WEBVTT

00:00:00.342 --> 00:00:03.101
Dlouho jsem se cítil,

00:00:03.101 --> 00:00:07.692
jako bych žil dva různé životy.

00:00:07.692 --> 00:00:11.097
Život, který všichni znají,

00:00:11.097 --> 00:00:14.804
a život, který znám jenom já.

00:00:14.804 --> 00:00:17.324
V životě, který všichni znají,

00:00:17.324 --> 00:00:19.798
jsem přítel,

00:00:19.798 --> 00:00:22.353
syn, bratr,

00:00:22.353 --> 00:00:25.979
stand-up komik a puberťák.

00:00:25.979 --> 00:00:27.820
Tento život vidí všichni.

00:00:27.820 --> 00:00:29.346
Pokud byste požádali moji rodinu nebo mé přátele, aby mě popsali,

00:00:29.346 --> 00:00:31.185
tohle by vám řekli.

00:00:31.185 --> 00:00:33.183
A je to velká část mého života. Takový jsem.

00:00:33.183 --> 00:00:35.993
A pokud byste chtěli, abych popsal sám sebe,

00:00:35.993 --> 00:00:38.915
asi bych řekl to samé.

00:00:38.915 --> 00:00:42.476
A nelhal bych,

00:00:42.476 --> 00:00:46.006
ale ani bych vám neříkal úplnou pravdu,

00:00:46.006 --> 00:00:47.533
protože pravda je taková, že

00:00:47.533 --> 00:00:50.705
je to ten život, který vidí všichni ostatní.

00:00:50.705 --> 00:00:54.468
V životě, který znám jen já, jsem já,

00:00:54.468 --> 00:00:56.395
myslím opravdu já,

00:00:56.395 --> 00:01:00.830
někdo kdo se intenzivně potýká s depresí.

00:01:00.830 --> 00:01:03.507
Je tomu tak posledních šest let,

00:01:03.507 --> 00:01:08.626
a stále zůstává na mém denním pořádku.

NOTE Paragraph

00:01:08.626 --> 00:01:11.123
Pro někoho, kdo nemá s depresí zkušenosti

00:01:11.123 --> 00:01:12.325
nebo moc neví, co to znamená,

00:01:12.325 --> 00:01:13.708
to bude možná znít překvapivě,

00:01:13.708 --> 00:01:15.613
protože existuje docela populární, leč mylná představa,

00:01:15.613 --> 00:01:18.360
že deprese je, když jste smutní,

00:01:18.360 --> 00:01:20.848
když se vám přihodí něco špatného,

00:01:20.848 --> 00:01:22.490
když se s vámi rozejde holka,

00:01:22.490 --> 00:01:23.881
když ztratíte někoho z nejbližších,

00:01:23.881 --> 00:01:25.632
když nedostanete práci, o kterou jste usilovali.

00:01:25.632 --> 00:01:27.619
Ale to je smutek. To je přirozené.

00:01:27.619 --> 00:01:29.531
To je přirozená lidská emoce.

00:01:29.531 --> 00:01:33.729
Opravdová deprese není, když jste smutní,

00:01:33.729 --> 00:01:36.358
že se vám přihodilo něco špatného.

00:01:36.358 --> 00:01:38.144
Opravdová deprese je, že jste smutní,

00:01:38.144 --> 00:01:41.413
že všechno ve vašem životě je v pořádku.

00:01:41.413 --> 00:01:43.898
To je opravdová deprese, a právě tím trpím.

NOTE Paragraph

00:01:43.898 --> 00:01:46.023
A abych byl naprosto upřímný,

00:01:46.023 --> 00:01:48.837
je pro mě velice těžké o tom tady mluvit.

00:01:48.837 --> 00:01:50.558
Mluvit o tom je pro mě těžké,

00:01:50.558 --> 00:01:53.321
a zdá se, že je to těžké pro každého,

00:01:53.321 --> 00:01:55.689
dokonce natolik, že se o tom nemluví vůbec.

