1
00:00:00,000 --> 00:00:02,000
Když jsem studoval na umělecké škole,

2
00:00:02,000 --> 00:00:04,000
vyvinul se mi třes v ruce

3
00:00:04,000 --> 00:00:07,000
a toto byla nejrovnější čára, jakou jsem byl schopný nakreslit.

4
00:00:07,000 --> 00:00:09,000
Teď zpětně vidím, že to vlastně bylo na některé věci dobré,

5
00:00:09,000 --> 00:00:12,000
jako míchání plechovky s barvou nebo sušení polaroidu,

6
00:00:12,000 --> 00:00:15,000
ale tehdy to byl skutečně konec světa.

7
00:00:15,000 --> 00:00:19,000
Bylo to zničení mého snu o tom, že se stanu umělcem.

8
00:00:19,000 --> 00:00:21,000
Ten třes se vyvinul ze

9
00:00:21,000 --> 00:00:23,000
soustředěné honby za pointinismem,

10
00:00:23,000 --> 00:00:26,000
z roků naplněných děláním maličkých teček.

11
00:00:26,000 --> 00:00:29,000
A nakonec se tyto tečky proměnily z dokonale kulatých

12
00:00:29,000 --> 00:00:33,000
v takové, co vypadaly spíše jako pulci, kvůli třesu.

13
00:00:33,000 --> 00:00:35,000
Abych ho vyvážil, držel jsem pero pevněji

14
00:00:35,000 --> 00:00:38,000
a to postupně zhoršovalo můj třes,

15
00:00:38,000 --> 00:00:40,000
takže jsem ho držel ještě pevněji.

16
00:00:40,000 --> 00:00:42,000
Stalo se to bludným kruhem, který skončil tím,

17
00:00:42,000 --> 00:00:44,000
že mi působil tolik bolesti a problémů s klouby,

18
00:00:44,000 --> 00:00:47,000
že jsem měl problém držet cokoliv.

19
00:00:47,000 --> 00:00:50,000
A poté, co jsem strávil celý svůj život v touze dělat umění,

20
00:00:50,000 --> 00:00:55,000
jsem opustil uměleckou školu a pak i celé umění.

21
00:00:55,000 --> 00:00:57,000
Ale po pár letech jsem prostě nemohl zůstat mimo umění

22
00:00:57,000 --> 00:00:59,000
a rozhodl jsem se jít kvůli třesu za neurologem

23
00:00:59,000 --> 00:01:02,000
a zjistil jsem, že mám trvale poškozené nervy.

24
00:01:02,000 --> 00:01:05,000
Podíval se na moji klikatou čáru a řekl:

25
00:01:05,000 --> 00:01:08,000
"No, proč ten třes prostě nepřijmete?"

26
00:01:08,000 --> 00:01:11,000
A tak jsem to udělal. Přišel jsem domů, vzal jsem pero

27
00:01:11,000 --> 00:01:13,000
a nechal své ruce, aby se třásly a třásly.

28
00:01:13,000 --> 00:01:15,000
Dělal jsem spoustu čmáranic.

29
00:01:15,000 --> 00:01:17,000
A i když to nebyl druh umění,

30
00:01:17,000 --> 00:01:21,000
kterému bych podlehl, byl to skvělý pocit.

31
00:01:21,000 --> 00:01:23,000
A co víc, když jsem přijal svůj třes,

32
00:01:23,000 --> 00:01:25,000
došlo mi, že stále mohu dělat umění.

33
00:01:25,000 --> 00:01:27,000
Jenom jsem musel najít jiný přístup,

34
00:01:27,000 --> 00:01:29,000
abych mohl dělat umění, které jsem chtěl.

35
00:01:29,000 --> 00:01:32,000
Stále jsem měl rád fragmentaci pointinismu,

36
00:01:32,000 --> 00:01:34,000
maličké tečky, které se spojily,

37
00:01:34,000 --> 00:01:36,000
aby vytvořily sjednocený celek.

