1
00:00:00,410 --> 00:00:03,660
Vše, čím jsme se doteď zabývali

2
00:00:03,660 --> 00:00:06,410
v průběhu povídání o chemii,
se týkalo stability elektronů

3
00:00:06,410 --> 00:00:08,420
a jakou pozici elektrony ve slupkách

4
00:00:08,420 --> 00:00:10,340
upřednostňují.

5
00:00:10,340 --> 00:00:14,030
A jako všechno v životě,
pokud zkoumáme atom,

6
00:00:14,030 --> 00:00:16,400
nakonec si uvědomíme, že tyto elektrony

7
00:00:16,400 --> 00:00:19,250
nejsou jedinou podstatnou věcí v atomu.

8
00:00:19,250 --> 00:00:24,250
Také samotná jádra mají určité interakce,

9
00:00:24,250 --> 00:00:27,140
nebo nestabilitu, kterou je potřeba nějakým způsobem uvolnit.

10
00:00:27,140 --> 00:00:28,740
A právě o tom si dnes budeme povídat

11
00:00:28,740 --> 00:00:31,420
v tomto videu.

12
00:00:31,420 --> 00:00:35,110
Ve skutečnosti je to záležitost pokročilé chemie,

13
00:00:35,110 --> 00:00:37,450
ale určitě je dobré vědět,

14
00:00:37,450 --> 00:00:39,570
že takové věci existují.

15
00:00:39,570 --> 00:00:43,110
A jednoho dne, až budeme zkoumat
silnou jadernou interakci

16
00:00:43,110 --> 00:00:45,570
a kvantovou fyziku a podobné věci,
poté se budeme moci začít

17
00:00:45,570 --> 00:00:49,280
bavit o tom, proč právě tyto protony a neutrony,

18
00:00:49,280 --> 00:00:52,810
které se skládají z kvarků,

19
00:00:52,810 --> 00:00:53,530
interagují tak jak interagují.

20
00:00:53,530 --> 00:00:55,500
Pojďme se nejprve podívat

21
00:00:55,500 --> 00:01:00,890
na různé typy základních nukleárních rozpadů.

22
00:01:00,890 --> 00:01:03,880
Vezměme si několik protonů.

23
00:01:03,880 --> 00:01:06,830
Pár jich tady namaluji.

24
00:01:06,830 --> 00:01:09,590
Několik protonu tady a teď nějaké neutrony.

25
00:01:09,590 --> 00:01:13,430
A namaluji je v neutrální barvě.

26
00:01:13,430 --> 00:01:16,780
Možná, že šedá je tak akorát.

27
00:01:16,780 --> 00:01:21,520
Takže tady namaluju ty neutrony.

28
00:01:21,520 --> 00:01:22,020
Kolik protonu tu mámě?

29
00:01:22,020 --> 00:01:24,300
Máme 1,2,3,4,5,6,7,8

30
00:01:24,300 --> 00:01:32,410
Tak udělám 1,2,3,4,5,6,7,8,9 neutronů.

31
00:01:32,410 --> 00:01:34,870
Tohle je tedy jádro našeho atomu.

32
00:01:34,870 --> 00:01:36,960
A pamatujte - a toto je, víte, úplně první video,

33
00:01:36,960 --> 00:01:39,860
které jsem udělal o atomu - jádro, pokud byste

34
00:01:39,860 --> 00:01:43,320
chtěli nakreslit celý atom - a je to ve skutečnosti dost těžké

35
00:01:43,320 --> 00:01:45,440
nakreslit celý atom, protože nemá přesně definované hranice.

36
00:01:45,440 --> 00:01:49,050
Poloha elektronu je neurčitá, tedy

37
00:01:49,050 --> 00:01:49,980
může být kdekoliv.

38
00:01:49,980 --> 00:01:52,740
A vy můžete namítnout, jasný, ale kde je ta 90% pravděpodobnost, se kterou

39
00:01:52,740 --> 00:01:53,700
se elektron vyskytuje v daném prostoru?

40
00:01:53,700 --> 00:01:55,680
Mohli byste říct, že je to poloměr, nebo

41
00:01:55,680 --> 00:01:57,750
průměr našeho atomu.

42
00:01:57,750 --> 00:02:00,530
V jednom z prvních videí jsme se naučili, že jádro

43
00:02:00,530 --> 00:02:05,450
je téměř nekonečně malým zlomkem z celkového objemu

44
00:02:05,450 --> 00:02:08,340
celého atomu, kde pravděpodobnost nalezení elektronu je 90 %.

