WEBVTT

00:00:00.371 --> 00:00:01.927
Steve Ramirez: 
Během prvního roku

00:00:01.927 --> 00:00:03.931
na vysoké škole jsem posedával na posteli,

00:00:03.931 --> 00:00:06.231
jedl hromady sladkostí Ben & Jerry's,

00:00:06.231 --> 00:00:07.915
sledoval hlouposti v televizi

00:00:07.915 --> 00:00:11.142
a možná, možná jsem 
poslouchal Taylor Swift.

00:00:11.142 --> 00:00:12.883
Zrovna jsem za sebou měl rozchod.

00:00:12.883 --> 00:00:14.330
(Smích)

00:00:14.330 --> 00:00:16.526
Jediné, co jsem po dlouhou 
dobu dokázal dělat,

00:00:16.526 --> 00:00:20.342
bylo stále dokola 
vzpomínat na onu osobu

00:00:20.342 --> 00:00:22.835
a přitom si přát, 
abych se zbavil toho nepříjemného

00:00:22.835 --> 00:00:25.368
úzkostného pocitu na zvracení.

NOTE Paragraph

00:00:25.368 --> 00:00:27.651
Jsem ale neurovědec,

00:00:27.651 --> 00:00:30.053
takže jsem věděl, 
že vzpomínka na tuto osobu

00:00:30.053 --> 00:00:33.193
a její strašný, emocionální podtext

00:00:33.193 --> 00:00:35.827
jsou z velké části důsledkem 
práce různých částí mozku.

00:00:35.827 --> 00:00:38.192
A tak mě napadlo, jestli 
bychom se mohli dostat

00:00:38.192 --> 00:00:40.282
do mozku a odstranit tyto pocity,

00:00:40.282 --> 00:00:43.252
ale přitom ponechat nedotčené 
vzpomínky na danou osobu.

00:00:43.252 --> 00:00:45.663
Pak jsem si uvědomil, 
že to je asi velké sousto.

00:00:45.663 --> 00:00:48.456
Proč se ale pro začátek nepodívat do mozku

00:00:48.456 --> 00:00:51.089
a nezačít s pouhou jednou vzpomínkou?

00:00:51.089 --> 00:00:53.603
Mohli bychom ji přivést zpět k životu,

00:00:53.603 --> 00:00:57.471
možná si dokonce pohrát s jejím obsahem?

NOTE Paragraph

00:00:57.471 --> 00:00:59.700
Chci říct, že na celém 
světě je jedna osoba,

00:00:59.700 --> 00:01:01.755
o níž doufám, 
že tuhle přednášku nesleduje.

NOTE Paragraph

00:01:01.755 --> 00:01:05.696
(Smích)

NOTE Paragraph

00:01:05.696 --> 00:01:08.985
Ale je v tom háček. Je v tom háček.

00:01:08.985 --> 00:01:11.773
Tyto nápady vám 
asi připomínají filmy „Total Recall",

00:01:11.773 --> 00:01:13.747
„Věčný svit neposkvrněné mysli"

00:01:13.747 --> 00:01:15.050
nebo „Počátek".

00:01:15.050 --> 00:01:16.626
Filmovými hvězdami, 
se kterými pracujeme,

00:01:16.626 --> 00:01:18.569
jsou celebrity naší laboratoře.

NOTE Paragraph

00:01:18.569 --> 00:01:20.469
Xu Liu: Laboratorní myši.

NOTE Paragraph

00:01:20.469 --> 00:01:21.597
(Smích)

NOTE Paragraph

00:01:21.597 --> 00:01:24.751
My neurovědci pracujeme 
v laboratořích s myšmi,

00:01:24.751 --> 00:01:28.161
abychom pochopili, 
jak funguje paměť.

00:01:28.161 --> 00:01:30.730
A jak doufáme, 
dnes vás snad přesvědčíme o tom,

00:01:30.730 --> 00:01:33.946
že dokážeme v mozku
aktivovat vzpomínku

00:01:33.946 --> 00:01:36.116
rychlostí světla.

00:01:36.116 --> 00:01:39.222
K tomu, abychom to dokázali,
stačí jen dva prosté kroky.

00:01:39.222 --> 00:01:42.732
Za prvé, najdete a označíte paměť v mozku,

00:01:42.732 --> 00:01:46.362
a poté ji aktivujete spínačem.

00:01:46.362 --> 00:01:47.807
Tak jednoduché to je.

00:01:47.807 --> 00:01:49.629
(Smích)

NOTE Paragraph

00:01:49.629 --> 00:01:51.474
SR: Už jste přesvědčení?

