1
00:00:00,092 --> 00:00:03,506
Povím vám o Oliveru Sacksovi,
slavném lékaři, profesorovi

2
00:00:03,507 --> 00:00:06,686
a autorovi podivných
neurologických případových studií.

3
00:00:06,687 --> 00:00:09,421
Některé jeho úžasné výzkumy
probereme později,

4
00:00:09,422 --> 00:00:11,944
ale teď si promluvme jen o něm.

5
00:00:11,945 --> 00:00:14,889
I když má vynikající
a zvídavou mysl,

6
00:00:14,890 --> 00:00:18,671
dr. Sacks nezvládne jednu věc,
kterou umí i obyčejné batole.

7
00:00:18,672 --> 00:00:21,851
Nedokáže v zrcadle rozeznat
svou vlastní tvář.

8
00:00:21,852 --> 00:00:25,483
Sacks má formu prosopagnosie,
neurologickou poruchu,

9
00:00:25,484 --> 00:00:29,282
kvůli které člověk hůře
vnímá nebo rozeznává tváře.

10
00:00:29,283 --> 00:00:30,885
Viz obličejová slepota.

11
00:00:30,886 --> 00:00:33,197
Víte, že funkce mozku
je lokalizovaná,

12
00:00:33,198 --> 00:00:36,861
a toto je další obzvláště
povedený příklad.

13
00:00:36,862 --> 00:00:39,662
Sacks rozezná
svůj šálek kávy na polici,

14
00:00:39,663 --> 00:00:42,855
ale nepozná v davu
svého nejstaršího kamaráda,

15
00:00:42,856 --> 00:00:47,113
protože část jeho mozku odpovědná
za rozpoznávání obličeje je mimo.

16
00:00:47,114 --> 00:00:49,737
Se zrakem nic nemá.
Smysl má v pořádku.

17
00:00:49,738 --> 00:00:53,957
Problém má s vnímáním,
tedy pokud jde o rozeznávání tváří.

18
00:00:53,958 --> 00:00:55,697
Prosopagnosie nám ukazuje,

19
00:00:55,698 --> 00:00:58,786
jak jsou čití a vnímání propojeny,
ale odlišné.

20
00:00:58,787 --> 00:01:03,073
Čití je proces zdola nahoru,
díky kterému zrak, sluch a čich

21
00:01:03,074 --> 00:01:05,648
přijímají a předávají
vnější podněty.

22
00:01:05,649 --> 00:01:08,363
Vnímání je zase proces shora dolů,

23
00:01:08,364 --> 00:01:12,603
kdy naše mozky informace organizují,
tlumočí a uvádí do kontextu.

24
00:01:12,604 --> 00:01:17,484
Právě teď pravděpodobně přijímáte
světlo z obrazovky vašima očima,

25
00:01:17,485 --> 00:01:20,432
které pošlou data
o tomto čití do mozku.

26
00:01:20,433 --> 00:01:23,190
U vnímání vám mozek říká,
že to, co vidíte,

27
00:01:23,191 --> 00:01:26,434
je diagram vysvětlující rozdíl
mezi čitím a vnímáním,

28
00:01:26,435 --> 00:01:27,847
což je dost psycho.

29
00:01:27,848 --> 00:01:31,047
Váš mozek chápe toto světlo
jako mluvícího člověka,

30
00:01:31,048 --> 00:01:34,233
kterého by poté
mohl poznat jako Hanka.

31
00:01:41,771 --> 00:01:43,844
ČITÍ A VNÍMÁNÍ

32
00:01:43,845 --> 00:01:46,227
Neustále nás zaplavují podněty,

33
00:01:46,228 --> 00:01:49,157
i když víme jen o těch,
které naše smysly zachytí.

34
00:01:49,158 --> 00:01:52,865
Například vidím, slyším,
vnímám i cítím tohohle corgiho,

35
00:01:52,866 --> 00:01:55,259
ale nelovím sonarem jako netopýr,

36
00:01:55,260 --> 00:01:57,818
neslyším krtka pod zemí jako sova

37
00:01:57,819 --> 00:02:01,827
ani nevidím ultrafialové
a infračervené světlo jako strašek.

38
00:02:02,081 --> 00:02:04,815
Možná necítím
ani půlku toho co ty.

39
00:02:04,816 --> 00:02:06,346
Ne, ne.

40
00:02:06,347 --> 00:02:07,864
Máme různé smysly.