45
00:02:08,340 --> 00:02:12,080
A to, co jste si z toho měli odnést, byl fakt,

46
00:02:12,080 --> 00:02:15,280
že vše v našem životě je jen prázdný prostor.

47
00:02:15,280 --> 00:02:17,030
Všechno tohle je jen prázdný prostor.

48
00:02:17,030 --> 00:02:19,400
Jen jsem tohle chtěl zopakovat, protože

49
00:02:19,400 --> 00:02:23,660
tento nekonečně malý bod, o kterém jsme se již bavili,

50
00:02:23,660 --> 00:02:26,320
kde, i přestože je to jen malý zlomek

51
00:02:26,320 --> 00:02:29,030
objemu atomu, je soustředěna téměř většina hmotnosti,

52
00:02:29,030 --> 00:02:31,890
a proto to teď zdůrazňuji.

53
00:02:31,890 --> 00:02:34,240
Toto nejsou atomy, ani elektrony.

54
00:02:34,240 --> 00:02:36,580
Zaměřujeme se na jádra.

55
00:02:36,580 --> 00:02:40,040
A ukazuje se, že někdy jsou jádra

56
00:02:40,040 --> 00:02:43,650
trochu nestabilní a chtěli by získat více stabilnější

57
00:02:43,650 --> 00:02:44,400
konfiguraci.

58
00:02:44,400 --> 00:02:46,600
Nebudeme se zabývat přesným mechanismem,

59
00:02:46,600 --> 00:02:48,700
který definuje nestabilní jádra a podobné věci.

60
00:02:48,700 --> 00:02:51,880
Ale za účelem získání nestabilního jádra

61
00:02:51,880 --> 00:02:55,820
je někdy emitována tzv. alfa částice,

62
00:02:55,820 --> 00:02:58,470
nebo to můžeme nazvat alfa rozpad.

63
00:02:58,470 --> 00:03:04,440
Alfa rozpad.

64
00:03:04,440 --> 00:03:06,220
A je uvolněna alfa částice,

65
00:03:06,220 --> 00:03:09,160
což zní hodně dobře.

66
00:03:09,160 --> 00:03:12,450
Je to však jen shluk neutronů a protonů.

67
00:03:12,450 --> 00:03:16,690
Tedy alfa částice obsahuje 2 neutrony a dva protony.

68
00:03:16,690 --> 00:03:20,850
Takže možná se tihle necítili, že by tam mohli patřit,

69
00:03:20,850 --> 00:03:25,110
takže vezměme právě tuto skupinu.

70
00:03:25,110 --> 00:03:27,740
A ti budou emitováni.

71
00:03:27,740 --> 00:03:30,070
Opustí jádro.

72
00:03:30,070 --> 00:03:33,870
Pojďme přemýšlet, co se stane atomu,

73
00:03:33,870 --> 00:03:36,050
když se něco takového stane.

74
00:03:36,050 --> 00:03:38,500
Řekněme, že mám několik náhodných částic, kterým budu říkat

75
00:03:38,500 --> 00:03:40,310
prvek E.

76
00:03:40,310 --> 00:03:43,020
Řekněme, že má p protonů.

77
00:03:43,020 --> 00:03:45,660
Vlastně je udělám v barvě mých protonů.

78
00:03:45,660 --> 00:03:47,800
Má p protonů.

79
00:03:47,800 --> 00:03:51,550
A poté zapíšeme atomovou hmotnost, což je počet

80
00:03:51,550 --> 00:03:55,510
protonů a počet neutronů.

81
00:03:55,510 --> 00:03:59,480
A neutrony jsem kreslil šedivé, že?

82
00:03:59,480 --> 00:04:06,590
Takže pokud projde alfa rozpadem,

83
00:04:06,590 --> 00:04:08,180
co se stane s prvkem?

84
00:04:08,180 --> 00:04:11,890
Inu, jeho protonové číslo se sníží o dva.

85
00:04:11,890 --> 00:04:16,040
Takže počet protonů bude p - 2.

86
00:04:16,040 --> 00:04:19,450
A počet neutronů se také sníží o dva.

87
00:04:19,450 --> 00:04:21,320
Tedy atomová hmotnost se sníží o čtyři.

88
00:04:21,320 --> 00:04:27,100
Máme tady p - 2 a naše neutrony -2,

89
00:04:27,100 --> 00:04:28,940
dohromady -4.

90
00:04:28,940 --> 00:04:31,080
Hmotnost je tedy snížena o 4,

91
00:04:31,080 --> 00:04:32,700
a tudíž vznikl nový prvek.

