
  • 145:29 - 145:35
    I přišli a postavili se v místnosti, která byla už docela jasné, kolem Gregora
  • 145:35 - 145:39
    tělo, ruce v kapsách svých poněkud worn bundy.
  • 145:39 - 145:46
    Pak se dveře ložnice se otevřely a objevil se pan Samsa v uniformě, s jeho
  • 145:46 - 145:49
    žena na jednu ruku a jeho dcera na straně druhé.
  • 145:49 - 145:52
    Všichni byli trochu slzu potřísněné.
  • 145:52 - 145:58
    Tu a tam Grete tiskla tvář na otcovo rameno.
  • 145:58 - 146:03
    "Vypadni z mého bytu okamžitě," řekl pan Samsa a otevřela dveře, aniž by
  • 146:03 - 146:05
    pouštění žen.
  • 146:05 - 146:12
    "Co tím myslíš?" Řekl nájemník uprostřed, poněkud vyděšený a sladkým úsměvem.
  • 146:12 - 146:17
    Další dva držel ruce za zády a neustále se vtírá je proti sobě
  • 146:17 - 146:23
    druhého, jako kdyby v radostném očekávání velké hádky, která musí skončit v jejich
  • 146:23 - 146:24
    prospěch.
  • 146:24 - 146:29
    "Mám na mysli přesně to, co říkám," odpověděl pan Samsa a šel přímo s jeho dvě ženy
  • 146:29 - 146:32
    společníky do nájemník.
  • 146:32 - 146:38
    Ta nejprve tam stál bez hnutí a díval se na podlahu, jako by věci byly
  • 146:38 - 146:42
    uspořádání se novým způsobem v jeho hlavě.
  • 146:42 - 146:48
    "Dobře, tak půjdeme," řekl a podíval se na pana Samsy, jako kdyby se náhle
  • 146:48 - 146:55
    překonat pokorou, on žádal nové povolení pro toto rozhodnutí.
  • 146:55 - 146:59
    Pan Samsa jen kývl na něj opakovaně s očima dokořán.
  • 146:59 - 147:06
    Po tomto, nájemník skutečně šla s dlouhými kroky okamžitě ven do
  • 147:06 - 147:07
    haly.
  • 147:07 - 147:13
    Jeho dva přátelé už poslouchal na chvíli s rukama stále dost,
  • 147:13 - 147:17
    a nyní chytře skočil po něm, jako by se bála, že se pan Samsa by se mohly
  • 147:17 - 147:22
    chodby před nimi a narušit jejich shledání s jejich vůdcem.
  • 147:22 - 147:27
    V sále všichni tři z nich vzala jejich klobouky z věšák, vytáhl své hůlky
  • 147:27 - 147:33
    z cukrové třtiny, držitele, uklonil tiše a odešel z bytu.
  • 147:33 - 147:39
    V tom, co se ukázalo být zcela neopodstatněné nedůvěry, pan Samsa vystoupil s
  • 147:39 - 147:44
    Obě ženy se na přistání, opřela se o zábradlí a díval se na jako
  • 147:44 - 147:47
    tři nájemníkům pomalu, ale vytrvale se
  • 147:47 - 147:53
    cestu po dlouhé schodiště, zmizel na každém patře v určitém pořadí
  • 147:53 - 147:57
    na schodiště, a za pár vteřin přišel znovu.
  • 147:57 - 148:03
    Čím hlouběji oni pokračovali, tím víc se rodina Samsa ztratili zájem o ně, a
  • 148:03 - 148:08
    když řezník se zásobníkem na hlavě se na setkání s nimi a pak s hrdým ložiska
  • 148:08 - 148:11
    vystoupal po schodech vysoko nad nimi, pan
  • 148:11 - 148:17
    Samsa. Společně s ženami, zábradlí vlevo, a všichni se vrátili, jako by
  • 148:17 - 148:24
    ulevilo, zpět do jejich bytu. Rozhodli se přenést, že den odpočinku a
  • 148:24 - 148:26
    jít na procházku.
  • 148:26 - 148:30
    Nejen, že si vysloužili Tato přestávka v práci, ale nebylo pochyb o tom, že
  • 148:30 - 148:33
    opravdu potřeba.
  • 148:33 - 148:40
    A tak si sedl ke stolu a napsal tři dopisy omluvy: pan Samsa s jeho
  • 148:40 - 148:47
    Vedoucí paní Samsa na svého klienta, a Grete její majitel.
  • 148:47 - 148:51
    Při psaní uklízečka přišla říct, že ona šla pryč, pro ni
  • 148:51 - 148:56
    Ráno Práce byla dokončena. Tři lidé psát nejprve pouze
  • 148:56 - 148:59
    přikývl, aniž by vzhlédl.
  • 148:59 - 149:03
    Pouze v případě, uklízečka ještě nechce odejít, to se podívat
  • 149:03 - 149:08
    rozzlobeně. "Tak co," zeptal se pan Samsa.
  • 149:08 - 149:13
    Uklízečka s úsměvem stál ve dveřích, jako kdyby měl velký zdvih
  • 149:13 - 149:19
    štěstí, že zprávy do rodiny, ale pouze by to v případě, že byl položen přímo.
  • 149:19 - 149:25
    Téměř kolmo malá pštrosí pérem na klobouku, který dráždil pan Samsa
  • 149:25 - 149:31
    Během jejího celého provozu, lehce se houpal ve všech směrech.
  • 149:31 - 149:35
    "Tak dobře, co opravdu chcete?" Zeptala se paní Samsa, které uklízečka
