WEBVTT 00:00:00.410 --> 00:00:03.660 Vše, čím jsme se doteď zabývali 00:00:03.660 --> 00:00:06.410 v průběhu povídání o chemii, se týkalo stability elektronů 00:00:06.410 --> 00:00:08.420 a jakou pozici elektrony ve slupkách 00:00:08.420 --> 00:00:10.340 upřednostňují. 00:00:10.340 --> 00:00:14.030 A jako všechno v životě, pokud zkoumáme atom, 00:00:14.030 --> 00:00:16.400 nakonec si uvědomíme, že tyto elektrony 00:00:16.400 --> 00:00:19.250 nejsou jedinou podstatnou věcí v atomu. 00:00:19.250 --> 00:00:24.250 Také samotná jádra mají určité interakce, 00:00:24.250 --> 00:00:27.140 nebo nestabilitu, kterou je potřeba nějakým způsobem uvolnit. 00:00:27.140 --> 00:00:28.740 A právě o tom si dnes budeme povídat 00:00:28.740 --> 00:00:31.420 v tomto videu. 00:00:31.420 --> 00:00:35.110 Ve skutečnosti je to záležitost pokročilé chemie, 00:00:35.110 --> 00:00:37.450 ale určitě je dobré vědět, 00:00:37.450 --> 00:00:39.570 že takové věci existují. 00:00:39.570 --> 00:00:43.110 A jednoho dne, až budeme zkoumat silnou jadernou interakci 00:00:43.110 --> 00:00:45.570 a kvantovou fyziku a podobné věci, poté se budeme moci začít 00:00:45.570 --> 00:00:49.280 bavit o tom, proč právě tyto protony a neutrony, 00:00:49.280 --> 00:00:52.810 které se skládají z kvarků, 00:00:52.810 --> 00:00:53.530 interagují tak jak interagují. 00:00:53.530 --> 00:00:55.500 Pojďme se nejprve podívat 00:00:55.500 --> 00:01:00.890 na různé typy základních nukleárních rozpadů. 00:01:00.890 --> 00:01:03.880 Vezměme si několik protonů. 00:01:03.880 --> 00:01:06.830 Pár jich tady namaluji. 00:01:06.830 --> 00:01:09.590 Několik protonu tady a teď nějaké neutrony. 00:01:09.590 --> 00:01:13.430 A namaluji je v neutrální barvě. 00:01:13.430 --> 00:01:16.780 Možná, že šedá je tak akorát. 00:01:16.780 --> 00:01:21.520 Takže tady namaluju ty neutrony. 00:01:21.520 --> 00:01:22.020 Kolik protonu tu mámě? 00:01:22.020 --> 00:01:24.300 Máme 1,2,3,4,5,6,7,8 00:01:24.300 --> 00:01:32.410 Tak udělám 1,2,3,4,5,6,7,8,9 neutronů. 00:01:32.410 --> 00:01:34.870 Tohle je tedy jádro našeho atomu. 00:01:34.870 --> 00:01:36.960 A pamatujte - a toto je, víte, úplně první video, 00:01:36.960 --> 00:01:39.860 které jsem udělal o atomu - jádro, pokud byste 00:01:39.860 --> 00:01:43.320 chtěli nakreslit celý atom - a je to ve skutečnosti dost těžké 00:01:43.320 --> 00:01:45.440 nakreslit celý atom, protože nemá přesně definované hranice. 00:01:45.440 --> 00:01:49.050 Poloha elektronu je neurčitá, tedy 00:01:49.050 --> 00:01:49.980 může být kdekoliv. 00:01:49.980 --> 00:01:52.740 A vy můžete namítnout, jasný, ale kde je ta 90% pravděpodobnost, se kterou 00:01:52.740 --> 00:01:53.700 se elektron vyskytuje v daném prostoru? 00:01:53.700 --> 00:01:55.680 Mohli byste říct, že je to poloměr, nebo 00:01:55.680 --> 00:01:57.750 průměr našeho atomu. 00:01:57.750 --> 00:02:00.530 V jednom z prvních videí jsme se naučili, že jádro 00:02:00.530 --> 00:02:05.450 je téměř nekonečně malým zlomkem z celkového objemu 00:02:05.450 --> 00:02:08.340 celého atomu, kde pravděpodobnost nalezení elektronu je 90 %. 