92
00:04:32,700 --> 00:04:34,710
Nezapomeňte, prvky jsou definovýny

93
00:04:34,710 --> 00:04:36,250
počtem protonů.

94
00:04:36,250 --> 00:04:40,630
Takže v alfa rozpadu, kdy ztrácíme 2 protony

95
00:04:40,630 --> 00:04:43,300
a 2 neutrony vytváříme

96
00:04:43,300 --> 00:04:44,460
úplně nový prvek.

97
00:04:44,460 --> 00:04:46,860
Pokud nazveme tento prvek 1, tak mu budu teď říkat,

98
00:04:46,860 --> 00:04:50,590
dostaneme se teď na jiný prvek, prvek 2.

99
00:04:50,590 --> 00:04:54,050
A pokud přemýšlíte o tom, co bylo stvořeno, odloučili jsme

100
00:04:54,050 --> 00:04:58,600
něco, co má 2 protony

101
00:04:58,600 --> 00:05:00,340
a 2 neutrony.

102
00:05:00,340 --> 00:05:02,740
Takže jeho hmotnost je rovna hmotnosti dvou protonů

103
00:05:02,740 --> 00:05:04,790
a dvou neutronů.

104
00:05:04,790 --> 00:05:05,830
Co jsme tedy odloučili?

105
00:05:05,830 --> 00:05:09,810
Emitovali jsme něco, co má hmotnost 4.

106
00:05:09,810 --> 00:05:12,170
Takže pokud se zamyslíme, co má 2 protony a 2 neutrony?

107
00:05:12,170 --> 00:05:14,740
Nemám tu sice periodickou tabulku

108
00:05:14,740 --> 00:05:14,880
po ruce.

109
00:05:14,880 --> 00:05:17,020
Zapomněl jsem jí vystřihnout a vložit do tohoto videa.

110
00:05:17,020 --> 00:05:19,680
Ale nezabere vám to moc času v tabulce najít

111
00:05:19,680 --> 00:05:23,280
prvek, který má 2 protony, je to helium.

112
00:05:23,280 --> 00:05:25,590
To má atomové číslo rovné čtyřem.

113
00:05:25,590 --> 00:05:29,390
Takže ve skutečnosti je to heliové jádro, které je emitováno

114
00:05:29,390 --> 00:05:30,080
alfa rozpadem.

115
00:05:30,080 --> 00:05:31,875
Toto je vlastně

116
00:05:31,875 --> 00:05:35,010
heliové jádro.

117
00:05:35,010 --> 00:05:39,170
A protože je to jádro helia a nemá žádné

118
00:05:39,170 --> 00:05:43,420
elektrony, které by narážely a dva protony, bude to

119
00:05:43,420 --> 00:05:44,950
heliový ion.

120
00:05:44,950 --> 00:05:48,490
Takže v podstatě nemá žádné elektrony.

121
00:05:48,490 --> 00:05:50,830
Má 2 protony, proto má náboj

122
00:05:50,830 --> 00:05:53,350
+2.

123
00:05:53,350 --> 00:05:59,110
Alfa částice je tedy opravdu jen heliový ion s

124
00:05:59,110 --> 00:06:01,960
nábojem +2, který je spontánně emitován

125
00:06:01,960 --> 00:06:05,780
jiným jádrem, které chce být stabilnější.

126
00:06:05,780 --> 00:06:07,670
Tohle je jeden typ rozpadu.

127
00:06:07,670 --> 00:06:08,850
Pojďme se podívat na další.

128
00:06:08,850 --> 00:06:14,050
Namaluji tu další jádro.

129
00:06:14,050 --> 00:06:17,640
Namaluji několik neutronů.

130
00:06:17,640 --> 00:06:19,310
Namaluji několik protonů.

131
00:06:19,310 --> 00:06:24,200
.

132
00:06:24,200 --> 00:06:27,920
Někdy se ukazuje, že neutrony nejsou

133
00:06:27,920 --> 00:06:30,710
se sebou spokojeni.

134
00:06:30,710 --> 00:06:33,710
Dívají se na protony a říkají si,

135
00:06:33,710 --> 00:06:34,560
víš ty co?

136
00:06:34,560 --> 00:06:37,780
Z nějakého důvodu, kdy se podívám do svého srdce, cítím

137
00:06:37,780 --> 00:06:39,220
že bych měl být proton.

138
00:06:39,220 --> 00:06:42,640
Kdybych byl proton, celé jádro by bylo trochu

139
00:06:42,640 --> 00:06:43,870
více stabilní.

