WEBVTT 00:00:15.330 --> 00:00:17.619 Možná jste slyšeli, že světlo je druhem vlnění 00:00:17.619 --> 00:00:18.947 a že barva objektu 00:00:18.947 --> 00:00:21.783 závisí na frekvenci světla, kterou objekt odráží. 00:00:22.113 --> 00:00:24.276 Vlny o vysoké frekvenci vnímáme jako fialové, 00:00:24.276 --> 00:00:26.109 vlny s nízkou frekvencí jsou červené 00:00:26.109 --> 00:00:30.091 a mezilehlé frekvence vnímáme jako žlutou, zelenou, oranžovou, a tak dále. 00:00:30.552 --> 00:00:32.988 Tuto představu můžeme nazývat fyzikální barvou, 00:00:32.988 --> 00:00:36.457 protože říká, že barva je fyzikální vlastností světla samotného. 00:00:36.677 --> 00:00:39.085 Nezávisí na lidském vnímání. 00:00:39.085 --> 00:00:41.245 A ačkoli je to v zásadě pravda, 00:00:41.245 --> 00:00:43.748 není to ještě úplně všechno. 00:00:43.748 --> 00:00:46.992 Například, možná jste už viděli tento obrázek. 00:00:47.322 --> 00:00:51.781 Jak můžete vidět, prostor, ve kterém se červená a zelená protínají, je žlutý. 00:00:51.781 --> 00:00:54.156 Když se nad tím zamyslíte, bude vám to divné. 00:00:54.156 --> 00:00:56.733 Protože světlo tvoří vlny, 2 různé frekvence 00:00:56.733 --> 00:00:58.895 by spolu neměly vůbec interagovat, 00:00:58.895 --> 00:01:00.212 měly by jenom koexistovat, 00:01:00.212 --> 00:01:02.468 jako zpěváci, když zpívají v harmonii. 00:01:02.468 --> 00:01:04.501 Takže, v této žluté oblasti 00:01:04.501 --> 00:01:07.372 jsou přítomny 2 různé světelné vlny: 00:01:07.372 --> 00:01:10.657 jedna s červenou frekvencí a jedna se zelenou frekvencí. 00:01:10.667 --> 00:01:13.122 Žádné žluté světlo se zde nevyskytuje. 00:01:13.122 --> 00:01:14.473 Takže jak to, že tam, 00:01:14.473 --> 00:01:16.620 kde se protíná červená a zelená, 00:01:16.620 --> 00:01:18.312 se nám to zdá žluté? 00:01:18.542 --> 00:01:22.054 Abychom to pochopili, potřebujeme znát pár věcí z biologie, 00:01:22.054 --> 00:01:24.911 obzvlášť to, jak lidé vnímají barvy. 00:01:25.131 --> 00:01:28.422 Vnímání světla zprostředkovává vrstva buněk tenká jako papír, 00:01:28.432 --> 00:01:31.582 která se nazývá sítnice a pokrývá zadní stranu oční bulvy. 00:01:31.582 --> 00:01:35.532 V sítnici jsou 2 různé typy světločivných buněk: 00:01:35.532 --> 00:01:37.855 tyčinky a čípky. 00:01:37.855 --> 00:01:40.437 Tyčinky slouží k vidění za šera 00:01:40.437 --> 00:01:42.680 a existuje pouze jeden typ tyčinek. 00:01:42.680 --> 00:01:45.672 Čípky jsou v tomto ohledu jiné. 00:01:45.672 --> 00:01:48.924 Jsou 3 typy čípků, které odpovídají 00:01:48.924 --> 00:01:51.166 červené, zelené a modré barvě. 00:01:51.318 --> 00:01:52.934 Když vidíte barvu, 00:01:52.934 --> 00:01:56.568 každý čípek vyšle do mozku svůj vlastní signál. 00:01:56.758 --> 00:01:58.985 Například, řekněme, že žluté světlo, 00:01:58.985 --> 00:02:01.548 opravdové žluté světlo s frekvencí žluté barvy, 00:02:01.548 --> 00:02:03.155 svítí na vaše oko. 00:02:03.155 --> 00:02:06.052 Nemáme žádný čípek, který by byl citlivý na žlutou, 00:02:06.052 --> 00:02:08.088 ale žlutá je celkem blízko zelené barvě 00:02:08.088 --> 00:02:09.553 a zároveň i blízko červené, 00:02:09.553 --> 00:02:12.152 takže červený i zelený čípek se aktivují zároveň 00:02:12.152 --> 00:02:15.339 a oba vyšlou signál do mozku. 00:02:16.009 --> 00:02:19.385 Samozřejmě, je tu i další způsob současné aktivace 00:02:19.385 --> 00:02:21.142 červených a zelených čípků: 00:02:21.142 --> 00:02:24.532 pokud svítí červené i zelené světlo zároveň. 00:02:24.742 --> 00:02:28.120 Pointa je v tom, že náš mozek obdrží ten samý signál 00:02:28.120 --> 00:02:31.642 nezávisle na tom, jestli vidíme světlo žluté frekvence, 00:02:31.642 --> 00:02:34.959 nebo světlo, které je směsí zelené a červené frekvence. 00:02:35.189 --> 00:02:39.058 To je důvod, proč u světla platí, že červená plus zelená se rovná žluté. 00:02:39.328 --> 00:02:42.521 A jak to, že nedokážeme vnímat barvy, když je tma? 00:02:42.781 --> 00:02:46.750 Vlastně je to tak, že za šera převezmou tyčinky práci čípků. 00:02:46.987 --> 00:02:48.989 Máme jen 1 typ tyčinek, 00:02:48.989 --> 00:02:50.976 proto existuje jen 1 typ signálu, 00:02:50.976 --> 00:02:52.598 který mohou vyslat do mozku: 00:02:52.598 --> 00:02:54.591 buď světlo, anebo tmu. 00:02:54.591 --> 00:02:57.059 Protože máme jenom 1 detektor intenzity světla, 00:02:57.059 --> 00:02:59.713 nezbývá žádný prostor pro barevné vidění. 00:02:59.713 --> 00:03:02.122 Skutečných barev existuje nekonečně mnoho, 00:03:02.122 --> 00:03:04.830 ale protože máme jenom 3 typy čípků, 00:03:04.830 --> 00:03:08.254 dá se mozek oklamat, aby si myslel, že vidí jakoukoli barvu tím, 00:03:08.254 --> 00:03:12.273 že se pečlivě složí správná kombinace pouhých 3 barev: 00:03:12.419 --> 00:03:14.065 červené, zelené a modré. 00:03:14.065 --> 00:03:17.789 Tato vlastnost lidského vidění je ve skutečnosti velmi užitečná. 00:03:17.789 --> 00:03:20.079 Například při výrobě televizí. 00:03:20.079 --> 00:03:23.156 Výrobci nemusí mít v televizích nekonečné množství barev, 00:03:23.156 --> 00:03:24.700 aby simulovali reálný svět, 00:03:24.700 --> 00:03:27.304 ale stačí jim použít jen 3 barvy: 00:03:27.304 --> 00:03:29.291 červenou, zelenou a modrou, 00:03:29.291 --> 00:03:31.224 což je pro ně opravdu štěstí.