00:02:08.340 --> 00:02:12.080 A to, co jste si z toho měli odnést, byl fakt, 00:02:12.080 --> 00:02:15.280 že vše v našem životě je jen prázdný prostor. 00:02:15.280 --> 00:02:17.030 Všechno tohle je jen prázdný prostor. 00:02:17.030 --> 00:02:19.400 Jen jsem tohle chtěl zopakovat, protože 00:02:19.400 --> 00:02:23.660 tento nekonečně malý bod, o kterém jsme se již bavili, 00:02:23.660 --> 00:02:26.320 kde, i přestože je to jen malý zlomek 00:02:26.320 --> 00:02:29.030 objemu atomu, je soustředěna téměř většina hmotnosti, 00:02:29.030 --> 00:02:31.890 a proto to teď zdůrazňuji. 00:02:31.890 --> 00:02:34.240 Toto nejsou atomy, ani elektrony. 00:02:34.240 --> 00:02:36.580 Zaměřujeme se na jádra. 00:02:36.580 --> 00:02:40.040 A ukazuje se, že někdy jsou jádra 00:02:40.040 --> 00:02:43.650 trochu nestabilní a chtěli by získat více stabilnější 00:02:43.650 --> 00:02:44.400 konfiguraci. 00:02:44.400 --> 00:02:46.600 Nebudeme se zabývat přesným mechanismem, 00:02:46.600 --> 00:02:48.700 který definuje nestabilní jádra a podobné věci. 00:02:48.700 --> 00:02:51.880 Ale za účelem získání nestabilního jádra 00:02:51.880 --> 00:02:55.820 je někdy emitována tzv. alfa částice, 00:02:55.820 --> 00:02:58.470 nebo to můžeme nazvat alfa rozpad. 00:02:58.470 --> 00:03:04.440 Alfa rozpad. 00:03:04.440 --> 00:03:06.220 A je uvolněna alfa částice, 00:03:06.220 --> 00:03:09.160 což zní hodně dobře. 00:03:09.160 --> 00:03:12.450 Je to však jen shluk neutronů a protonů. 00:03:12.450 --> 00:03:16.690 Tedy alfa částice obsahuje 2 neutrony a dva protony. 00:03:16.690 --> 00:03:20.850 Takže možná se tihle necítili, že by tam mohli patřit, 00:03:20.850 --> 00:03:25.110 takže vezměme právě tuto skupinu. 00:03:25.110 --> 00:03:27.740 A ti budou emitováni. 00:03:27.740 --> 00:03:30.070 Opustí jádro. 00:03:30.070 --> 00:03:33.870 Pojďme přemýšlet, co se stane atomu, 00:03:33.870 --> 00:03:36.050 když se něco takového stane. 00:03:36.050 --> 00:03:38.500 Řekněme, že mám několik náhodných částic, kterým budu říkat 00:03:38.500 --> 00:03:40.310 prvek E. 00:03:40.310 --> 00:03:43.020 Řekněme, že má p protonů. 00:03:43.020 --> 00:03:45.660 Vlastně je udělám v barvě mých protonů. 00:03:45.660 --> 00:03:47.800 Má p protonů. 00:03:47.800 --> 00:03:51.550 A poté zapíšeme atomovou hmotnost, což je počet 00:03:51.550 --> 00:03:55.510 protonů a počet neutronů. 00:03:55.510 --> 00:03:59.480 A neutrony jsem kreslil šedivé, že? 00:03:59.480 --> 00:04:06.590 Takže pokud projde alfa rozpadem, 00:04:06.590 --> 00:04:08.180 co se stane s prvkem? 00:04:08.180 --> 00:04:11.890 Inu, jeho protonové číslo se sníží o dva. 00:04:11.890 --> 00:04:16.040 Takže počet protonů bude p - 2. 00:04:16.040 --> 00:04:19.450 A počet neutronů se také sníží o dva. 00:04:19.450 --> 00:04:21.320 Tedy atomová hmotnost se sníží o čtyři. 00:04:21.320 --> 00:04:27.100 Máme tady p - 2 a naše neutrony -2, 00:04:27.100 --> 00:04:28.940 dohromady -4. 