140
00:06:43,870 --> 00:06:46,860
A co udělá, aby se stal protonem - nezapomeňte, že

141
00:06:46,860 --> 00:06:49,180
neutron nemá žádný náboj.

142
00:06:49,180 --> 00:06:52,060
Takže co udělá je, že emituje elektron.

143
00:06:52,060 --> 00:06:54,070
A já vím, co teď řeknete, Sale, víš, to je šílené,

144
00:06:54,070 --> 00:06:55,760
neutrony přece nemají elektrony,

145
00:06:55,760 --> 00:06:56,900
a tak je to správně.

146
00:06:56,900 --> 00:06:58,050
Souhlasím s vámi.

147
00:06:58,050 --> 00:06:58,810
Je to šílené.

148
00:06:58,810 --> 00:07:01,750
A jednoho dne budeme studovat vše, co existuje

149
00:07:01,750 --> 00:07:03,540
uvnitř jádra.

150
00:07:03,540 --> 00:07:08,880
Ale pojďme předstírat, že dokáže emitovat elektron.

151
00:07:08,880 --> 00:07:10,206
Takže emituje elektron.

152
00:07:10,206 --> 00:07:12,730
Emituje elektron.

153
00:07:12,730 --> 00:07:15,460
A zdůrazníme, že jeho hmotnost je téměř nulová.

154
00:07:15,460 --> 00:07:17,830
Víme, že elektrony ve skutečnosti
nemají nulovou hmotnost,

155
00:07:17,830 --> 00:07:19,970
ale mluvíme o atomové hmotnosti.

156
00:07:19,970 --> 00:07:25,130
Pokud proton má jedničku,
elektron má 1/1 836 z toho.

157
00:07:25,130 --> 00:07:25,940
Takže to prostě zaokrouhlíme.

158
00:07:25,940 --> 00:07:27,250
Řekneme, že má nulovou hmotnost.

159
00:07:27,250 --> 00:07:29,380
Přičemž jeho hmotnost není úplně nulová.

160
00:07:29,380 --> 00:07:32,670
A jeho náboj je -1.

161
00:07:32,670 --> 00:07:34,370
Můžeme tedy říct,

162
00:07:34,370 --> 00:07:35,200
že jeho atomové číslo je -1.

163
00:07:35,200 --> 00:07:36,570
Takže emitujeme elektron.

164
00:07:36,570 --> 00:07:39,760
A emitováním elektronu, se z neutronu

165
00:07:39,760 --> 00:07:41,020
stane proton.

166
00:07:41,020 --> 00:07:44,490
Stane se protonem.

167
00:07:44,490 --> 00:07:47,090
A tomuhle se říká beta rozpad.

168
00:07:47,090 --> 00:07:52,500
Beta rozpad.

169
00:07:52,500 --> 00:07:56,780
A beta částice je opravdu jen emitovaný elektron.

170
00:07:56,780 --> 00:08:00,480
Pojďme se teď vrátit k našemu prvku.

171
00:08:00,480 --> 00:08:03,940
Má určitý počet protonů a také má

172
00:08:03,940 --> 00:08:05,980
určitý počet neutronů.

173
00:08:05,980 --> 00:08:08,340
Takže máme protony a neutrony, potom také

174
00:08:08,340 --> 00:08:09,660
atomovou hmotnost.

175
00:08:09,660 --> 00:08:13,480
Co se stane po beta rozpadu?

176
00:08:13,480 --> 00:08:15,490
Změní se počet protonů?

177
00:08:15,490 --> 00:08:18,890
Určitě, máme o jeden proton víc než předtím.

178
00:08:18,890 --> 00:08:20,500
Protože se v něj změnil jeden z neutronů.

179
00:08:20,500 --> 00:08:23,410
Takže protonové číslo je +1.

180
00:08:23,410 --> 00:08:25,186
Změnila se naše atomová hmotnost?

181
00:08:25,186 --> 00:08:26,720
Pojďme se podívat.

182
00:08:26,720 --> 00:08:28,750
Počet neutronů klesl o jedno, ale

183
00:08:28,750 --> 00:08:30,365
počet protonů o jeden vzrostl.

184
00:08:30,365 --> 00:08:32,380
Takže hmotnostní číslo se nezměnilo.

185
00:08:32,380 --> 00:08:36,789
Takže je to stále p + n.

186
00:08:36,789 --> 00:08:39,909
Takže na rozdíl od alfa rozpadu se hmotnostní situace nezmění,

187
00:08:39,909 --> 00:08:42,679
prvek se však zase změní.