00:01:55.689 --> 00:01:58.083
O depresi se nemluví, ale měli bychom,

00:01:58.083 --> 00:02:01.825
protože se z toho stává obrovský problém.

00:02:01.825 --> 00:02:03.495
Je to obrovský problém.

00:02:03.495 --> 00:02:05.297
Ale v sociálních médiích se o tom nemluví, že?

00:02:05.297 --> 00:02:07.385
Nevidíme to na Facebooku. Nevidíme to na Twitteru.

00:02:07.385 --> 00:02:09.207
Nevidíme to ve zprávách, protože to není nic veselého,

00:02:09.207 --> 00:02:10.836
není to zábava, není to odpočinkové.

00:02:10.836 --> 00:02:14.431
A protože to nevidíme, tak ani netušíme, jak je to závažné.

NOTE Paragraph

00:02:14.431 --> 00:02:18.190
Jenže rozsah a vážnost toho celého je taková:

00:02:18.190 --> 00:02:19.913
každých 30 vteřin,

00:02:19.913 --> 00:02:22.117
někde na světě,

00:02:22.117 --> 00:02:24.310
si někdo vezme život

00:02:24.310 --> 00:02:25.387
kvůli depresi,

00:02:25.387 --> 00:02:27.627
a může být v sousední ulici, nebo být v sousedním státě,

00:02:27.627 --> 00:02:29.157
může být na jiném kontinentu, ale děje se to,

00:02:29.157 --> 00:02:31.727
a děje se to každý den.

00:02:31.727 --> 00:02:34.691
Jako společnost máme tendenci

00:02:34.691 --> 00:02:39.937
se na to dívat se slovy: "No a co?"

00:02:39.937 --> 00:02:44.592
No a co? Když se na to podíváme, říkáme: "To je tvůj problém.

00:02:44.592 --> 00:02:46.995
To je jejich problém."

00:02:46.995 --> 00:02:48.847
Řekneme, že je to smutné a že je nám to líto,

00:02:48.847 --> 00:02:50.224
ale také řekneme: "No a co?"

NOTE Paragraph

00:02:50.224 --> 00:02:54.907
No, před dvěma lety to byl můj problém,

00:02:54.907 --> 00:02:58.964
protože jsem seděl na posteli,

00:02:58.964 --> 00:03:02.324
kde jsem předtím seděl milionkrát,

00:03:02.324 --> 00:03:05.140
a uvažoval jsem o sebevraždě.

00:03:05.140 --> 00:03:09.066
A kdybyste se povrchně podívali na můj život,

00:03:09.066 --> 00:03:11.308
neviděli byste kluka, který se chystá zabít.

00:03:11.308 --> 00:03:13.424
Viděli byste kluka, který byl kapitán basketbalového týmu,

00:03:13.424 --> 00:03:15.485
nejlepší student dramatiky a divadla toho roku,

00:03:15.485 --> 00:03:16.444
nejlepší student angličtiny toho roku,

00:03:16.444 --> 00:03:18.272
někdo, kdo byl neustále na listině oceňovaných

00:03:18.272 --> 00:03:21.945
a neustále na každém večírku.

00:03:21.945 --> 00:03:23.586
Neřekli byste, že jsem v depresi,

00:03:23.586 --> 00:03:26.297
neřekli byste, že mám sklony k sebevraždě, a to by byl omyl.

00:03:26.297 --> 00:03:27.736
Mýlili byste se. Tak jsem tam té noci seděl

00:03:27.736 --> 00:03:31.774
po ruce měl lahvičku s léky, pero a papír,

00:03:31.774 --> 00:03:33.762
a přemýšlel jsem o svém životě

00:03:33.762 --> 00:03:37.114
a už jsem měl na krajíčku.

00:03:37.114 --> 00:03:38.796
Měl jsem k tomu takhle blízko.

