WEBVTT

00:00:00.000 --> 00:00:02.000
Jsem tady, abych vám řekla,

00:00:02.000 --> 00:00:04.000
že máme s chlapci problém

00:00:04.000 --> 00:00:06.000
a že to je opravdu vážný problém.

00:00:06.000 --> 00:00:09.000
Jejich zvyky ve škole nefungují.

00:00:09.000 --> 00:00:11.000
Hodlám se s vámi podělit

00:00:11.000 --> 00:00:14.000
o způsoby, jakými můžeme smýšlet o překonání tohoto problému.

00:00:14.000 --> 00:00:17.000
Za prvé začnu tím, že řeknu, že toto je kluk

00:00:17.000 --> 00:00:19.000
a toto je holka.

00:00:19.000 --> 00:00:21.000
A toto je nejspíš to, co si pokaždé

00:00:21.000 --> 00:00:23.000
o klucích a holkách myslíte.

00:00:23.000 --> 00:00:25.000
Kdybych pohlaví striktně oddělila,

00:00:25.000 --> 00:00:27.000
mohli byste zamítnout to, co chci říct.

00:00:27.000 --> 00:00:29.000
Takže to neudělám; nemám to v plánu.

00:00:29.000 --> 00:00:32.000
Toto je prostě nějaký kluk a toto je nějaká holka.

00:00:33.000 --> 00:00:35.000
Vtip je v tom, že ne všichni chlapci

00:00:35.000 --> 00:00:37.000
se vlezou do té ohraničené škatulky,

00:00:37.000 --> 00:00:40.000
kterou vnímáme jako klučičí nebo holčičí.

00:00:40.000 --> 00:00:42.000
A ne všechna děvčata se vlezou do škatulky,

00:00:42.000 --> 00:00:44.000
kterou pro ně máme vyhrazenou.

00:00:44.000 --> 00:00:47.000
Ovšem většina kluků té představě nějak odpovídá,

00:00:47.000 --> 00:00:49.000
stejně jako jí odpovídá většina holek.

00:00:49.000 --> 00:00:52.000
A háček je v tom, že způsob,

00:00:52.000 --> 00:00:55.000
jakým kluci fungují, a kultura, která je pro ně typická,

00:00:55.000 --> 00:00:57.000
se příliš neslučuje s dnešními školami.

NOTE Paragraph

00:00:57.000 --> 00:00:59.000
Jak to víme?

00:00:59.000 --> 00:01:01.000
Projekt 100 děvčat

00:01:01.000 --> 00:01:04.000
nám nabízí pár hezkých statistik.

00:01:04.000 --> 00:01:07.000
Například: Na každých 100 dočasně vyloučených děvčat

00:01:07.000 --> 00:01:10.000
připadá 250 dočasně vyloučených chlapců.

00:01:10.000 --> 00:01:13.000
Na každých 100 děvčat vyloučených ze školy

00:01:13.000 --> 00:01:16.000
připadá 335 chlapců vyloučených ze školy.

00:01:16.000 --> 00:01:18.000
Na každých 100 děvčat ve zvláštních školách

00:01:18.000 --> 00:01:20.000
připadá 217 chlapců.

00:01:20.000 --> 00:01:22.000
Na každých 100 dívek s poruchami učení

00:01:22.000 --> 00:01:25.000
tu máme 276 kluků.

00:01:25.000 --> 00:01:27.000
Na každých 100 děvčat

00:01:27.000 --> 00:01:29.000
s diagnózou nějaké emoční poruchy

00:01:29.000 --> 00:01:31.000
připadá 324 chlapců.

00:01:31.000 --> 00:01:34.000
A krom toho se tato čísla rapidně zvětšují, když se bavíme

00:01:34.000 --> 00:01:36.000
o černých,

00:01:36.000 --> 00:01:38.000
o chudých,

00:01:38.000 --> 00:01:41.000
o dětech ve školách s nadměrným počtem žáků.

00:01:42.000 --> 00:01:44.000
A když jste kluk,

00:01:44.000 --> 00:01:46.000
čtyřikrát pravděpodobněji

00:01:46.000 --> 00:01:48.000
budete mít ADHD –

00:01:48.000 --> 00:01:51.000
poruchu nedostatku pozornosti a hyperaktivity.

