0:00:00.410,0:00:03.660 Vše, čím jsme se doteď zabývali 0:00:03.660,0:00:06.410 v průběhu povídání o chemii,[br]se týkalo stability elektronů 0:00:06.410,0:00:08.420 a jakou pozici elektrony ve slupkách 0:00:08.420,0:00:10.340 upřednostňují. 0:00:10.340,0:00:14.030 A jako všechno v životě,[br]pokud zkoumáme atom, 0:00:14.030,0:00:16.400 nakonec si uvědomíme, že tyto elektrony 0:00:16.400,0:00:19.250 nejsou jedinou podstatnou věcí v atomu. 0:00:19.250,0:00:24.250 Také samotná jádra mají určité interakce, 0:00:24.250,0:00:27.140 nebo nestabilitu, kterou je potřeba nějakým způsobem uvolnit. 0:00:27.140,0:00:28.740 A právě o tom si dnes budeme povídat 0:00:28.740,0:00:31.420 v tomto videu. 0:00:31.420,0:00:35.110 Ve skutečnosti je to záležitost pokročilé chemie, 0:00:35.110,0:00:37.450 ale určitě je dobré vědět, 0:00:37.450,0:00:39.570 že takové věci existují. 0:00:39.570,0:00:43.110 A jednoho dne, až budeme zkoumat[br]silnou jadernou interakci 0:00:43.110,0:00:45.570 a kvantovou fyziku a podobné věci,[br]poté se budeme moci začít 0:00:45.570,0:00:49.280 bavit o tom, proč právě tyto protony a neutrony, 0:00:49.280,0:00:52.810 které se skládají z kvarků, 0:00:52.810,0:00:53.530 interagují tak jak interagují. 0:00:53.530,0:00:55.500 Pojďme se nejprve podívat 0:00:55.500,0:01:00.890 na různé typy základních nukleárních rozpadů. 0:01:00.890,0:01:03.880 Vezměme si několik protonů. 0:01:03.880,0:01:06.830 Pár jich tady namaluji. 0:01:06.830,0:01:09.590 Několik protonu tady a teď nějaké neutrony. 0:01:09.590,0:01:13.430 A namaluji je v neutrální barvě. 0:01:13.430,0:01:16.780 Možná, že šedá je tak akorát. 0:01:16.780,0:01:21.520 Takže tady namaluju ty neutrony. 0:01:21.520,0:01:22.020 Kolik protonu tu mámě? 0:01:22.020,0:01:24.300 Máme 1,2,3,4,5,6,7,8 0:01:24.300,0:01:32.410 Tak udělám 1,2,3,4,5,6,7,8,9 neutronů. 0:01:32.410,0:01:34.870 Tohle je tedy jádro našeho atomu. 0:01:34.870,0:01:36.960 A pamatujte - a toto je, víte, úplně první video, 0:01:36.960,0:01:39.860 které jsem udělal o atomu - jádro, pokud byste 0:01:39.860,0:01:43.320 chtěli nakreslit celý atom - a je to ve skutečnosti dost těžké 0:01:43.320,0:01:45.440 nakreslit celý atom, protože nemá přesně definované hranice. 0:01:45.440,0:01:49.050 Poloha elektronu je neurčitá, tedy 0:01:49.050,0:01:49.980 může být kdekoliv. 0:01:49.980,0:01:52.740 A vy můžete namítnout, jasný, ale kde je ta 90% pravděpodobnost, se kterou 0:01:52.740,0:01:53.700 se elektron vyskytuje v daném prostoru? 0:01:53.700,0:01:55.680 Mohli byste říct, že je to poloměr, nebo 0:01:55.680,0:01:57.750 průměr našeho atomu. 0:01:57.750,0:02:00.530 V jednom z prvních videí jsme se naučili, že jádro 0:02:00.530,0:02:05.450 je téměř nekonečně malým zlomkem z celkového objemu 0:02:05.450,0:02:08.340 celého atomu, kde pravděpodobnost nalezení elektronu je 90 %. 