  • 149:35 - 149:38
    ještě obvykle respektováno.
  • 149:38 - 149:43
    "No," odpověděla uklízečka s úsměvem tak šťastně, že nemůže pokračovat
  • 149:43 - 149:48
    mluvit hned, "o tom, jak by mělo, že odpadky z vedlejší místnosti být vyvolána
  • 149:48 - 149:50
    ven, musíte si s tím starosti.
  • 149:50 - 149:55
    To vše je postaráno. "Samsa paní Grete a sklonil se k jejich
  • 149:55 - 150:00
    dopisy, jako by chtěl jít na psaní.
  • 150:00 - 150:05
    Pan Samsa, který si všiml, že uklízečka chtěl začít popisovat vše
  • 150:05 - 150:10
    podrobně, rozhodně jí zabránily s nataženou rukou.
  • 150:10 - 150:16
    Ale protože to nebylo dovoleno vysvětlit, když si vzpomněla na velkém spěchu byla v roce,
  • 150:16 - 150:23
    a zvolal:, jasně urážel, "Bye Bye, každý," zuřivě otočil a odešel
  • 150:23 - 150:29
    byt se bojí prásknutí dveří.
  • 150:29 - 150:33
    "Dnes večer si bude pustit," řekl pan Samsa, ale nedostal žádnou odpověď ani jeho
  • 150:33 - 150:39
    manželka nebo od své dcery, protože uklízečka zdálo se, že rozrušení poté
  • 150:39 - 150:41
    opět klid, který právě dosáhl.
  • 150:41 - 150:49
    Mají vstal, šel k oknu, a zůstal tam, s rukama o každém
  • 150:49 - 150:50
    jiné.
  • 150:50 - 150:56
    Pan Samsa se otočil na židli ve svém směru a pozoroval je tiše
  • 150:56 - 151:00
    na chvíli. Pak si zavolal: "Tak dobře, pojďte sem
  • 151:00 - 151:01
    pak.
  • 151:01 - 151:07
    Pojďme se konečně zbavit starých věcí. A mít trochu ohled na mě. "
  • 151:07 - 151:12
    Ženy přišel k němu jednou. Vyrazili k němu, pohladila ho a
  • 151:12 - 151:15
    rychle se ukončila jejich dopisy.
  • 151:15 - 151:21
    Pak se všichni tři opustili byt spolu, něco, co neudělala pro měsíce,
  • 151:21 - 151:27
    a vzal elektrické tramvaje do volného prostoru za městem.
  • 151:27 - 151:31
    Vůz, ve kterém seděli sami byl naprosto pohlcen teplou
  • 151:31 - 151:33
    ne.
  • 151:33 - 151:37
    Opřel se pohodlně na svých místech, mluvili mezi sebou o budoucnosti
  • 151:37 - 151:44
    vyhlídky, a zjistili, že při bližším pozorování se jednalo vůbec
  • 151:44 - 151:47
    špatné, pro tři z nich zaměstnání,
  • 151:47 - 151:52
    , na kterou se opravdu ptal se navzájem vůbec, který byl extrémně
  • 151:52 - 151:56
    příznivé, a to zejména s slibné vyhlídky.
  • 151:56 - 152:02
    Největší zlepšení jejich situace, v tuto chvíli samozřejmě musely přijít z
  • 152:02 - 152:03
    změna obydlí.
  • 152:03 - 152:08
    Teď se chtěli pronajmout byt menší a levnější, ale lepší se nachází, a
  • 152:08 - 152:14
    obecně praktičtější než je ta současná, která Gregor našel.
  • 152:14 - 152:19
    I když je baví tímto způsobem, to udeřilo pan a paní Samsa, téměř na
  • 152:19 - 152:25
    stejnou chvíli, jak se jejich dcera, která byla stále více animovaných celou dobu, byl
  • 152:25 - 152:28
    rozkvetla v poslední době, i přes všechny
  • 152:28 - 152:33
    potíže, které se jí tváře bledé, do krásné a smyslné mladé
  • 152:33 - 152:35
    žena.
  • 152:35 - 152:40
    Rostoucí tišší a skoro nevědomky porozumění sobě
  • 152:40 - 152:46
    jejich pohledy, oni si mysleli, že čas byl nyní na dosah ruky hledat dobré poctivé
  • 152:46 - 152:47
    muž pro ni.
  • 152:47 - 152:52
    A bylo to něco jako potvrzení jejich nové sny a dobré úmysly, když
  • 152:52 -
    Na konci své cesty jejich dcera dostala jako první a protáhla své mladé tělo.
Title:
The Metamorphosis Audiobook by Franz Kafka
Description:

Classic Literature VideoBook with synchronized text, interactive transcript, and closed captions in multiple languages. Audio courtesy of Librivox. Read by David Barnes.

The Metamorphosis free audiobook at Librivox: http://librivox.org/the-metamorphosis-by-franz-kafka/

The Metamorphosis free eBook at Project Gutenberg: http://www.gutenberg.org/ebooks/5200

The Metamorphosis at Wikipedia: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Metamorphosis

View a list of all our videobooks: http://www.ccprose.com/booklist

more » « less
Duration:
02:33:09
Amara Bot added a translation

Czech subtitles

Revisions