0:00:00.371,0:00:01.927
Steve Ramirez: [br]Během prvního roku

0:00:01.927,0:00:03.931
na vysoké škole jsem posedával na posteli,

0:00:03.931,0:00:06.231
jedl hromady sladkostí Ben & Jerry's,

0:00:06.231,0:00:07.915
sledoval hlouposti v televizi

0:00:07.915,0:00:11.142
a možná, možná jsem [br]poslouchal Taylor Swift.

0:00:11.142,0:00:12.883
Zrovna jsem za sebou měl rozchod.

0:00:12.883,0:00:14.330
(Smích)

0:00:14.330,0:00:16.526
Jediné, co jsem po dlouhou [br]dobu dokázal dělat,

0:00:16.526,0:00:20.342
bylo stále dokola [br]vzpomínat na onu osobu

0:00:20.342,0:00:22.835
a přitom si přát, [br]abych se zbavil toho nepříjemného

0:00:22.835,0:00:25.368
úzkostného pocitu na zvracení.

0:00:25.368,0:00:27.651
Jsem ale neurovědec,

0:00:27.651,0:00:30.053
takže jsem věděl, [br]že vzpomínka na tuto osobu

0:00:30.053,0:00:33.193
a její strašný, emocionální podtext

0:00:33.193,0:00:35.827
jsou z velké části důsledkem [br]práce různých částí mozku.

0:00:35.827,0:00:38.192
A tak mě napadlo, jestli [br]bychom se mohli dostat

0:00:38.192,0:00:40.282
do mozku a odstranit tyto pocity,

0:00:40.282,0:00:43.252
ale přitom ponechat nedotčené [br]vzpomínky na danou osobu.

0:00:43.252,0:00:45.663
Pak jsem si uvědomil, [br]že to je asi velké sousto.

0:00:45.663,0:00:48.456
Proč se ale pro začátek nepodívat do mozku

0:00:48.456,0:00:51.089
a nezačít s pouhou jednou vzpomínkou?

0:00:51.089,0:00:53.603
Mohli bychom ji přivést zpět k životu,

0:00:53.603,0:00:57.471
možná si dokonce pohrát s jejím obsahem?

0:00:57.471,0:00:59.700
Chci říct, že na celém [br]světě je jedna osoba,

0:00:59.700,0:01:01.755
o níž doufám, [br]že tuhle přednášku nesleduje.

0:01:01.755,0:01:05.696
(Smích)

0:01:05.696,0:01:08.985
Ale je v tom háček. Je v tom háček.

0:01:08.985,0:01:11.773
Tyto nápady vám [br]asi připomínají filmy „Total Recall",

0:01:11.773,0:01:13.747
„Věčný svit neposkvrněné mysli"

0:01:13.747,0:01:15.050
nebo „Počátek".

0:01:15.050,0:01:16.626
Filmovými hvězdami, [br]se kterými pracujeme,

0:01:16.626,0:01:18.569
jsou celebrity naší laboratoře.

0:01:18.569,0:01:20.469
Xu Liu: Laboratorní myši.

0:01:20.469,0:01:21.597
(Smích)

0:01:21.597,0:01:24.751
My neurovědci pracujeme [br]v laboratořích s myšmi,

0:01:24.751,0:01:28.161
abychom pochopili, [br]jak funguje paměť.

0:01:28.161,0:01:30.730
A jak doufáme, [br]dnes vás snad přesvědčíme o tom,

0:01:30.730,0:01:33.946
že dokážeme v mozku[br]aktivovat vzpomínku

0:01:33.946,0:01:36.116
rychlostí světla.

0:01:36.116,0:01:39.222
K tomu, abychom to dokázali,[br]stačí jen dva prosté kroky.

0:01:39.222,0:01:42.732
Za prvé, najdete a označíte paměť v mozku,

0:01:42.732,0:01:46.362
a poté ji aktivujete spínačem.

0:01:46.362,0:01:47.807
Tak jednoduché to je.

0:01:47.807,0:01:49.629
(Smích)

0:01:49.629,0:01:51.474
SR: Už jste přesvědčení?

0:01:51.474,0:01:55.195
Ukazuje se, že nalézt v mozku [br]vzpomínku není vůbec tak snadné.