00:04:28.940 --> 00:04:31.080 Hmotnost je tedy snížena o 4, 00:04:31.080 --> 00:04:32.700 a tudíž vznikl nový prvek. 00:04:32.700 --> 00:04:34.710 Nezapomeňte, prvky jsou definovýny 00:04:34.710 --> 00:04:36.250 počtem protonů. 00:04:36.250 --> 00:04:40.630 Takže v alfa rozpadu, kdy ztrácíme 2 protony 00:04:40.630 --> 00:04:43.300 a 2 neutrony vytváříme 00:04:43.300 --> 00:04:44.460 úplně nový prvek. 00:04:44.460 --> 00:04:46.860 Pokud nazveme tento prvek 1, tak mu budu teď říkat, 00:04:46.860 --> 00:04:50.590 dostaneme se teď na jiný prvek, prvek 2. 00:04:50.590 --> 00:04:54.050 A pokud přemýšlíte o tom, co bylo stvořeno, odloučili jsme 00:04:54.050 --> 00:04:58.600 něco, co má 2 protony 00:04:58.600 --> 00:05:00.340 a 2 neutrony. 00:05:00.340 --> 00:05:02.740 Takže jeho hmotnost je rovna hmotnosti dvou protonů 00:05:02.740 --> 00:05:04.790 a dvou neutronů. 00:05:04.790 --> 00:05:05.830 Co jsme tedy odloučili? 00:05:05.830 --> 00:05:09.810 Emitovali jsme něco, co má hmotnost 4. 00:05:09.810 --> 00:05:12.170 Takže pokud se zamyslíme, co má 2 protony a 2 neutrony? 00:05:12.170 --> 00:05:14.740 Nemám tu sice periodickou tabulku 00:05:14.740 --> 00:05:14.880 po ruce. 00:05:14.880 --> 00:05:17.020 Zapomněl jsem jí vystřihnout a vložit do tohoto videa. 00:05:17.020 --> 00:05:19.680 Ale nezabere vám to moc času v tabulce najít 00:05:19.680 --> 00:05:23.280 prvek, který má 2 protony, je to helium. 00:05:23.280 --> 00:05:25.590 To má atomové číslo rovné čtyřem. 00:05:25.590 --> 00:05:29.390 Takže ve skutečnosti je to heliové jádro, které je emitováno 00:05:29.390 --> 00:05:30.080 alfa rozpadem. 00:05:30.080 --> 00:05:31.875 Toto je vlastně 00:05:31.875 --> 00:05:35.010 heliové jádro. 00:05:35.010 --> 00:05:39.170 A protože je to jádro helia a nemá žádné 00:05:39.170 --> 00:05:43.420 elektrony, které by narážely a dva protony, bude to 00:05:43.420 --> 00:05:44.950 heliový ion. 00:05:44.950 --> 00:05:48.490 Takže v podstatě nemá žádné elektrony. 00:05:48.490 --> 00:05:50.830 Má 2 protony, proto má náboj 00:05:50.830 --> 00:05:53.350 +2. 00:05:53.350 --> 00:05:59.110 Alfa částice je tedy opravdu jen heliový ion s 00:05:59.110 --> 00:06:01.960 nábojem +2, který je spontánně emitován 00:06:01.960 --> 00:06:05.780 jiným jádrem, které chce být stabilnější. 00:06:05.780 --> 00:06:07.670 Tohle je jeden typ rozpadu. 00:06:07.670 --> 00:06:08.850 Pojďme se podívat na další. 00:06:08.850 --> 00:06:14.050 Namaluji tu další jádro. 00:06:14.050 --> 00:06:17.640 Namaluji několik neutronů. 00:06:17.640 --> 00:06:19.310 Namaluji několik protonů. 00:06:19.310 --> 00:06:24.200 . 00:06:24.200 --> 00:06:27.920 Někdy se ukazuje, že neutrony nejsou 00:06:27.920 --> 00:06:30.710 se sebou spokojeni. 00:06:30.710 --> 00:06:33.710 Dívají se na protony a říkají si, 00:06:33.710 --> 00:06:34.560 víš ty co? 00:06:34.560 --> 00:06:37.780 Z nějakého důvodu, kdy se podívám do svého srdce, cítím 00:06:37.780 --> 00:06:39.220 že bych měl být proton. 