Pár minut se budeme bavit o energii a bude to trochu různorodé povídání. Pokusím se rozvést příběh o energii a příhodně začnu od ropy. Budu mluvit všeobecně o energii, ale ropa je dobrý výchozí bod. Mimo jiné proto, že je to pozoruhodná látka. Když vezmete asi tak 8 atomů uhlíku, asi 20 atomů vodíku a dáte je správně dohromady, dostanete tuto úžasnou tekutinu: vysoce energetická a snadno rafinovatelná na mnoho užitečných látek a paliv. Je to úžasná látka. V současné době, zatím, je na světě spousta ropy. Tady mám svou kapesní mapu rozmístění ropy. Pro vás je tahle větší. Ale je to tak, tady všude na světě je ropa. Geologové dobře vědí kde. Jsou to asi 4 biliony hektolitrů. surové ropy, co ve světě čekají na vytěžení a zpracování. To je jen jeden příběh o ropě, který můžeme zakončit takto: „A ropa nikdy nedojde, protože je jí prostě spousta.“ Jenže ten příběh ještě pokračuje. A mimochodem, jestli se vám ropa zdá vzdálená, 1000 metrů pod vašimi sedačkami je jedno z největších ropných polí na světě. Pro detaily se za mnou pak můžete stavit. Takže to je jeden příběh ropy -- je jí hodně. Ale jak je na tom ropa v našem energetickém systému? Tady je momentka 150 let historie ropy, jak dominovala v naší energetice po většinu těchto 150 let. A teď vám řeknu další malé tajemství: posledních 25 let se role ropy stále zmenšuje ve světové energetice. Určitý vrchol zažila v roce 1985, kdy představovala 50 % světové dodávky energie. Dnes kolem 35 % a podíl se zmenšuje a já věřím, že stále bude. Vrchol spotřeby benzínu v USA byl asi v roce 2007 a nyní klesá. Takže význam ropy se snižuje každým rokem. Tedy před 25 lety byla ropa na vrcholu; stejně jako ve 20. letech bylo na vrcholu uhlí; a ještě sto let dříve bylo na vrcholu dřevo. Toto je důležitý graf vývoje energetických systémů. A co je nastartováno posledních 20 let? Hodně zemní plyn a trochu jádro, v začátcích. Jaký bude vývoj v budoucnu? Myslím, že během pár desítek let vyvrcholí plyn a potom obnovitelné zdroje. Povím vám další malý a velmi důležitý příběh z tohoto obrázku. Netvrdím teď, že celková spotřeba energie se nezvyšuje, to ne -- to je jiná část příběhu. Potom si o tom můžeme povědět podrobnosti -- ale tady je velmi důležité sdělení: Je to historie 200 let, kdy jsme systematicky dekarbonizovali náš energetický systém. Světový energetický systém postupně -- rok od roku, dekáda po dekádě, století po století -- obsahuje méně uhlíku. A to pokračuje do budoucna s výzkumem obnovitelných zdrojů, ty dosáhnou cca 30 % primární energie v polovině století. To by mohl být konec příběhu -- všechno nahradíme vhodnými obnovitelnými zdroji -- ale podle mě ten příběh ještě pokračuje. Abych řekl to pokračování -- a to už jsme tak v roce 2100 a dál. Jaká je budoucnost opravdu udržitelné, bezuhlíkaté energie? Musíme si udělat malý výlet a začneme v centrálním Texasu. Tohle je kus vápence. Sebral jsem ho v Marble Falls a je tak 400 milionů let starý. Obyčejný vápenec, nic zvláštního. A tohle je kus křídy. Vzal jsem ji na MIT. Je trochu mladší. A je jiná než vápec, jak vidíte. Nepostavili byste z ní budovu a s tímhle byste se nepokoušeli psát po tabuli. Je to velmi rozdílné -- a přesto není, je to stejná látka: uhličitan vápenatý, uhličitan vápenatý. Rozdíl je v uspořádání molekul. Pokud vám to přijde hezké, opravdu hezké to bude právě teď. Toto pochází z pobřeží Kalifornie: Je to lastura ušně. Miliony ušní každý rok vytváří tyto lastury. Jinak, pokud jste si to už nedomysleli, je to uhličitan vápenatý. Stejná látka jako toto a stejná jako toto. Ale není to stejné, je tu rozdíl. Je to tisíckrát, možná 3000x tvrdší než toto. A proč? Protože ušeň dokáže ukládat krystaly uhličitanu vápenatého ve vrstvách, tak tvoří tuto krásně měňavou perleť. Velmi speciální materiál, který si ušeň sama tvoří, miliony ušní, stále, každý den, každý rok. Je to naprosto neuvěřitelná věc. A znovu, kde je rozdíl? V uspořádání molekul. Ale co to má společného s energií? Toto je kus uhlí. A já tvrdím, že toto uhlí je stejně úžasné jako tato křída. Ať už mluvíme o palivech nebo nosičích energie, o nových materiálech baterií nebo palivových článcích, příroda tyto dokonalé materiály nikdy nestvořila, protože je nepotřebuje. Příroda je nepotřebuje, protože, narozdíl od lastur ušně, přežití druhů nezávisí na tvorbě těchto materiálů, snad až nyní, kdy je můžeme považovat za důležité. Takže, když přemýšlíme o budoucnosti energetiky, představte si, jaké by to bylo, kdybychom místo tohoto mohli vytvořit energetický ekvivalent z tohoto jen pomocí přeskupení molekul. A to je můj příběh. Ropa nikdy nedojde. Ne proto, že ji máme hodně. Ne proto, že postavíme bilióny větrných elektráren. Ale proto, že před tisíci lety lidé vynalezli nápady -- měli nápady, vynálezy, technologie -- a doba kamenná neskončila, protože nám došly kameny. (Smích) Jsou to nápady, inovace, technologie, které ukončí dobu ropnou dříve, než nám ropa dojde. Děkuji za pozornost. (Potlesk)