WEBVTT

00:00:06.864 --> 00:00:10.657
Hovoříme-li o angličtině,
myslíme tím často jeden jazyk,

00:00:10.657 --> 00:00:14.997
ale co mají dialekty, používané
v mnohých zemích na celém světě,

00:00:14.997 --> 00:00:17.050
společného jeden s druhým

00:00:17.050 --> 00:00:18.980
a s Chaucerovými spisy?

00:00:18.980 --> 00:00:23.028
A jak souvisí s podivnými slovy
ze staroanglického eposu Beowulf?

00:00:23.028 --> 00:00:25.271
Odpovědí je, že jako mnohé jazyky

00:00:25.271 --> 00:00:28.326
se angličtina vyvíjela
skrze generace mluvčích

00:00:28.326 --> 00:00:31.307
a prodělala časem velké změny.

00:00:31.307 --> 00:00:33.340
Ale díky těmto změnám

00:00:33.340 --> 00:00:35.779
můžeme jazyk vysledovat
od dnešních dnů zpět

00:00:35.779 --> 00:00:38.403
k jeho starověkým kořenům.

00:00:38.403 --> 00:00:40.536
Moderní angličtina sice
sdílí podobná slova

00:00:40.536 --> 00:00:42.938
s románskými jazyky
založenými na latině,

00:00:42.938 --> 00:00:44.582
jako francouzština a španělština,

00:00:44.582 --> 00:00:47.723
mnoho těchto slov však
původně neobsahovala.

00:00:47.723 --> 00:00:50.271
Ta do ní začala pronikat

00:00:50.271 --> 00:00:55.087
až s normanskou invazí
Anglie v roce 1066.

00:00:55.087 --> 00:00:57.632
Když francouzsky hovořící
Normané dobyli Anglii,

00:00:57.632 --> 00:00:59.649
a stali se její vládnoucí třídou,

00:00:59.649 --> 00:01:01.793
přinesli s sebou svou řeč

00:01:01.793 --> 00:01:05.267
a přidali obrovské množství
francouzských a latinských slov

00:01:05.267 --> 00:01:08.286
do anglického jazyka,
kterým se zde již mluvilo.

00:01:08.286 --> 00:01:11.049
Dnes tomuto jazyku říkáme
staroangličtina.

00:01:11.049 --> 00:01:13.495
Je to jazyk Beowulfa.

00:01:13.495 --> 00:01:15.609
Asi nevypadá moc povědomě,

00:01:15.609 --> 00:01:19.915
ale může být rozpoznatelnější,
znáte-li trochu němčinu.

00:01:19.915 --> 00:01:23.807
Je to proto, že staroangličtina
patří do germánské jazykové rodiny,

00:01:23.807 --> 00:01:27.595
kterou prvně na Britské ostrovy
v 5. a 6. století přinesli

00:01:27.595 --> 00:01:31.179
Anglové, Sasové a Jutové.

00:01:31.179 --> 00:01:35.901
Německý dialekt, kterým mluvili,
se stal známým jako anglosaština.

00:01:35.901 --> 00:01:38.931
Vikingští nájezdníci
v 8. až 11. století

00:01:38.931 --> 00:01:42.943
přidali další vypůjčená slova
ze staré norštiny.

00:01:42.943 --> 00:01:45.771
Nemusí být snadné vidět
kořeny moderní angličtiny

00:01:45.771 --> 00:01:47.634
pod všemi těmito vypůjčenými slovy

00:01:47.634 --> 00:01:51.738
z francouzštiny, latiny,
staré norštiny a dalších jazyků.

00:01:51.738 --> 00:01:56.904
Ale může nám pomoci srovnávací lingvistika
sledováním gramatické struktury,

00:01:56.904 --> 00:01:58.733
vzorců posouvání hlásek

00:01:58.733 --> 00:02:01.175
a jádra slovní zásoby.

00:02:01.175 --> 00:02:03.682
Například po 6. století

00:02:03.682 --> 00:02:09.011
se německá slova začínající na "p"
změnila na "pf",

00:02:09.011 --> 00:02:13.109
zatímco staroangličtina
si udržela "p" nezměněné.