NOTE Paragraph

00:01:51.000 --> 00:01:54.000
Ale je tu i druhá stránka věci.

00:01:54.000 --> 00:01:57.000
Je velmi důležité si uvědomit,

00:01:57.000 --> 00:01:59.000
že ženy stále potřebují ve škole pomoc,

00:01:59.000 --> 00:02:01.000
že jejich platy jsou stále významně menší –

00:02:01.000 --> 00:02:04.000
a to i na stejných pracovních pozicích –

00:02:04.000 --> 00:02:06.000
a že dívky mají odnepaměti problémy

00:02:06.000 --> 00:02:08.000
v matematice a přírodních vědách.

00:02:08.000 --> 00:02:10.000
To je všechno pravda.

00:02:10.000 --> 00:02:12.000
Ale nic z toho nám nebrání

00:02:12.000 --> 00:02:14.000
věnovat pozornost potřebám vzdělávání

00:02:14.000 --> 00:02:16.000
našich chlapců ve věku od tří do třinácti let.

00:02:16.000 --> 00:02:18.000
Což bychom měli.

00:02:18.000 --> 00:02:21.000
Vlastně bychom se měli inspirovat možnostmi, které mají děvčata,

00:02:21.000 --> 00:02:23.000
protože iniciativy a programy,

00:02:23.000 --> 00:02:25.000
které byly navrženy

00:02:25.000 --> 00:02:27.000
pro ženy v oblastech vědy, techniky a matematiky

00:02:27.000 --> 00:02:29.000
jsou naprosto skvělé.

00:02:29.000 --> 00:02:31.000
Pro dívky v těchto situacích

00:02:31.000 --> 00:02:33.000
se toho udělalo hodně dobrého.

00:02:33.000 --> 00:02:35.000
A měli bychom se zamyslet nad tím,

00:02:35.000 --> 00:02:37.000
jak se něco podobného může udělat i pro chlapce,

00:02:37.000 --> 00:02:39.000
zejména ty mladší.

NOTE Paragraph

00:02:39.000 --> 00:02:41.000
Avšak i u starších

00:02:41.000 --> 00:02:43.000
můžeme pozorovat, že je tu stále problém.

00:02:43.000 --> 00:02:45.000
Když se podíváme na univerzity,

00:02:45.000 --> 00:02:48.000
60 procent bakalářských diplomů získávají nyní ženy,

00:02:48.000 --> 00:02:50.000
což je značná změna.

00:02:50.000 --> 00:02:52.000
Ve skutečnosti univerzitní úředníci

00:02:52.000 --> 00:02:54.000
nemusí být příliš nadšeni myšlenkou,

00:02:54.000 --> 00:02:56.000
že se brzy můžeme dostat na 70 procent

00:02:56.000 --> 00:02:58.000
ženského zastoupení na univerzitách.

00:02:58.000 --> 00:03:01.000
To činí tyto úředníky poněkud nejistými,

00:03:01.000 --> 00:03:04.000
neboť dívky nechtějí chodit na školy, kde nejsou kluci.

00:03:06.000 --> 00:03:09.000
Takže můžeme začít pozorovat zakládání

00:03:09.000 --> 00:03:11.000
mužských center a mužských studií

00:03:11.000 --> 00:03:13.000
a přemýšlet o tom, jak zapojit muže

00:03:13.000 --> 00:03:15.000
do univerzitního života.

00:03:15.000 --> 00:03:17.000
Když si promluvíte s představiteli fakult,

00:03:17.000 --> 00:03:20.000
mohou říct: „Hm, jo, hrají videohry,

00:03:20.000 --> 00:03:23.000
jsou na síti po celé noci,

00:03:23.000 --> 00:03:25.000
hrají World of Warcraft.

00:03:25.000 --> 00:03:27.000
A to vše ovlivňuje

00:03:27.000 --> 00:03:30.000
jejich výsledky ve škole.“

00:03:30.000 --> 00:03:32.000
Víte co?

00:03:32.000 --> 00:03:34.000
Videohry nejsou příčinou.