NOTE Paragraph

00:03:38.796 --> 00:03:41.924
Ale neudělal jsem to, jsem jeden z těch šťastlivců,

00:03:41.924 --> 00:03:44.059
jeden z lidí, kteří vylezli na římsu,

00:03:44.059 --> 00:03:46.320
podívali se dolů, ale neskočili,

00:03:46.320 --> 00:03:48.325
jeden z těch, co měli štěstí, že přežili.

00:03:48.325 --> 00:03:50.722
No, přežil jsem a zůstal z toho jenom příběh,

00:03:50.722 --> 00:03:53.127
a to je můj příběh:

00:03:53.127 --> 00:03:56.480
Dvěma slovy: trpím depresemi.

00:03:56.480 --> 00:03:58.910
Trpím depresemi,

00:03:58.910 --> 00:04:06.230
myslím, že docela dlouho,

00:04:06.230 --> 00:04:08.826
jsem žil dva úplně odlišné životy,

00:04:08.826 --> 00:04:10.687
kde se jeden z nich neustále bál toho druhého.

00:04:10.687 --> 00:04:12.786
Bál jsem se, že mě lidi uvidí takového, jaký doopravdy jsem,

00:04:12.786 --> 00:04:16.028
že jsem nebyl dokonalý a populární středoškolák, za jakého mě všichni měli,

00:04:16.028 --> 00:04:18.453
že za mým úsměvem se schovávalo trápení,

00:04:18.453 --> 00:04:20.416
a za mým světlem byla tma,

00:04:20.416 --> 00:04:24.793
a za mou osobností se schovávala jen větší bolest.

NOTE Paragraph

00:04:24.793 --> 00:04:27.430
Víte, někteří se můžou bát toho, že se nebudou holkám líbit.

00:04:27.430 --> 00:04:29.519
Někteří lidé se můžou bát žraloků. Někteří se můžou bát smrti.

00:04:29.519 --> 00:04:34.212
Ale já jsem se velkou část života bál sám sebe.

00:04:34.212 --> 00:04:36.904
Bál jsem se pravdy, bál jsem se své upřímnosti, své zranitelnosti,

00:04:36.904 --> 00:04:39.126
a z toho strachu jsem se cítil

00:04:39.126 --> 00:04:41.483
jako bych byl zahnán do rohu,

00:04:41.483 --> 00:04:44.513
jako by byla jenom jedna cesta ven,

00:04:44.513 --> 00:04:48.306
a tak jsem nad tím přemýšlel každý den.

00:04:48.306 --> 00:04:49.753
Myslel jsem na to každý den,

00:04:49.753 --> 00:04:51.424
a pokud mám být upřímný, teď a tady,

00:04:51.424 --> 00:04:54.797
jsem o tom přemýšlel zase, protože taková ta nemoc je,

00:04:54.797 --> 00:04:56.731
je to boj, to je deprese,

00:04:56.731 --> 00:04:57.950
a deprese, to nejsou neštovice.

00:04:57.950 --> 00:04:59.668
Nedostanete ji jenom jednou za život.

00:04:59.668 --> 00:05:02.431
Je to něco, s čím žijete. Žijete uvnitř toho.

00:05:02.431 --> 00:05:06.003
Je to spolubydlící, kterého nemůžete vyhodit. Je to hlas, který nemůžete ignorovat.

00:05:06.003 --> 00:05:08.264
Jsou to pocity, před kterými neutečete,

00:05:08.264 --> 00:05:13.337
a nejstrašnější na tom je to, že po nějaké době,

00:05:13.337 --> 00:05:16.217
vás to otupí. Začne vám to připadat normální,

00:05:16.217 --> 00:05:18.504
a to, čeho se bojíte nejvíc

00:05:18.504 --> 00:05:21.360
není to utrpení uvnitř.