0:01:55.195,0:01:57.998
XL: Vskutku. Je to mnohem [br]obtížnější než například

0:01:57.998,0:02:00.402
nalezení jehly v kupce sena,

0:02:00.402,0:02:02.991
protože alespoň víte, že jehla je něco,

0:02:02.991,0:02:05.491
čeho se můžete fyzicky dotknout.

0:02:05.491,0:02:07.468
Ale paměť ne.

0:02:07.468,0:02:10.506
A mozek se skládá z podstatně[br]většího množství buněk

0:02:10.506,0:02:15.572
než kolik je stébel v běžné kupě sena.

0:02:15.572,0:02:18.451
Takže ano, tento úkol může[br]působit skličujícím dojmem.

0:02:18.451,0:02:22.130
Ale naštěstí nám v tom [br]pomáhá samotný mozek.

0:02:22.130,0:02:24.585
Ukázalo se, že všechno, [br]co potřebujeme,

0:02:24.585,0:02:26.578
je nechat mozek zformovat vzpomínku,

0:02:26.578,0:02:30.408
načež nám mozek sám řekne, [br]které buňky

0:02:30.408,0:02:32.174
se na dané vzpomínce podílí.

0:02:32.174,0:02:34.531
SR: Takže, co se dělo v mém mozku,

0:02:34.531,0:02:36.625
zatímco jsem vzpomínal na svou ex?

0:02:36.625,0:02:39.027
Pokud byste na chvíli [br]nechali stranou morálku

0:02:39.027,0:02:40.695
a rozřezali můj mozek na plátky,

0:02:40.695,0:02:42.713
spatřili byste úžasné množství

0:02:42.713,0:02:45.891
oblastí v mozku, které se aktivovaly [br]během tohoto vzpomínání.

0:02:45.891,0:02:48.803
Jedna oblast mozku, [br]která by byla zvláště aktivní,

0:02:48.803,0:02:50.810
se nazývá hipokampus,

0:02:50.810,0:02:53.265
jenž se po dlouhá léta považoval za místo,

0:02:53.265,0:02:55.681
kde se uchovávají nám nejdražší vzpomínky,

0:02:55.681,0:02:58.255
což z něj zároveň činí ideální cíl pro to,

0:02:58.255,0:03:01.040
abychom se zde pokusili najít a snad [br]i obnovit paměť.

0:03:01.040,0:03:03.434
XL: Když se podíváte na hipokampus zblízka,

0:03:03.434,0:03:05.782
uvidíte samozřejmě mnoho buněk,

0:03:05.782,0:03:08.813
ale dokážeme určit, které buňky souvisí

0:03:08.813,0:03:10.289
s konkrétními vzpomínkami,

0:03:10.289,0:03:12.907
protože kdykoli je buňka aktivní,

0:03:12.907,0:03:14.371
když třeba vytváří vzpomínku,

0:03:14.371,0:03:18.128
zanechá za sebou stopy, [br]které nám umožní určit,

0:03:18.128,0:03:20.830
že byla v nedávné době aktivní.

0:03:20.830,0:03:22.990
SR: [br]Stejně jako nám v noci svítící okna domů

0:03:22.990,0:03:25.938
prozrazují, že za nimi někdo [br]zřejmě právě pracuje,

0:03:25.938,0:03:29.226
tak v těchto buňkách existují

0:03:29.226,0:03:31.180
biologické senzory, [br]které se zapínají

0:03:31.180,0:03:33.315
právě tehdy, když buňky pracují.

0:03:33.315,0:03:35.191
Jsou něco jako biologická okna, [br]která se rozsvítí,

0:03:35.191,0:03:37.169
čímž nám dají vědět, [br]že je buňka aktivní.

0:03:37.169,0:03:39.998
XL: [br]Takže jsme odpojili část tohoto senzoru

0:03:39.998,0:03:43.145
a přepojili jej ke spínači, [br]kterým ovládáme buňky,

0:03:43.145,0:03:47.045
a tento spínač jsme zabalili [br]do uměle vytvořeného viru,

0:03:47.045,0:03:49.633
který jsme vstříkli do myšího mozku.