41
00:02:11,391 --> 00:02:15,435
Na světě je hodně smyslů
a ne každý musí cítit to samé,

42
00:02:15,436 --> 00:02:17,515
takže každé zvíře má své meze,

43
00:02:17,516 --> 00:02:22,265
které lépe pochopíme, pokud určíme
absolutní podnětový práh počitku.

44
00:02:22,266 --> 00:02:26,858
Minimální stimulaci nutnou k zachycení
konkrétního podnětu 50 % času.

45
00:02:26,859 --> 00:02:31,230
Pokud vám pustím do ucha slabé pípání
a uslyšíte ho 50 % přehrávaného času,

46
00:02:31,231 --> 00:02:33,925
zjistíte absolutní
podnětový práh počitku.

47
00:02:33,926 --> 00:02:37,422
Musíme používat procenta,
protože někdy pípání uslyšíte

48
00:02:37,423 --> 00:02:40,131
a někdy zase ne,
i když se nic nezmění.

49
00:02:40,132 --> 00:02:42,747
Proč? Protože mozky jsou složité.

50
00:02:42,748 --> 00:02:47,759
Zachycení slabého smyslového signálu
jako pípání není jen o síle podnětu,

51
00:02:47,760 --> 00:02:50,023
je to i o vašem psychickém stavu,

52
00:02:50,024 --> 00:02:52,876
bdělosti a očekávání v dané chvíli.

53
00:02:52,877 --> 00:02:56,799
To souvisí s teorií zachycení signálu,
modelem pro předvídání

54
00:02:56,800 --> 00:03:01,134
jak a kdy bude osoba zachycovat
slabé podněty částečně podle kontextu.

55
00:03:01,135 --> 00:03:04,379
Vyčerpaní rodiče mohou slyšet
slabý nářek svého dítěte,

56
00:03:04,380 --> 00:03:07,311
ale nevšimnou si troubení
projíždějícího vlaku.

57
00:03:07,312 --> 00:03:10,843
Jejich paranoidní rodičovské mozky
jsou tak navyklé na dítě,

58
00:03:10,844 --> 00:03:15,371
že se jim nakopnou smysly,
ale jen k předmětu jejich pozornosti.

59
00:03:15,372 --> 00:03:18,532
A pokud naopak pociťujete
neustálé podněty,

60
00:03:18,533 --> 00:03:22,036
vaše smysly se přizpůsobí
během procesu smyslové adaptace.

61
00:03:22,037 --> 00:03:26,211
Proto si vždy musím zkontrolovat,
jestli mám v pravé kapse peněženku,

62
00:03:26,212 --> 00:03:29,391
ale jestli si ji dám do levé,
bude mě tam tlačit.

63
00:03:29,392 --> 00:03:33,983
Také se hodí zmínit naši schopnost
zachycení rozdílu mezi dvěma podněty.

64
00:03:33,984 --> 00:03:38,432
Můžu jít v noci ven a dívat se na nebe
a svým objektivním vědeckým mozkem vím,

65
00:03:38,433 --> 00:03:41,154
že každá hvězda je jinak jasná.

66
00:03:41,155 --> 00:03:45,196
A ano, pouhým okem můžu zjistit,
že některé hvězdy jsou jasnější.

67
00:03:45,197 --> 00:03:50,104
Ale ostatní hvězdy? Ty mi přijdou stejné.
Žádný rozdíl v jejich jasu nevidím.

68
00:03:50,105 --> 00:03:52,604
Tak co? Už se ti chce jít?

69
00:03:52,605 --> 00:03:55,051
Dej mi pusinku.

70
00:03:56,399 --> 00:03:57,425
Bezva.

71
00:03:57,426 --> 00:03:58,440
Hodná.

72
00:03:58,441 --> 00:04:02,464
Hranice poznání rozdílu je podnětový
práh rozdílu, ale není lineární.

73
00:04:02,465 --> 00:04:06,670
Třeba poznám, když je malá hvězda
o něco jasnější než jiná malá hvězda,

74
00:04:06,671 --> 00:04:11,499
ale už nepoznám, když je velká hvězda
o trošku jasnější než jiná velká hvězda.

75
00:04:11,500 --> 00:04:15,223
Právě proto jsme muži,
který na to přišel, přiřkli zákon.

76
00:04:15,224 --> 00:04:19,947
Weberův zákon říká, že rozdíly
vnímáme logaritmicky, nikoli lineárně.

77
00:04:19,948 --> 00:04:23,472
Nezáleží na množství změn,
ale na změně procentuální.