188
00:08:42,679 --> 00:08:44,039
Protože se změnil počet protonů.

189
00:08:44,039 --> 00:08:47,975
Takže ještě jednou, máme tu nový prvek

190
00:08:47,975 --> 00:08:49,470
po beta rozpadu.

191
00:08:49,470 --> 00:08:52,530
Řekněme, že máme jinou situaci.

192
00:08:52,530 --> 00:08:57,360
Řekněme, že jeden z těchto protonů

193
00:08:57,360 --> 00:09:00,750
se podívá na neutron a řekne si, víš ty co?

194
00:09:00,750 --> 00:09:02,240
Vidím, jak žijí.

195
00:09:02,240 --> 00:09:04,170
A je to velmi atraktivní.

196
00:09:04,170 --> 00:09:13,910
Myslím, že by bylo lepší pro naší partu částic

197
00:09:13,910 --> 00:09:15,660
v jádře, kdybych

198
00:09:15,660 --> 00:09:17,160
byl taky neutron.

199
00:09:17,160 --> 00:09:19,770
Všichni bychom měli stabilnější podmínky.

200
00:09:19,770 --> 00:09:23,660
Takže co se stane. Malý nespokojený proton

201
00:09:23,660 --> 00:09:27,340
má určitou možnost emitování - a tohle je

202
00:09:27,340 --> 00:09:31,020
pro vás nová částice - pozitron, ne proton.

203
00:09:31,020 --> 00:09:33,070
Emituje pozitron.

204
00:09:33,070 --> 00:09:34,670
A co to je pozitron?

205
00:09:34,670 --> 00:09:36,390
Je to něco, co má

206
00:09:36,390 --> 00:09:38,610
úplně stejnou hmotnost jako elektron.

207
00:09:38,610 --> 00:09:42,890
Takže je to 1/1836 hmotnosti protonu.

208
00:09:42,890 --> 00:09:46,200
Ale právě tu píšu nulu,
protože je tato hmotnost

209
00:09:46,200 --> 00:09:47,830
téměř nulová.

210
00:09:47,830 --> 00:09:50,006
Ale má kladný náboj.

211
00:09:50,006 --> 00:09:51,720
A je to trochu matoucí, protože se

212
00:09:51,720 --> 00:09:52,630
stále píše jako "e"

213
00:09:52,630 --> 00:09:54,440
Vždy, když vidím "e", představím si elektron.

214
00:09:54,440 --> 00:09:56,720
Ale ne, říká se mu též "e",

215
00:09:56,720 --> 00:09:59,500
protože jde o stejný typ částice,
jen místo záporného náboje

216
00:09:59,500 --> 00:10:00,830
má kladný.

217
00:10:00,830 --> 00:10:02,080
Takže to je pozitron.

218
00:10:02,080 --> 00:10:04,980
To je pozitron.

219
00:10:04,980 --> 00:10:08,450
A teď se začínáme setkávat se zvláštními typy

220
00:10:08,450 --> 00:10:10,210
částic a věcí s tím spojenými.

221
00:10:10,210 --> 00:10:11,730
Ale tohle se opravdu děje.

222
00:10:11,730 --> 00:10:15,920
A pokud máte proton, který emituje částici,

223
00:10:15,920 --> 00:10:19,370
která si s sebou vezme jeho kladný náboj,

224
00:10:19,370 --> 00:10:26,330
z tohoto protonu se stane neutron.

225
00:10:26,330 --> 00:10:29,160
Říká se tomu pozitronová emise.

226
00:10:29,160 --> 00:10:31,350
Pozitronová emise je obvykle celkem zřejmá

227
00:10:31,350 --> 00:10:33,510
již podle názvu - pozitronová emise.

228
00:10:33,510 --> 00:10:39,240
Takže pokud začneme s prvkem E,
který má určitý počet protonů

229
00:10:39,240 --> 00:10:41,500
a určitý počet neutronů.

230
00:10:41,500 --> 00:10:43,190
Co bude tím novým prvkem?

231
00:10:43,190 --> 00:10:46,060
Inu, ztratí se proton, tedy p minus 1

232
00:10:46,060 --> 00:10:47,770
a přemění se na neutron.

233
00:10:47,770 --> 00:10:49,620
Takže p se o jedno sníží.

234
00:10:49,620 --> 00:10:51,030
N se o jedno zvýší.

235
00:10:51,030 --> 00:10:55,020
Takže hmotnostní číslo prvku se nezmění.