0:03:49.633,0:03:52.267
Takže kdykoli se utvořila vzpomínka,

0:03:52.267,0:03:54.615
tento spínač se připojil

0:03:54.615,0:03:57.357
ke všem aktivním buňkám.

0:03:57.357,0:03:58.982
SR: Takže takto vypadá hipokampus

0:03:58.982,0:04:01.822
například po zformování zážitku strachu.

0:04:01.822,0:04:03.962
Moře modré, které zde vidíte,

0:04:03.962,0:04:05.914
jsou nahuštěné mozkové buňky,

0:04:05.914,0:04:07.459
ale tyto zelené mozkové buňky

0:04:07.459,0:04:09.555
jsou ty, které udržují

0:04:09.555,0:04:11.398
konkrétní zážitek strachu.

0:04:11.398,0:04:13.377
Takže se díváte, jak se

0:04:13.377,0:04:15.764
krystalizuje prchavý záchvěv strachu.

0:04:15.764,0:04:19.261
Ve skutečnosti se právě teď [br]díváme na průřez vzpomínkou.

0:04:19.261,0:04:21.669
XL: Co se týče spínače, [br]o kterém jsme mluvili,

0:04:21.669,0:04:24.639
v ideálním případě by měl [br]reagovat velmi rychle.

0:04:24.639,0:04:27.218
Nemělo by jít o minuty nebo hodiny.

0:04:27.218,0:04:31.482
Měl by reagovat rychlostí mozku, [br]v řádu milisekund.

0:04:31.482,0:04:32.912
SR: Takže, co navrhuješ, Xu?

0:04:32.912,0:04:35.514
Mohli bychom použít, řekněme, [br]farmaceutické látky

0:04:35.514,0:04:37.352
k aktivování a deaktivování [br]mozkových buněk?

0:04:37.352,0:04:41.415
XL: Ty jsou docela zrádné. [br]Dostanou se všude.

0:04:41.415,0:04:44.423
A taky trvá celou věčnost [br]než začnou působit.

0:04:44.423,0:04:48.072
Takže by nám neumožnily [br]kontrolovat mozek v reálném čase.

0:04:48.072,0:04:52.366
Ale co kdybychom prohnali [br]mozkem elektrický šok, Steve?

0:04:52.366,0:04:54.671
SR: Elektřina je dost rychlá,

0:04:54.671,0:04:56.410
ale asi bychom ji nedokázali zacílit

0:04:56.410,0:04:58.764
na konkrétní buňky, [br]které udržují vzpomínky

0:04:58.764,0:05:00.642
a taky bychom asi usmažili mozek.

0:05:00.642,0:05:03.837
XL: Aha, to je pravda. [br]Takže to vypadá,

0:05:03.837,0:05:06.448
že skutečně potřebujeme najít jiný způsob,

0:05:06.448,0:05:09.743
jak ovlivnit mozek rychlostí světla.

0:05:09.743,0:05:14.829
SR: [br]Takové světlo se šíří rychlostí světla.

0:05:14.829,0:05:18.312
Možná bychom mohli k aktivaci [br]a deaktivaci vzpomínek

0:05:18.312,0:05:19.809
prostě použít světlo --

0:05:19.809,0:05:21.164
XL: To je celkem rychlé.

0:05:21.164,0:05:23.049
SR: -- a protože buňky mozku běžně

0:05:23.049,0:05:24.637
nereagují na světelné pulzy,

0:05:24.637,0:05:26.595
pak ty, které by na ně reagovaly,

0:05:26.595,0:05:29.059
by v sobě měly spínač citlivý na světlo.

0:05:29.059,0:05:31.005
Proto musíme nejprve [br]přelstít mozkové buňky,

0:05:31.005,0:05:32.467
aby reagovaly na laserové paprsky.

0:05:32.467,0:05:33.537
XL: Ano, slyšeli jste správně.

0:05:33.537,0:05:35.669
Snažíme se do mozku střílet laserem.

0:05:35.669,0:05:37.414
(Smích)

0:05:37.414,0:05:40.738
SR: A technika, která nám to [br]umožňuje, se nazývá optogenetika.

