Pojďme se podívat na další věci,
které můžeme s objekty dělat.

Máme zde program, který jsme 
používali v tutoriálu o funkcích.

Program obsahuje 
funkci drawWinston,

která kreslí Winstona
na určitých pozicích x a y.

A pak zde dolů čtyřikrát
voláme drawWinston,

ale pokaždé s jinými 
souřadnicemi x a y.

A jak mě znáte, když se na
tyto čtyři řádky kódu podívám,

hned vidím, jak jsou si podobny
a chci namísto toho použít cyklus.

Uvnitř cyklu by kód
stačilo zavolat jenom jednou,

přičemž by se pokaždé
změnily souřadnice x a y.

Abychom to provedli, musíme najít
způsob, jak uložit pozice x a y jako pole.

Tak uděláme cyklus.

Máme dvě řady hodnot,

takže bychom mohli mít dva pole,
jedno pro pozici x a druhé pro y.

Jako pozici x můžeme mít
99, 294, 101 a 294.

Pro pozici y použijeme
117, 117, 316, 316.

A teď můžeme udělat cyklus:

for (var i = 0; 
i < xPositions.length; i++)

Takže projdeme každý prvek
pozice x a napíšeme:

drawWinston(xPositions[i], 
yPositions[i]);

Poďme zkusit, jestli to 
funguje a smažeme toto.

Funguje to!

Takže teď stačí přivolat
tento jeden řádek kódu,

který Winstona nakreslí pro
každou pozici x pole xPositions.

Můžeme jich přidat víc,
stačí napsat například 10.

Můžeme napsat 1, pak 1,
znovu 1 a potom 100 a 1.

Teď to vypadá trochu chaoticky.

A to se mi moc nelíbí,
protože se těžko rozeznává,

které x náleží ke kterému y.

A já chci, abych se při pohledu
na program v párech x-y orientovala.

Nechce se mi dávat pozor na to,

abych je nad sebou 
perfektně srovnala.

Chtěla bych najít jiný způsob,
jak tyto pozice ukládat.

Mohli bychom je 
uložit jako objekty.

Každá pozici jsou vlastně
dva kusy informací, x a y.

Mohli bychom mít objekt,
který ma vlastnosti x a y.

A pak bychom mohli 
mít pole objektů,

které by všechny 
pozice x a y obsahovalo.

Pojďme to udělat.

Napíšeme:
"var positions" rovná se.

A uvnitř bude pole.

Ale každý jeho element bude
namísto čísla objektem.

Zde máme složené závorky

A pak napíšeme x: 99, y: 117.

Tím jsme uložili jednu
z našich pozic.

Teď přidáme další.

Napíšeme x: 294, y: 117.

Třetí bude x: 101, y: 316.

A poslední x: 294, y: 316.

A teď máme pole objektů,

ve kterém má každý objekt 
svoje vlastnosti x a y.

A tady dolů v našem cyklu for
změníme toto takovým způsobem,

že se bude opakovat positions.legth
a pak sem dolů předáme objekty.

Momentálně to předává celý objekt,
ale my chceme předat jen x a y.

Takže napíšeme:
"positions[i].x" a "positions[i].y".

Teď můžeme smazat
tyto seskupená pole.

Náš kód je teď mnohem hezčí
a zároveň je mnohem čitelnější.

A čím více čitelného kódu, tím lépe.

Mimo jiné je jednoduchší 
něco do kódu přidávat.

Mohla bych přidat pár souřadnic
s hodnotami x: 200, y: 200.

A v prostředku se nám 
objeví Winston!

Nyní vám ukážu něco,
co je ještě o něco lepší.

Všimněte si, že naše funkce
momentálně očekává dva čísla.

Pak tyto dva čísla používá.

Můžeme naši funkci změnit tak,
že namísto čísel očekává objekt.

A pak z tohoto objektu
získá hodnoty x a y.

To znamená, že tady dolů 
by nám stačilo vložit objekt.

Pojďme to zkusit.

Máme zde jen objekt
a je to pokazený.

A to proto, že naše funkce
pořád očekává dva objekty.

A dostává pouze jeden.

Změníme to a řekneme, 
že dostane facePosition.

A dostali jsme chybu.

Říká, že faceX není definováno.

Protože předtím jsme ho 
použili jako argument,

teď ale neexistuje a 
předáváme pouze objekt.

Mohli bychom proto uložit 
pozici x objektu do proměnné faceX.

Říkáme tím, že máme tento objekt
a víme, že má vlastnost x,

a proto ji uložíme do
proměnné faceX.

A to samé můžeme 
udělat pro y:

faceY = facePosition.y

A zbytek funkce používá
faceX a faceY.

Musíme je ale napsat správně.

Pokud bychom napsali xx,
nebude to fungovat,

protože to tady dolů v našem
poli objektů není.

Musí se to tedy shodovat.

Je to celkem užitečné, protože
teď můžeme použít pole objektů,

dokonce i funkce pracující s objekty.

A jak zjistíte, vaše programy mohou
být velmi efektivní s jejich použitím dat.

Obzvláště párování hodnot x a y
je něčím velmi častým.

Věřím, že se vám hodí při tvorbě
všech zdejších animací a kreseb.

Takže hurá na ta.