00:06:39.220 --> 00:06:42.640 Kdybych byl proton, celé jádro by bylo trochu 00:06:42.640 --> 00:06:43.870 více stabilní. 00:06:43.870 --> 00:06:46.860 A co udělá, aby se stal protonem - nezapomeňte, že 00:06:46.860 --> 00:06:49.180 neutron nemá žádný náboj. 00:06:49.180 --> 00:06:52.060 Takže co udělá je, že emituje elektron. 00:06:52.060 --> 00:06:54.070 A já vím, co teď řeknete, Sale, víš, to je šílené, 00:06:54.070 --> 00:06:55.760 neutrony přece nemají elektrony, 00:06:55.760 --> 00:06:56.900 a tak je to správně. 00:06:56.900 --> 00:06:58.050 Souhlasím s vámi. 00:06:58.050 --> 00:06:58.810 Je to šílené. 00:06:58.810 --> 00:07:01.750 A jednoho dne budeme studovat vše, co existuje 00:07:01.750 --> 00:07:03.540 uvnitř jádra. 00:07:03.540 --> 00:07:08.880 Ale pojďme předstírat, že dokáže emitovat elektron. 00:07:08.880 --> 00:07:10.206 Takže emituje elektron. 00:07:10.206 --> 00:07:12.730 Emituje elektron. 00:07:12.730 --> 00:07:15.460 A zdůrazníme, že jeho hmotnost je téměř nulová. 00:07:15.460 --> 00:07:17.830 Víme, že elektrony ve skutečnosti nemají nulovou hmotnost, 00:07:17.830 --> 00:07:19.970 ale mluvíme o atomové hmotnosti. 00:07:19.970 --> 00:07:25.130 Pokud proton má jedničku, elektron má 1/1 836 z toho. 00:07:25.130 --> 00:07:25.940 Takže to prostě zaokrouhlíme. 00:07:25.940 --> 00:07:27.250 Řekneme, že má nulovou hmotnost. 00:07:27.250 --> 00:07:29.380 Přičemž jeho hmotnost není úplně nulová. 00:07:29.380 --> 00:07:32.670 A jeho náboj je -1. 00:07:32.670 --> 00:07:34.370 Můžeme tedy říct, 00:07:34.370 --> 00:07:35.200 že jeho atomové číslo je -1. 00:07:35.200 --> 00:07:36.570 Takže emitujeme elektron. 00:07:36.570 --> 00:07:39.760 A emitováním elektronu, se z neutronu 00:07:39.760 --> 00:07:41.020 stane proton. 00:07:41.020 --> 00:07:44.490 Stane se protonem. 00:07:44.490 --> 00:07:47.090 A tomuhle se říká beta rozpad. 00:07:47.090 --> 00:07:52.500 Beta rozpad. 00:07:52.500 --> 00:07:56.780 A beta částice je opravdu jen emitovaný elektron. 00:07:56.780 --> 00:08:00.480 Pojďme se teď vrátit k našemu prvku. 00:08:00.480 --> 00:08:03.940 Má určitý počet protonů a také má 00:08:03.940 --> 00:08:05.980 určitý počet neutronů. 00:08:05.980 --> 00:08:08.340 Takže máme protony a neutrony, potom také 00:08:08.340 --> 00:08:09.660 atomovou hmotnost. 00:08:09.660 --> 00:08:13.480 Co se stane po beta rozpadu? 00:08:13.480 --> 00:08:15.490 Změní se počet protonů? 00:08:15.490 --> 00:08:18.890 Určitě, máme o jeden proton víc než předtím. 00:08:18.890 --> 00:08:20.500 Protože se v něj změnil jeden z neutronů. 00:08:20.500 --> 00:08:23.410 Takže protonové číslo je +1. 00:08:23.410 --> 00:08:25.186 Změnila se naše atomová hmotnost? 00:08:25.186 --> 00:08:26.720 Pojďme se podívat. 00:08:26.720 --> 00:08:28.750 Počet neutronů klesl o jedno, ale 00:08:28.750 --> 00:08:30.365 počet protonů o jeden vzrostl. 00:08:30.365 --> 00:08:32.380 Takže hmotnostní číslo se nezměnilo. 00:08:32.380 --> 00:08:36.789 Takže je to stále p + n. 00:08:36.789 --> 00:08:39.909 Takže na rozdíl od alfa rozpadu se hmotnostní situace nezmění, 00:08:39.909 --> 00:08:42.679 prvek se však zase změní. 