00:03:34.000 --> 00:03:36.000
Videohry jsou symptom.

00:03:36.000 --> 00:03:38.000
Kluci byli odrazeni od učení dlouho před tím,

00:03:38.000 --> 00:03:41.000
než se objevily hry.

NOTE Paragraph

00:03:41.000 --> 00:03:43.000
Pojďme si povídat o tom, proč začali být odrazeni,

00:03:43.000 --> 00:03:46.000
když byli ve věku od tří do třinácti let.

00:03:46.000 --> 00:03:48.000
Jsou tři důvody, které podle mě naznačují,

00:03:48.000 --> 00:03:50.000
že si kluci nerozumí

00:03:50.000 --> 00:03:52.000
s kulturou dnešních škol.

00:03:52.000 --> 00:03:55.000
Tím prvním je nulová tolerance.

00:03:55.000 --> 00:03:57.000
Jedné učitelce v mateřské školce, kterou znám,

00:03:57.000 --> 00:04:00.000
její syn věnoval všechny své hračky,

00:04:00.000 --> 00:04:03.000
a když tak učinil, musela je probrat

00:04:03.000 --> 00:04:06.000
a vyřadit všechny plastové zbraně.

00:04:07.000 --> 00:04:09.000
Nemůžete mít plastové nože a meče a sekery

00:04:09.000 --> 00:04:11.000
a podobné věci

00:04:11.000 --> 00:04:13.000
ve třídě ve školce.

00:04:13.000 --> 00:04:16.000
Čím to je? Čeho se to tak bojíme, že by s těmi zbraněmi malí kluci mohli dělat?

00:04:16.000 --> 00:04:18.000
Jako opravdu.

00:04:18.000 --> 00:04:21.000
Ale máme to tu jako důkaz,

00:04:21.000 --> 00:04:24.000
že se dneska na hřišti nemůžete pořádně porvat.

00:04:24.000 --> 00:04:26.000
Ne že bych zastávala šikanu.

00:04:26.000 --> 00:04:28.000
Nenavrhuji,

00:04:28.000 --> 00:04:31.000
abychom dovolili zbraně a nože ve školách.

00:04:31.000 --> 00:04:33.000
Ale když rozhodneme,

00:04:33.000 --> 00:04:35.000
že zkušený skaut na střední škole,

00:04:35.000 --> 00:04:37.000
který má v zamčeném autě na parkovišti

00:04:37.000 --> 00:04:39.000
zavírací nůž,

00:04:39.000 --> 00:04:41.000
musí být vyloučen ze školy,

00:04:41.000 --> 00:04:44.000
myslím, že jsme s nulovou tolerancí zašli trochu daleko.

NOTE Paragraph

00:04:44.000 --> 00:04:47.000
Další způsob, jak se nulová tolerance projevuje, jsou chlapecké slohy.

00:04:47.000 --> 00:04:49.000
Ve spoustě tříd dnes

00:04:49.000 --> 00:04:51.000
není dovoleno psát o čemkoli, co má co společného s násilím.

00:04:51.000 --> 00:04:53.000
Nemůžete psát ani o ničem, co má co

00:04:53.000 --> 00:04:56.000
do činění s videohrami – tato témata jsou zakázaná.

00:04:56.000 --> 00:04:58.000
Kluk přijde ze školy domů a řekne:

00:04:58.000 --> 00:05:00.000
„Nesnáším sloh.“

00:05:00.000 --> 00:05:02.000
„Co se stalo, synku? Co je špatného na slohu?“

00:05:02.000 --> 00:05:05.000
„Musím psát to, co po mně chce ona.“

00:05:05.000 --> 00:05:08.000
„Dobře… a co chce, abys psal?“

00:05:08.000 --> 00:05:10.000
„Básně. Mám psát básně.

00:05:10.000 --> 00:05:12.000
Krátké útržky z mého života.

00:05:12.000 --> 00:05:14.000
Nechci psát takové blbosti.“

00:05:14.000 --> 00:05:17.000
„Fajn. Ale co chceš psát? A o čem chceš psát?“

00:05:17.000 --> 00:05:20.000
„Chci psát o videohrách. O tom, jak se můžeš zlepšovat.