0:05:40.738,0:05:44.020
Optogenetika nám poskytuje onen [br]světelný spínač, který používáme

0:05:44.020,0:05:45.528
k zapnutí nebo vypnutí [br]mozkové buňky,

0:05:45.528,0:05:48.045
název tohoto spínače je channelrhodopsin,

0:05:48.045,0:05:50.582
který zde představují zelené tečky [br]připojené k mozku.

0:05:50.582,0:05:53.881
Můžete se na channelrhodopsin [br]dívat jako na spínač citlivý na světlo,

0:05:53.881,0:05:56.508
který lze uměle připojit k mozkové buňce,

0:05:56.508,0:05:58.422
díky čemuž jej můžeme použít

0:05:58.422,0:06:01.435
k aktivaci a deaktivaci mozkových [br]buněk jeho sepnutím,

0:06:01.435,0:06:03.903
v tomto případě sepnutím skrze [br]světelné pulzy.

0:06:03.903,0:06:07.689
XL: [br]Tento spínač channelrhodopsinu připojíme

0:06:07.689,0:06:09.897
k senzoru, [br]o kterém jsme před chvíli mluvili,

0:06:09.897,0:06:12.352
a vstříkneme ho do mozku.

0:06:12.352,0:06:15.563
Takže pokaždé, [br]když je utvářena vzpomínka,

0:06:15.563,0:06:17.790
připojí se tyto spínače citlivé na světlo

0:06:17.790,0:06:21.274
ke všem aktivním buňkám [br]spojeným s danou vzpomínkou,

0:06:21.274,0:06:23.675
a tak můžeme tyto buňky ovládat

0:06:23.675,0:06:27.939
jednoduchým zapínáním takovéhoto laseru.

0:06:27.939,0:06:30.803
SR: Nyní tohle všechno otestujeme.

0:06:30.803,0:06:32.938
Vezmeme naše myši,

0:06:32.938,0:06:35.866
dáme je do krabice, která [br]vypadá přesně jako tato,

0:06:35.866,0:06:38.206
a potom jim dáme [br]velmi malý elektrický šok,

0:06:38.206,0:06:40.241
aby si v paměti vytvořily zážitek [br]strachu spojený s touto krabicí.

0:06:40.241,0:06:42.220
Naučí se, že se zde děje něco zlého.

0:06:42.220,0:06:44.562
Díky našemu systému

0:06:44.562,0:06:47.493
budou aktivní buňky v hipokampu

0:06:47.493,0:06:50.376
obsahovat channelrhodopsin.

0:06:50.376,0:06:53.393
XL: Pokud jste tak malí jako myš,

0:06:53.393,0:06:56.988
připadá vám to, jako by se vás [br]celý svět snažil dostat.

0:06:56.988,0:06:58.736
Takže nejlepší obranná reakce

0:06:58.736,0:07:01.218
je snaha zůstat nezpozorován.

0:07:01.218,0:07:03.251
Pokaždé, když myš pocití strach,

0:07:03.251,0:07:04.777
objeví se toto typické chování,

0:07:04.777,0:07:06.546
při kterém myš zůstane stát v rohu krabice,

0:07:06.546,0:07:09.664
aniž by pohla jedinou svou částí,

0:07:09.664,0:07:12.959
a tento postoj se nazývá zamrznutí.

0:07:12.959,0:07:17.253
Pokud si tedy myš zapamatuje,[br]že se v krabici děje něco zlého,

0:07:17.253,0:07:19.876
a my ji poté dáme opět do stejné krabice,

0:07:19.876,0:07:21.680
v podstatě zamrzne,

0:07:21.680,0:07:23.965
protože nechce být spatřena

0:07:23.965,0:07:26.660
žádnou potenciální hrozbou v krabici.

0:07:26.660,0:07:28.015
SR: Zamrznutí si můžete představit

0:07:28.015,0:07:30.230
jako když kráčíte ulicí, hledíte si svého

0:07:30.230,0:07:31.955
a najednou skoro narazíte

0:07:31.955,0:07:34.147
do své ex-přítelkyně nebo ex-přítele,

0:07:34.147,0:07:36.281
a během dvou sekund vám proběhne hlavou

0:07:36.281,0:07:38.157
„Co mám dělat? Mám jí říct ahoj?