0:02:08.340,0:02:12.080 A to, co jste si z toho měli odnést, byl fakt, 0:02:12.080,0:02:15.280 že vše v našem životě je jen prázdný prostor. 0:02:15.280,0:02:17.030 Všechno tohle je jen prázdný prostor. 0:02:17.030,0:02:19.400 Jen jsem tohle chtěl zopakovat, protože 0:02:19.400,0:02:23.660 tento nekonečně malý bod, o kterém jsme se již bavili, 0:02:23.660,0:02:26.320 kde, i přestože je to jen malý zlomek 0:02:26.320,0:02:29.030 objemu atomu, je soustředěna téměř většina hmotnosti, 0:02:29.030,0:02:31.890 a proto to teď zdůrazňuji. 0:02:31.890,0:02:34.240 Toto nejsou atomy, ani elektrony. 0:02:34.240,0:02:36.580 Zaměřujeme se na jádra. 0:02:36.580,0:02:40.040 A ukazuje se, že někdy jsou jádra 0:02:40.040,0:02:43.650 trochu nestabilní a chtěli by získat více stabilnější 0:02:43.650,0:02:44.400 konfiguraci. 0:02:44.400,0:02:46.600 Nebudeme se zabývat přesným mechanismem, 0:02:46.600,0:02:48.700 který definuje nestabilní jádra a podobné věci. 0:02:48.700,0:02:51.880 Ale za účelem získání nestabilního jádra 0:02:51.880,0:02:55.820 je někdy emitována tzv. alfa částice, 0:02:55.820,0:02:58.470 nebo to můžeme nazvat alfa rozpad. 0:02:58.470,0:03:04.440 Alfa rozpad. 0:03:04.440,0:03:06.220 A je uvolněna alfa částice, 0:03:06.220,0:03:09.160 což zní hodně dobře. 0:03:09.160,0:03:12.450 Je to však jen shluk neutronů a protonů. 0:03:12.450,0:03:16.690 Tedy alfa částice obsahuje 2 neutrony a dva protony. 0:03:16.690,0:03:20.850 Takže možná se tihle necítili, že by tam mohli patřit, 0:03:20.850,0:03:25.110 takže vezměme právě tuto skupinu. 0:03:25.110,0:03:27.740 A ti budou emitováni. 0:03:27.740,0:03:30.070 Opustí jádro. 0:03:30.070,0:03:33.870 Pojďme přemýšlet, co se stane atomu, 0:03:33.870,0:03:36.050 když se něco takového stane. 0:03:36.050,0:03:38.500 Řekněme, že mám několik náhodných částic, kterým budu říkat 0:03:38.500,0:03:40.310 prvek E. 0:03:40.310,0:03:43.020 Řekněme, že má p protonů. 0:03:43.020,0:03:45.660 Vlastně je udělám v barvě mých protonů. 0:03:45.660,0:03:47.800 Má p protonů. 0:03:47.800,0:03:51.550 A poté zapíšeme atomovou hmotnost, což je počet 0:03:51.550,0:03:55.510 protonů a počet neutronů. 0:03:55.510,0:03:59.480 A neutrony jsem kreslil šedivé, že? 0:03:59.480,0:04:06.590 Takže pokud projde alfa rozpadem, 0:04:06.590,0:04:08.180 co se stane s prvkem? 0:04:08.180,0:04:11.890 Inu, jeho protonové číslo se sníží o dva. 0:04:11.890,0:04:16.040 Takže počet protonů bude p - 2. 0:04:16.040,0:04:19.450 A počet neutronů se také sníží o dva. 0:04:19.450,0:04:21.320 Tedy atomová hmotnost se sníží o čtyři. 0:04:21.320,0:04:27.100 Máme tady p - 2 a naše neutrony -2, 0:04:27.100,0:04:28.940 dohromady -4. 