00:05:20.000 --> 00:05:22.000
Chci psát o tomto opravdu zajímavém světě.

00:05:22.000 --> 00:05:25.000
Chci psát o tom, jak tornádo vtrhne do našeho domu

00:05:25.000 --> 00:05:27.000
a vymlátí všechna okna

00:05:27.000 --> 00:05:29.000
a jak ničí nábytek a všechny zabíjí.“

00:05:29.000 --> 00:05:31.000
„Aha. Dobře.“

00:05:31.000 --> 00:05:33.000
Řeknete to učitelům

00:05:33.000 --> 00:05:36.000
a oni se vás zeptají, ve vší vážnosti:

00:05:36.000 --> 00:05:39.000
„Máme to nebohé dítě poslat k psychologovi?“

00:05:39.000 --> 00:05:42.000
A odpověď je ne, je to jen kluk.

00:05:42.000 --> 00:05:45.000
Je to jen malý kluk.

00:05:45.000 --> 00:05:47.000
Není v pořádku psát takovéto věci

00:05:47.000 --> 00:05:49.000
v dnešním školství.

NOTE Paragraph

00:05:49.000 --> 00:05:51.000
Takže to je první důvod:

00:05:51.000 --> 00:05:53.000
politika nulové tolerance a způsob, jakým se projevuje.

00:05:53.000 --> 00:05:56.000
Další důvod, proč si chlapecká kultura nerozumí s kulturou dnešních škol:

00:05:56.000 --> 00:05:58.000
je tu méně učitelů-mužů.

00:05:58.000 --> 00:06:01.000
Nikdo starší 15 let neví, co to znamená,

00:06:01.000 --> 00:06:03.000
protože v posledních 10 letech

00:06:03.000 --> 00:06:05.000
se počet třídních učitelů na základních školách

00:06:05.000 --> 00:06:07.000
snížil na polovinu.

00:06:07.000 --> 00:06:09.000
Spadlo to ze 14 procent

00:06:09.000 --> 00:06:11.000
na sedm procent.

00:06:11.000 --> 00:06:13.000
To znamená, že 93 procent vyučujících,

00:06:13.000 --> 00:06:15.000
co mají na základkách na starost naše mladé muže,

00:06:15.000 --> 00:06:17.000
jsou ženy.

00:06:17.000 --> 00:06:19.000
V čem je problém?

00:06:19.000 --> 00:06:21.000
Ženy jsou skvělé. Ano, naprosto.

00:06:21.000 --> 00:06:24.000
Ale kluci potřebují mužské vzory,

00:06:24.000 --> 00:06:26.000
kteří by jim ukázali, že je OK být chytrý –

00:06:26.000 --> 00:06:28.000
mají své otce, mají faráře,

00:06:28.000 --> 00:06:30.000
mají vedoucí skautů,

00:06:30.000 --> 00:06:33.000
ale nakonec stejně 6 hodin denně, 5 dní v týdnu

00:06:33.000 --> 00:06:35.000
tráví ve třídě.

00:06:35.000 --> 00:06:37.000
A většina těchto tříd nejsou

00:06:37.000 --> 00:06:39.000
místa, kde existují muži.

00:06:39.000 --> 00:06:42.000
A tak si řeknou: myslím, že toto není dobré místo pro kluky.

00:06:42.000 --> 00:06:44.000
Je to skvělé místo pro holky.

00:06:44.000 --> 00:06:46.000
V tomhle nejsem moc dobrý,

00:06:46.000 --> 00:06:48.000
myslím, že bych radši

00:06:48.000 --> 00:06:51.000
měl jít hrát hry nebo si jít zasportovat nebo něco takového,

00:06:51.000 --> 00:06:53.000
protože semhle očividně nepatřím.

00:06:53.000 --> 00:06:55.000
Muži sem nepatří, je to jasné.

NOTE Paragraph

00:06:55.000 --> 00:06:57.000
To tedy může být přímo způsob,

00:06:57.000 --> 00:06:59.000
jakým se to podle nás děje.