0:07:38.157,0:07:39.525
Mám jí podat ruku? [br]Mám se otočit a utéct?

0:07:39.525,0:07:41.554
Mám si tu sednout a předstírat, [br]že neexistuji?"

0:07:41.554,0:07:44.738
Jde o druh letmých myšlenek, [br]které vás v podstatě znehybní,

0:07:44.738,0:07:47.484
podobně jako jelen hledí [br]do předních světel vozidla.

0:07:47.484,0:07:50.775
XL: Když ale dáte myš

0:07:50.775,0:07:53.936
do úplně jiné krabice, jako je tato,

0:07:53.936,0:07:56.083
nebude mít z této krabice strach,

0:07:56.083,0:08:00.812
protože nemá žádný důvod děsit se [br]tohoto nového prostředí.

0:08:00.812,0:08:03.992
Ale co se stane, dáme-li [br]myš do této nové krabice,

0:08:03.992,0:08:07.603
ale ve stejnou chvíli [br]aktivujeme vzpomínku na strach

0:08:07.603,0:08:10.282
použitím laseru, [br]jako jsme to udělali předtím?

0:08:10.282,0:08:13.136
Vyvoláme tím zážitek [br]strachu z první krabice

0:08:13.136,0:08:17.133
v tomto úplně novém prostředí?

0:08:17.133,0:08:19.868
SR: Tento experiment byl okamžikem pravdy.

0:08:19.868,0:08:22.781
Abych vám navodil atmosféru tohoto dne,

0:08:22.781,0:08:24.964
vzpomínám si, že Red Sox právě vyhráli,

0:08:24.964,0:08:26.873
byl krásný jarní den

0:08:26.873,0:08:28.690
jako dělaný na procházku podél řeky

0:08:28.690,0:08:31.024
a zastávku v cukrárně

0:08:31.024,0:08:33.184
pro hořické trubičky.

0:08:33.184,0:08:36.286
Tento den jsme byli s Xu

0:08:36.286,0:08:39.115
zavření v tmavé místnosti bez oken,

0:08:39.115,0:08:42.776
ani jsme nemrkali

0:08:42.776,0:08:45.242
a upírali svoje zraky k obrazovce.

0:08:45.242,0:08:47.798
Sledovali jsme, [br]jak se u myši aktivuje vzpomínka

0:08:47.798,0:08:49.681
prostřednictvím naší techniky.

0:08:49.681,0:08:52.369
XL: A tohle jsme viděli.

0:08:52.369,0:08:54.571
Když jsme poprvé dali myš do krabice,

0:08:54.571,0:08:57.684
byla zvědavá, čmuchala a pobíhala kolem,

0:08:57.684,0:08:59.373
hleděla si svého,

0:08:59.373,0:09:01.074
protože myši jsou vlastně

0:09:01.074,0:09:03.053
od přírody docela zvědavá zvířátka.

0:09:03.053,0:09:05.675
Chtějí vedět, [br]co se děje v téhle nové krabici.

0:09:05.675,0:09:07.206
Zajímá je to.

0:09:07.206,0:09:10.657
Ale ve chvíli, kdy jsme zapnuli [br]laser, jak můžete právě vidět,

0:09:10.657,0:09:13.689
myš náhle zamrzla.

0:09:13.689,0:09:18.120
Zůstala stát a snažila se nehýbat.

0:09:18.120,0:09:19.748
Očividně je to zamrznutí.

0:09:19.748,0:09:22.331
Takže to vážně vypadá, [br]že jsme dokázali

0:09:22.331,0:09:24.395
vyvolat zážitek strachu z první krabice

0:09:24.395,0:09:27.762
v tomto úplně novém prosředí.

0:09:27.762,0:09:29.874
Když jsme tohle sledovali, Steve a já jsme

0:09:29.874,0:09:32.007
byli šokováni stejně jako samotná myš.

0:09:32.007,0:09:33.269
(Smích)

0:09:33.269,0:09:36.576
Ihned po experimentu jsme [br]oba odešli z místnosti,

0:09:36.576,0:09:38.329
aniž bychom řekli jediné slovo.