00:05:21.360 --> 00:05:22.876
Je to stigma uvnitř ostatních,

00:05:22.876 --> 00:05:25.157
ta ostuda, ta hanba,

00:05:25.157 --> 00:05:27.610
ten opovržlivý pohled v očích přítele,

00:05:27.610 --> 00:05:31.074
šeptání na chodbě, že jste slaboch,

00:05:31.074 --> 00:05:32.475
jsou to poznámky, které vás vytáčí.

00:05:32.475 --> 00:05:34.575
A proto ani nevyhledáváte pomoc.

00:05:34.575 --> 00:05:37.569
Proto to uvnitř dusíte a schováváte.

00:05:37.569 --> 00:05:39.904
Je to stigma. A tak ho držíte v sobě a schováváte,

00:05:39.904 --> 00:05:41.766
a držíte v sobě a schováváte,

00:05:41.766 --> 00:05:43.442
a i když kvůli tomu ani nemůžete vstát z postele,

00:05:43.442 --> 00:05:46.382
a váš život je ještě prázdnější, ať se ho snažíte zaplnit jakkoliv,

00:05:46.382 --> 00:05:48.545
schováváte to, protože to stigma v naší společnosti

00:05:48.545 --> 00:05:51.460
okolo deprese je naprosto skutečné.

00:05:51.460 --> 00:05:54.662
A pokud si myslíte, že ne, zeptejte se sami sebe:

00:05:54.662 --> 00:05:56.471
O čem byste radši napsali status na Facebooku,

00:05:56.471 --> 00:05:58.217
že se vám těžko vstávalo z postele,

00:05:58.217 --> 00:06:00.366
nebo že vás bolí záda

00:06:00.366 --> 00:06:02.358
nebo že každé ráno nemůžete vstát z postele,

00:06:02.358 --> 00:06:04.458
protože jste v depresi?

00:06:04.458 --> 00:06:06.742
To je to stigma, protože bohužel,

00:06:06.742 --> 00:06:09.210
žijeme ve světe, kde když si zlomíte ruku,

00:06:09.210 --> 00:06:11.884
každý vám přiběhne podepsat sádru,

00:06:11.899 --> 00:06:14.700
ale když řeknete, že máte deprese, každý utíká pryč.

00:06:14.700 --> 00:06:17.200
To je stigma.

00:06:17.200 --> 00:06:22.166
Jsme tak chápaví, když se porouchá jakákoliv část těla,

00:06:22.166 --> 00:06:25.268
kromě mozku. A to je ignorance.

00:06:25.268 --> 00:06:27.280
To je naprostá ignorance, a ta vytváří svět,

00:06:27.280 --> 00:06:28.844
který nerozumí depresi,

00:06:28.844 --> 00:06:31.350
který nerozumí mentálnímu zdraví.

00:06:31.350 --> 00:06:33.303
Přijde mi to ironické, protože deprese

00:06:33.303 --> 00:06:35.813
se jeden z nejlépe zdokumentovaných světových problémů,

00:06:35.813 --> 00:06:37.858
byť je jeden z nejméně diskutovaných.

00:06:37.858 --> 00:06:40.294
Necháváme ji stranou, zaháníme ji do kouta,

00:06:40.294 --> 00:06:43.881
a předstíráme, že tu není a že se spraví sama.

NOTE Paragraph

00:06:43.881 --> 00:06:47.223
Nespraví. Nespravila se a ani k tomu nedojde,

00:06:47.223 --> 00:06:49.114
protože to je jen zbožné přání,

00:06:49.114 --> 00:06:51.887
a zbožné přání není plán, je to prokrastinace,

00:06:51.887 --> 00:06:56.816
a nemůžeme prokrastinovat s něčím tak důležitým.

00:06:56.816 --> 00:07:00.207
První krok, při řešení jakéhokoli problému

00:07:00.207 --> 00:07:01.690
je přiznat si, že existuje.