00:01:51.474 --> 00:01:55.195
Ukazuje se, že nalézt v mozku 
vzpomínku není vůbec tak snadné.

NOTE Paragraph

00:01:55.195 --> 00:01:57.998
XL: Vskutku. Je to mnohem 
obtížnější než například

00:01:57.998 --> 00:02:00.402
nalezení jehly v kupce sena,

00:02:00.402 --> 00:02:02.991
protože alespoň víte, že jehla je něco,

00:02:02.991 --> 00:02:05.491
čeho se můžete fyzicky dotknout.

00:02:05.491 --> 00:02:07.468
Ale paměť ne.

00:02:07.468 --> 00:02:10.506
A mozek se skládá z podstatně
většího množství buněk

00:02:10.506 --> 00:02:15.572
než kolik je stébel v běžné kupě sena.

00:02:15.572 --> 00:02:18.451
Takže ano, tento úkol může
působit skličujícím dojmem.

00:02:18.451 --> 00:02:22.130
Ale naštěstí nám v tom 
pomáhá samotný mozek.

00:02:22.130 --> 00:02:24.585
Ukázalo se, že všechno, 
co potřebujeme,

00:02:24.585 --> 00:02:26.578
je nechat mozek zformovat vzpomínku,

00:02:26.578 --> 00:02:30.408
načež nám mozek sám řekne, 
které buňky

00:02:30.408 --> 00:02:32.174
se na dané vzpomínce podílí.

NOTE Paragraph

00:02:32.174 --> 00:02:34.531
SR: Takže, co se dělo v mém mozku,

00:02:34.531 --> 00:02:36.625
zatímco jsem vzpomínal na svou ex?

00:02:36.625 --> 00:02:39.027
Pokud byste na chvíli 
nechali stranou morálku

00:02:39.027 --> 00:02:40.695
a rozřezali můj mozek na plátky,

00:02:40.695 --> 00:02:42.713
spatřili byste úžasné množství

00:02:42.713 --> 00:02:45.891
oblastí v mozku, které se aktivovaly 
během tohoto vzpomínání.

00:02:45.891 --> 00:02:48.803
Jedna oblast mozku, 
která by byla zvláště aktivní,

00:02:48.803 --> 00:02:50.810
se nazývá hipokampus,

00:02:50.810 --> 00:02:53.265
jenž se po dlouhá léta považoval za místo,

00:02:53.265 --> 00:02:55.681
kde se uchovávají nám nejdražší vzpomínky,

00:02:55.681 --> 00:02:58.255
což z něj zároveň činí ideální cíl pro to,

00:02:58.255 --> 00:03:01.040
abychom se zde pokusili najít a snad 
i obnovit paměť.

NOTE Paragraph

00:03:01.040 --> 00:03:03.434
XL: Když se podíváte na hipokampus zblízka,

00:03:03.434 --> 00:03:05.782
uvidíte samozřejmě mnoho buněk,

00:03:05.782 --> 00:03:08.813
ale dokážeme určit, které buňky souvisí

00:03:08.813 --> 00:03:10.289
s konkrétními vzpomínkami,

00:03:10.289 --> 00:03:12.907
protože kdykoli je buňka aktivní,

00:03:12.907 --> 00:03:14.371
když třeba vytváří vzpomínku,

00:03:14.371 --> 00:03:18.128
zanechá za sebou stopy, 
které nám umožní určit,

00:03:18.128 --> 00:03:20.830
že byla v nedávné době aktivní.

NOTE Paragraph

00:03:20.830 --> 00:03:22.990
SR: 
Stejně jako nám v noci svítící okna domů

00:03:22.990 --> 00:03:25.938
prozrazují, že za nimi někdo 
zřejmě právě pracuje,

00:03:25.938 --> 00:03:29.226
tak v těchto buňkách existují

00:03:29.226 --> 00:03:31.180
biologické senzory, 
které se zapínají

00:03:31.180 --> 00:03:33.315
právě tehdy, když buňky pracují.

00:03:33.315 --> 00:03:35.191
Jsou něco jako biologická okna, 
která se rozsvítí,

00:03:35.191 --> 00:03:37.169
čímž nám dají vědět, 
že je buňka aktivní.

NOTE Paragraph

00:03:37.169 --> 00:03:39.998
XL: 
Takže jsme odpojili část tohoto senzoru

00:03:39.998 --> 00:03:43.145
a přepojili jej ke spínači, 
kterým ovládáme buňky,

00:03:43.145 --> 00:03:47.045
a tento spínač jsme zabalili 
do uměle vytvořeného viru,

00:03:47.045 --> 00:03:49.633
který jsme vstříkli do myšího mozku.

