WEBVTT

00:00:05.888 --> 00:00:09.435
Nacházíme se v Kapitolských muzeích v Římě
a díváme se na jezdeckou sochu

00:00:09.435 --> 00:00:12.225
císaře Marka Aurelia.

00:00:12.225 --> 00:00:19.602
Nevíme přesné datum, ale pochází z období 
let 176 nebo 180 našeho letopočtu.

00:00:19.602 --> 00:00:23.734
Je na novém místě, protože jí škodily 
dřívější podmínky

00:00:23.734 --> 00:00:28.603
a tak musela být přesunuta z Kapitolu, 
kam ji Michelangelo umístil.

00:00:28.603 --> 00:00:32.815
To je důležitý fakt, protože nevíme, kde 
se původně v Římě nacházela.

00:00:32.815 --> 00:00:39.796
Opravdu významné je, že se jedná o jedinou
jezdeckou sochu své velikosti, která se

00:00:39.796 --> 00:00:42.761
dochovala z období antiky.
A víme, že jich byly v Římě tucty.

00:00:42.761 --> 00:00:45.506
Byly vytvořeny na oslavu 
triumfálního návratu císaře.

00:00:45.506 --> 00:00:49.913
Také proto má na císař na koňském hřbetě
zcela jasný výraz autority.

00:00:49.913 --> 00:00:55.183
Císařova levá paže lehce drží otěže nebo
jak bychom to v oné době nazvali.

00:00:55.183 --> 00:00:59.857
Pravou ruku má vztyčenou oslovujíc 
římské občany.

00:00:59.857 --> 00:01:04.151
Pocit jistoty v jeho póze a v tomto 
rozsahu je obrovský.

00:01:04.151 --> 00:01:08.637
Socha se dochovala, protože se mělo 
za to, že představuje Konstantina,

00:01:08.637 --> 00:01:11.887
císaře, který uzákonil v 
Římské říši křesťanství a tak socha

00:01:11.887 --> 00:01:16.620
nebyla roztavena kvůli bronzu tak, jako
téměř všechny ostatní jezdecké sochy.

00:01:16.620 --> 00:01:18.958
Tato socha by bývala mohla 
skončit jako dělo.

00:01:18.958 --> 00:01:22.832
Takže máme štěstí, že se dochovala a měla 
obrovský vliv v renesanci

00:01:22.832 --> 00:01:26.150
na umělce počínaje Donatellem a 
Leonardem da Vinci.

00:01:26.150 --> 00:01:32.918
Ztracena je samozřejmě také schopnost
odlít z bronzu objekt této velikosti.

00:01:32.918 --> 00:01:35.624
A to jen ukazuje, jak vynikající 
byli starověcí Římané,

00:01:35.624 --> 00:01:38.467
a to jak při zacházení s materiálem, 
ale také v zobrazení,

00:01:38.467 --> 00:01:41.000
opravdového povědomí o těle a svalstvu.

00:01:41.000 --> 00:01:46.353
A o anatomii koně, kráčejícím vpřed, 
je tak živý a jako opravdový.

00:01:46.353 --> 00:01:49.971
Záhyby krku, když sklopí hlavu.

00:01:49.971 --> 00:01:53.489
A záhyby na rouchu, které má 
na sobě Marcus Aurelius.

00:01:53.489 --> 00:01:57.124
Jak padá a je ovinuté přes jeho 
nohu a hřbet koně. Na soše je také něco

00:01:57.124 --> 00:02:01.982
opravdu skvěle momentálního 
a současně velmi nadčasového.

00:02:01.982 --> 00:02:06.103
Kůň kráčí, jeho přední noha je vztyčena, 
a stále cítíme krásný smysl pro rovnováhu.

00:02:06.103 --> 00:02:09.836
Kůň je v pohybu, táhne doprava.

00:02:09.836 --> 00:02:14.568
Aurelius má ve své levé ruce otěže, 
takže můžeme zpozorovat napětí, ve kterém

00:02:14.568 --> 00:02:19.454
tak trochu vypadá, že ho přitahuje zpět 
a kůň stáhne hlavu trochu vzad.

00:02:19.454 --> 00:02:25.418
Současně to vypadá, že se pravá strana 
jeho těla pohybuje vpřed

00:02:25.418 --> 00:02:28.086
a naklání se doprava,
celou dobu je tu živost.

00:02:28.086 --> 00:02:32.822
Je tu také jednota mezi tímto úžasně 
silným zvířetem a Markem Aureliem,

00:02:32.822 --> 00:02:35.539
který má nad koněm plnou kontrolu.

00:02:36.216 --> 00:02:41.986
A dokonce mu v tom pohyb dopředu, 
když přitahuje koně trochu zpět, brání.

00:02:41.986 --> 00:02:46.075
Správně, jeho levá ruka drží otěže, 
ale je to pouze letmý dotek, ačkoli velí

00:02:46.075 --> 00:02:48.409
tomuto úžasně silnému zvířeti.

00:02:48.409 --> 00:02:52.461
Zdá se mi to nebo je na koně 
trochu moc velký?

00:02:52.461 --> 00:02:55.110
Nevíte, jestli byla socha 
odlita jako celek?

00:02:55.110 --> 00:03:00.525
Socha by byla odlita z jednotlivých dílů 
a poté byla sestavena

00:03:00.525 --> 00:03:04.492
a následně by byl bronz opracován tak, 
aby překryl spoje.

00:03:04.492 --> 00:03:12.523
Toto dílo připomíná významného muže a jeho
velké činy, což bylo v Renesanci zásadní.

00:03:12.523 --> 00:03:16.942
S rozkvětem humanismu, poznání 
úspěchů jednotlivce,

00:03:16.942 --> 00:03:20.540
jeho znázornění v podobizně.

00:03:20.540 --> 00:03:24.053
To jsou věci, které 
ve středověku vymizely.

00:03:24.053 --> 00:03:30.288
Zájem o zobrazení jak jeho autority, 
jeho pozice ve společnosti, ale také

00:03:30.288 --> 00:03:36.360
schopnost umělecky vylíčit tělo a zájem 
o toto vylíčení - všechny tyto věci

00:03:36.360 --> 00:03:40.137
přicházejí s renesancí znovu tak, jak 
původně přicházely v době klasické.