Co určuje skutečnou hodnotu dolarové bankovky? - Doug Levinson

Lekci najdete na http://ed.ted.com/lessons/what-gives-a-dollar-bill-its-value-doug-levinson

Hodnota peněz je určena tím, jak hodně nebo jak málo jich je v oběhu. Ale kdo o tom rozhoduje a jaký to má dopad na ekonomiku jako celek? Doug Levinson nás vezme na výlet do United States Federal Reserve a prozkoumá, jak se lidé, kteří zde pracují, snaží vyvažovat hodnotu dolaru, aby nás ochránili před inflací nebo deflací.

Lekce: Doug Levinson, animace: Qa'ed Mai.

Pokud byste se za něco pokusili
zaplatit kusem papíru,

asi by s tím byl trochu problém.

Samozřejmě, pokud by tím kusem papíru
nebyla stodolarová bankovka.

Co ale dělá bankovku o tolik zajímavější
a hodnotnější než jiné kusy papíru?

Konec konců, moc se toho s ní dělat nedá.

Nemůžete ji sníst.

Nemůžete s ní nic postavit

a spálit ji je nelegální.

Takže co je na ní tak zvláštního?

Samozřejmě, odpověď asi znáte.

Stodolarové bankovky vytiskla vláda

a ustanovila je oficiální měnou,

zatímco jiné kusy papíru ne.

Ale to je právě to, co je legalizuje.

Na druhou stranu to, co určuje
hodnotu stodolarové bankovky,

je, jak hodně nebo málo je jich v oběhu.

V průběhu historie byla hodnota
většiny měn včetně dolaru,

svázána s hodnotou cenných komodit

a jejich množství v oběhu

záviselo na vládních zlatých
a stříbrných rezervách.

Ale poté, co v roce 1971
tento systém v USA zrušili,

se stal dolar tím,
co dnes známe jako nekryté peníze,

tedy nekryté žádným vnějším zdrojem

a závislé čistě na měnové politice vlády

a jejím rozhodnutí, kolik peněz vytiskne.

A který vládní odbor
tuto politiku stanovuje?

Výkonný, legislativní či soudní?

Překvapující odpověď zní: žádný!

Měnovou politiku vlastně ustanovuje
nezávislý Federální rezervní systém

neboli Fed,

tvořený 12 regionálními bankami
ve velkých městech po celé zemi.

Jeho rada guvernérů, jež je jmenována
prezidentem a schvalována Senátem,

podává zprávy Kongresu

a všechny výnosy z Fed
jdou do Státní pokladny USA.

A aby nemohly Fed ze dne na den
ovlivňovat náhlé změny politiky,

není pod přímým dohledem
žádného z vládních odborů.

A proč Fed prostě netiskne
stodolarové bankovky do nekonečna,

aby byl každý šťastný a bohatý?

Protože potom by ty bankovky
neměly žádnou hodnotu.

Zamyslete se nad účelem peněz,

kterým je směňování za zboží a služby.

Pokud se celková hodnota peněz v oběhu

zvyšuje rychleji než celková hodnota
zboží a služeb v ekonomice,

potom si za každou bankovku budeme moci

koupit čím dál tím méně věcí a služeb.

Říká se tomu inflace.

Na druhou stranu,
pokud by zůstávaly zásoby peněz stejné,

zatímco by výroba zboží
a poskytování služeb rostly,

zvyšovala by se hodnota každého dolaru
v procesu známém jako deflace.

Takže co je horší?

Příliš vysoká inflace znamená,
že peníze ve vaší peněžence

budou mít zítra menší hodnotu

a vy je budete chtít rychle utratit.

I když by to povzbudilo růst obchodu,
nabádalo by to i k nadměrné spotřebě

a k předzásobení se komoditami
jako jsou potraviny a paliva,

k růstu jejich cen,

a to by vedlo k omezování spotřeby
a k ještě větší inflaci.

Ale deflace by způsobila,
že by se lidé svých peněz drželi.

A menší útraty spotřebitelů

by snižovaly zisky obchodníků,

to by zvyšovalo nezaměstnanost
a další nevůli utrácet,

což by vedlo k propadu ekonomiky.

Proto se většina ekonomů domnívá,
že ač příliš obojího škodí,

je nízká a trvalá inflace nezbytná
k podpoře ekonomického růstu.

K určování množství peněz,
které by měly být v oběhu,

využívá Fed obrovský objem
ekonomických dat,

včetně míry inflace z minulých období,

mezinárodních trendů
a míry nezaměstnanosti.

Jako v Mášence a třech medvědech
potřebují mít peněz tak akorát,

aby stimulovali růst
a udržovali zaměstnanost

a nedovolili inflaci
dosáhnout ničivých úrovní.

Fed nerozhoduje pouze o tom,

jak vysokou hodnotu
má papír ve vaší peněžence,

ale také o vaší šanci získat a udržet
si zaměstnání, kde si peníze vyděláte.