00:08:42.679 --> 00:08:44.039 Protože se změnil počet protonů. 00:08:44.039 --> 00:08:47.975 Takže ještě jednou, máme tu nový prvek 00:08:47.975 --> 00:08:49.470 po beta rozpadu. 00:08:49.470 --> 00:08:52.530 Řekněme, že máme jinou situaci. 00:08:52.530 --> 00:08:57.360 Řekněme, že jeden z těchto protonů 00:08:57.360 --> 00:09:00.750 se podívá na neutron a řekne si, víš ty co? 00:09:00.750 --> 00:09:02.240 Vidím, jak žijí. 00:09:02.240 --> 00:09:04.170 A je to velmi atraktivní. 00:09:04.170 --> 00:09:13.910 Myslím, že by bylo lepší pro naší partu částic 00:09:13.910 --> 00:09:15.660 v jádře, kdybych 00:09:15.660 --> 00:09:17.160 byl taky neutron. 00:09:17.160 --> 00:09:19.770 Všichni bychom měli stabilnější podmínky. 00:09:19.770 --> 00:09:23.660 Takže co se stane. Malý nespokojený proton 00:09:23.660 --> 00:09:27.340 má určitou možnost emitování - a tohle je 00:09:27.340 --> 00:09:31.020 pro vás nová částice - pozitron, ne proton. 00:09:31.020 --> 00:09:33.070 Emituje pozitron. 00:09:33.070 --> 00:09:34.670 A co to je pozitron? 00:09:34.670 --> 00:09:36.390 Je to něco, co má 00:09:36.390 --> 00:09:38.610 úplně stejnou hmotnost jako elektron. 00:09:38.610 --> 00:09:42.890 Takže je to 1/1836 hmotnosti protonu. 00:09:42.890 --> 00:09:46.200 Ale právě tu píšu nulu, protože je tato hmotnost 00:09:46.200 --> 00:09:47.830 téměř nulová. 00:09:47.830 --> 00:09:50.006 Ale má kladný náboj. 00:09:50.006 --> 00:09:51.720 A je to trochu matoucí, protože se 00:09:51.720 --> 00:09:52.630 stále píše jako "e" 00:09:52.630 --> 00:09:54.440 Vždy, když vidím "e", představím si elektron. 00:09:54.440 --> 00:09:56.720 Ale ne, říká se mu též "e", 00:09:56.720 --> 00:09:59.500 protože jde o stejný typ částice, jen místo záporného náboje 00:09:59.500 --> 00:10:00.830 má kladný. 00:10:00.830 --> 00:10:02.080 Takže to je pozitron. 00:10:02.080 --> 00:10:04.980 To je pozitron. 00:10:04.980 --> 00:10:08.450 A teď se začínáme setkávat se zvláštními typy 00:10:08.450 --> 00:10:10.210 částic a věcí s tím spojenými. 00:10:10.210 --> 00:10:11.730 Ale tohle se opravdu děje. 00:10:11.730 --> 00:10:15.920 A pokud máte proton, který emituje částici, 00:10:15.920 --> 00:10:19.370 která si s sebou vezme jeho kladný náboj, 00:10:19.370 --> 00:10:26.330 z tohoto protonu se stane neutron. 00:10:26.330 --> 00:10:29.160 Říká se tomu pozitronová emise. 00:10:29.160 --> 00:10:31.350 Pozitronová emise je obvykle celkem zřejmá 00:10:31.350 --> 00:10:33.510 již podle názvu - pozitronová emise. 00:10:33.510 --> 00:10:39.240 Takže pokud začneme s prvkem E, který má určitý počet protonů 00:10:39.240 --> 00:10:41.500 a určitý počet neutronů. 00:10:41.500 --> 00:10:43.190 Co bude tím novým prvkem? 00:10:43.190 --> 00:10:46.060 Inu, ztratí se proton, tedy p minus 1 00:10:46.060 --> 00:10:47.770 a přemění se na neutron. 00:10:47.770 --> 00:10:49.620 Takže p se o jedno sníží. 00:10:49.620 --> 00:10:51.030 N se o jedno zvýší. 