Jak se máte, lidi?

Především, nemůžu uvěřit,
že vystupuji na TEDu.

Je to velká věc.

Protože právě teď

mě sleduje celá naše vesnice.

A taky moje cena
jako nevěsty právě vzrostla.

Jmenuji se Adeola Fayehun.

Jsem z Nigérie.

Žiju ve Spojených státech,

jsem novinářka nebo komička

nebo satirička,

vlastně cokoliv budete chtít.

Jsem kteroukoliv z žen,
všechny je mám v sobě.

Uvádím YouTube show zvanou
„Nazývejte věci pravým jménem s Adeolou“.

Tato show laskavě,
zdvořile a velmi otevřeně

oslovuje zkorumpované
africké představitele.

(video) Prezident Buhari:
Nevím, ke které straně se hlásí má žena,

ale patří do mé kuchyně.

Adeola Fayehun: Ó, můj bože!

Potřebuji vodu ‒

řekla jsem, že potřebuji trochu vody!

Vidíte? V zásadě jsem k nim upřímná, ha!

Obzvláště, když něco zpackají,
což se stává často.

Mimochodem, pokud mě nějaký
africký představitel sleduje,

nemluvím o Vás, pane.

Mluvím o Vašich kolezích, pane.

Dělám to, protože Afrika má
vše k tomu, aby byla skvělá.

Víte, vyrostla jsem s tím,

že Afrika jako kontinent je obr.

Máme dovednosti, intelektuály,

více přírodních zdrojů
než kterýkoliv jiný kontinent.

Afrika dodává 31 procent světového zlata,

manganu a uranu,

57 procent všech diamantů

a 13 procent veškeré ropy.

Nemáme žádný důvod spoléhat se na pomoc

nebo si půjčovat peníze
od Číny nebo Světové banky.

Ale bez dobrých lídrů

jsme jako orel, který neví,
že by mohl létat,

natož se vznášet.

Afrika je jako spící obr.

Pravda je, že já se snažím
tohoto obra probudit,

a proto vytahuji špínu na ty,

kteří jsou za toho obra zodpovědní.

Naši politici, naši náboženští vůdci,

s hlubokou úctou, samozřejmě,

protože víc než cokoliv jiného

zbožňují afričtí představitelé respekt.

Takže jim to dávám v dávkách.

V mé show

kvůli nim klečím ‒ ha! ‒

říkám jim mí strejdové, mé tety,

mí otcové ve jménu Páně

a potom ‒

je urážím za to,
že uráží naši inteligenci.

Protože jsme unaveni

pokrytectvím a falešnými sliby.

Například

nigerijský prezident přislíbil
ukončení zdravotní turistiky

opravou našich zchátralých nemocnic

a postavením nových.

Ale co udělal?

V roce 2017 strávil tři měsíce
léčením se v Londýně.

Tři měsíce jsme byli bez prezidenta.

Neměli jsme tři měsíce prezidenta.

Takže tehdy bylo
mým úkolem prezidenta oslovit,

samozřejmě se vší úctou.

Řekla jsem: „Ha, pane prezidente,
tady je vaše holka, Adeola.

Vy víte jak se mám, jak se máte vy?

Že se nestydíte.“

Zapomněla jsem dodat „pane“.

„Pane, nemáte žádný stud.

(jorubsky: Nemáte žádný strach z Boha.)

Nemáte žádný strach z Boha.“

V současné době pracuje třicet pět tisíc
nigerijských doktorů v USA,

Británii a Kanadě,

dělají úžasné věci,

protože v Nigérii nejsou dobře placeni,

ani nemají potřebné vybavení,

aby mohli zastávat práci doktora.

A toto se děje v mnoha afrických zemích.

Máme možnost létat.

Ale bohužel mnoho
afrických talentů odlétá z Afriky

na jiné kontinenty.

Například

tento nigerijský doktor operoval
nenarozené miminko

v Texasu.

A tento nigerijský doktor

objevil neurologické následky
otřesu mozku u atletů.

A mnoho zemí má africké atlety,

kteří pro ně vyhrávají medaile.

Je zajímavé,

že čekáme, až Bůh napraví Afriku.

Doopravdy, to není vtip,
my čekáme na Boha.

Jen se koukněte na prezidenta Burundi.

Vězní novináře a členy opozice,

ale vyhlásil národní den motlidby,

aby se lidé mohli modlit
za nápravu země Bohem.

A já na to, neměl by zemi
napravovat spíše on?

Ale ne, ne, ne, ne, ne, ne.

My chceme, aby ji napravil Bůh.

Vidíte, s čím se musím vypořádávat?

Říkám vám,

jednoho dne tyhle politiky smete bouře.

My jsme přece lepší.

Chci aby naši představitelé
začali být zodpovědní

a přestali všechno přehrávat na Boha.

Bůh nám dal vše, co potřebujeme.

Je to přímo tady, pojďme toho využít.

Ale moje oblíbená část toho, co dělám,

je představování úžasných afrických prací,

obyčejných lidí, kteří ovlivňují jiné.

Jako tato keňská žena, Wangari Maathai,

první africká žena,
která obdržela Nobelovu cenu za mír,

za obhajování lidských práv

a vysázení milionu stromů.

Nebo tato zimbabwská žena,

dr. Tererai Trent,

která byla provdána ve věku 14 let

výměnou za krávu.

Přesto se sama naučila číst a psát

a dostala se až do Oprah show.

Ó Bože, já chci být jednou v Oprah show.

Do dnešního dne tato žena vybudovala školy

pro tisíce dětí v Zimbabwe.

A oblíbený britský architekt
David Adjaye navrhl

pozoruhodné stavby po celém světě.

Je současně Ghaňan a Tanzánec,

takže my víme, že to musela
být ghanská Jollof rice,

kterou jedl,

jež ho inspirovala v designu.

Možná to byla nigerijská Jollof rice,
protože ta nigerijská je lepší.

Ale každopádně mu rýže
dodala inspiraci stát se

tím velkým mužem, kterým je dnes.

A dokud dáváte pozor,
musím vám říct ještě jednu věc,

takže prosím pojďte blíž.

OK, to stačí, ne tak blízko, to stačí.

Nelíbí se mi, jak někteří z vás
vyobrazují Afriku.

Ne všichni, jen někteří z vás ‒
zvlášť ty.

Především to není země, ale kontinent.

Neznám Paula z Ugandy,

neznám Rebeccu ze Zimbabwe.

Nigérie je tak daleko od Zimbabwe

jako New York od Francie.

A není to jen banda nahých lidí,
kteří potřebující západní charitu.

Chápete to špatně.

Lvi se po našich ulicích nepotulují, OK?

A mohla bych pokračovat,
ale vy už víte, o čem mluvím.

Takže zatímco se budu
snažit dělat svou práci,

probouzet spícího obra, Afriku,

aby mohla zaujmout
právoplatné místo na světovém kolbišti,

můžete také trochu přispět.

Prosím, více naslouchejte.

Poslouchejte svoje africké kamarády,

aniž byste si předem udělali
představu o tom, co že se chystají říct.

Čtěte africké knihy.

Pane Bože, sledujte africké filmy.

Nebo se aspoň

naučte některé z 54 jmen
našich nádherných zemí.

Je to tak děvče, 54, pět-čtyři.

Dobrá, byla jsem upřímná,
jen tady nazývám věci pravým jménem.

Uvidíme se zase příště.

Mír s vámi.