Vyrůstala jsem na Tchaj-wanu

jako dcera kaligrafky

a velmi ráda vzpomínám na to,

jak mi moje matka ukazovala krásu tvarů

a podoby čínských znaků.

Od té doby jsem fascinována

tímto úžasným jazykem.

Ale pro cizince je čínština často

stejně nepřekonatelná jako Velká čínská zeď.

V posledních letech jsem se pokoušela

rozložit tu zeď na kousky,

aby každý, kdo má zájem, mohl porozumět

tomuto složitému jazyku a obdivovat jeho krásu.

Napadlo mě, že nějaká nová, rychlá metoda

výuky čínštiny by se nám určitě hodila.

Já se v pěti letech začala učit,

jak ve správném pořadí namalovat

každý tah každého znaku.

Učila jsem se nové znaky každý den,

celých patnáct let.

Protože my teď máme jen 5 minut,

budeme to muset vzít nějakým rychlejším a jednodušším způsobem.

Čínský učenec zná asi 20 000 znaků.

S pouhými 1000 si přečtete jednoduchou literaturu.

A 200 nejčastějších znaků stačí k porozumění

40 % jednoduchých textů -

čtení ukazatelů a jídelních lístků,

pochopení hlavní myšlenky webové stránky

nebo novinového článku.

Já dnes začnu s osmi znaky,

na kterých vám předvedu, jak to funguje.

Jste připraveni?

Otevřte pusu dokořán,

až se z ní stane čtverec.

To je PUSA.

Tohle je člověk, který jde na procházku.

ČLOVĚK.

Tvar OHNĚ je člověk

s rukama po stranách,

jakoby zoufale křičel:

"Pomoc! Já hořím!"

Ten symbol původně vznikl podle tvaru ohně,

ale mně se tohle líbí víc. Vyberte si, co vám vyhovuje.

Toto je strom.

STROM.

Toto je HORA.

SLUNCE.

MĚSÍC.

Znak DVEŘÍ

vypadá jako dveře do saloonu na Divokém západě.

Těmto osmi znakům říkám kořeny.

Jsou to stavební díly,

ze kterých můžete vytvořit mnoho dalších znaků.

Člověk.

Když jde další člověk za ním, znamená to NÁSLEDOVAT.

Jak se říká,

dva jsou pár, tři jsou DAV.

Když člověk doširoka roztáhne ruce,

ukazuje "bylo to takhle VELKÉ".

Člověk v puse je VĚZEŇ.

Je uvězněný, stejně jako Jonáš ve velrybě.

Strom. Dva stromy u sebe jsou LES.

Tři stromy jsou větší les, PRALES.

Dáme pod strom plaňku a máme ZÁKLAD.

Dáme pusu na strom a je z toho IDIOT.

To se dobře pamatuje,

protože mluvící strom je pěkně hloupý nápad.

Pamatujete si oheň?

Dva ohně u sebe - HORKÝ.

Tři ohně, to už je spousta PLAMENŮ.

Dejte oheň pod stromy a ony HOŘÍ.

Slunce je pro nás zdrojem bohatství.

Dvě slunce - PROSPERUJÍCÍ.

Tři slunce, to jsou JISKRY.

Když slunce a měsíc září spolu,

je to JAS.

Také to znamená ZÍTRA, po jednom dni a jedné noci.

Slunce vychází nad obzorem. VÝCHOD SLUNCE.

Dveře. Dejte plaňku do dveří

a máte ZÁVORU.

Pusa ve dveřích znamená PTÁT SE.

Ťuk ťuk, je někdo doma?

Tenhle člověk se krade ze dveří,

UTÍKÁ, PRCHÁ.

Nalevo máme ŽENU.

Když se setkají dvě ženy, je z toho HÁDKA.

(Smích)

Tři ženy spolu, pozor, to je CIZOLOŽSTVÍ.

Teď jsme prošli skoro třicet znaků.

Tímto způsobem můžeme z prvních osmi kořenů

získat 32 znaků.

Z dalších osmi znaků

získáme dalších 32.

Takže takto se celkem snadno

můžete naučit i pár set znaků -

- tolik, kolik umí osmileté čínské dítě.

Když se naučíte znaky, můžeme začít tvořit fráze.

Například hora a oheň u sebe,

máme ohnivou horu. SOPKA.

Víme, že Japonsko je země vycházejícího slunce.

Toto je slunce umístěné v počátku,

protože Japonsko leží na VÝCHOD od Číny.

Takže ze slunce a počátku máme JAPONSKO.

Člověk za Japonskem, co z toho bude?

JAPONEC.

Znak nalevo jsou dvě hory

položené na sobě.

Ve staré Číně to znamenalo exil,

protože čínští panovníci posílali své politické nepřátele

do exilu za horami.

Časem se z exilu stalo ODEJÍT

Ústa, která vám řeknou, kudy odejít,

to je VÝCHOD.

Což mi připomíná, že bych měla přestat mluvit

a odejít z pódia. Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk)