WEBVTT

00:00:00.908 --> 00:00:03.160
(klavírní hudba)

00:00:04.053 --> 00:00:06.645
Díváme se na významný manýristický obraz

00:00:06.647 --> 00:00:10.384
od Parmigianina "Madona s dlouhým krkem".

00:00:10.384 --> 00:00:12.109
Je to zvláštní obraz.

00:00:12.109 --> 00:00:12.999
Je to vysoký obraz.

00:00:12.999 --> 00:00:15.734
Je obrovský. Madona je mohutná.

00:00:15.734 --> 00:00:18.418
Je mohutná také na zvláštních místech.

00:00:18.418 --> 00:00:20.842
Její hlava je drobná.

00:00:20.842 --> 00:00:23.702
Zvláště ve srovnání s jejími boky.

00:00:23.702 --> 00:00:26.016
Má skutečně široké boky,

00:00:26.016 --> 00:00:29.531
které dál přecházejí v drobounké nožky

00:00:29.900 --> 00:00:33.259
Mně tvar jejího těla vždycky 
připadal jako diamant.

00:00:33.259 --> 00:00:36.838
V jistém smyslu je krajinou, 
v níž je posazen Kristus.

00:00:36.838 --> 00:00:39.675
On sám je také docela velký.

NOTE Paragraph

00:00:39.675 --> 00:00:44.017
Není jen velký. Všimněte si, jak je
jeho tělo rozšířené.

00:00:44.017 --> 00:00:47.790
Je zvláštně zkroucené, včetně oné 
svěšené ruky,

00:00:47.790 --> 00:00:49.956
která je téměř vykloubená z ramene.

00:00:49.956 --> 00:00:54.270
Svěšení této ruky nám může připomínat 
příklad z minulosti,

00:00:54.270 --> 00:00:57.388
když si vzpomeneme na Michelangelovu Pietu

00:00:57.388 --> 00:01:04.003
a toto zobrazení Krista jako dítěte v 
matčině náruči, má být možná předzvěstí

00:01:04.003 --> 00:01:06.532
zobrazení jeho smrti v téže pozici

00:01:06.532 --> 00:01:07.662
jako v případě Piety

00:01:07.662 --> 00:01:11.586
Kristus opravdu vypadá jakoby spal, 
což zároveň může připomínat smrt.

00:01:11.586 --> 00:01:15.953
To do jisté míry vysvětluje 
velikost jejího klína

00:01:15.953 --> 00:01:20.348
protože Marie je v této soše mohutná, 
aby mohla

00:01:20.348 --> 00:01:22.185
podepírat mrtvé tělo svého syna.

00:01:22.185 --> 00:01:25.861
Je zřejmé, že když se díváme na tento
obraz, nejsme už ve vrcholné renesanci.

00:01:25.861 --> 00:01:26.793
Takže co se stalo?

00:01:27.101 --> 00:01:29.100
Přišel manýrismus.

00:01:29.100 --> 00:01:31.097
Je to jakoby malíři vrcholné renesance

00:01:31.097 --> 00:01:32.879
vykonali vše, co bylo možné vykonat.

00:01:32.879 --> 00:01:36.498
Přivedli k dokonalosti naturalismus, 
který hledali

00:01:36.498 --> 00:01:38.326
od doby Giotta.

00:01:38.326 --> 00:01:41.879
Všechen iluzionismus, který sloužil 
vrcholné renesanci,

00:01:41.879 --> 00:01:45.751
je zde použit k překroucení 
a přeměně těla.

00:01:45.751 --> 00:01:49.662
Není to ani tak nehezká deformace, 
jako spíše deformace,která zdůrazňuje

00:01:49.662 --> 00:01:51.566
jakousi nejvyšší eleganci.

00:01:51.566 --> 00:01:53.651
Přesně tak. Přebírá ideál krásy a elegance

00:01:53.651 --> 00:01:55.233
nalezený ve vrcholné renesanci

00:01:55.233 --> 00:01:57.719
a zveličuje ji.

00:01:57.719 --> 00:02:01.795
Když uvažujeme o manýrismu, můžeme
říct, že je to umění vycházející z umění

00:02:01.795 --> 00:02:04.002
namísto z přírody.

00:02:04.002 --> 00:02:08.534
Pokud renesanci považujeme za umění 
založené na pozorování přírody

00:02:08.534 --> 00:02:09.950
a přirozenosti,

00:02:09.950 --> 00:02:13.651
tento obraz nás odkazuje spíše zpět 
k uměleckým dílům, jako jsou

00:02:13.651 --> 00:02:17.685
"Giuliano de Medici" od Michelangela 
s tímto dlouhým krkem.

00:02:17.685 --> 00:02:19.934
Nebo již zmíněná "Pieta".

00:02:19.934 --> 00:02:23.339
Je to velmi logické - myšlenka umění, 
které se vztahuje samo na sebe,

00:02:23.339 --> 00:02:25.289
které odkazuje na svou vlastní tradici.

00:02:25.289 --> 00:02:27.650
Úcta k anatomii člověka,

00:02:27.650 --> 00:02:31.384
která ji zobrazuje naturalisticky, 
není v manýrismu podstatná.

00:02:31.384 --> 00:02:35.237
Je to jako by jeden manýristický umělec 
psal druhému dopis,

00:02:35.237 --> 00:02:36.962
ve kterém kterém praví něco jako:

00:02:36.962 --> 00:02:39.885
"Vezmi levou dlaň a připoj 
ji k pravé paži".

00:02:39.885 --> 00:02:43.248
Je to vlastně úmyslné komplikování těla.

00:02:43.248 --> 00:02:47.320
...a vytváření absurdních 
vztahů mezi tvary.

00:02:47.320 --> 00:02:51.030
Podívejte se například na vázu, 
kterou drží anděl,

00:02:51.030 --> 00:02:54.147
v poměru s jeho stehnem.

00:02:54.147 --> 00:02:58.244
Nebo na mohutnou postavu Panny Marie

00:02:58.244 --> 00:03:01.468
a proroka v pravém dolním rohu

00:03:01.468 --> 00:03:04.219
je zjevně velice daleko,

00:03:04.219 --> 00:03:07.800
a tak působí jako drobná postavička 
u nohou Panny Marie.

00:03:07.800 --> 00:03:13.285
A všimněte si také, jak Marie 
drží ruku na hrudi,

00:03:13.285 --> 00:03:16.996
jaké má neuvěřitelně dlouhé prsty, 
téměř jakoby bez kostí.

00:03:16.996 --> 00:03:21.569
Toto její gesto ruky, nemá žádný význam.

00:03:21.569 --> 00:03:23.970
Je to jen dramatický pohyb ruky,

00:03:23.970 --> 00:03:26.553
jako protiklad k jasnému záměru postavy.

00:03:26.553 --> 00:03:29.503
Je to dramatizace

00:03:29.503 --> 00:03:30.349
sama pro sebe.

00:03:30.349 --> 00:03:31.100
Přesně tak.

00:03:31.100 --> 00:03:34.308
Tato záměrná manipulace

00:03:34.308 --> 00:03:36.579
pomáhá vytvořit pocit téměř nemožného.

00:03:36.579 --> 00:03:38.462
Když se podíváte na sloupy vpravo,

00:03:38.462 --> 00:03:41.466
můžete vidět, že jde o sloupořadí.

00:03:41.466 --> 00:03:43.240
Je ale zobrazeno v tak ostrém úhlu,

00:03:43.240 --> 00:03:45.972
že se skoro zdá, jako by to byla zeď, 
nebo jediný sloup.

00:03:45.972 --> 00:03:47.810
Při pozornějším pozorování podstavce

00:03:47.810 --> 00:03:49.834
ale můžeme vidět pruhy světla,

00:03:49.834 --> 00:03:51.530
které prochází mezi sloupy.

00:03:51.530 --> 00:03:54.112
Tato dvojznačnost je velmi podstatná,

00:03:54.112 --> 00:03:56.120
přestože tato část obrazu není dokončena.

00:03:56.120 --> 00:03:59.068
Manýrismus se tedy zdá být reakcí

00:03:59.068 --> 00:04:01.696
na dokonalost vrcholné renesance.

00:04:01.696 --> 00:04:04.551
Renesance jako taková,

00:04:04.551 --> 00:04:06.917
staví na jistým způsobem 
extrémní přirozenosti,

00:04:06.917 --> 00:04:11.731
proti níž bylo potřeba s něčím vyrukovat.

00:04:11.731 --> 00:04:15.283
Nebo už jednoduše nebylo kam ji rozvést 
a bylo potřeba změnit směr.

00:04:15.283 --> 00:04:19.734
Všechny tyto tendence mají co do činění 
s kulturou soudnictví.

00:04:19.734 --> 00:04:24.846
Je totiž důležité si uvědomit, že diváky 
těchto obrazů byli velmi vybraní

00:04:24.846 --> 00:04:26.120
a učení lidé.

00:04:26.120 --> 00:04:29.879
Nebyly vytvořeny jen pro 
umělcovo potěšení,

00:04:29.879 --> 00:04:33.799
ale staly se jakousi vysoce 
intelektuální hříčkou.

00:04:33.799 --> 00:04:36.718
(klavírní hudba)