236
00:10:55,020 --> 00:10:57,550
Takže pořád je to p plus N.

237
00:10:57,550 --> 00:11:00,500
Ale stane se z něj jiný prvek, je to tak?

238
00:11:00,500 --> 00:11:03,230
Při beta rozpadu se zvýší

239
00:11:03,230 --> 00:11:04,150
počet protonů.

240
00:11:04,150 --> 00:11:06,700
Takže se v periodické tabulce pohybujeme doprava,

241
00:11:06,700 --> 00:11:09,070
protože zvyšujeme, no, asi už to chápete.

242
00:11:09,070 --> 00:11:12,440
Pokud máme pozitronovou emisi, snižujeme

243
00:11:12,440 --> 00:11:14,700
počet protonů.

244
00:11:14,700 --> 00:11:16,300
A měl bych to napsat

245
00:11:16,300 --> 00:11:17,510
v obou těchto reakcích.

246
00:11:17,510 --> 00:11:20,460
Takže tohle je pozitronová emise a zbytek

247
00:11:20,460 --> 00:11:22,060
s jedním pozitronem.

248
00:11:22,060 --> 00:11:29,430
A v beta rozpadu je zbytek s jedním elektronem.

249
00:11:29,430 --> 00:11:30,670
Jsou napsány úplně stejným způsobem.

250
00:11:30,670 --> 00:11:32,660
Ale elektron má náboj -1.

251
00:11:32,660 --> 00:11:33,890
A pozitron poznáme, protože

252
00:11:33,890 --> 00:11:35,810
má náboj +1.

253
00:11:35,810 --> 00:11:38,170
A teď poslední typ rozpadu,

254
00:11:38,170 --> 00:11:39,140
který byste měli znát.

255
00:11:39,140 --> 00:11:42,810
Tento typ nemění ani počet protonu ani počet neutronů

256
00:11:42,810 --> 00:11:43,970
v jádře.

257
00:11:43,970 --> 00:11:46,940
Pouze je uvolněna spousta energie, nebo někdy,

258
00:11:46,940 --> 00:11:48,350
vysoko-energetický proton.

259
00:11:48,350 --> 00:11:50,160
Tomu se říká gama rozpad.

260
00:11:50,160 --> 00:11:52,510
A gama rozpad znamená, že tihle se sami

261
00:11:52,510 --> 00:11:52,795
přeskupí.

262
00:11:52,795 --> 00:11:54,460
Možná, že se trochu přiblíží.

263
00:11:54,460 --> 00:11:57,990
A tím uvolní energii ve formě

264
00:11:57,990 --> 00:12:03,180
elektromagnetické vlny s velkou vlnovou délkou.

265
00:12:03,180 --> 00:12:05,820
To je ve skutečnosti gama, nebo také

266
00:12:05,820 --> 00:12:08,230
gama částice nebo gama záření.

267
00:12:08,230 --> 00:12:09,450
A má velkou energii.

268
00:12:09,450 --> 00:12:11,720
Gama záření je něco, u čeho byste nechtěli být.

269
00:12:11,720 --> 00:12:15,460
Dokázalo by vás i zabít.

270
00:12:15,460 --> 00:12:17,130
Vše, co jsme dělali, bylo trochu teoretické.

271
00:12:17,130 --> 00:12:20,000
Pojďme se podívat na nějaké příklady a vyřešit, o jaký

272
00:12:20,000 --> 00:12:21,750
rozpad se jedná.

273
00:12:21,750 --> 00:12:24,400
Takže tady mám 7-beryllium, kde 7

274
00:12:24,400 --> 00:12:26,900
je jeho atomová hmotnost.

275
00:12:26,900 --> 00:12:30,520
A přeměním to na 7-lithium.

276
00:12:30,520 --> 00:12:31,440
Takže, co se tu stalo?

277
00:12:31,440 --> 00:12:36,000
V mém berylliu zůstala atomová hmotnost stejná,

278
00:12:36,000 --> 00:12:42,240
ale přešel jsem ze 4 protonů na 3.

279
00:12:42,240 --> 00:12:45,130
Takže jsem snížil počet protonů.

280
00:12:45,130 --> 00:12:46,840
A atomová hmotnost se nezměnila.

281
00:12:46,840 --> 00:12:49,100
Určitě to tedy není alfa rozpad.

282
00:12:49,100 --> 00:12:50,960
Alfa rozpad byl, jak víte, uvolnění celého

283
00:12:50,960 --> 00:12:52,770
helia z původního jádra.