38
00:01:36,000 --> 00:01:39,000
Tak jsem začal experimentovat s dalšími způsoby, jak roztříštit obrazy tak,

39
00:01:39,000 --> 00:01:41,000
aby třes neovlivnil moji práci,

40
00:01:41,000 --> 00:01:45,000
jako třeba namáčení mých nohou do barvy a chození po plátně

41
00:01:45,000 --> 00:01:49,000
nebo jsem v trojrozměrné struktuře s latěmi

42
00:01:49,000 --> 00:01:54,000
vytvářel dvojrozměrné obrazy tím, že jsem je vypaloval pomocí letlampy.

43
00:01:54,000 --> 00:01:58,000
Zjistil jsem, že když pracuji ve větším měřítku a s většími materiály,

44
00:01:58,000 --> 00:02:00,000
moje ruka nebolí,

45
00:02:00,000 --> 00:02:04,000
a poté, co jsem přešel z jednoho přístupu k umění,

46
00:02:04,000 --> 00:02:06,000
jsem se dostal k přístupu ke kreativitě,

47
00:02:06,000 --> 00:02:10,000
který naprosto změnil mé umělecké obzory.

48
00:02:10,000 --> 00:02:12,000
Bylo to poprvé, co jsem se setkal s myšlenkou,

49
00:02:12,000 --> 00:02:17,000
že přijetí určitého omezení může být ve skutečnosti hnací silou kreativity.

50
00:02:17,000 --> 00:02:20,000
Tou dobou jsem končil školu

51
00:02:20,000 --> 00:02:23,000
a byl jsem nadšený, že budu mít skutečnou práci a konečně si budu moct dovolit nové umělecké potřeby.

52
00:02:23,000 --> 00:02:27,000
Měl jsem strašlivou starou sadu nářadí a cítil jsem,

53
00:02:27,000 --> 00:02:29,000
že bych mohl udělat mnohem více s výbavou,

54
00:02:29,000 --> 00:02:32,000
o níž jsem si myslel, že by umělec měl mít.

55
00:02:32,000 --> 00:02:34,000
Vlastně jsem ani neměl normální nůžky.

56
00:02:34,000 --> 00:02:36,000
Používal jsem velké kovové zahradní nůžky dokud jsem neukradl

57
00:02:36,000 --> 00:02:39,000
jedny z kanceláře, ve které jsem pracoval.

58
00:02:39,000 --> 00:02:41,000
Tak jsem dokončil školu, dostal jsem práci, dostal jsem výplatu,

59
00:02:41,000 --> 00:02:43,000
šel jsem do obchodu s uměleckými potřebami

60
00:02:43,000 --> 00:02:46,000
a nakupoval jsem jako blázen.

61
00:02:46,000 --> 00:02:48,000
A pak jak jsem přišel domů, sedl jsem si

62
00:02:48,000 --> 00:02:51,000
a rozhodl jsem se, že se pokusím udělat něco

63
00:02:51,000 --> 00:02:54,000
zcela netradičního.

64
00:02:54,000 --> 00:02:58,000
Ale seděl jsem tam hodiny a nic mě nenapadalo.

65
00:02:58,000 --> 00:03:01,000
To samé následovalo další den a další

66
00:03:01,000 --> 00:03:04,000
a já jsem rychle sklouzl do tvůrčí krize.

67
00:03:04,000 --> 00:03:09,000
Po dlouhou dobu jsem byl v temném místě, neschopný tvořit.

68
00:03:09,000 --> 00:03:11,000
A nedávalo to žádný smysl, protože jsem byl konečně schopný

69
00:03:11,000 --> 00:03:16,000
podporovat své umění a přesto jsem neměl ani špetku kreativity.

70
00:03:16,000 --> 00:03:18,000
Ale jak jsem tápal v té temnotě,

71
00:03:18,000 --> 00:03:21,000
došlo mi, že jsem byl vlastně paralyzován všemi možnostmi,

72
00:03:21,000 --> 00:03:24,000
které jsem nikdy předtím neměl.

73
00:03:24,000 --> 00:03:28,000
A tehdy jsem vzpomínal na své rozklepané ruce.

74
00:03:28,000 --> 00:03:30,000
Přijmi třes.

75
00:03:30,000 --> 00:03:33,000
Došlo mi, že pokud chci někdy získat svoji kreativitu zpátky,

76
00:03:33,000 --> 00:03:37,000
musím se přestat snažit myslet jinak

77
00:03:37,000 --> 00:03:39,000
a přijmout limity.