0:09:38.329,0:09:41.725
Po docela dlouhé a trapné chvíli

0:09:41.725,0:09:43.937
Steve ticho přerušil.

0:09:43.937,0:09:46.278
SR: „Fungovalo to?"

0:09:46.278,0:09:49.252
XL: [br]„Ano," řekl jsem. „Vážně to fungovalo!"

0:09:49.252,0:09:51.369
Byli jsme opravdu nadšení.

0:09:51.369,0:09:53.993
A poté jsme publikovali naše výsledky

0:09:53.993,0:09:55.689
v časopisu Nature.

0:09:55.689,0:09:58.160
A od této publikace naší práce

0:09:58.160,0:10:00.575
dostáváme obrovské množství komentářů

0:10:00.575,0:10:02.700
napříč celým internetem.

0:10:02.700,0:10:06.450
Ostatně se na některé [br]z nich můžeme podívat.

0:10:06.450,0:10:08.907
[„KONEČNĚ... a mnohem víc nás [br]teprve čeká, virtuální realita, neurální manipulace, emulace vizuálních snů..." ]

0:10:08.907,0:10:10.907
SR: První věc, které si všimnete, je,

0:10:10.907,0:10:13.810
že lidé mají na tento druh [br]práce velmi vyhraněné názory.

0:10:13.810,0:10:16.364
Úplně souhlasím s optimismem

0:10:16.364,0:10:17.180
této první citace,

0:10:17.180,0:10:19.988
protože na škále od nuly [br]po hlas Morgana Freemana,

0:10:19.988,0:10:22.111
se jedná o nejburcující poctu

0:10:22.111,0:10:23.661
které se nám dostalo.

0:10:23.661,0:10:25.857
(Smích)

0:10:25.857,0:10:27.808
Ale jak uvidíte, [br]neexistuje pouze jediný názor.

0:10:27.808,0:10:29.372
[„Tohle mě k smrti děsí... Co kdyby tohle [br]bylo za pár let možné provozovat na lidech?! [br]MŮJ BOŽE, JSME ZTRACENI"]

0:10:29.372,0:10:31.290
XL: [br]Vskutku, pokud se podíváme na druhý názor,

0:10:31.290,0:10:33.397
myslím si, že se všichni shodneme na tom,

0:10:33.397,0:10:35.772
že není tak pozitivní.

0:10:35.772,0:10:37.957
Ale zároveň nám to připomíná,

0:10:37.957,0:10:40.143
že i když stále pracujeme s myšmi,

0:10:40.143,0:10:43.660
je zřejmě dobrým nápadem začít diskutovat

0:10:43.660,0:10:46.651
o možných etických dopadech

0:10:46.651,0:10:48.599
spojených s ovládáním paměti.

0:10:48.599,0:10:50.799
SR: V duchu třetího komentáře

0:10:50.799,0:10:52.773
bychom vám rádi pověděli [br]o současném projektu,

0:10:52.773,0:10:55.201
na kterém pracujeme. [br]Má název „Projekt počátek".

0:10:55.201,0:10:58.444
[„Měli by o tom natočit film, ve kterém budou [br]vkládat lidem do mysli myšlenky, aby je mohli [br]ovládat ve svůj osobní prospěch. [br]Budeme tomu říkat: vnuknutí."]

0:10:58.444,0:11:02.178
Tak jsme si řekli, když svedeme [br]reaktivovat vzpomínku,

0:11:02.178,0:11:05.130
co kdybychom se pokusili si[br]s takovou vzpomínkou pohrát?

0:11:05.130,0:11:08.163
Dokážeme ji někdy [br]přeměnit ve falešnou vzpomínku?

0:11:08.163,0:11:12.262
XL: [br]Celá paměť je sofistikovaná a dynamická,

0:11:12.262,0:11:15.241
ale pro jednoduchost si představme pamět

0:11:15.241,0:11:16.643
jako krátký film.

0:11:16.643,0:11:19.313
Dosud jsme vám řekli, [br]že v podstatě můžeme ovládat

0:11:19.313,0:11:21.244
toto spouštěcí tlačítko filmu,

0:11:21.244,0:11:25.829
takže ho můžeme spustit [br]kdykoliv a kdekoliv.

