WEBVTT

00:00:06.379 --> 00:00:11.992
V roce 1881 běžel doktor Wiiiam Halsted
pomoct své sestře Minnie,

00:00:11.992 --> 00:00:14.692
která krvácela po porodu.

00:00:14.692 --> 00:00:17.501
Rychle vsunul jehlu do své paže,

00:00:17.501 --> 00:00:21.250
odebral krev a vpravil ji do její.

00:00:21.250 --> 00:00:25.105
Po několika nejistých minutách
se začala zotavovat.

NOTE Paragraph

00:00:25.105 --> 00:00:27.880
Halsted netušil, jaké štěstí měli.

00:00:27.880 --> 00:00:30.980
Jeho transfuze fungovala jedině díky tomu,
že on a jeho sestra

00:00:30.980 --> 00:00:33.080
měli stejnou krevní skupinu ‒

00:00:33.080 --> 00:00:36.959
což není garantováno
dokonce ani mezi příbuznými.

NOTE Paragraph

00:00:36.959 --> 00:00:39.890
Krevní skupiny nebyly
za Halstada objeveny,

00:00:39.890 --> 00:00:43.760
přestože lidé s transfuzí
po staletí experimentovali ‒

00:00:43.760 --> 00:00:45.990
většinou neúspěšně.

00:00:46.160 --> 00:00:50.370
V roce 1667 se francouzský fyzik
Jean-Baptise Denis

00:00:50.370 --> 00:00:53.642
stal prvním, kdo zkusil tuto
techniku na člověkovi.

00:00:53.642 --> 00:00:57.631
Denis přenesl ovčí krev
do Antoina Mauroye,

00:00:57.631 --> 00:01:00.171
muže pravděpodobně trpící psychózou,

00:01:00.171 --> 00:01:02.971
doufaje, že zmírní jeho symptomy.

00:01:02.971 --> 00:01:05.711
Mauroy byl poté v dobré náladě.

00:01:05.711 --> 00:01:08.969
Ale druhá transfuze vyvolala horečku,

00:01:08.969 --> 00:01:13.171
vážnou bolest v dolní části zad,
intenzivní pálení ruky

00:01:13.171 --> 00:01:17.101
a močil hustou, černou tekutinu.

NOTE Paragraph

00:01:17.101 --> 00:01:19.271
Přestože to tehdy nikdo nevěděl,

00:01:19.271 --> 00:01:24.811
toto byly příznaky nebezpečné
imunitní reakce probíhající v jeho těle.

00:01:24.811 --> 00:01:29.500
Tato imunitní reakce začala
produkcí proteinů zvaných protilátky,

00:01:29.500 --> 00:01:33.181
které rozlišují vlastní
tělní buňky od narušitelských.

00:01:33.181 --> 00:01:37.601
A to tím, že rozpoznávají
cizí proteiny nebo antigeny

00:01:37.601 --> 00:01:40.484
vestavěné do narušitelovy buněčné stěny.

00:01:40.484 --> 00:01:42.959
Protilátky zapadnou do antigenu

00:01:42.959 --> 00:01:47.452
a signalizují ostatním imunitním buňkám,
aby zaútočily a zničily cizí buňky.

NOTE Paragraph

00:01:47.452 --> 00:01:50.952
Zničené buňky jsou odplaveny z těla močí.

00:01:50.952 --> 00:01:54.321
V extrémních případech
způsobuje masivní rozklad buněk

00:01:54.321 --> 00:01:59.196
sraženiny v krevním řečišti,
což brání toku krve do důležitých orgánů,

00:01:59.196 --> 00:02:02.946
přetěžuje ledviny a vede k jejich selhání.

00:02:02.946 --> 00:02:06.421
Denisův pacient naštěstí transfuzi přežil.

00:02:06.421 --> 00:02:09.491
Ale když se po dalších
mezidruhových transfuzích prokázala

00:02:09.491 --> 00:02:13.134
smrtelnost této procedury,
byla v celé Evropě zakázána

00:02:13.134 --> 00:02:16.274
a na několik století upadla v nemilost.