78
00:03:39,000 --> 00:03:42,000
Přemýšlel jsem, jestli je možné být kreativnější,

79
00:03:42,000 --> 00:03:44,000
když se člověk dívá po omezeních.

80
00:03:44,000 --> 00:03:50,000
Co kdybych mohl tvořit jenom s výbavou za cenu pouhého dolaru?

81
00:03:50,000 --> 00:03:52,000
Tou dobou jsem trávil řadu svých večerů ve --

82
00:03:52,000 --> 00:03:55,000
no, hádám, že stále trávím hodně večerů ve Starbucks --

83
00:03:55,000 --> 00:03:58,000
vím, že můžete poprosit o kelímek navíc, pokud chcete,

84
00:03:58,000 --> 00:04:00,000
tak jsem je poprosil o 50.

85
00:04:00,000 --> 00:04:02,000
Překvapivě mi je hned dali

86
00:04:02,000 --> 00:04:04,000
a já jsem pak s nějakými tužkami, které jsem už měl,

87
00:04:04,000 --> 00:04:07,000
udělal tento projekt za pouhých 80 centů.

88
00:04:07,000 --> 00:04:10,000
Stalo se to pro mě skutečným okamžikem ujasnění,

89
00:04:10,000 --> 00:04:13,000
že nejdříve musíme být něčím omezení,

90
00:04:13,000 --> 00:04:16,000
abychom se stali neomezitelnými.

91
00:04:16,000 --> 00:04:18,000
Přenesl jsem svůj přístup uvažování v rámci limitů

92
00:04:18,000 --> 00:04:20,000
na své plátno a říkal si, co by se stalo, kdybych místo

93
00:04:20,000 --> 00:04:23,000
malby na plátno mohl malovat jenom na svůj hrudník.

94
00:04:23,000 --> 00:04:26,000
Tak jsem namaloval 30 obrazů, vrstvu po vrstvě,

95
00:04:26,000 --> 00:04:27,000
každou přes tu předchozí,

96
00:04:27,000 --> 00:04:31,000
přičemž každý obrázek představoval něco, co ovlivnilo můj život.

97
00:04:31,000 --> 00:04:34,000
Nebo co kdybych, místo malby štětcem,

98
00:04:34,000 --> 00:04:37,000
mohl malovat jenom pomocí seků používaných v karate? (Smích)

99
00:04:37,000 --> 00:04:38,000
Tak jsem namáčel své ruce do barvy

100
00:04:38,000 --> 00:04:40,000
a zaútočil na plátno

101
00:04:40,000 --> 00:04:42,000
a praštil jsem ho tak tvrdě, že jsem si pohmoždil kloub v malíčku,

102
00:04:42,000 --> 00:04:45,000
což mě na pár týdnů zastavilo.

103
00:04:45,000 --> 00:04:49,000
(Smích) (Potlesk)

104
00:04:49,000 --> 00:04:53,000
Nebo co kdybych místo spoléhání na sebe

105
00:04:53,000 --> 00:04:55,000
musel spoléhat na jiné lidi,

106
00:04:55,000 --> 00:04:57,000
aby vytvořili obsah umění?

107
00:04:57,000 --> 00:05:00,000
Šest dnů jsem žil sledován wekbamerou,

108
00:05:00,000 --> 00:05:03,000
spal jsem na zemi, jedl jsem rychlé občerstvení

109
00:05:03,000 --> 00:05:05,000
a žádal jsem lidi, aby mi volali a sdíleli se mnou příběh

110
00:05:05,000 --> 00:05:08,000
o momentu, který jim změnil život.

111
00:05:08,000 --> 00:05:10,000
Jejich příběhy se staly uměním,

112
00:05:10,000 --> 00:05:14,000
jak jsem je psal na točící se plátno.

113
00:05:14,000 --> 00:05:18,000
(Potlesk)

114
00:05:18,000 --> 00:05:23,000
Nebo co kdybych místo umění k vystavení dělal takové,

115
00:05:23,000 --> 00:05:25,000
které bych musel zničit?

116
00:05:25,000 --> 00:05:27,000
To se zdálo jako dokonalé omezení,

117
00:05:27,000 --> 00:05:30,000
být umělec bez umění.