284
00:12:52,770 --> 00:12:54,960
A co jsem tedy uvolnil?

285
00:12:54,960 --> 00:12:57,410
Uvolnil jsem něco jako kladný náboj,

286
00:12:57,410 --> 00:12:58,560
tedy pozitron.

287
00:12:58,560 --> 00:13:00,940
A přesně to mám zde v této rovnici.

288
00:13:00,940 --> 00:13:04,040
To je pozitron.

289
00:13:04,040 --> 00:13:07,140
Tedy tento typ rozpadu ze 7-beryllia na 7-lithium je

290
00:13:07,140 --> 00:13:09,760
pozitronová emise.

291
00:13:09,760 --> 00:13:10,830
Tak to je.

292
00:13:10,830 --> 00:13:12,400
Pojďme se podívat na další.

293
00:13:12,400 --> 00:13:19,870
Máme uran-238 a rozpadá se na thorium-234.

294
00:13:19,870 --> 00:13:25,140
Takže vidíme, že atomová hmotnost klesla o 4,

295
00:13:25,140 --> 00:13:28,910
-4 a vidíme, že atomové či protonové

296
00:13:28,910 --> 00:13:31,270
číslo kleslo o 2.

297
00:13:31,270 --> 00:13:33,810
Takže to, co se uvolnilo musí být něco,

298
00:13:33,810 --> 00:13:37,390
co má atomovou hmotnost 4 a atomové číslo

299
00:13:37,390 --> 00:13:39,680
2, což je helium.

300
00:13:39,680 --> 00:13:42,210
Takže se jedná o alfa rozpad.

301
00:13:42,210 --> 00:13:46,100
Takže tohle vpravo je alfa částice.

302
00:13:46,100 --> 00:13:48,400
A jedná se o příklad alfa rozpadu.

303
00:13:48,400 --> 00:13:51,110
A teď si možná říkáte, hej Sale, počkej,

304
00:13:51,110 --> 00:13:51,850
děje se tu něco divného.

305
00:13:51,850 --> 00:13:56,630
Protože, pokud změním počet protonů z 92 na 90,

306
00:13:56,630 --> 00:13:59,430
stále mám v atomu 92 elektronů.

307
00:13:59,430 --> 00:14:02,750
Neměl by se tedy o 2 změnit i celkový náboj?

308
00:14:02,750 --> 00:14:08,270
A ještě navíc, uvolněné helium nemá

309
00:14:08,270 --> 00:14:09,090
žádné elektrony.

310
00:14:09,090 --> 00:14:10,390
Je to pouze heliové jádro.

311
00:14:10,390 --> 00:14:12,700
Takže nemělo by mít náboj +2?

312
00:14:12,700 --> 00:14:15,180
A pokud si to říkáte, máte absolutní pravdu.

313
00:14:15,180 --> 00:14:19,510
Ale ve skutečnosti, když se děje tento rozpad,

314
00:14:19,510 --> 00:14:22,290
thorium nemá žádný důvod si ty dva elektrony držet,

315
00:14:22,290 --> 00:14:25,050
takže tyto elektrony zmizí

316
00:14:25,050 --> 00:14:26,840
a thorium se opět stane neutrálním.

317
00:14:26,840 --> 00:14:30,480
A podobně tohle helium je velmi rychlé.

318
00:14:30,480 --> 00:14:33,040
Opravdu chce 2 elektrony, aby získalo stabilitu, a tak

319
00:14:33,040 --> 00:14:36,880
si velmi rychle vezme právě tyto 2 elektrony, nebo kterékoli jiné

320
00:14:36,880 --> 00:14:38,460
a stane se zase stabilním.

321
00:14:38,460 --> 00:14:40,305
Takže to můžeme takto zapsat.

322
00:14:40,305 --> 00:14:42,250
Pojďme zkusit jiný příklad.

323
00:14:42,250 --> 00:14:43,500
Tady mám jód.

324
00:14:43,500 --> 00:14:45,820
.

325
00:14:45,820 --> 00:14:46,670
Pojďme se podívat, co se tady děje.

326
00:14:46,670 --> 00:14:51,020
Hmotnost se nemění.

327
00:14:51,020 --> 00:14:53,790
Takže musím přeměnit protony na neutrony

328
00:14:53,790 --> 00:14:55,560
nebo neutrony na protony.

329
00:14:55,560 --> 00:14:58,810
A tady vidím, že mám 53 protonů

330
00:14:58,810 --> 00:15:00,800
a teď mám 54 protonů.