00:03:49.633 --> 00:03:52.267
Takže kdykoli se utvořila vzpomínka,

00:03:52.267 --> 00:03:54.615
tento spínač se připojil

00:03:54.615 --> 00:03:57.357
ke všem aktivním buňkám.

NOTE Paragraph

00:03:57.357 --> 00:03:58.982
SR: Takže takto vypadá hipokampus

00:03:58.982 --> 00:04:01.822
například po zformování zážitku strachu.

00:04:01.822 --> 00:04:03.962
Moře modré, které zde vidíte,

00:04:03.962 --> 00:04:05.914
jsou nahuštěné mozkové buňky,

00:04:05.914 --> 00:04:07.459
ale tyto zelené mozkové buňky

00:04:07.459 --> 00:04:09.555
jsou ty, které udržují

00:04:09.555 --> 00:04:11.398
konkrétní zážitek strachu.

00:04:11.398 --> 00:04:13.377
Takže se díváte, jak se

00:04:13.377 --> 00:04:15.764
krystalizuje prchavý záchvěv strachu.

00:04:15.764 --> 00:04:19.261
Ve skutečnosti se právě teď 
díváme na průřez vzpomínkou.

NOTE Paragraph

00:04:19.261 --> 00:04:21.669
XL: Co se týče spínače, 
o kterém jsme mluvili,

00:04:21.669 --> 00:04:24.639
v ideálním případě by měl 
reagovat velmi rychle.

00:04:24.639 --> 00:04:27.218
Nemělo by jít o minuty nebo hodiny.

00:04:27.218 --> 00:04:31.482
Měl by reagovat rychlostí mozku, 
v řádu milisekund.

NOTE Paragraph

00:04:31.482 --> 00:04:32.912
SR: Takže, co navrhuješ, Xu?

00:04:32.912 --> 00:04:35.514
Mohli bychom použít, řekněme, 
farmaceutické látky

00:04:35.514 --> 00:04:37.352
k aktivování a deaktivování 
mozkových buněk?

NOTE Paragraph

00:04:37.352 --> 00:04:41.415
XL: Ty jsou docela zrádné. 
Dostanou se všude.

00:04:41.415 --> 00:04:44.423
A taky trvá celou věčnost 
než začnou působit.

00:04:44.423 --> 00:04:48.072
Takže by nám neumožnily 
kontrolovat mozek v reálném čase.

00:04:48.072 --> 00:04:52.366
Ale co kdybychom prohnali 
mozkem elektrický šok, Steve?

NOTE Paragraph

00:04:52.366 --> 00:04:54.671
SR: Elektřina je dost rychlá,

00:04:54.671 --> 00:04:56.410
ale asi bychom ji nedokázali zacílit

00:04:56.410 --> 00:04:58.764
na konkrétní buňky, 
které udržují vzpomínky

00:04:58.764 --> 00:05:00.642
a taky bychom asi usmažili mozek.

NOTE Paragraph

00:05:00.642 --> 00:05:03.837
XL: Aha, to je pravda. 
Takže to vypadá,

00:05:03.837 --> 00:05:06.448
že skutečně potřebujeme najít jiný způsob,

00:05:06.448 --> 00:05:09.743
jak ovlivnit mozek rychlostí světla.

NOTE Paragraph

00:05:09.743 --> 00:05:14.829
SR: 
Takové světlo se šíří rychlostí světla.

00:05:14.829 --> 00:05:18.312
Možná bychom mohli k aktivaci 
a deaktivaci vzpomínek

00:05:18.312 --> 00:05:19.809
prostě použít světlo --

NOTE Paragraph

00:05:19.809 --> 00:05:21.164
XL: To je celkem rychlé.

NOTE Paragraph

00:05:21.164 --> 00:05:23.049
SR: -- a protože buňky mozku běžně

00:05:23.049 --> 00:05:24.637
nereagují na světelné pulzy,

00:05:24.637 --> 00:05:26.595
pak ty, které by na ně reagovaly,

00:05:26.595 --> 00:05:29.059
by v sobě měly spínač citlivý na světlo.

00:05:29.059 --> 00:05:31.005
Proto musíme nejprve 
přelstít mozkové buňky,

00:05:31.005 --> 00:05:32.467
aby reagovaly na laserové paprsky.

NOTE Paragraph

00:05:32.467 --> 00:05:33.537
XL: Ano, slyšeli jste správně.

00:05:33.537 --> 00:05:35.669
Snažíme se do mozku střílet laserem.

00:05:35.669 --> 00:05:37.414
(Smích)

NOTE Paragraph

00:05:37.414 --> 00:05:40.738
SR: A technika, která nám to 
umožňuje, se nazývá optogenetika.