0:11:25.829,0:11:28.360
Existuje ale možnost, [br]že bychom se mohli

0:11:28.360,0:11:31.220
dostat do mozku [br]a editovat v něm tento krátký film,

0:11:31.220,0:11:34.116
a tak ho změnit od toho původního?

0:11:34.116,0:11:36.294
Ano, existuje.

0:11:36.294,0:11:38.424
Ukázalo se, že v podstatě [br]vše, co potřebujeme,

0:11:38.424,0:11:42.699
je reaktivace paměti pomocí laserů[br]tak, jak jsme to udělali dříve,

0:11:42.699,0:11:46.138
ale ve stejnou chvíli, pokud [br]prezentujeme novou informaci

0:11:46.138,0:11:50.112
a dovolíme, aby se tato informace [br]zakomponovala do staré paměti,

0:11:50.112,0:11:52.550
pak jí dokážeme změnit.

0:11:52.550,0:11:56.213
Je to podobné, jako když [br]vytváříte remixovanou nahrávku.

0:11:56.213,0:11:59.071
SR: Takže jak tohle děláme?

0:11:59.071,0:12:01.028
Spíše než vzbuzovat ve zvířatech strach

0:12:01.028,0:12:02.744
je můžeme umisťovat

0:12:02.744,0:12:05.677
do těchto modrých krabic

0:12:05.677,0:12:08.171
a hledat mozkové buňky, které [br]reprezentují tyto krabice,

0:12:08.171,0:12:10.244
přičemž je přelstíme k reakci na světlo

0:12:10.244,0:12:12.365
přesně tak, jako jsme to provedli předtím.

0:12:12.365,0:12:14.489
Další den můžeme naše zvířata umístit

0:12:14.489,0:12:17.188
do červené krabice, [br]ve které nikdy dříve nebyla.

0:12:17.188,0:12:19.214
Poté můžeme do mozku posvítit a aktivovat

0:12:19.214,0:12:21.323
znovu vzpomínku na modrou krabici.

0:12:21.323,0:12:23.067
Co se stane tady, když dáme zvířeti

0:12:23.067,0:12:24.961
během vybavování vzpomínky [br]na modrou krabici

0:12:24.961,0:12:27.604
malý elektrický šok?

0:12:27.604,0:12:30.297
Uměle vytvoříme asociaci

0:12:30.297,0:12:32.212
mezi vzpomínkou na modrou krabici

0:12:32.212,0:12:33.715
a elektrickým šokem.

0:12:33.715,0:12:35.494
Prostě tuto dvojici spojíme.

0:12:35.494,0:12:37.037
K otestování, [br]zda se nám to povedlo,

0:12:37.037,0:12:38.365
umístíme znovu naše zvířata

0:12:38.365,0:12:40.311
zpátky do modré krabice.

0:12:40.311,0:12:43.049
Právě teď jsme reaktivovali [br]vzpomínku na modrou krabici,

0:12:43.049,0:12:45.216
zatímco zvíře dostalo malý elektrický šok,

0:12:45.216,0:12:47.586
načež náhle zamrzlo.

0:12:47.586,0:12:50.788
Vypadá to, jako by si vybavovalo, [br]jak dostávalo v tomto prostředí šoky,

0:12:50.788,0:12:53.790
i přesto, že se to [br]ve skutečnosti nikdy nestalo.

0:12:53.790,0:12:55.652
Takže si utvořilo falešnou vzpomínku,

0:12:55.652,0:12:57.663
protože se falešně bálo prostředí,

0:12:57.663,0:12:58.917
ve kterém se mu technicky vzato

0:12:58.917,0:13:01.266
nic zlého ve skutečnosti nestalo.

0:13:01.266,0:13:03.719
XL: Dosud jsme pouze mluvili

0:13:03.719,0:13:06.085
o tomto světlem ovládaném spínači.

0:13:06.085,0:13:09.373
Ve skutečnosti máme [br]také světlem ovládaný vypínač

0:13:09.373,0:13:11.453
a je velmi snadné si představit,

0:13:11.453,0:13:13.931
že díky jeho instalaci,

0:13:13.931,0:13:19.519
jsme kdykoliv a kdekoliv [br]schopni také vypnout pamět.