00:06:59.000 --> 00:07:01.000
Nebo méně na rovinu,

00:07:01.000 --> 00:07:04.000
absence mužské přítomnosti v této kultuře –

00:07:04.000 --> 00:07:06.000
představte si sborovnu,

00:07:06.000 --> 00:07:08.000
kde se odehrává konverzace

00:07:08.000 --> 00:07:11.000
o Joeym a Johnnym, kteří se porvali na hřišti.

00:07:11.000 --> 00:07:13.000
„Co s těmi chlapci uděláme?“

00:07:13.000 --> 00:07:16.000
Odpověď na tuto otázku se bude lišit podle toho, kdo bude sedět u stolu.

00:07:16.000 --> 00:07:18.000
Budou tam sedět muži?

00:07:18.000 --> 00:07:21.000
Budou tam sedět matky, které vychovávaly chlapce?

00:07:21.000 --> 00:07:23.000
Jak uvidíte, konverzace se opravdu

00:07:23.000 --> 00:07:25.000
mění podle toho, kdo je zrovna přítomen.

NOTE Paragraph

00:07:25.000 --> 00:07:28.000
Třetí důvod proč si kluci nerozumí s dnešními školami:

00:07:28.000 --> 00:07:31.000
školky jsou dnes už dřívější druhá třída, přátelé.

00:07:31.000 --> 00:07:34.000
Čelíme zhušťování vyučované látky.

00:07:35.000 --> 00:07:37.000
Když jsou vám tři roky, měli byste umět napsat čitelně své jméno,

00:07:37.000 --> 00:07:40.000
jinak vás budeme považovat za opožděné.

00:07:40.000 --> 00:07:42.000
Když jste v první třídě,

00:07:42.000 --> 00:07:45.000
měli byste už umět číst celé odstavce textu,

00:07:45.000 --> 00:07:47.000
někdy s obrázky, někdy ne,

00:07:47.000 --> 00:07:49.000
v knížce s asi 25 až 30 stránkami.

00:07:49.000 --> 00:07:51.000
Když to nedokážete, nejspíš vás šoupneme

00:07:51.000 --> 00:07:53.000
do speciálního programu pro zlepšení čtení Title 1.

00:07:53.000 --> 00:07:55.000
Když se zeptáte nějakého učitele z Title 1, řeknou vám,

00:07:55.000 --> 00:07:58.000
že na každou holku v tomto programu připadá čtyři nebo pět kluků

00:07:58.000 --> 00:08:00.000
na prvním stupni ZŠ.

NOTE Paragraph

00:08:00.000 --> 00:08:03.000
Příčinou tohoto problému je to,

00:08:03.000 --> 00:08:06.000
že zpráva, kterou tímto kluci dostávají,

00:08:06.000 --> 00:08:08.000
je „musíš dělat to,

00:08:08.000 --> 00:08:11.000
co ti říká učitel, po celou tu dobu.“

00:08:11.000 --> 00:08:14.000
Mzdy učitelů závisí na

00:08:14.000 --> 00:08:16.000
programech Žádné dítě pozadu a Svižně k vrcholu

00:08:16.000 --> 00:08:18.000
a zodpovědnosti a testování

00:08:18.000 --> 00:08:20.000
a všem jiném okolo.

00:08:20.000 --> 00:08:22.000
Takže učitelka musí přijít na to,

00:08:22.000 --> 00:08:25.000
jak do kluků dostat všechnu probíranou látku –

00:08:25.000 --> 00:08:27.000
a do holek.

00:08:27.000 --> 00:08:29.000
Tyto zhuštěné osnovy jsou špatné

00:08:29.000 --> 00:08:32.000
pro všechny aktivnější děti.

00:08:32.000 --> 00:08:34.000
Pak se děje to,

00:08:34.000 --> 00:08:37.000
že učitelka řekne: „Sedněte si, prosím,

00:08:37.000 --> 00:08:40.000
buďte potichu, dělejte to co máte, řiďte se pravidly,

00:08:40.000 --> 00:08:42.000
hlídejte si čas, soustřeďte se,

00:08:42.000 --> 00:08:44.000
chovejte se jako holky.“

00:08:44.000 --> 00:08:46.000
To je to, co jim říká.