00:05:40.738 --> 00:05:44.020
Optogenetika nám poskytuje onen 
světelný spínač, který používáme

00:05:44.020 --> 00:05:45.528
k zapnutí nebo vypnutí 
mozkové buňky,

00:05:45.528 --> 00:05:48.045
název tohoto spínače je channelrhodopsin,

00:05:48.045 --> 00:05:50.582
který zde představují zelené tečky 
připojené k mozku.

00:05:50.582 --> 00:05:53.881
Můžete se na channelrhodopsin 
dívat jako na spínač citlivý na světlo,

00:05:53.881 --> 00:05:56.508
který lze uměle připojit k mozkové buňce,

00:05:56.508 --> 00:05:58.422
díky čemuž jej můžeme použít

00:05:58.422 --> 00:06:01.435
k aktivaci a deaktivaci mozkových 
buněk jeho sepnutím,

00:06:01.435 --> 00:06:03.903
v tomto případě sepnutím skrze 
světelné pulzy.

00:06:03.903 --> 00:06:07.689
XL: 
Tento spínač channelrhodopsinu připojíme

00:06:07.689 --> 00:06:09.897
k senzoru, 
o kterém jsme před chvíli mluvili,

00:06:09.897 --> 00:06:12.352
a vstříkneme ho do mozku.

00:06:12.352 --> 00:06:15.563
Takže pokaždé, 
když je utvářena vzpomínka,

00:06:15.563 --> 00:06:17.790
připojí se tyto spínače citlivé na světlo

00:06:17.790 --> 00:06:21.274
ke všem aktivním buňkám 
spojeným s danou vzpomínkou,

00:06:21.274 --> 00:06:23.675
a tak můžeme tyto buňky ovládat

00:06:23.675 --> 00:06:27.939
jednoduchým zapínáním takovéhoto laseru.

NOTE Paragraph

00:06:27.939 --> 00:06:30.803
SR: Nyní tohle všechno otestujeme.

00:06:30.803 --> 00:06:32.938
Vezmeme naše myši,

00:06:32.938 --> 00:06:35.866
dáme je do krabice, která 
vypadá přesně jako tato,

00:06:35.866 --> 00:06:38.206
a potom jim dáme 
velmi malý elektrický šok,

00:06:38.206 --> 00:06:40.241
aby si v paměti vytvořily zážitek 
strachu spojený s touto krabicí.

00:06:40.241 --> 00:06:42.220
Naučí se, že se zde děje něco zlého.

00:06:42.220 --> 00:06:44.562
Díky našemu systému

00:06:44.562 --> 00:06:47.493
budou aktivní buňky v hipokampu

00:06:47.493 --> 00:06:50.376
obsahovat channelrhodopsin.

NOTE Paragraph

00:06:50.376 --> 00:06:53.393
XL: Pokud jste tak malí jako myš,

00:06:53.393 --> 00:06:56.988
připadá vám to, jako by se vás 
celý svět snažil dostat.

00:06:56.988 --> 00:06:58.736
Takže nejlepší obranná reakce

00:06:58.736 --> 00:07:01.218
je snaha zůstat nezpozorován.

00:07:01.218 --> 00:07:03.251
Pokaždé, když myš pocití strach,

00:07:03.251 --> 00:07:04.777
objeví se toto typické chování,

00:07:04.777 --> 00:07:06.546
při kterém myš zůstane stát v rohu krabice,

00:07:06.546 --> 00:07:09.664
aniž by pohla jedinou svou částí,

00:07:09.664 --> 00:07:12.959
a tento postoj se nazývá zamrznutí.

00:07:12.959 --> 00:07:17.253
Pokud si tedy myš zapamatuje,
že se v krabici děje něco zlého,

00:07:17.253 --> 00:07:19.876
a my ji poté dáme opět do stejné krabice,

00:07:19.876 --> 00:07:21.680
v podstatě zamrzne,

00:07:21.680 --> 00:07:23.965
protože nechce být spatřena

00:07:23.965 --> 00:07:26.660
žádnou potenciální hrozbou v krabici.

NOTE Paragraph

00:07:26.660 --> 00:07:28.015
SR: Zamrznutí si můžete představit

00:07:28.015 --> 00:07:30.230
jako když kráčíte ulicí, hledíte si svého

00:07:30.230 --> 00:07:31.955
a najednou skoro narazíte

00:07:31.955 --> 00:07:34.147
do své ex-přítelkyně nebo ex-přítele,

00:07:34.147 --> 00:07:36.281
a během dvou sekund vám proběhne hlavou

00:07:36.281 --> 00:07:38.157
„Co mám dělat? Mám jí říct ahoj?