NOTE Paragraph

00:02:16.274 --> 00:02:21.066
Až dokud roku 1901
rakouský fyzik Karl Landsteiner

00:02:21.066 --> 00:02:22.996
neobjevil krevní skupiny,

00:02:22.996 --> 00:02:27.786
stěžejní krok k úspěchu
krevní transfuze mezi lidmi.

00:02:27.786 --> 00:02:32.463
Všiml si, že když spolu byli smíseny
rozdílné typy, vytvářely sraženiny.

00:02:32.463 --> 00:02:36.543
To nastalo, když se protilátky přichytily
na buňky s cizími antigeny,

00:02:36.543 --> 00:02:39.167
což způsobilo, že se krevní buňky
shlukovaly k sobě.

00:02:39.167 --> 00:02:43.284
Ale když jsou dárcovy buňky stejné
krevní skupiny jako příjemcovy buňky,

00:02:43.284 --> 00:02:48.363
dárcovy buňky nebudou označeny
k destrukci a nebudou se shlukovat.

NOTE Paragraph

00:02:48.363 --> 00:02:49.713
Do roku 1907

00:02:49.713 --> 00:02:54.476
míchali doktoři dohromady
malé vzorky krve před transfuzí.

00:02:54.476 --> 00:02:57.216
Když se neobjevily žádné shluky,
typově si odpovídaly.

00:02:57.216 --> 00:02:59.728
To jim umožnilo zachránit tisíce životů

00:02:59.728 --> 00:03:03.528
a položili základy moderní transfuze.

NOTE Paragraph

00:03:03.528 --> 00:03:07.368
Do té doby probíhaly
všechny transfuze ihned,

00:03:07.368 --> 00:03:10.194
přímo mezi dvěma jedinci.

00:03:10.194 --> 00:03:13.428
To proto, že se krev
po kontaktu se vzduchem

00:03:13.428 --> 00:03:15.728
začala téměř okamžitě srážet ‒

00:03:15.728 --> 00:03:20.388
obranný mechanismus
předcházející ztrátě krve po zranění.

NOTE Paragraph

00:03:20.388 --> 00:03:25.078
V roce 1914 výzkumníci objevili,
že chemický citrát sodíku

00:03:25.078 --> 00:03:30.802
zastavil koagulaci krve odstraněním kalcia
nezbytného pro formování sraženin.

00:03:31.092 --> 00:03:34.532
Citrátovaná krev mohla být
uchována pro pozdější využití ‒

00:03:34.532 --> 00:03:39.284
první krok ke krevním
transfuzím ve velkém.

00:03:39.484 --> 00:03:43.418
V roce 1916 objevila
dvojice amerických vědců

00:03:43.418 --> 00:03:47.752
ještě efektivnější antikoagulant
zvaný heparin,

00:03:47.752 --> 00:03:51.981
který fungoval na bázi deaktivace enzymů,
což umožňovalo srážení.

00:03:51.981 --> 00:03:54.331
Heparin využíváme dodnes.

NOTE Paragraph

00:03:54.331 --> 00:03:59.342
V té samé době vyvinuli američtí
a britští výzkumníci přenosný přístroj,

00:03:59.342 --> 00:04:04.584
který mohl transportovat dárcovu krev
na bojiště první světové války.

00:04:04.584 --> 00:04:07.124
Kombinací s nově objeveným heparinem

00:04:07.124 --> 00:04:10.825
doktoři bezpečně ukládali
a uchovávali litry krve

00:04:10.825 --> 00:04:15.567
a dopravovali je přímo na bojiště,
aby je poskytli zraněným vojákům.

NOTE Paragraph

00:04:15.817 --> 00:04:20.623
Po válce se tato neopracovaná
přenosná krabice stala inspirací

00:04:20.623 --> 00:04:25.576
pro dnešní krevní banky,
inventář nemocnic po celém světě.