118
00:05:30,000 --> 00:05:32,000
Tento nápad o ničení se vyvinul v roční projekt,

119
00:05:32,000 --> 00:05:34,000
který jsem nazval Goodbye Art [Sbohem, umění]

120
00:05:34,000 --> 00:05:38,000
a v němž muselo být každičké dílo po svém vzniku zničeno.

121
00:05:38,000 --> 00:05:40,000
Na začátku Goodbye Art jsem se zaměřil na

122
00:05:40,000 --> 00:05:43,000
násilnou destrukci, jako u tohoto obrazu Jimiho Hendrixe

123
00:05:43,000 --> 00:05:45,000
poskládaného z více než 7000 sirek.

124
00:05:45,000 --> 00:05:46,000
(Smích)

125
00:05:46,000 --> 00:05:50,000
Pak jsem to rozšířil na tvorbu umění, které se zničilo přirozeně.

126
00:05:50,000 --> 00:05:52,000
Díval jsem se po dočasných materiálech,

127
00:05:52,000 --> 00:05:54,000
jako plivání jídla --

128
00:05:54,000 --> 00:05:59,000
(Smích) --

129
00:05:59,000 --> 00:06:02,000
křída na chodníku

130
00:06:02,000 --> 00:06:06,000
a dokonce i zmrzlé víno.

131
00:06:06,000 --> 00:06:08,000
Posledním krokem destrukce

132
00:06:08,000 --> 00:06:12,000
byla snaha vytvořit něco, co vlastně vůbec nikdy neexistovalo.

133
00:06:12,000 --> 00:06:16,000
Naaranžoval jsem na stůl svíčky, zapálil jsem je a pak jsem je zhasínal

134
00:06:16,000 --> 00:06:19,000
a tento proces jsem se stejnou sadou svíček opakoval pořád dokola

135
00:06:19,000 --> 00:06:23,000
a nakonec jsem sestavil pořízená videa do většího obrazu.

136
00:06:23,000 --> 00:06:28,000
Takže výsledný snímek nebyl nikdy viditelný jako fyzický celek.

137
00:06:28,000 --> 00:06:32,000
Byl zničený dříve než existoval.

138
00:06:32,000 --> 00:06:34,000
Během této série Goodbye Art

139
00:06:34,000 --> 00:06:37,000
jsem vytvořil 23 různých děl,

140
00:06:37,000 --> 00:06:40,000
z nichž nezbylo nic, co by šlo fyzicky vystavit.

141
00:06:40,000 --> 00:06:43,000
To, o čem jsem si myslel, že bude dokonalým omezením,

142
00:06:43,000 --> 00:06:46,000
se ukázalo být dokonalým osvobozením,

143
00:06:46,000 --> 00:06:48,000
protože pokaždé, když jsem něco vytvořil,

144
00:06:48,000 --> 00:06:50,000
mě zničení přivedlo zpět na neutrální místo,

145
00:06:50,000 --> 00:06:54,000
kde jsem se cítil osvěžený a připravený začít další projekt.

146
00:06:54,000 --> 00:06:56,000
Nestalo se to přes noc.

147
00:06:56,000 --> 00:06:59,000
Byly doby, kdy se mi nedařilo uvést mé projekty do pohybu

148
00:06:59,000 --> 00:07:01,000
nebo, ještě hůř, poté, co jsem s nimi strávil hromadu času,

149
00:07:01,000 --> 00:07:04,000
byl výsledný obraz tak trochu zahanbující.

150
00:07:04,000 --> 00:07:07,000
Ale jak jsem se oddal tomuto procesu, pokračoval jsem dál

151
00:07:07,000 --> 00:07:09,000
a vyšlo z něj najevo něco skutečně překvapujícího.

152
00:07:09,000 --> 00:07:12,000
Jak jsem ničil každý projekt,

153
00:07:12,000 --> 00:07:14,000
učil jsem se, jak nechat věci být,

154
00:07:14,000 --> 00:07:18,000
nechat být výsledky, nechat být neúspěchy

155
00:07:18,000 --> 00:07:20,000
a nechat být nedokonalosti.