00:08:46.000 --> 00:08:49.000
To je to, co jim říká nepřímo.

00:08:49.000 --> 00:08:51.000
Je to velmi vážný problém. A odkud ten problém pramení?

00:08:51.000 --> 00:08:53.000
Přichází od nás.

00:08:53.000 --> 00:08:56.000
(Smích)

00:08:56.000 --> 00:08:59.000
Chceme, aby naše batolata četla už v 6 měsících věku.

00:08:59.000 --> 00:09:01.000
Viděli jste ty reklamy?

00:09:01.000 --> 00:09:03.000
Chceme žít v Lake Wobegonu,

00:09:03.000 --> 00:09:06.000
kde je každé dítě nadprůměrné.

00:09:06.000 --> 00:09:09.000
Ale to, jak to působí na naše dětí, není zdravé.

00:09:09.000 --> 00:09:11.000
Neodpovídá to jejich vývoji

00:09:11.000 --> 00:09:13.000
a je to špatné zejména pro kluky.

NOTE Paragraph

00:09:13.000 --> 00:09:15.000
Co se s tím dá dělat?

00:09:15.000 --> 00:09:17.000
Musíme se naladit na jejich vlnu.

00:09:17.000 --> 00:09:20.000
Musíme se přizpůsobit jejich kultuře.

00:09:20.000 --> 00:09:23.000
Musíme změnit vnímání a nastavení

00:09:23.000 --> 00:09:26.000
přijímání chlapců na základních školách.

00:09:27.000 --> 00:09:30.000
Když zajdu do detailu, můžeme dělat velmi zvláštní věci.

00:09:30.000 --> 00:09:32.000
Můžeme navrhnout lepší hry.

00:09:32.000 --> 00:09:34.000
Většina dnešních vzdělávacích her jsou vlastně

00:09:34.000 --> 00:09:36.000
memorovací kartičky.

00:09:36.000 --> 00:09:38.000
Hlásí se k tvrdému drilu a procvičování.

00:09:38.000 --> 00:09:41.000
Postrádají hloubku a bohatou obrazotvornost,

00:09:41.000 --> 00:09:43.000
které jsou vlastní zajímavým videohrám,

00:09:43.000 --> 00:09:45.000
které chlapce opravdu zajímají.

00:09:45.000 --> 00:09:47.000
Takže musíme navrhnout lepší hry.

00:09:47.000 --> 00:09:49.000
Musíme si promluvit s učiteli a rodiči

00:09:49.000 --> 00:09:51.000
a členy školní rady a s politiky.

00:09:51.000 --> 00:09:54.000
Musíme zajistit, aby lidé chápali, že potřebujeme ve školách více mužů.

00:09:54.000 --> 00:09:56.000
Musíme opatrně přehodnotit politiku nulové tolerance.

00:09:56.000 --> 00:09:58.000
Má vůbec smysl?

00:09:58.000 --> 00:10:00.000
Musíme se zamyslet nad tím,

00:10:00.000 --> 00:10:03.000
jak rozvolnit školní osnovy kde to půjde,

00:10:03.000 --> 00:10:05.000
a zkusit přivést chlapce do prostředí,

00:10:05.000 --> 00:10:07.000
ve kterém se budou cítit dobře.

00:10:07.000 --> 00:10:09.000
A všechny tyto rozhovory se musí stát.

NOTE Paragraph

00:10:09.000 --> 00:10:11.000
Tady je několik skvělých příkladů

00:10:11.000 --> 00:10:13.000
škol –

00:10:13.000 --> 00:10:15.000
New York Times nedávno psaly o školách.

00:10:15.000 --> 00:10:18.000
Herní návrhář z New School

00:10:18.000 --> 00:10:21.000
dal dohromady skvělou školu videoher.

00:10:21.000 --> 00:10:24.000
Ta ovšem pečuje jen o několik málo dětí.

00:10:24.000 --> 00:10:26.000
Takže to není příliš použitelné řešení.

00:10:26.000 --> 00:10:28.000
Musíme změnit kulturu a vnímání,

00:10:28.000 --> 00:10:31.000
které politici, školní rady a rodiče mají

00:10:31.000 --> 00:10:33.000
o způsobech, jak a co tolerovat

00:10:33.000 --> 00:10:35.000
v dnešních školách.