78
00:04:23,473 --> 00:04:29,138
Dobře, co si takhle posvítit na funkci
jednoho z našich nejmocnějších smyslů?

79
00:04:29,139 --> 00:04:30,146
Zraku.

80
00:04:30,147 --> 00:04:34,053
To, že vidíte váš obličej
v zrcadle, je výsledkem dlouhé,

81
00:04:34,054 --> 00:04:36,434
ale bleskurychlé sekvence událostí.

82
00:04:36,435 --> 00:04:40,190
Světlo se odrazí od tváře,
pak od zrcadla a poté do vašich očí,

83
00:04:40,191 --> 00:04:44,849
které přijímají všechnu možnou energii
a přeměňují ji v nervové zprávy,

84
00:04:44,850 --> 00:04:49,560
jež váš mozek zpracovává a třídí do toho,
co vidíte, což je vaše tvář.

85
00:04:49,561 --> 00:04:54,415
Ale jinde třeba vidíte kávu, corgiho
nebo děsivého klauna s koláčkem.

86
00:04:54,416 --> 00:04:57,524
A jak se změní světelné vlny
na smysluplné informace?

87
00:04:57,525 --> 00:04:59,016
Začněme se světlem.

88
00:04:59,017 --> 00:05:04,402
Světlo, které vidíme, je jen malý zlomek
celého spektra elektromagnetického záření

89
00:05:04,403 --> 00:05:06,795
s rozpětím od gama po radiové vlny.

90
00:05:06,796 --> 00:05:10,768
Světlo má různé fascinující vlastnosti,
které určují, jak ho vnímáme,

91
00:05:10,769 --> 00:05:15,309
ale v rámci tohoto tématu
chápejme světlo šířící se vlnami.

92
00:05:15,310 --> 00:05:18,397
Vlnová délka a frekvence
určují jeho odstín

93
00:05:18,398 --> 00:05:21,263
a amplituda zase
jeho intenzitu neboli jas.

94
00:05:21,264 --> 00:05:23,985
Například krátká vlna
má vysokou frekvenci.

95
00:05:23,986 --> 00:05:27,931
Naše oči vidí nízké vysokofrekvenční vlny
jako namodralé barvy,

96
00:05:27,932 --> 00:05:31,216
ale dlouhé nízkofrekvenční
jako načervenalé barvy.

97
00:05:31,217 --> 00:05:33,244
Jaký vidíme jas barvy,

98
00:05:33,245 --> 00:05:36,869
kontrast mezi oranžovou šerbetu
a oranžovou kuželu,

99
00:05:36,870 --> 00:05:40,881
souvisí s intenzitou neboli množstvím
energie v dané světelné vlně,

100
00:05:40,882 --> 00:05:44,114
což, jak jsme řekli,
je určeno jeho amplitudou.

101
00:05:44,115 --> 00:05:47,590
Větší amplituda znamená
vyšší intenzitu a ta jasnější barvu.

102
00:05:47,591 --> 00:05:52,153
Někdo mi teď řekl, že šerbet
není slovo, které existuje.

103
00:05:52,154 --> 00:05:54,522
Říká si Michael Aranda
a je to pako.

104
00:05:54,523 --> 00:05:56,524
Díval ses do slovníku?

105
00:05:56,525 --> 00:05:57,944
Napiš to do Googlu.

106
00:05:58,835 --> 00:06:02,249
Zeptej se Googlu na šerbet.
Takže šerbet existuje.

107
00:06:02,250 --> 00:06:04,801
Když světlo proletí
rohovkou a zornicí,

108
00:06:04,802 --> 00:06:07,837
zasáhne průhledný disk
za zornicí – čočku,

109
00:06:07,838 --> 00:06:11,000
což zaměřuje paprsky světla
na konkrétní snímky.

110
00:06:11,001 --> 00:06:14,782
A jak je u čoček běžné,
promítají tyto obrazy na sítnici,

111
00:06:14,783 --> 00:06:18,108
vnitřní povrch oční bulvy
s receptorovými buňkami,

112
00:06:18,109 --> 00:06:20,515
které tuto vizuální
informaci pociťují.

113
00:06:20,516 --> 00:06:24,298
Vaše sítnice nevidí celý obraz,
jako když se díváte na film.

114
00:06:24,299 --> 00:06:27,020
Je to spíš soubor pixelů
světelné energie,

115
00:06:27,021 --> 00:06:30,062
které milióny receptorů
přeloží do nervových podnětů

116
00:06:30,063 --> 00:06:31,763
a odsviští zpět do mozku.

