Schody podle mě můžou být

jedním z nejvíce emocionálně
tvárných fyzických elementů,

se kterými architekt musí pracovat.

[Malá věc. Velký nápad.]

[David Rockwell - Schody]

Jednoduše řečeno jsou schody způsob,
jak se při různých výškách

dostat z bodu A do bodu B.

Schody mají společný jazyk.

Je tu stupnice, tedy to,
po čem chodíte.

Podstupnice, vertikální prvek
oddělující dvě stupnice.

Hodně schodišť má hranu stupně,
který vytváří určitý okraj.

A nakonec je tu spojující část,
schodnice.

Tyto části v různých formách
tvoří všechny schodiště.

Předpokládám, že schody vznikly
v momentě, kdy někdo řekl:

'Chci se dostat odsud
na tenhle vyšší kámen.'

Lidé k lezení používali
vše, co mohli:

naskládaná polena, žebříky

a cestičky v přírodě,
které se časem vyšlapaly.

Jedna z prvních schodišť

- jako například pyramidy v Chichén Itzá
nebo cesty k Mount Tai v Číně -

sloužily k přesunu na vyšší úroveň,

což lidé vyhledávali
pro modlení nebo k ochraně.

S inženýrstvím se vyvíjelo i to,
co je praktické.

Schodiště můžou být
z různých materiálů.

Máme rovná i točitá schodiště.

Najdeme je uvnitř i venku.

Zcela jasně nám pomáhají
v případech nouze.

Ale zároveň jsou samy o sobě
také formou umění.

Když se pohybujeme po schodišti,

tak jeho forma určuje
naše tempo, pocit, bezpečí,

náš vztah k prostoru okolo nás
a účast na něm.

Na chvíli si tedy představte, jak
scházíte postupné, monumentální schodiště

jako například to před
newyorskou veřejnou knihovnou.

Z takových schodů máte výhled na ulici
a na všechny lidi okolo

a vaše chůze je pomalá a stabilní,
díky široké stupnici.

Toto je úplně jiný zážitek

než scházet po úzkém schodišti, 
řekněme do staré hospody,

kde přímo vpadnete dovnitř.

Tady se setkáte s vysokými podstupnicemi,
a proto jdete rychleji.

Schodiště hodně přidávají
na dramatičnosti.

Tak třeba schodiště
sloužící jako hlavní vchod

dříve přitahovalo pozornost všech.

Schodiště můžou být i hrdinská.

Tomu, které zůstalo stát po 11. září
a útoku na Světové obchodní centrum,

se začalo říkat 'schodiště přeživších',

protože hrálo hlavní roli
při vysvobození stovek lidí.

Ale i malá schodiště mohou
mít obrovský vliv.

Vstupní schodiště bývá místem,
kde se schází sousedi,

poslouchají hlasitou hudbu a
pozorují město kolem.

Pro mě je fascinující pozorovat,
jak lidé chtějí trávit čas na schodištích.

Podle mě cítí hlubou lidskou potřebu

obsadit prostor nejen v přízemí.

A pokud tedy můžete sedět
v polovině takového schodiště,

nacházíte se v takovém
magickém místě.