0:04:28.940,0:04:31.080 Hmotnost je tedy snížena o 4, 0:04:31.080,0:04:32.700 a tudíž vznikl nový prvek. 0:04:32.700,0:04:34.710 Nezapomeňte, prvky jsou definovýny 0:04:34.710,0:04:36.250 počtem protonů. 0:04:36.250,0:04:40.630 Takže v alfa rozpadu, kdy ztrácíme 2 protony 0:04:40.630,0:04:43.300 a 2 neutrony vytváříme 0:04:43.300,0:04:44.460 úplně nový prvek. 0:04:44.460,0:04:46.860 Pokud nazveme tento prvek 1, tak mu budu teď říkat, 0:04:46.860,0:04:50.590 dostaneme se teď na jiný prvek, prvek 2. 0:04:50.590,0:04:54.050 A pokud přemýšlíte o tom, co bylo stvořeno, odloučili jsme 0:04:54.050,0:04:58.600 něco, co má 2 protony 0:04:58.600,0:05:00.340 a 2 neutrony. 0:05:00.340,0:05:02.740 Takže jeho hmotnost je rovna hmotnosti dvou protonů 0:05:02.740,0:05:04.790 a dvou neutronů. 0:05:04.790,0:05:05.830 Co jsme tedy odloučili? 0:05:05.830,0:05:09.810 Emitovali jsme něco, co má hmotnost 4. 0:05:09.810,0:05:12.170 Takže pokud se zamyslíme, co má 2 protony a 2 neutrony? 0:05:12.170,0:05:14.740 Nemám tu sice periodickou tabulku 0:05:14.740,0:05:14.880 po ruce. 0:05:14.880,0:05:17.020 Zapomněl jsem jí vystřihnout a vložit do tohoto videa. 0:05:17.020,0:05:19.680 Ale nezabere vám to moc času v tabulce najít 0:05:19.680,0:05:23.280 prvek, který má 2 protony, je to helium. 0:05:23.280,0:05:25.590 To má atomové číslo rovné čtyřem. 0:05:25.590,0:05:29.390 Takže ve skutečnosti je to heliové jádro, které je emitováno 0:05:29.390,0:05:30.080 alfa rozpadem. 0:05:30.080,0:05:31.875 Toto je vlastně 0:05:31.875,0:05:35.010 heliové jádro. 0:05:35.010,0:05:39.170 A protože je to jádro helia a nemá žádné 0:05:39.170,0:05:43.420 elektrony, které by narážely a dva protony, bude to 0:05:43.420,0:05:44.950 heliový ion. 0:05:44.950,0:05:48.490 Takže v podstatě nemá žádné elektrony. 0:05:48.490,0:05:50.830 Má 2 protony, proto má náboj 0:05:50.830,0:05:53.350 +2. 0:05:53.350,0:05:59.110 Alfa částice je tedy opravdu jen heliový ion s 0:05:59.110,0:06:01.960 nábojem +2, který je spontánně emitován 0:06:01.960,0:06:05.780 jiným jádrem, které chce být stabilnější. 0:06:05.780,0:06:07.670 Tohle je jeden typ rozpadu. 0:06:07.670,0:06:08.850 Pojďme se podívat na další. 0:06:08.850,0:06:14.050 Namaluji tu další jádro. 0:06:14.050,0:06:17.640 Namaluji několik neutronů. 0:06:17.640,0:06:19.310 Namaluji několik protonů. 0:06:19.310,0:06:24.200 . 0:06:24.200,0:06:27.920 Někdy se ukazuje, že neutrony nejsou 0:06:27.920,0:06:30.710 se sebou spokojeni. 0:06:30.710,0:06:33.710 Dívají se na protony a říkají si, 0:06:33.710,0:06:34.560 víš ty co? 0:06:34.560,0:06:37.780 Z nějakého důvodu, kdy se podívám do svého srdce, cítím 0:06:37.780,0:06:39.220 že bych měl být proton. 