00:07:01.690 --> 00:07:04.448
A to jsme ještě neudělali, takže nemůžeme čekat,

00:07:04.448 --> 00:07:07.633
že najdeme odpověď, pokud se stále bojíme otázky.

NOTE Paragraph

00:07:07.633 --> 00:07:11.412
Nevím, jaké je řešení.

00:07:11.412 --> 00:07:13.873
Přál bych si to vědět, ale nevím - ale myslím si,

00:07:13.873 --> 00:07:15.881
že bychom měli začít tady.

00:07:15.881 --> 00:07:18.280
Musíme začít mnou, musíme začít vámi,

00:07:18.280 --> 00:07:21.698
musíme začít lidmi, o kterých víme, že trpí,

00:07:21.698 --> 00:07:23.115
těmi, kteří se schovávají ve stínu.

00:07:23.115 --> 00:07:25.115
Musíme mluvit nahlas a prolomit ticho.

00:07:25.115 --> 00:07:27.434
Musíme být ti stateční a držet se toho,

00:07:27.434 --> 00:07:30.609
protože jestli jsem si něco uvědomil,

00:07:30.609 --> 00:07:34.185
pokud bych měl jmenovat jednu věc, jako největší problém,

00:07:34.185 --> 00:07:37.224
není to, že budujeme svět,

00:07:37.224 --> 00:07:40.973
kde eliminujeme ignoranci ostatních.

00:07:40.973 --> 00:07:44.259
Je to, že budujeme svět, ve kterém se učíme smířit se sebou samým,

00:07:44.259 --> 00:07:45.460
kde nám připadá v pořádku, to kdo jsme,

00:07:45.460 --> 00:07:46.960
protože když budeme upřímní,

00:07:46.960 --> 00:07:49.756
vidíme, že se všichni trápíme a všichni trpíme.

00:07:49.756 --> 00:07:51.708
Jestli tímto nebo oním,

00:07:51.708 --> 00:07:54.535
víme, co to je bolest.

00:07:54.535 --> 00:07:56.373
Všichni víme co to je, když nás bolí srdce,

00:07:56.373 --> 00:07:59.067
všichni víme, jak je důležité léčení.

00:07:59.067 --> 00:08:02.461
Ale právě teď se deprese stala obětí společenských škrtů,

00:08:02.461 --> 00:08:05.022
kdy ji přelepíme náplastí a předstíráme, že tu není.

NOTE Paragraph

00:08:05.022 --> 00:08:09.526
Ale ona tu je. Je tady, a víte co? Je to v pořádku.

00:08:09.526 --> 00:08:13.337
Deprese je v pořádku. Pokud tím právě procházíte, vím že jste v pořádku.

00:08:13.337 --> 00:08:15.999
A také vím, že jste nemocní, že nejste slabí,

00:08:15.999 --> 00:08:17.935
a je to problém, ne identita,

00:08:17.935 --> 00:08:20.688
protože, když překonáte strach a posměšky,

00:08:20.688 --> 00:08:22.485
a odsudky a stigma ostatních,

00:08:22.485 --> 00:08:25.471
uvidíte, o čem deprese doopravdy je,

00:08:25.471 --> 00:08:27.710
je to součást života,

00:08:27.710 --> 00:08:31.438
jen součást života, a i když to nenávidím,

00:08:31.438 --> 00:08:33.917
i když nenávidím některá místa,

00:08:33.917 --> 00:08:37.013
některé části mého života, které mi deprese znepříjemnila,

00:08:37.013 --> 00:08:39.548
stejně jsem za to v mnohém vděčný.

00:08:39.548 --> 00:08:41.360
Protože ano, svrhla mě dolů,

00:08:41.360 --> 00:08:42.792
ale jenom proto, aby mi ukázala, že je tu vrchol,

00:08:42.792 --> 00:08:44.391
a ano, vláčela mě temnotou,

00:08:44.391 --> 00:08:46.977
ale jenom proto, aby mi připomněla, že je tu světlo.