00:07:38.157 --> 00:07:39.525
Mám jí podat ruku? 
Mám se otočit a utéct?

00:07:39.525 --> 00:07:41.554
Mám si tu sednout a předstírat, 
že neexistuji?"

00:07:41.554 --> 00:07:44.738
Jde o druh letmých myšlenek, 
které vás v podstatě znehybní,

00:07:44.738 --> 00:07:47.484
podobně jako jelen hledí 
do předních světel vozidla.

NOTE Paragraph

00:07:47.484 --> 00:07:50.775
XL: Když ale dáte myš

00:07:50.775 --> 00:07:53.936
do úplně jiné krabice, jako je tato,

00:07:53.936 --> 00:07:56.083
nebude mít z této krabice strach,

00:07:56.083 --> 00:08:00.812
protože nemá žádný důvod děsit se 
tohoto nového prostředí.

NOTE Paragraph

00:08:00.812 --> 00:08:03.992
Ale co se stane, dáme-li 
myš do této nové krabice,

00:08:03.992 --> 00:08:07.603
ale ve stejnou chvíli 
aktivujeme vzpomínku na strach

00:08:07.603 --> 00:08:10.282
použitím laseru, 
jako jsme to udělali předtím?

00:08:10.282 --> 00:08:13.136
Vyvoláme tím zážitek 
strachu z první krabice

00:08:13.136 --> 00:08:17.133
v tomto úplně novém prostředí?

NOTE Paragraph

00:08:17.133 --> 00:08:19.868
SR: Tento experiment byl okamžikem pravdy.

00:08:19.868 --> 00:08:22.781
Abych vám navodil atmosféru tohoto dne,

00:08:22.781 --> 00:08:24.964
vzpomínám si, že Red Sox právě vyhráli,

00:08:24.964 --> 00:08:26.873
byl krásný jarní den

00:08:26.873 --> 00:08:28.690
jako dělaný na procházku podél řeky

00:08:28.690 --> 00:08:31.024
a zastávku v cukrárně

00:08:31.024 --> 00:08:33.184
pro hořické trubičky.

00:08:33.184 --> 00:08:36.286
Tento den jsme byli s Xu

00:08:36.286 --> 00:08:39.115
zavření v tmavé místnosti bez oken,

00:08:39.115 --> 00:08:42.776
ani jsme nemrkali

00:08:42.776 --> 00:08:45.242
a upírali svoje zraky k obrazovce.

00:08:45.242 --> 00:08:47.798
Sledovali jsme, 
jak se u myši aktivuje vzpomínka

00:08:47.798 --> 00:08:49.681
prostřednictvím naší techniky.

NOTE Paragraph

00:08:49.681 --> 00:08:52.369
XL: A tohle jsme viděli.

00:08:52.369 --> 00:08:54.571
Když jsme poprvé dali myš do krabice,

00:08:54.571 --> 00:08:57.684
byla zvědavá, čmuchala a pobíhala kolem,

00:08:57.684 --> 00:08:59.373
hleděla si svého,

00:08:59.373 --> 00:09:01.074
protože myši jsou vlastně

00:09:01.074 --> 00:09:03.053
od přírody docela zvědavá zvířátka.

00:09:03.053 --> 00:09:05.675
Chtějí vedět, 
co se děje v téhle nové krabici.

00:09:05.675 --> 00:09:07.206
Zajímá je to.

00:09:07.206 --> 00:09:10.657
Ale ve chvíli, kdy jsme zapnuli 
laser, jak můžete právě vidět,

00:09:10.657 --> 00:09:13.689
myš náhle zamrzla.

00:09:13.689 --> 00:09:18.120
Zůstala stát a snažila se nehýbat.

00:09:18.120 --> 00:09:19.748
Očividně je to zamrznutí.

00:09:19.748 --> 00:09:22.331
Takže to vážně vypadá, 
že jsme dokázali

00:09:22.331 --> 00:09:24.395
vyvolat zážitek strachu z první krabice

00:09:24.395 --> 00:09:27.762
v tomto úplně novém prosředí.

NOTE Paragraph

00:09:27.762 --> 00:09:29.874
Když jsme tohle sledovali, Steve a já jsme

00:09:29.874 --> 00:09:32.007
byli šokováni stejně jako samotná myš.

00:09:32.007 --> 00:09:33.269
(Smích)

00:09:33.269 --> 00:09:36.576
Ihned po experimentu jsme 
oba odešli z místnosti,

00:09:36.576 --> 00:09:38.329
aniž bychom řekli jediné slovo.