0:13:19.519,0:13:21.733
Takže všechno, o čem jsme dnes mluvili,

0:13:21.733,0:13:26.410
je založeno na filozofickém [br]principu neurovědy,

0:13:26.410,0:13:30.528
že mysl se svými zdánlivě [br]tajemnými vlastnostmi,

0:13:30.528,0:13:34.173
je vlastně tvořena fyzickou hmotou, [br]se kterou si můžeme pohrát.

0:13:34.173,0:13:35.648
SR: Osobně před námi vidím

0:13:35.648,0:13:37.229
svět, ve kterém budeme moci

0:13:37.229,0:13:39.345
obnovit jakoukoli vzpomínku budeme chtít.

0:13:39.345,0:13:42.643
Také vidím svět, kde můžeme [br]vymazat nechtěné vzpomínky.

0:13:42.643,0:13:44.579
Vidím svět, ve kterém [br]je úprava vzpomínek

0:13:44.579,0:13:46.118
něčím reálným,

0:13:46.118,0:13:47.823
protože žijeme v době, kdy je možné

0:13:47.823,0:13:50.048
trhat otázky ze stromu science-fiction

0:13:50.048,0:13:52.468
a sázet je na půdu [br]experimentální skutečnosti.

0:13:52.468,0:13:54.351
XL: V dnešní době lidé v laboratořích

0:13:54.351,0:13:56.737
a lidé v dalších skupinách po celém světě

0:13:56.737,0:14:00.554
použivají podobné metody [br]k aktivování nebo upravování vzpomínek,

0:14:00.554,0:14:04.395
ať už jsou staré nebo nové, [br]pozitivní nebo negativní,

0:14:04.395,0:14:07.067
všechny typy vzpomínek, [br]abychom mohli porozumět,

0:14:07.067,0:14:08.931
jak paměť funguje.

0:14:08.931,0:14:10.715
SR: [br]Například, jedna skupina z naší laboratoře

0:14:10.715,0:14:13.353
nalezla mozkové buňky, [br]které vytváří zážitky strachu

0:14:13.353,0:14:16.128
a jen tak je převádí na příjemné vjemy.

0:14:16.128,0:14:19.190
To je přesně to, co si představuji [br]pod úpravami takovýchto procesů.

0:14:19.190,0:14:21.002
Jeden kolega v naší laboratoři [br]dokonce reaktivoval

0:14:21.002,0:14:23.503
vzpomínky samičky v myším samečkovi,

0:14:23.503,0:14:26.498
o čemž se říká, že je to [br]docela příjemný zážitek.

0:14:26.498,0:14:30.615
XL: Skutečně žijeme ve velmi úžasné době,

0:14:30.615,0:14:34.420
kdy věda nemá žádná [br]nahodilá rychlostní omezení,

0:14:34.420,0:14:37.607
ale je svázana pouze [br]naší vlastní představivostí.

0:14:37.607,0:14:39.754
SR: A konečně, co z toho všeho máme?

0:14:39.754,0:14:41.725
Jak posuneme tuto technologii kupředu?

0:14:41.725,0:14:43.562
To jsou otázky, které by neměly

0:14:43.562,0:14:45.237
zůstat pouze uvnitř laboratoře,

0:14:45.237,0:14:47.809
a jeden z našich cílů dnešní prezentace

0:14:47.809,0:14:50.128
bylo seznámit všechny s tím,

0:14:50.128,0:14:51.512
co všechno dnešní neurověda dokáže,

0:14:51.512,0:14:53.022
ale nyní je stejně tak důležité

0:14:53.022,0:14:56.354
aktivně zapojit všechny [br]do této konverzace.

0:14:56.354,0:14:58.683
Takže se zamysleme jako tým nad tím, [br]co to všechno znamená,

0:14:58.683,0:15:01.157
a kam můžeme a měli bychom směřovat,

0:15:01.157,0:15:03.255
protože Xu a já si myslíme, že nás všechny

0:15:03.255,0:15:05.791
čekají opravdu velká rozhodnutí.

0:15:05.791,0:15:06.916
Děkujeme.[br]XL: Děkujeme.

0:15:06.916,0:15:08.550
(Potlesk)