156
00:07:20,000 --> 00:07:23,000
A na oplátku jsem nalezl proces tvorby umění,

157
00:07:23,000 --> 00:07:27,000
který je neutuchající a ničím nezatížený.

158
00:07:27,000 --> 00:07:29,000
Dostal jsem se do stavu nepřetržité tvorby,

159
00:07:29,000 --> 00:07:32,000
kdy jsem jenom myslel na to, co bude dalšího,

160
00:07:32,000 --> 00:07:34,000
a přicházel jsem s větším množstvím nápadů než kdykoliv dříve.

161
00:07:34,000 --> 00:07:37,000
Když vzpomínám na své tři roky bez umění,

162
00:07:37,000 --> 00:07:40,000
bez svého snu, kdy jsem dělal všechno bez zájmu,

163
00:07:40,000 --> 00:07:44,000
místo toho, abych se snažil najít jiný způsob, jak pokračovat v tom snu,

164
00:07:44,000 --> 00:07:47,000
tak jsem skončil, vzdal jsem to.

165
00:07:47,000 --> 00:07:51,000
A co kdybych nepřijal svůj třes?

166
00:07:51,000 --> 00:07:52,000
Protože přijetí třesu pro mě

167
00:07:52,000 --> 00:07:55,000
nebylo jenom o umění a určitých uměleckých dovednostech.

168
00:07:55,000 --> 00:07:59,000
Ukázalo se, že to je o životě a životních zkušenostech.

169
00:07:59,000 --> 00:08:02,000
Protože nakonec většina z toho, co děláme,

170
00:08:02,000 --> 00:08:07,000
se odehrává tady, v rámci limitů, s omezenými prostředky.

171
00:08:07,000 --> 00:08:11,000
Učit se, jak být kreativní v rámci hranic, které nás omezují,

172
00:08:11,000 --> 00:08:15,000
je tou největší nadějí, kterou máme, abychom transformovali sebe

173
00:08:15,000 --> 00:08:19,000
a, společně, i celý náš svět.

174
00:08:19,000 --> 00:08:23,000
Dívat se na omezení jako na zdroj kreativity

175
00:08:23,000 --> 00:08:26,000
změnilo směr mého života.

176
00:08:26,000 --> 00:08:27,000
Teď když narazím na překážku

177
00:08:27,000 --> 00:08:31,000
nebo jsem kreativně zablokovaný,

178
00:08:31,000 --> 00:08:32,000
stále je to občas boj,

179
00:08:32,000 --> 00:08:34,000
ale pořád v tom procesu pokračuji

180
00:08:34,000 --> 00:08:38,000
a snažím se připomínat si možnosti,

181
00:08:38,000 --> 00:08:42,000
jakými je použití skutečných, živých žížal, abych udělal obraz,

182
00:08:42,000 --> 00:08:47,000
použití připínáčku, abych potetoval banán

183
00:08:47,000 --> 00:08:53,000
nebo malování obrazu pomocí mastnoty z hamburgeru.

184
00:08:53,000 --> 00:08:55,000
(Smích)

185
00:08:55,000 --> 00:08:56,000
Jednou z mých nedávných snah

186
00:08:56,000 --> 00:09:00,000
je transformace návyků kreativity, které jsem se naučil,

187
00:09:00,000 --> 00:09:03,000
do něčeho, co ostatní mohou replikovat.

188
00:09:03,000 --> 00:09:07,000
Omezení mohou být jedním z nejnepravděpodobnějších míst

189
00:09:07,000 --> 00:09:10,000
pro ovládnutí kreativity, ale možná

190
00:09:10,000 --> 00:09:14,000
je to jeden z nejlepších způsobů, jak se dostat ze stereotypu,

191
00:09:14,000 --> 00:09:18,000
přehodnotit kategorie a zpochybnit přijímané normy.

192
00:09:18,000 --> 00:09:21,000
A místo toho, abychom jeden druhému říkali užívej dne,

193
00:09:21,000 --> 00:09:25,000
tak bychom si možná mohli každý den připomínat,

194
00:09:25,000 --> 00:09:28,000
že máme užívat limitů.

195
00:09:28,000 --> 00:09:29,000
Děkuji.

196
00:09:29,000 --> 00:09:35,000
(Potlesk)