00:10:51.030 --> 00:10:55.020 Takže hmotnostní číslo prvku se nezmění. 00:10:55.020 --> 00:10:57.550 Takže pořád je to p plus N. 00:10:57.550 --> 00:11:00.500 Ale stane se z něj jiný prvek, je to tak? 00:11:00.500 --> 00:11:03.230 Při beta rozpadu se zvýší 00:11:03.230 --> 00:11:04.150 počet protonů. 00:11:04.150 --> 00:11:06.700 Takže se v periodické tabulce pohybujeme doprava, 00:11:06.700 --> 00:11:09.070 protože zvyšujeme, no, asi už to chápete. 00:11:09.070 --> 00:11:12.440 Pokud máme pozitronovou emisi, snižujeme 00:11:12.440 --> 00:11:14.700 počet protonů. 00:11:14.700 --> 00:11:16.300 A měl bych to napsat 00:11:16.300 --> 00:11:17.510 v obou těchto reakcích. 00:11:17.510 --> 00:11:20.460 Takže tohle je pozitronová emise a zbytek 00:11:20.460 --> 00:11:22.060 s jedním pozitronem. 00:11:22.060 --> 00:11:29.430 A v beta rozpadu je zbytek s jedním elektronem. 00:11:29.430 --> 00:11:30.670 Jsou napsány úplně stejným způsobem. 00:11:30.670 --> 00:11:32.660 Ale elektron má náboj -1. 00:11:32.660 --> 00:11:33.890 A pozitron poznáme, protože 00:11:33.890 --> 00:11:35.810 má náboj +1. 00:11:35.810 --> 00:11:38.170 A teď poslední typ rozpadu, 00:11:38.170 --> 00:11:39.140 který byste měli znát. 00:11:39.140 --> 00:11:42.810 Tento typ nemění ani počet protonu ani počet neutronů 00:11:42.810 --> 00:11:43.970 v jádře. 00:11:43.970 --> 00:11:46.940 Pouze je uvolněna spousta energie, nebo někdy, 00:11:46.940 --> 00:11:48.350 vysoko-energetický proton. 00:11:48.350 --> 00:11:50.160 Tomu se říká gama rozpad. 00:11:50.160 --> 00:11:52.510 A gama rozpad znamená, že tihle se sami 00:11:52.510 --> 00:11:52.795 přeskupí. 00:11:52.795 --> 00:11:54.460 Možná, že se trochu přiblíží. 00:11:54.460 --> 00:11:57.990 A tím uvolní energii ve formě 00:11:57.990 --> 00:12:03.180 elektromagnetické vlny s velkou vlnovou délkou. 00:12:03.180 --> 00:12:05.820 To je ve skutečnosti gama, nebo také 00:12:05.820 --> 00:12:08.230 gama částice nebo gama záření. 00:12:08.230 --> 00:12:09.450 A má velkou energii. 00:12:09.450 --> 00:12:11.720 Gama záření je něco, u čeho byste nechtěli být. 00:12:11.720 --> 00:12:15.460 Dokázalo by vás i zabít. 00:12:15.460 --> 00:12:17.130 Vše, co jsme dělali, bylo trochu teoretické. 00:12:17.130 --> 00:12:20.000 Pojďme se podívat na nějaké příklady a vyřešit, o jaký 00:12:20.000 --> 00:12:21.750 rozpad se jedná. 00:12:21.750 --> 00:12:24.400 Takže tady mám 7-beryllium, kde 7 00:12:24.400 --> 00:12:26.900 je jeho atomová hmotnost. 00:12:26.900 --> 00:12:30.520 A přeměním to na 7-lithium. 00:12:30.520 --> 00:12:31.440 Takže, co se tu stalo? 00:12:31.440 --> 00:12:36.000 V mém berylliu zůstala atomová hmotnost stejná, 00:12:36.000 --> 00:12:42.240 ale přešel jsem ze 4 protonů na 3. 00:12:42.240 --> 00:12:45.130 Takže jsem snížil počet protonů. 00:12:45.130 --> 00:12:46.840 A atomová hmotnost se nezměnila. 00:12:46.840 --> 00:12:49.100 Určitě to tedy není alfa rozpad. 00:12:49.100 --> 00:12:50.960 Alfa rozpad byl, jak víte, uvolnění celého 00:12:50.960 --> 00:12:52.770 helia z původního jádra. 