0:06:39.220,0:06:42.640 Kdybych byl proton, celé jádro by bylo trochu 0:06:42.640,0:06:43.870 více stabilní. 0:06:43.870,0:06:46.860 A co udělá, aby se stal protonem - nezapomeňte, že 0:06:46.860,0:06:49.180 neutron nemá žádný náboj. 0:06:49.180,0:06:52.060 Takže co udělá je, že emituje elektron. 0:06:52.060,0:06:54.070 A já vím, co teď řeknete, Sale, víš, to je šílené, 0:06:54.070,0:06:55.760 neutrony přece nemají elektrony, 0:06:55.760,0:06:56.900 a tak je to správně. 0:06:56.900,0:06:58.050 Souhlasím s vámi. 0:06:58.050,0:06:58.810 Je to šílené. 0:06:58.810,0:07:01.750 A jednoho dne budeme studovat vše, co existuje 0:07:01.750,0:07:03.540 uvnitř jádra. 0:07:03.540,0:07:08.880 Ale pojďme předstírat, že dokáže emitovat elektron. 0:07:08.880,0:07:10.206 Takže emituje elektron. 0:07:10.206,0:07:12.730 Emituje elektron. 0:07:12.730,0:07:15.460 A zdůrazníme, že jeho hmotnost je téměř nulová. 0:07:15.460,0:07:17.830 Víme, že elektrony ve skutečnosti[br]nemají nulovou hmotnost, 0:07:17.830,0:07:19.970 ale mluvíme o atomové hmotnosti. 0:07:19.970,0:07:25.130 Pokud proton má jedničku,[br]elektron má 1/1 836 z toho. 0:07:25.130,0:07:25.940 Takže to prostě zaokrouhlíme. 0:07:25.940,0:07:27.250 Řekneme, že má nulovou hmotnost. 0:07:27.250,0:07:29.380 Přičemž jeho hmotnost není úplně nulová. 0:07:29.380,0:07:32.670 A jeho náboj je -1. 0:07:32.670,0:07:34.370 Můžeme tedy říct, 0:07:34.370,0:07:35.200 že jeho atomové číslo je -1. 0:07:35.200,0:07:36.570 Takže emitujeme elektron. 0:07:36.570,0:07:39.760 A emitováním elektronu, se z neutronu 0:07:39.760,0:07:41.020 stane proton. 0:07:41.020,0:07:44.490 Stane se protonem. 0:07:44.490,0:07:47.090 A tomuhle se říká beta rozpad. 0:07:47.090,0:07:52.500 Beta rozpad. 0:07:52.500,0:07:56.780 A beta částice je opravdu jen emitovaný elektron. 0:07:56.780,0:08:00.480 Pojďme se teď vrátit k našemu prvku. 0:08:00.480,0:08:03.940 Má určitý počet protonů a také má 0:08:03.940,0:08:05.980 určitý počet neutronů. 0:08:05.980,0:08:08.340 Takže máme protony a neutrony, potom také 0:08:08.340,0:08:09.660 atomovou hmotnost. 0:08:09.660,0:08:13.480 Co se stane po beta rozpadu? 0:08:13.480,0:08:15.490 Změní se počet protonů? 0:08:15.490,0:08:18.890 Určitě, máme o jeden proton víc než předtím. 0:08:18.890,0:08:20.500 Protože se v něj změnil jeden z neutronů. 0:08:20.500,0:08:23.410 Takže protonové číslo je +1. 0:08:23.410,0:08:25.186 Změnila se naše atomová hmotnost? 0:08:25.186,0:08:26.720 Pojďme se podívat. 0:08:26.720,0:08:28.750 Počet neutronů klesl o jedno, ale 0:08:28.750,0:08:30.365 počet protonů o jeden vzrostl. 0:08:30.365,0:08:32.380 Takže hmotnostní číslo se nezměnilo. 0:08:32.380,0:08:36.789 Takže je to stále p + n. 0:08:36.789,0:08:39.909 Takže na rozdíl od alfa rozpadu se hmotnostní situace nezmění, 0:08:39.909,0:08:42.679 prvek se však zase změní. 