Toto je prodejní automat v Los Angeles.
Je v nákupním středisku a
prodává rybí vajíčka.
Prodává kaviár.
Je to Art-o-mat
umělecký prodejní automat,
který prodává
drobné kreace různých umělců
obvykle na malých dřevěných
destičkách nebo zápalkách,
v limitované edici.
Toto je Oliver Medvedik.
Není prodejní automat,
ale je jeden ze zakladatelů Genspace,
komunitní bio-laboratoře
v Brooklynu, v New Yorku,
kde každý může přijít na lekci
a naučit se třeba pěstovat
E. coli, které svítí ve tmě
nebo izolovat DNA z jahody.
Viděl jsem Olivera extrahovat
DNA z jahody asi před rokem,
a přivedlo mě to na tuhle bizarní cestu,
o níž teď budu povídat.
Jahodová DNA je fascinující,
protože je krásná.
Nenapadlo mne přemýšlel
o DNA jako estetické věci,
dokud jsem ji neviděl v této podobě.
A většina lidí, hlavně
z umělecké komunity,
se nezabývají vědou.
Okamžitě jsem vstoupil do Genspace
a povídám Oliverov:
"Když to dokážeme s jahodami,
dokážeme to i s lidmi?"
O deset minut později
jsme už oba
otáčeli zkumavkami a přišli jsme
s postupem extrakce lidské DNA.
A já jsem to začal dělat samostatně
a takhle moje DNA skutečně vypadá.
Byl jsem na party se kamarády umělci
a povídal jsem jim o tomto projektu
a oni nevěřili, že je
možné vidět DNA.
Tak jsem řekl, OK,
sežeňme si nějaké dodávky.
A začal jsem pořádat takové bizarní
páteční večírky u sebe doma,
kam lidé přišli
a my jsme udělali DNA extrakci,
a já to natáčel na video,
což také vytvořilo druh
legračního portrétu.
(smích)
Tihle lidé se běžně
nedostávají do styku s vědou.
Můžete to i říct podle jejich reakcí.
Ale fascinovalo je to
a pro mě bylo vzrušující vidět je,
jak je ta věda nadchla.
Začal jsem to dělat pravidelně.
Je to trochu divný způsob,
jak naložit s pátečním večerem,
ale začal jsem s tím
a se sbírkou
DNA svých přátel v malých zkumavkách
a roztřídil jsem je.
Takhle to vypadalo.
A vedlo mě to k úvahám
o pár dalších věcech.
Zaprvé, vypadalo to skoro
jako moje zeď na Facebooku.
Takže jsem vytvořil
něco jako genetickou síť,
genetickou společenskou síť.
A druhá věc bylo to,
že přišel kamarád,
podíval se na můj stůl a povídá:
"Proč jsou očíslované? Copak
je tahle osoba víc než jiná?"
A nad tím jsem předtím neuvažoval.
Byly prostě očíslované v pořadí,
jak jsme extrahovali DNA.
Ale to mne vedlo k přemýšlení
o sbírání hraček
a tahle věc teď probíhá
ve světě hraček s neoznačenými krabičkami,
kde můžete sbírat vzácné hračky.
Koupíte si krabičku a nevíte,
co v ní najdete.
A když je otevřete,
máte různé vzácné hračky.
A říkal jsem si, to je zajímavé.
Spojil jsem myšlenky na prodejní
automat na kaviár, Artomat
a najednou jsem jednou v noci
kreslil prodejní automat,
o malovaných obrázcích automatu,
a ona malá zkumavka
s mou DNA ležela vedle
a já uviděl krásnou vazbu
vláken DNA a cívek prodejního automatu.
A tak jsem se samozřejmě
rozhodl vytvořit uměleckou instalaci
nazvanou "Prodejní automat na DNA".
Tady je.
(Hudba)
["DNA automat je umělecká instalace
o lepším přístupu k biotechnologiím."]
["Za rozumnou cenu si můžete koupit vzorek
lidské DNA v běžném prodejním automatu."]
["Každý vzorek je v obalu
se sběratelským portrétem lidského jedince."]
["Prodejní automat na DNA nabízí DNA
jako sběratelský materiál
a vynáší na světlo
právní otázky spojené
s vlastnictvím DNA."]
Gabriel Garcia-Colombo:
Takže automat na DNA
je již nyní v několika
New Yorkských galeriích
a prodává docela dobře.
Máme první edici o sto kusech
a doufáme v další edici velmi brzy.
Rád bych jej umístil do sítě metra,
třeba na Grand Central
nebo Penn Station,
hned vedle ostatních,
běžných prodejních automatů.
Ale tímto projektem, stejně jako řadou
ostatních projektů
se chci obecenstva tázat,
když biotechnologie a sekvencování DNA
je najednou levné,
jako například řezání laserem nebo
3D tisk nebo kaviár z prodejního automatu,
dodáte i tak svůj vzorek DNA
do prodejního automatu?
A kolik za to?
A koupíte si cizí vzorek?
A co s ním budete dělat?
Děkuji.
(aplaus)