117
00:06:31,764 --> 00:06:34,510
Tyto sítnicové receptory
jsou tyčinky a čípky.

118
00:06:34,511 --> 00:06:38,021
Tyčinky detekují stupnici šedi,
souvisí s periferním viděním

119
00:06:38,022 --> 00:06:42,292
a díky nim si v noci neukopáváme palce,
když nevidíme barvy.

120
00:06:42,293 --> 00:06:44,752
Čípky detekují
jemné detaily a barvy.

121
00:06:44,753 --> 00:06:48,140
Nachází se blízko středu
ohniska sítnice zvané fovea.

122
00:06:48,141 --> 00:06:50,755
Tyčinky fungují pouze
při dobrém světle,

123
00:06:50,756 --> 00:06:54,537
díky čemuž můžete ocenit
babiččin vzor na porcelánu

124
00:06:54,538 --> 00:06:56,147
nebo strejdovu kérku.

125
00:06:56,148 --> 00:06:59,313
A lidské oko je neskutečné,
když přijde na barvy.

126
00:06:59,314 --> 00:07:02,127
Naše rozpoznávání barev
je tak výjimečné,

127
00:07:02,128 --> 00:07:05,752
že průměrný člověk dokáže
rozlišit milión různých odstínů.

128
00:07:05,753 --> 00:07:09,647
Probíhá mnoho výzkumů na to,
jak naše barevné vidění funguje,

129
00:07:09,648 --> 00:07:12,006
ale dvě teorie
nám ho pomáhají chápat.

130
00:07:12,007 --> 00:07:15,487
Model jménem Young-Helmholtzova
trichromatická teorie říká,

131
00:07:15,488 --> 00:07:20,126
že na sítnici jsou tři barevné tyčinky,
které vnímají červenou, zelenou a modrou,

132
00:07:20,127 --> 00:07:24,332
a když se stimulují,
oko díky nim vidí jakoukoliv barvu.

133
00:07:24,333 --> 00:07:26,276
Pokud ale nejste barvoslepí.

134
00:07:26,277 --> 00:07:29,547
Asi jeden člověk z 50 trpí
nějakou formou barvosleposti.

135
00:07:29,548 --> 00:07:32,536
Jde hlavně o chlapy,
protože to souvisí s pohlavím.

136
00:07:32,537 --> 00:07:35,069
Pokud zde nevidíte
logo Rychlokurzu,

137
00:07:35,070 --> 00:07:38,896
je možné, že vám červené a zelené
tyčinky chybí nebo nefungují,

138
00:07:38,897 --> 00:07:42,236
takže máte dichromatické vidění
místo trichromatického

139
00:07:42,237 --> 00:07:44,971
a nerozlišujete
mezi odstíny červené a zelené.

140
00:07:44,972 --> 00:07:48,099
Dalším modelem
je teorie protikladných barev,

141
00:07:48,100 --> 00:07:52,182
jež říká, že vidíme barvu skrze procesy,
které pracují proti sobě.

142
00:07:52,183 --> 00:07:56,443
Některé receptorové buňky může
stimulovat červená, ale tlumí je zelená.

143
00:07:56,444 --> 00:07:58,116
A jiné dělají opak.

144
00:07:58,117 --> 00:08:01,680
A z těchto kombinací vidíme barvy.
Ale zpět k bulvám.

145
00:08:01,681 --> 00:08:06,077
Tyčinky a čípky spustí chemické změny,
které vyvolají nervové signály,

146
00:08:06,078 --> 00:08:09,934
které zase aktivují buňky za nimi
zvané bipolární buňky,

147
00:08:09,935 --> 00:08:13,389
jejichž úkolem je zapnout
sousední gangliové buňky.

148
00:08:13,390 --> 00:08:18,283
Dlouhé axony ganglionů se vzájemně spojují
a vytvářejí podlouhlý optický nerv,

149
00:08:18,284 --> 00:08:21,617
který přenáší nervové vzruchy
z oční bulvy do mozku.

150
00:08:21,618 --> 00:08:25,804
Tato vizuální informace poté prosviští
řetězcem velmi složitých úrovní

151
00:08:25,805 --> 00:08:30,594
a pak putuje z optického nervu do thalamu
a do mozkové zrakové kůry.

152
00:08:30,595 --> 00:08:33,512
Zraková kůra leží vzadu
v týlním laloku,

153
00:08:33,513 --> 00:08:37,412
kde pravá kůra zpracovává vstup
z levého oka a naopak.