0:08:42.679,0:08:44.039 Protože se změnil počet protonů. 0:08:44.039,0:08:47.975 Takže ještě jednou, máme tu nový prvek 0:08:47.975,0:08:49.470 po beta rozpadu. 0:08:49.470,0:08:52.530 Řekněme, že máme jinou situaci. 0:08:52.530,0:08:57.360 Řekněme, že jeden z těchto protonů 0:08:57.360,0:09:00.750 se podívá na neutron a řekne si, víš ty co? 0:09:00.750,0:09:02.240 Vidím, jak žijí. 0:09:02.240,0:09:04.170 A je to velmi atraktivní. 0:09:04.170,0:09:13.910 Myslím, že by bylo lepší pro naší partu částic 0:09:13.910,0:09:15.660 v jádře, kdybych 0:09:15.660,0:09:17.160 byl taky neutron. 0:09:17.160,0:09:19.770 Všichni bychom měli stabilnější podmínky. 0:09:19.770,0:09:23.660 Takže co se stane. Malý nespokojený proton 0:09:23.660,0:09:27.340 má určitou možnost emitování - a tohle je 0:09:27.340,0:09:31.020 pro vás nová částice - pozitron, ne proton. 0:09:31.020,0:09:33.070 Emituje pozitron. 0:09:33.070,0:09:34.670 A co to je pozitron? 0:09:34.670,0:09:36.390 Je to něco, co má 0:09:36.390,0:09:38.610 úplně stejnou hmotnost jako elektron. 0:09:38.610,0:09:42.890 Takže je to 1/1836 hmotnosti protonu. 0:09:42.890,0:09:46.200 Ale právě tu píšu nulu,[br]protože je tato hmotnost 0:09:46.200,0:09:47.830 téměř nulová. 0:09:47.830,0:09:50.006 Ale má kladný náboj. 0:09:50.006,0:09:51.720 A je to trochu matoucí, protože se 0:09:51.720,0:09:52.630 stále píše jako "e" 0:09:52.630,0:09:54.440 Vždy, když vidím "e", představím si elektron. 0:09:54.440,0:09:56.720 Ale ne, říká se mu též "e", 0:09:56.720,0:09:59.500 protože jde o stejný typ částice,[br]jen místo záporného náboje 0:09:59.500,0:10:00.830 má kladný. 0:10:00.830,0:10:02.080 Takže to je pozitron. 0:10:02.080,0:10:04.980 To je pozitron. 0:10:04.980,0:10:08.450 A teď se začínáme setkávat se zvláštními typy 0:10:08.450,0:10:10.210 částic a věcí s tím spojenými. 0:10:10.210,0:10:11.730 Ale tohle se opravdu děje. 0:10:11.730,0:10:15.920 A pokud máte proton, který emituje částici, 0:10:15.920,0:10:19.370 která si s sebou vezme jeho kladný náboj, 0:10:19.370,0:10:26.330 z tohoto protonu se stane neutron. 0:10:26.330,0:10:29.160 Říká se tomu pozitronová emise. 0:10:29.160,0:10:31.350 Pozitronová emise je obvykle celkem zřejmá 0:10:31.350,0:10:33.510 již podle názvu - pozitronová emise. 0:10:33.510,0:10:39.240 Takže pokud začneme s prvkem E,[br]který má určitý počet protonů 0:10:39.240,0:10:41.500 a určitý počet neutronů. 0:10:41.500,0:10:43.190 Co bude tím novým prvkem? 0:10:43.190,0:10:46.060 Inu, ztratí se proton, tedy p minus 1 0:10:46.060,0:10:47.770 a přemění se na neutron. 0:10:47.770,0:10:49.620 Takže p se o jedno sníží. 0:10:49.620,0:10:51.030 N se o jedno zvýší. 