NOTE Paragraph

00:09:38.329 --> 00:09:41.725
Po docela dlouhé a trapné chvíli

00:09:41.725 --> 00:09:43.937
Steve ticho přerušil.

NOTE Paragraph

00:09:43.937 --> 00:09:46.278
SR: „Fungovalo to?"

NOTE Paragraph

00:09:46.278 --> 00:09:49.252
XL: 
„Ano," řekl jsem. „Vážně to fungovalo!"

00:09:49.252 --> 00:09:51.369
Byli jsme opravdu nadšení.

00:09:51.369 --> 00:09:53.993
A poté jsme publikovali naše výsledky

00:09:53.993 --> 00:09:55.689
v časopisu Nature.

00:09:55.689 --> 00:09:58.160
A od této publikace naší práce

00:09:58.160 --> 00:10:00.575
dostáváme obrovské množství komentářů

00:10:00.575 --> 00:10:02.700
napříč celým internetem.

00:10:02.700 --> 00:10:06.450
Ostatně se na některé 
z nich můžeme podívat.

NOTE Paragraph

00:10:06.450 --> 00:10:08.907
[„KONEČNĚ... a mnohem víc nás 
teprve čeká, virtuální realita, neurální manipulace, emulace vizuálních snů..." ]

NOTE Paragraph

00:10:08.907 --> 00:10:10.907
SR: První věc, které si všimnete, je,

00:10:10.907 --> 00:10:13.810
že lidé mají na tento druh 
práce velmi vyhraněné názory.

00:10:13.810 --> 00:10:16.364
Úplně souhlasím s optimismem

00:10:16.364 --> 00:10:17.180
této první citace,

00:10:17.180 --> 00:10:19.988
protože na škále od nuly 
po hlas Morgana Freemana,

00:10:19.988 --> 00:10:22.111
se jedná o nejburcující poctu

00:10:22.111 --> 00:10:23.661
které se nám dostalo.

00:10:23.661 --> 00:10:25.857
(Smích)

00:10:25.857 --> 00:10:27.808
Ale jak uvidíte, 
neexistuje pouze jediný názor.

NOTE Paragraph

00:10:27.808 --> 00:10:29.372
[„Tohle mě k smrti děsí... Co kdyby tohle 
bylo za pár let možné provozovat na lidech?! 
MŮJ BOŽE, JSME ZTRACENI"]

NOTE Paragraph

00:10:29.372 --> 00:10:31.290
XL: 
Vskutku, pokud se podíváme na druhý názor,

00:10:31.290 --> 00:10:33.397
myslím si, že se všichni shodneme na tom,

00:10:33.397 --> 00:10:35.772
že není tak pozitivní.

00:10:35.772 --> 00:10:37.957
Ale zároveň nám to připomíná,

00:10:37.957 --> 00:10:40.143
že i když stále pracujeme s myšmi,

00:10:40.143 --> 00:10:43.660
je zřejmě dobrým nápadem začít diskutovat

00:10:43.660 --> 00:10:46.651
o možných etických dopadech

00:10:46.651 --> 00:10:48.599
spojených s ovládáním paměti.

NOTE Paragraph

00:10:48.599 --> 00:10:50.799
SR: V duchu třetího komentáře

00:10:50.799 --> 00:10:52.773
bychom vám rádi pověděli 
o současném projektu,

00:10:52.773 --> 00:10:55.201
na kterém pracujeme. 
Má název „Projekt počátek".

00:10:55.201 --> 00:10:58.444
[„Měli by o tom natočit film, ve kterém budou 
vkládat lidem do mysli myšlenky, aby je mohli 
ovládat ve svůj osobní prospěch. 
Budeme tomu říkat: vnuknutí."]

00:10:58.444 --> 00:11:02.178
Tak jsme si řekli, když svedeme 
reaktivovat vzpomínku,

00:11:02.178 --> 00:11:05.130
co kdybychom se pokusili si
s takovou vzpomínkou pohrát?

00:11:05.130 --> 00:11:08.163
Dokážeme ji někdy 
přeměnit ve falešnou vzpomínku?

NOTE Paragraph

00:11:08.163 --> 00:11:12.262
XL: 
Celá paměť je sofistikovaná a dynamická,

00:11:12.262 --> 00:11:15.241
ale pro jednoduchost si představme pamět

00:11:15.241 --> 00:11:16.643
jako krátký film.

00:11:16.643 --> 00:11:19.313
Dosud jsme vám řekli, 
že v podstatě můžeme ovládat

00:11:19.313 --> 00:11:21.244
toto spouštěcí tlačítko filmu,

00:11:21.244 --> 00:11:25.829
takže ho můžeme spustit 
kdykoliv a kdekoliv.