00:08:46.977 --> 00:08:50.720
Moje bolest, víc než cokoli za 19 let na této planetě,

00:08:50.720 --> 00:08:52.979
mi dala perspektivu, a moje trápení,

00:08:52.979 --> 00:08:55.474
mě přinutilo mít naději,

00:08:55.474 --> 00:08:58.005
mít naději a víru, víru v sebe,

00:08:58.005 --> 00:09:00.550
víru v ostatní, víru, že se to zlepší,

00:09:00.550 --> 00:09:02.628
že to můžeme změnit, že můžeme promluvit

00:09:02.628 --> 00:09:05.386
a dát vědět ostatním a bojovat proti nevědomosti,

00:09:05.386 --> 00:09:07.975
proti netoleranci,

00:09:07.975 --> 00:09:09.990
a víc než cokoliv,

00:09:09.990 --> 00:09:12.716
naučit se mít rádi sami sebe,

00:09:12.716 --> 00:09:14.895
naučit se přijmout sami sebe takové jací jsme,

00:09:14.895 --> 00:09:18.990
ne takové, jaké nás svět chce mít.

00:09:18.990 --> 00:09:20.602
Protože věřím, že svět je tam,

00:09:20.602 --> 00:09:24.770
kde přijetí světla neznamená popření tmy.

00:09:24.770 --> 00:09:26.851
Svět, ve který věřím je ten, kde se měří,

00:09:26.851 --> 00:09:31.367
podle našich schopností překonávat překážky, ne se jim vyhýbat.

00:09:31.367 --> 00:09:35.591
Svět, ve který věřím, je ten, kde se můžu někomu podívat do očí

00:09:35.591 --> 00:09:37.353
a říct: "Prožívám peklo,"

00:09:37.353 --> 00:09:40.930
a oni se podívají na mě a řeknou: "Já taky." A to je v pořádku,

00:09:40.930 --> 00:09:44.632
protože deprese je v pořádku. Jsme lidé.

00:09:44.632 --> 00:09:47.062
Jsme lidé, trpíme a trápíme se

00:09:47.062 --> 00:09:49.790
a krvácíme a pláčeme a pokud si myslíte že opravdová síla

00:09:49.790 --> 00:09:51.909
znamená neukázat slabost, tak vám říkám,

00:09:51.909 --> 00:09:55.155
že nemáte pravdu.

00:09:55.155 --> 00:09:59.052
Nemáte pravdu, protože je to přesně naopak.

00:09:59.052 --> 00:10:01.736
Jsme lidé a máme problémy.

00:10:01.736 --> 00:10:03.407
Nejsme dokonalí, ale to je v pořádku.

NOTE Paragraph

00:10:03.407 --> 00:10:05.621
Musíme zastavit tu hloupost,

00:10:05.621 --> 00:10:08.699
tu netoleranci, to stigma,

00:10:08.699 --> 00:10:13.273
to ticho a musíme odstranit to tabu,

00:10:13.273 --> 00:10:17.812
a podívat se pravdě do očí a začít mluvit,

00:10:17.812 --> 00:10:22.536
protože jediný způsob, jak můžeme překonat problém,

00:10:22.536 --> 00:10:25.870
se kterým lidé bojují o samotě,

00:10:25.870 --> 00:10:29.633
je ten, že budeme silní společně,

00:10:29.633 --> 00:10:33.397
budeme silní společně.

NOTE Paragraph

00:10:33.397 --> 00:10:36.376
Věřím tomu, že můžeme.

00:10:36.376 --> 00:10:38.295
Věřím, že ano. Děkuji vám mnohokrát.

00:10:38.295 --> 00:10:40.702
Je to jako splněný sen. Děkuji. (Potlesk)

00:10:40.702 --> 00:10:42.960
Děkuji. (Potlesk)