154
00:08:37,413 --> 00:08:41,433
Tato kůra má specializované nervové buňky
zvané detektory rysů,

155
00:08:41,434 --> 00:08:45,502
které reagují na určité rysy,
jako jsou tvary, úhly a pohyby.

156
00:08:45,503 --> 00:08:50,959
Různé části vaší zrakové kůry zodpovídají
za identifikaci různých aspektů věcí.

157
00:08:50,960 --> 00:08:56,133
Osoba, která nerozezná lidské tváře,
si z hromádky správně vybere svazek klíčů.

158
00:08:56,134 --> 00:09:00,045
To proto, že vnímání objektů
je v mozku jinde než vnímání tváře.

159
00:09:00,046 --> 00:09:04,477
U dr. Sackse ovlivňuje jeho stav
oblast mozku zvaná vřetenovitý závit,

160
00:09:04,478 --> 00:09:06,826
která se spustí, když vidí tváře.

161
00:09:06,827 --> 00:09:09,011
Jeho obličejová slepota je vrozená,

162
00:09:09,012 --> 00:09:12,825
ale může vzniknout z nemoci
nebo zraněním téže oblasti mozku.

163
00:09:12,826 --> 00:09:16,108
A některé tamější buňky
reagují jen na jeden typ podnětu,

164
00:09:16,109 --> 00:09:18,726
třeba držení těla,
pohyb, výraz obličeje,

165
00:09:18,727 --> 00:09:22,304
ale jiné shluky buněk všechny
tyto jednotné informace spojují

166
00:09:22,305 --> 00:09:24,194
během rychlého vyhodnocování.

167
00:09:24,195 --> 00:09:27,767
Ten klaun se kaboní
a jde po mně s krémovým koláčkem.

168
00:09:27,768 --> 00:09:30,737
Dám si to dohromady,
možná bych měl vypadnout.

169
00:09:30,738 --> 00:09:34,444
Tomuto zpracování a vyhodnocení
mnoha aspektů situace najednou

170
00:09:34,445 --> 00:09:36,338
se říká paralelní zpracování.

171
00:09:36,339 --> 00:09:40,767
U zrakového zpracování to znamená,
že mozek si dává dohromady

172
00:09:40,768 --> 00:09:43,195
tvar, hloubku, pohyb a barvu.

173
00:09:43,196 --> 00:09:48,298
A zde vstupujeme do světa vnímání,
který se zkomplikuje natotata

174
00:09:48,299 --> 00:09:50,261
a může skončit u filozofie.

175
00:09:50,262 --> 00:09:54,318
To prozkoumáme do hloubky příště,
ale pokud jste dávali pozor,

176
00:09:54,319 --> 00:09:56,803
znáte rozdíl mezi
čitím a vnímáním,

177
00:09:56,804 --> 00:09:59,119
různými prahy,
které omezují smysly,

178
00:09:59,120 --> 00:10:02,548
a něco z neurologie, biologie
a psychologie lidského zraku.

179
00:10:02,549 --> 00:10:04,764
Díky za zhlédnutí svými bulvami

180
00:10:04,765 --> 00:10:08,323
a díky našim štědrým sponzorům,
kteří tuto epizodu umožnili.

181
00:10:08,324 --> 00:10:11,996
Albertu Costovi,
Alpaně Agrawal PhD.,

182
00:10:11,997 --> 00:10:15,060
Franku Zeglerovi,
Philippu Detmerovi a Kurzgesagtu.

183
00:10:15,061 --> 00:10:17,615
Pokud nás chcete podpořit
a být zmíněni,

184
00:10:17,616 --> 00:10:20,887
zjistíte o těchto bonusech
pro naše Subbale odběratele

185
00:10:20,888 --> 00:10:23,040
na subbable.com/crashcourse.

186
00:10:23,041 --> 00:10:26,339
Tento díl napsala Katleen Yale,
upravil Blake de Pastino,

187
00:10:26,340 --> 00:10:30,709
odborným poradcem byl dr. Ranjit Bhagwat,
režisérem a střihačem Nicolas Jenkins,

188
00:10:30,710 --> 00:10:33,436
skriptem a zvukovým designérem
Michael Aranda

189
00:10:33,437 --> 00:10:35,427
a výtvarným týmem Thought Café.

190
00:10:35,428 --> 00:10:38,117
Překlad: Kara Mikešová