00:12:52.770 --> 00:12:54.960 A co jsem tedy uvolnil? 00:12:54.960 --> 00:12:57.410 Uvolnil jsem něco jako kladný náboj, 00:12:57.410 --> 00:12:58.560 tedy pozitron. 00:12:58.560 --> 00:13:00.940 A přesně to mám zde v této rovnici. 00:13:00.940 --> 00:13:04.040 To je pozitron. 00:13:04.040 --> 00:13:07.140 Tedy tento typ rozpadu ze 7-beryllia na 7-lithium je 00:13:07.140 --> 00:13:09.760 pozitronová emise. 00:13:09.760 --> 00:13:10.830 Tak to je. 00:13:10.830 --> 00:13:12.400 Pojďme se podívat na další. 00:13:12.400 --> 00:13:19.870 Máme uran-238 a rozpadá se na thorium-234. 00:13:19.870 --> 00:13:25.140 Takže vidíme, že atomová hmotnost klesla o 4, 00:13:25.140 --> 00:13:28.910 -4 a vidíme, že atomové či protonové 00:13:28.910 --> 00:13:31.270 číslo kleslo o 2. 00:13:31.270 --> 00:13:33.810 Takže to, co se uvolnilo musí být něco, 00:13:33.810 --> 00:13:37.390 co má atomovou hmotnost 4 a atomové číslo 00:13:37.390 --> 00:13:39.680 2, což je helium. 00:13:39.680 --> 00:13:42.210 Takže se jedná o alfa rozpad. 00:13:42.210 --> 00:13:46.100 Takže tohle vpravo je alfa částice. 00:13:46.100 --> 00:13:48.400 A jedná se o příklad alfa rozpadu. 00:13:48.400 --> 00:13:51.110 A teď si možná říkáte, hej Sale, počkej, 00:13:51.110 --> 00:13:51.850 děje se tu něco divného. 00:13:51.850 --> 00:13:56.630 Protože, pokud změním počet protonů z 92 na 90, 00:13:56.630 --> 00:13:59.430 stále mám v atomu 92 elektronů. 00:13:59.430 --> 00:14:02.750 Neměl by se tedy o 2 změnit i celkový náboj? 00:14:02.750 --> 00:14:08.270 A ještě navíc, uvolněné helium nemá 00:14:08.270 --> 00:14:09.090 žádné elektrony. 00:14:09.090 --> 00:14:10.390 Je to pouze heliové jádro. 00:14:10.390 --> 00:14:12.700 Takže nemělo by mít náboj +2? 00:14:12.700 --> 00:14:15.180 A pokud si to říkáte, máte absolutní pravdu. 00:14:15.180 --> 00:14:19.510 Ale ve skutečnosti, když se děje tento rozpad, 00:14:19.510 --> 00:14:22.290 thorium nemá žádný důvod si ty dva elektrony držet, 00:14:22.290 --> 00:14:25.050 takže tyto elektrony zmizí 00:14:25.050 --> 00:14:26.840 a thorium se opět stane neutrálním. 00:14:26.840 --> 00:14:30.480 A podobně tohle helium je velmi rychlé. 00:14:30.480 --> 00:14:33.040 Opravdu chce 2 elektrony, aby získalo stabilitu, a tak 00:14:33.040 --> 00:14:36.880 si velmi rychle vezme právě tyto 2 elektrony, nebo kterékoli jiné 00:14:36.880 --> 00:14:38.460 a stane se zase stabilním. 00:14:38.460 --> 00:14:40.305 Takže to můžeme takto zapsat. 00:14:40.305 --> 00:14:42.250 Pojďme zkusit jiný příklad. 00:14:42.250 --> 00:14:43.500 Tady mám jód. 00:14:43.500 --> 00:14:45.820 . 00:14:45.820 --> 00:14:46.670 Pojďme se podívat, co se tady děje. 00:14:46.670 --> 00:14:51.020 Hmotnost se nemění. 00:14:51.020 --> 00:14:53.790 Takže musím přeměnit protony na neutrony 00:14:53.790 --> 00:14:55.560 nebo neutrony na protony. 00:14:55.560 --> 00:14:58.810 A tady vidím, že mám 53 protonů 00:14:58.810 --> 00:15:00.800 a teď mám 54 protonů. 00:15:00.800 --> 00:15:04.060 Takže se neutron musí přeměnit na proton. 