00:11:25.829 --> 00:11:28.360
Existuje ale možnost, 
že bychom se mohli

00:11:28.360 --> 00:11:31.220
dostat do mozku 
a editovat v něm tento krátký film,

00:11:31.220 --> 00:11:34.116
a tak ho změnit od toho původního?

00:11:34.116 --> 00:11:36.294
Ano, existuje.

00:11:36.294 --> 00:11:38.424
Ukázalo se, že v podstatě 
vše, co potřebujeme,

00:11:38.424 --> 00:11:42.699
je reaktivace paměti pomocí laserů
tak, jak jsme to udělali dříve,

00:11:42.699 --> 00:11:46.138
ale ve stejnou chvíli, pokud 
prezentujeme novou informaci

00:11:46.138 --> 00:11:50.112
a dovolíme, aby se tato informace 
zakomponovala do staré paměti,

00:11:50.112 --> 00:11:52.550
pak jí dokážeme změnit.

00:11:52.550 --> 00:11:56.213
Je to podobné, jako když 
vytváříte remixovanou nahrávku.

NOTE Paragraph

00:11:56.213 --> 00:11:59.071
SR: Takže jak tohle děláme?

00:11:59.071 --> 00:12:01.028
Spíše než vzbuzovat ve zvířatech strach

00:12:01.028 --> 00:12:02.744
je můžeme umisťovat

00:12:02.744 --> 00:12:05.677
do těchto modrých krabic

00:12:05.677 --> 00:12:08.171
a hledat mozkové buňky, které 
reprezentují tyto krabice,

00:12:08.171 --> 00:12:10.244
přičemž je přelstíme k reakci na světlo

00:12:10.244 --> 00:12:12.365
přesně tak, jako jsme to provedli předtím.

00:12:12.365 --> 00:12:14.489
Další den můžeme naše zvířata umístit

00:12:14.489 --> 00:12:17.188
do červené krabice, 
ve které nikdy dříve nebyla.

00:12:17.188 --> 00:12:19.214
Poté můžeme do mozku posvítit a aktivovat

00:12:19.214 --> 00:12:21.323
znovu vzpomínku na modrou krabici.

00:12:21.323 --> 00:12:23.067
Co se stane tady, když dáme zvířeti

00:12:23.067 --> 00:12:24.961
během vybavování vzpomínky 
na modrou krabici

00:12:24.961 --> 00:12:27.604
malý elektrický šok?

00:12:27.604 --> 00:12:30.297
Uměle vytvoříme asociaci

00:12:30.297 --> 00:12:32.212
mezi vzpomínkou na modrou krabici

00:12:32.212 --> 00:12:33.715
a elektrickým šokem.

00:12:33.715 --> 00:12:35.494
Prostě tuto dvojici spojíme.

00:12:35.494 --> 00:12:37.037
K otestování, 
zda se nám to povedlo,

00:12:37.037 --> 00:12:38.365
umístíme znovu naše zvířata

00:12:38.365 --> 00:12:40.311
zpátky do modré krabice.

00:12:40.311 --> 00:12:43.049
Právě teď jsme reaktivovali 
vzpomínku na modrou krabici,

00:12:43.049 --> 00:12:45.216
zatímco zvíře dostalo malý elektrický šok,

00:12:45.216 --> 00:12:47.586
načež náhle zamrzlo.

00:12:47.586 --> 00:12:50.788
Vypadá to, jako by si vybavovalo, 
jak dostávalo v tomto prostředí šoky,

00:12:50.788 --> 00:12:53.790
i přesto, že se to 
ve skutečnosti nikdy nestalo.

00:12:53.790 --> 00:12:55.652
Takže si utvořilo falešnou vzpomínku,

00:12:55.652 --> 00:12:57.663
protože se falešně bálo prostředí,

00:12:57.663 --> 00:12:58.917
ve kterém se mu technicky vzato

00:12:58.917 --> 00:13:01.266
nic zlého ve skutečnosti nestalo.

NOTE Paragraph

00:13:01.266 --> 00:13:03.719
XL: Dosud jsme pouze mluvili

00:13:03.719 --> 00:13:06.085
o tomto světlem ovládaném spínači.

00:13:06.085 --> 00:13:09.373
Ve skutečnosti máme 
také světlem ovládaný vypínač

00:13:09.373 --> 00:13:11.453
a je velmi snadné si představit,

00:13:11.453 --> 00:13:13.931
že díky jeho instalaci,

00:13:13.931 --> 00:13:19.519
jsme kdykoliv a kdekoliv 
schopni také vypnout pamět.