0:10:51.030,0:10:55.020 Takže hmotnostní číslo prvku se nezmění. 0:10:55.020,0:10:57.550 Takže pořád je to p plus N. 0:10:57.550,0:11:00.500 Ale stane se z něj jiný prvek, je to tak? 0:11:00.500,0:11:03.230 Při beta rozpadu se zvýší 0:11:03.230,0:11:04.150 počet protonů. 0:11:04.150,0:11:06.700 Takže se v periodické tabulce pohybujeme doprava, 0:11:06.700,0:11:09.070 protože zvyšujeme, no, asi už to chápete. 0:11:09.070,0:11:12.440 Pokud máme pozitronovou emisi, snižujeme 0:11:12.440,0:11:14.700 počet protonů. 0:11:14.700,0:11:16.300 A měl bych to napsat 0:11:16.300,0:11:17.510 v obou těchto reakcích. 0:11:17.510,0:11:20.460 Takže tohle je pozitronová emise a zbytek 0:11:20.460,0:11:22.060 s jedním pozitronem. 0:11:22.060,0:11:29.430 A v beta rozpadu je zbytek s jedním elektronem. 0:11:29.430,0:11:30.670 Jsou napsány úplně stejným způsobem. 0:11:30.670,0:11:32.660 Ale elektron má náboj -1. 0:11:32.660,0:11:33.890 A pozitron poznáme, protože 0:11:33.890,0:11:35.810 má náboj +1. 0:11:35.810,0:11:38.170 A teď poslední typ rozpadu, 0:11:38.170,0:11:39.140 který byste měli znát. 0:11:39.140,0:11:42.810 Tento typ nemění ani počet protonu ani počet neutronů 0:11:42.810,0:11:43.970 v jádře. 0:11:43.970,0:11:46.940 Pouze je uvolněna spousta energie, nebo někdy, 0:11:46.940,0:11:48.350 vysoko-energetický proton. 0:11:48.350,0:11:50.160 Tomu se říká gama rozpad. 0:11:50.160,0:11:52.510 A gama rozpad znamená, že tihle se sami 0:11:52.510,0:11:52.795 přeskupí. 0:11:52.795,0:11:54.460 Možná, že se trochu přiblíží. 0:11:54.460,0:11:57.990 A tím uvolní energii ve formě 0:11:57.990,0:12:03.180 elektromagnetické vlny s velkou vlnovou délkou. 0:12:03.180,0:12:05.820 To je ve skutečnosti gama, nebo také 0:12:05.820,0:12:08.230 gama částice nebo gama záření. 0:12:08.230,0:12:09.450 A má velkou energii. 0:12:09.450,0:12:11.720 Gama záření je něco, u čeho byste nechtěli být. 0:12:11.720,0:12:15.460 Dokázalo by vás i zabít. 0:12:15.460,0:12:17.130 Vše, co jsme dělali, bylo trochu teoretické. 0:12:17.130,0:12:20.000 Pojďme se podívat na nějaké příklady a vyřešit, o jaký 0:12:20.000,0:12:21.750 rozpad se jedná. 0:12:21.750,0:12:24.400 Takže tady mám 7-beryllium, kde 7 0:12:24.400,0:12:26.900 je jeho atomová hmotnost. 0:12:26.900,0:12:30.520 A přeměním to na 7-lithium. 0:12:30.520,0:12:31.440 Takže, co se tu stalo? 0:12:31.440,0:12:36.000 V mém berylliu zůstala atomová hmotnost stejná, 0:12:36.000,0:12:42.240 ale přešel jsem ze 4 protonů na 3. 0:12:42.240,0:12:45.130 Takže jsem snížil počet protonů. 0:12:45.130,0:12:46.840 A atomová hmotnost se nezměnila. 0:12:46.840,0:12:49.100 Určitě to tedy není alfa rozpad. 0:12:49.100,0:12:50.960 Alfa rozpad byl, jak víte, uvolnění celého 0:12:50.960,0:12:52.770 helia z původního jádra. 