331
00:15:00,800 --> 00:15:04,060
Takže se neutron musí přeměnit na proton.

332
00:15:04,060 --> 00:15:06,830
Neutron se musí vyměnit na proton.

333
00:15:06,830 --> 00:15:09,160
A způsob, jak se neutron může změnit na proton je

334
00:15:09,160 --> 00:15:11,620
uvolnění elektronu.

335
00:15:11,620 --> 00:15:13,360
A vidíme, že to je přesně tato reakce.

336
00:15:13,360 --> 00:15:16,880
Elektron byl uvolněn.

337
00:15:16,880 --> 00:15:19,130
Je to tedy beta rozpad.

338
00:15:19,130 --> 00:15:21,030
A tohle je beta částice.

339
00:15:21,030 --> 00:15:25,320
Beta. Tohle je beta rozpad.

340
00:15:25,320 --> 00:15:26,970
A zůstává stejné pravidlo.

341
00:15:26,970 --> 00:15:32,780
Můžete říct, hej počkej,
právě jsem šel z 53 na 54 protonů.

342
00:15:32,780 --> 00:15:34,440
Když mám proton navíc,

343
00:15:34,440 --> 00:15:35,750
nebude tu kladný náboj?

344
00:15:35,750 --> 00:15:36,480
Ano, byl by.

345
00:15:36,480 --> 00:15:40,810
Ale velmi rychle - možná,
že to nebudou přesně tyto elektrony,

346
00:15:40,810 --> 00:15:42,740
kolem je mnoho elektronů,

347
00:15:42,740 --> 00:15:47,040
ale rychle si odněkud ukořistí elektrony,
aby byl stabilní, a stane se zase stabilním.

348
00:15:47,080 --> 00:15:48,890
Ale máte pravdu,
pokud si říkáte,

349
00:15:48,890 --> 00:15:51,690
nebude to na velmi krátký čas ion?

350
00:15:51,690 --> 00:15:52,900
Udělejme ještě jeden.

351
00:15:52,900 --> 00:15:57,210
Máme 222-radon s atomovým číslem 86,

352
00:15:57,210 --> 00:16:01,430
který přejde na 218-poloniu s atomovým číslem 84.

353
00:16:01,430 --> 00:16:03,540
A tohle je velmi zajímavé.

354
00:16:03,540 --> 00:16:08,380
Polonium je pojmenováno podle Polska,
protože Marie Curie -

355
00:16:08,380 --> 00:16:11,220
v těchto časech bylo Polsko
na přelomu posledního století,

356
00:16:11,220 --> 00:16:15,120
někdy na konci 19. století ještě Polsko neexistovalo jako

357
00:16:15,120 --> 00:16:15,910
samostatná země.

358
00:16:15,910 --> 00:16:19,540
Bylo rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko.

359
00:16:19,540 --> 00:16:21,590
A oni chtěl, aby lidé věděli,

360
00:16:21,590 --> 00:16:24,000
že patří k sobě.

361
00:16:24,000 --> 00:16:27,170
A tak toto objevili, když se radon rozložil

362
00:16:27,170 --> 00:16:27,730
a vytvořil tento prvek.

363
00:16:27,730 --> 00:16:31,430
A pojmenovali ho po své rodné zemi, po Polsku.

364
00:16:31,430 --> 00:16:33,880
To je privilegium, pokud objevíte nový prvek.

365
00:16:33,880 --> 00:16:35,090
Nicméně, zpět k příkladu.

366
00:16:35,090 --> 00:16:35,930
Co se tu stalo?

367
00:16:35,930 --> 00:16:39,210
Naše atomová hmotnost se snížila o 4.

368
00:16:39,210 --> 00:16:41,430
A atomové číslo se snížilo o 2.

369
00:16:41,430 --> 00:16:44,580
Naposledy tedy, musí být uvolněno helium.

370
00:16:44,580 --> 00:16:47,070
Jádro helia, něco, co má atomovou hmotnost 4

371
00:16:47,070 --> 00:16:51,160
a atomové číslo 2.

372
00:16:51,160 --> 00:16:52,100
To bychom měli.

373
00:16:52,100 --> 00:16:55,950
Je to alfa rozpad.

374
00:16:55,950 --> 00:16:57,810
Můžeme toto napsat jako jádro helia.

375
00:16:57,810 --> 00:16:59,145
A nemá žádné elektrony.

376
00:16:59,145 --> 00:17:00,820
Ale můžeme říct, že toto má záporný náboj,

377
00:17:00,820 --> 00:17:02,990
ale ten rychle ztratí.