NOTE Paragraph

00:13:19.519 --> 00:13:21.733
Takže všechno, o čem jsme dnes mluvili,

00:13:21.733 --> 00:13:26.410
je založeno na filozofickém 
principu neurovědy,

00:13:26.410 --> 00:13:30.528
že mysl se svými zdánlivě 
tajemnými vlastnostmi,

00:13:30.528 --> 00:13:34.173
je vlastně tvořena fyzickou hmotou, 
se kterou si můžeme pohrát.

NOTE Paragraph

00:13:34.173 --> 00:13:35.648
SR: Osobně před námi vidím

00:13:35.648 --> 00:13:37.229
svět, ve kterém budeme moci

00:13:37.229 --> 00:13:39.345
obnovit jakoukoli vzpomínku budeme chtít.

00:13:39.345 --> 00:13:42.643
Také vidím svět, kde můžeme 
vymazat nechtěné vzpomínky.

00:13:42.643 --> 00:13:44.579
Vidím svět, ve kterém 
je úprava vzpomínek

00:13:44.579 --> 00:13:46.118
něčím reálným,

00:13:46.118 --> 00:13:47.823
protože žijeme v době, kdy je možné

00:13:47.823 --> 00:13:50.048
trhat otázky ze stromu science-fiction

00:13:50.048 --> 00:13:52.468
a sázet je na půdu 
experimentální skutečnosti.

NOTE Paragraph

00:13:52.468 --> 00:13:54.351
XL: V dnešní době lidé v laboratořích

00:13:54.351 --> 00:13:56.737
a lidé v dalších skupinách po celém světě

00:13:56.737 --> 00:14:00.554
použivají podobné metody 
k aktivování nebo upravování vzpomínek,

00:14:00.554 --> 00:14:04.395
ať už jsou staré nebo nové, 
pozitivní nebo negativní,

00:14:04.395 --> 00:14:07.067
všechny typy vzpomínek, 
abychom mohli porozumět,

00:14:07.067 --> 00:14:08.931
jak paměť funguje.

NOTE Paragraph

00:14:08.931 --> 00:14:10.715
SR: 
Například, jedna skupina z naší laboratoře

00:14:10.715 --> 00:14:13.353
nalezla mozkové buňky, 
které vytváří zážitky strachu

00:14:13.353 --> 00:14:16.128
a jen tak je převádí na příjemné vjemy.

00:14:16.128 --> 00:14:19.190
To je přesně to, co si představuji 
pod úpravami takovýchto procesů.

00:14:19.190 --> 00:14:21.002
Jeden kolega v naší laboratoři 
dokonce reaktivoval

00:14:21.002 --> 00:14:23.503
vzpomínky samičky v myším samečkovi,

00:14:23.503 --> 00:14:26.498
o čemž se říká, že je to 
docela příjemný zážitek.

NOTE Paragraph

00:14:26.498 --> 00:14:30.615
XL: Skutečně žijeme ve velmi úžasné době,

00:14:30.615 --> 00:14:34.420
kdy věda nemá žádná 
nahodilá rychlostní omezení,

00:14:34.420 --> 00:14:37.607
ale je svázana pouze 
naší vlastní představivostí.

NOTE Paragraph

00:14:37.607 --> 00:14:39.754
SR: A konečně, co z toho všeho máme?

00:14:39.754 --> 00:14:41.725
Jak posuneme tuto technologii kupředu?

00:14:41.725 --> 00:14:43.562
To jsou otázky, které by neměly

00:14:43.562 --> 00:14:45.237
zůstat pouze uvnitř laboratoře,

00:14:45.237 --> 00:14:47.809
a jeden z našich cílů dnešní prezentace

00:14:47.809 --> 00:14:50.128
bylo seznámit všechny s tím,

00:14:50.128 --> 00:14:51.512
co všechno dnešní neurověda dokáže,

00:14:51.512 --> 00:14:53.022
ale nyní je stejně tak důležité

00:14:53.022 --> 00:14:56.354
aktivně zapojit všechny 
do této konverzace.

00:14:56.354 --> 00:14:58.683
Takže se zamysleme jako tým nad tím, 
co to všechno znamená,

00:14:58.683 --> 00:15:01.157
a kam můžeme a měli bychom směřovat,

00:15:01.157 --> 00:15:03.255
protože Xu a já si myslíme, že nás všechny

00:15:03.255 --> 00:15:05.791
čekají opravdu velká rozhodnutí.

NOTE Paragraph

00:15:05.791 --> 00:15:06.916
Děkujeme.
XL: Děkujeme.

NOTE Paragraph

00:15:06.916 --> 00:15:08.550
(Potlesk)