00:15:04.060 --> 00:15:06.830 Neutron se musí vyměnit na proton. 00:15:06.830 --> 00:15:09.160 A způsob, jak se neutron může změnit na proton je 00:15:09.160 --> 00:15:11.620 uvolnění elektronu. 00:15:11.620 --> 00:15:13.360 A vidíme, že to je přesně tato reakce. 00:15:13.360 --> 00:15:16.880 Elektron byl uvolněn. 00:15:16.880 --> 00:15:19.130 Je to tedy beta rozpad. 00:15:19.130 --> 00:15:21.030 A tohle je beta částice. 00:15:21.030 --> 00:15:25.320 Beta. Tohle je beta rozpad. 00:15:25.320 --> 00:15:26.970 A zůstává stejné pravidlo. 00:15:26.970 --> 00:15:32.780 Můžete říct, hej počkej, právě jsem šel z 53 na 54 protonů. 00:15:32.780 --> 00:15:34.440 Když mám proton navíc, 00:15:34.440 --> 00:15:35.750 nebude tu kladný náboj? 00:15:35.750 --> 00:15:36.480 Ano, byl by. 00:15:36.480 --> 00:15:40.810 Ale velmi rychle - možná, že to nebudou přesně tyto elektrony, 00:15:40.810 --> 00:15:42.740 kolem je mnoho elektronů, 00:15:42.740 --> 00:15:47.040 ale rychle si odněkud ukořistí elektrony, aby byl stabilní, a stane se zase stabilním. 00:15:47.080 --> 00:15:48.890 Ale máte pravdu, pokud si říkáte, 00:15:48.890 --> 00:15:51.690 nebude to na velmi krátký čas ion? 00:15:51.690 --> 00:15:52.900 Udělejme ještě jeden. 00:15:52.900 --> 00:15:57.210 Máme 222-radon s atomovým číslem 86, 00:15:57.210 --> 00:16:01.430 který přejde na 218-poloniu s atomovým číslem 84. 00:16:01.430 --> 00:16:03.540 A tohle je velmi zajímavé. 00:16:03.540 --> 00:16:08.380 Polonium je pojmenováno podle Polska, protože Marie Curie - 00:16:08.380 --> 00:16:11.220 v těchto časech bylo Polsko na přelomu posledního století, 00:16:11.220 --> 00:16:15.120 někdy na konci 19. století ještě Polsko neexistovalo jako 00:16:15.120 --> 00:16:15.910 samostatná země. 00:16:15.910 --> 00:16:19.540 Bylo rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko. 00:16:19.540 --> 00:16:21.590 A oni chtěl, aby lidé věděli, 00:16:21.590 --> 00:16:24.000 že patří k sobě. 00:16:24.000 --> 00:16:27.170 A tak toto objevili, když se radon rozložil 00:16:27.170 --> 00:16:27.730 a vytvořil tento prvek. 00:16:27.730 --> 00:16:31.430 A pojmenovali ho po své rodné zemi, po Polsku. 00:16:31.430 --> 00:16:33.880 To je privilegium, pokud objevíte nový prvek. 00:16:33.880 --> 00:16:35.090 Nicméně, zpět k příkladu. 00:16:35.090 --> 00:16:35.930 Co se tu stalo? 00:16:35.930 --> 00:16:39.210 Naše atomová hmotnost se snížila o 4. 00:16:39.210 --> 00:16:41.430 A atomové číslo se snížilo o 2. 00:16:41.430 --> 00:16:44.580 Naposledy tedy, musí být uvolněno helium. 00:16:44.580 --> 00:16:47.070 Jádro helia, něco, co má atomovou hmotnost 4 00:16:47.070 --> 00:16:51.160 a atomové číslo 2. 00:16:51.160 --> 00:16:52.100 To bychom měli. 00:16:52.100 --> 00:16:55.950 Je to alfa rozpad. 00:16:55.950 --> 00:16:57.810 Můžeme toto napsat jako jádro helia. 00:16:57.810 --> 00:16:59.145 A nemá žádné elektrony. 00:16:59.145 --> 00:17:00.820 Ale můžeme říct, že toto má záporný náboj, 00:17:00.820 --> 00:17:02.990 ale ten rychle ztratí.