00:10:36.000 --> 00:10:38.000
Musíme najít více peněz pro tvorbu her.

00:10:38.000 --> 00:10:40.000
Protože dobré hry, opravdu dobré hry, stojí peníze,

00:10:40.000 --> 00:10:42.000
a World of Warcraft potřebuje opravdu velký rozpočet.

00:10:42.000 --> 00:10:44.000
Většina vzdělávacích her ne.

00:10:44.000 --> 00:10:46.000
Kde jsme začali:

00:10:46.000 --> 00:10:49.000
mí kolegové – Mike Petner, Shawn Vashaw a já –

00:10:49.000 --> 00:10:51.000
jsme začali zkoušet zkoumat postoje učitelů

00:10:51.000 --> 00:10:53.000
a přijít na co, co si opravdu myslí o hraní,

00:10:53.000 --> 00:10:55.000
co o tom říkají.

00:10:55.000 --> 00:10:57.000
Zjistili jsme,

00:10:57.000 --> 00:10:59.000
že mluví o dětech ve svých školách,

00:10:59.000 --> 00:11:01.000
které se baví o hraní,

00:11:01.000 --> 00:11:03.000
velmi ponižujícím způsobem.

00:11:03.000 --> 00:11:06.000
Říkají: „Ach, ano. Pořád o těch věcech mluví.

00:11:06.000 --> 00:11:08.000
Povídají si o těch svých malých akčních postavičkách

00:11:08.000 --> 00:11:11.000
o svých niterných úspěších či medailích za zásluhy

00:11:11.000 --> 00:11:13.000
nebo co to je vlastně zač.

00:11:13.000 --> 00:11:15.000
Pořád se o těch nesmyslech baví.“

00:11:15.000 --> 00:11:17.000
Říkají to, jak kdyby o nic nešlo.

00:11:17.000 --> 00:11:19.000
Ale kdyby se jednalo o vaši kulturu,

00:11:19.000 --> 00:11:21.000
pomyslete si, jak byste se cítili.

00:11:21.000 --> 00:11:23.000
Je to velmi nepříjemné slyšet to vyslovené

00:11:23.000 --> 00:11:25.000
takovým tónem.

00:11:25.000 --> 00:11:27.000
Jsou nejistí ohledně čehokoli,

00:11:27.000 --> 00:11:29.000
co má cokoli společného s násilím,

00:11:29.000 --> 00:11:31.000
právě kvůli politice nulové tolerance.

00:11:31.000 --> 00:11:34.000
Jsou si jistí, že rodiče a úřady by něco takového nikdy nepřijali.

NOTE Paragraph

00:11:34.000 --> 00:11:37.000
Takže opravdu musíme přemýšlet o nahlížení na učitelské postoje

00:11:37.000 --> 00:11:40.000
a nalézt způsoby, jak ty postoje změnit,

00:11:40.000 --> 00:11:42.000
aby učitelé byli otevřenější

00:11:42.000 --> 00:11:45.000
a akceptovali chlapecké zvyklosti ve svých třídách.

00:11:45.000 --> 00:11:47.000
Protože když to neuděláme,

00:11:47.000 --> 00:11:50.000
skončíme nakonec s chlapci opouštějícími základní školu se slovy:

00:11:50.000 --> 00:11:52.000
„No, podle mě to bylo prostě místo pro holky;

00:11:52.000 --> 00:11:54.000
nebylo pro mě.

00:11:54.000 --> 00:11:57.000
Tak jsem začal hrát nebo víc sportovat.“

00:11:57.000 --> 00:12:00.000
Když tyto věci změníme, když jim budeme věnovat pozornost

00:12:00.000 --> 00:12:02.000
a znovu zapojíme kluky do učení,

00:12:02.000 --> 00:12:05.000
budou opouštět základní školy a říkat si: „Jsem chytrý.“

NOTE Paragraph

00:12:05.000 --> 00:12:07.000
Děkuji.

NOTE Paragraph

00:12:07.000 --> 00:12:09.000
(Potlesk)