0:12:52.770,0:12:54.960 A co jsem tedy uvolnil? 0:12:54.960,0:12:57.410 Uvolnil jsem něco jako kladný náboj, 0:12:57.410,0:12:58.560 tedy pozitron. 0:12:58.560,0:13:00.940 A přesně to mám zde v této rovnici. 0:13:00.940,0:13:04.040 To je pozitron. 0:13:04.040,0:13:07.140 Tedy tento typ rozpadu ze 7-beryllia na 7-lithium je 0:13:07.140,0:13:09.760 pozitronová emise. 0:13:09.760,0:13:10.830 Tak to je. 0:13:10.830,0:13:12.400 Pojďme se podívat na další. 0:13:12.400,0:13:19.870 Máme uran-238 a rozpadá se na thorium-234. 0:13:19.870,0:13:25.140 Takže vidíme, že atomová hmotnost klesla o 4, 0:13:25.140,0:13:28.910 -4 a vidíme, že atomové či protonové 0:13:28.910,0:13:31.270 číslo kleslo o 2. 0:13:31.270,0:13:33.810 Takže to, co se uvolnilo musí být něco, 0:13:33.810,0:13:37.390 co má atomovou hmotnost 4 a atomové číslo 0:13:37.390,0:13:39.680 2, což je helium. 0:13:39.680,0:13:42.210 Takže se jedná o alfa rozpad. 0:13:42.210,0:13:46.100 Takže tohle vpravo je alfa částice. 0:13:46.100,0:13:48.400 A jedná se o příklad alfa rozpadu. 0:13:48.400,0:13:51.110 A teď si možná říkáte, hej Sale, počkej, 0:13:51.110,0:13:51.850 děje se tu něco divného. 0:13:51.850,0:13:56.630 Protože, pokud změním počet protonů z 92 na 90, 0:13:56.630,0:13:59.430 stále mám v atomu 92 elektronů. 0:13:59.430,0:14:02.750 Neměl by se tedy o 2 změnit i celkový náboj? 0:14:02.750,0:14:08.270 A ještě navíc, uvolněné helium nemá 0:14:08.270,0:14:09.090 žádné elektrony. 0:14:09.090,0:14:10.390 Je to pouze heliové jádro. 0:14:10.390,0:14:12.700 Takže nemělo by mít náboj +2? 0:14:12.700,0:14:15.180 A pokud si to říkáte, máte absolutní pravdu. 0:14:15.180,0:14:19.510 Ale ve skutečnosti, když se děje tento rozpad, 0:14:19.510,0:14:22.290 thorium nemá žádný důvod si ty dva elektrony držet, 0:14:22.290,0:14:25.050 takže tyto elektrony zmizí 0:14:25.050,0:14:26.840 a thorium se opět stane neutrálním. 0:14:26.840,0:14:30.480 A podobně tohle helium je velmi rychlé. 0:14:30.480,0:14:33.040 Opravdu chce 2 elektrony, aby získalo stabilitu, a tak 0:14:33.040,0:14:36.880 si velmi rychle vezme právě tyto 2 elektrony, nebo kterékoli jiné 0:14:36.880,0:14:38.460 a stane se zase stabilním. 0:14:38.460,0:14:40.305 Takže to můžeme takto zapsat. 0:14:40.305,0:14:42.250 Pojďme zkusit jiný příklad. 0:14:42.250,0:14:43.500 Tady mám jód. 0:14:43.500,0:14:45.820 . 0:14:45.820,0:14:46.670 Pojďme se podívat, co se tady děje. 0:14:46.670,0:14:51.020 Hmotnost se nemění. 0:14:51.020,0:14:53.790 Takže musím přeměnit protony na neutrony 0:14:53.790,0:14:55.560 nebo neutrony na protony. 0:14:55.560,0:14:58.810 A tady vidím, že mám 53 protonů 0:14:58.810,0:15:00.800 a teď mám 54 protonů. 0:15:00.800,0:15:04.060 Takže se neutron musí přeměnit na proton. 0:15:04.060,0:15:06.830 Neutron se musí vyměnit na proton. 0:15:06.830,0:15:09.160 A způsob, jak se neutron může změnit na proton je 0:15:09.160,0:15:11.620 uvolnění elektronu. 0:15:11.620,0:15:13.360 A vidíme, že to je přesně tato reakce. 0:15:13.360,0:15:16.880 Elektron byl uvolněn. 0:15:16.880,0:15:19.130 Je to tedy beta rozpad. 0:15:19.130,0:15:21.030 A tohle je beta částice. 0:15:21.030,0:15:25.320 Beta. Tohle je beta rozpad. 0:15:25.320,0:15:26.970 A zůstává stejné pravidlo. 0:15:26.970,0:15:32.780 Můžete říct, hej počkej,[br]právě jsem šel z 53 na 54 protonů. 0:15:32.780,0:15:34.440 Když mám proton navíc, 0:15:34.440,0:15:35.750 nebude tu kladný náboj? 0:15:35.750,0:15:36.480 Ano, byl by. 0:15:36.480,0:15:40.810 Ale velmi rychle - možná,[br]že to nebudou přesně tyto elektrony, 0:15:40.810,0:15:42.740 kolem je mnoho elektronů, 0:15:42.740,0:15:47.040 ale rychle si odněkud ukořistí elektrony,[br]aby byl stabilní, a stane se zase stabilním. 0:15:47.080,0:15:48.890 Ale máte pravdu,[br]pokud si říkáte, 0:15:48.890,0:15:51.690 nebude to na velmi krátký čas ion? 0:15:51.690,0:15:52.900 Udělejme ještě jeden. 0:15:52.900,0:15:57.210 Máme 222-radon s atomovým číslem 86, 0:15:57.210,0:16:01.430 který přejde na 218-poloniu s atomovým číslem 84. 0:16:01.430,0:16:03.540 A tohle je velmi zajímavé. 0:16:03.540,0:16:08.380 Polonium je pojmenováno podle Polska,[br]protože Marie Curie - 0:16:08.380,0:16:11.220 v těchto časech bylo Polsko[br]na přelomu posledního století, 0:16:11.220,0:16:15.120 někdy na konci 19. století ještě Polsko neexistovalo jako 0:16:15.120,0:16:15.910 samostatná země. 0:16:15.910,0:16:19.540 Bylo rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko. 0:16:19.540,0:16:21.590 A oni chtěl, aby lidé věděli, 0:16:21.590,0:16:24.000 že patří k sobě. 0:16:24.000,0:16:27.170 A tak toto objevili, když se radon rozložil 0:16:27.170,0:16:27.730 a vytvořil tento prvek. 0:16:27.730,0:16:31.430 A pojmenovali ho po své rodné zemi, po Polsku. 0:16:31.430,0:16:33.880 To je privilegium, pokud objevíte nový prvek. 0:16:33.880,0:16:35.090 Nicméně, zpět k příkladu. 0:16:35.090,0:16:35.930 Co se tu stalo? 0:16:35.930,0:16:39.210 Naše atomová hmotnost se snížila o 4. 0:16:39.210,0:16:41.430 A atomové číslo se snížilo o 2. 0:16:41.430,0:16:44.580 Naposledy tedy, musí být uvolněno helium. 0:16:44.580,0:16:47.070 Jádro helia, něco, co má atomovou hmotnost 4 0:16:47.070,0:16:51.160 a atomové číslo 2. 0:16:51.160,0:16:52.100 To bychom měli. 0:16:52.100,0:16:55.950 Je to alfa rozpad. 0:16:55.950,0:16:57.810 Můžeme toto napsat jako jádro helia. 0:16:57.810,0:16:59.145 A nemá žádné elektrony. 0:16:59.145,0:17:00.820 Ale můžeme říct, že toto má záporný náboj, 0:17:00.820,0:17:02.990 ale ten rychle ztratí.