00:02:13.109 --> 00:02:16.977
Nebo se švédská slova
s hláskami "sk"

00:02:16.977 --> 00:02:20.394
vyvinula v angličtině na "sh".

00:02:20.394 --> 00:02:23.236
Některá anglická slova
mají stále "sk"

00:02:23.236 --> 00:02:25.257
jako "skirt" a "skull",

00:02:25.257 --> 00:02:27.988
ale to jsou slova
vypůjčená ze staré norštiny,

00:02:27.988 --> 00:02:31.781
která přišla až po posunu
z "sk" na "sh".

00:02:31.781 --> 00:02:33.710
Tyto příklady nám ukazují,

00:02:33.710 --> 00:02:37.628
že tak jako románské jazyky
pocházejí z latiny,

00:02:37.628 --> 00:02:41.603
angličtina, švédština, němčina
a mnoho dalších jazyků

00:02:41.603 --> 00:02:46.006
pocházejí z jejich společného
předka, pragermánštiny,

00:02:46.006 --> 00:02:48.854
používaného okolo roku 500 př.n.l.

00:02:48.854 --> 00:02:52.301
Protože tento historický jazyk
nebyl nikdy zaznamenán,

00:02:52.301 --> 00:02:56.184
můžeme jej pouze zrekonstruovat
porovnáním jeho potomků,

00:02:56.184 --> 00:02:59.302
což je možné díky důslednosti
v jejich proměnách.

00:02:59.302 --> 00:03:03.671
Stejný proces můžeme využít,
chceme-li jít ještě o krok dále

00:03:03.671 --> 00:03:09.741
a sledovat původ pragermánštiny
v jazyku zvaném praindoevropština,

00:03:09.741 --> 00:03:11.922
užívaném přibližně před 6 000 lety

00:03:11.922 --> 00:03:16.512
na Pontských stepích
v dnešní Ukrajině a Rusku.

00:03:16.512 --> 00:03:20.843
Je to zrekonstruovaný předek
indoevropské jazykové rodiny

00:03:20.843 --> 00:03:25.371
zahrnující téměř všechny
historicky užívané jazyky v Evropě

00:03:25.371 --> 00:03:28.711
i velké části jižní a západní Asie.

00:03:28.711 --> 00:03:31.453
A ačkoliv je to trochu pracnější,

00:03:31.453 --> 00:03:35.890
můžeme najít stejné systematické
podobnosti nebo shody

00:03:35.890 --> 00:03:39.864
mezi souvisejícími slovy
z různých větví indoevropských jazyků.

00:03:39.864 --> 00:03:42.085
Při porovnávání angličtiny s latinou

00:03:42.085 --> 00:03:45.690
vidíme v angličtině "t",
kde má latina "d",

00:03:45.690 --> 00:03:49.728
a "f", kde je v latině "p"
na začátku slov.

00:03:49.728 --> 00:03:53.681
Některé ze vzdálenějších příbuzných
angličtiny, včetně hindštiny, perštiny

00:03:53.681 --> 00:03:58.109
a keltských jazyků, byly z území
dnešní Británie vytlačeny.

00:03:58.109 --> 00:04:02.769
Praindoevropština sama pochází
z mnohem staršího jazyka,

00:04:02.769 --> 00:04:07.908
ale naneštěstí je to tak dávno,
že nám historické a archeologické důkazy

00:04:07.908 --> 00:04:10.088
nedovolí jít tak daleko.

00:04:10.088 --> 00:04:12.280
Mnoho záhad tak zůstává utajeno

00:04:12.280 --> 00:04:15.658
- zda může být
spojení mezi indoevropštinou

00:04:15.658 --> 00:04:17.842
a dalšími velkými jazykovými rodinami,

00:04:17.842 --> 00:04:22.522
či jakými jazyky se v Evropě mluvilo 
před jejím příchodem.

00:04:22.522 --> 00:04:27.418
Avšak je tu jeden úžasný fakt,
že téměř 3 miliardy lidí na světě,

00:04:27.418 --> 00:04:29.980
kteří si mnohdy vzájemně nerozumí,

00:04:29.980 --> 00:04:36.520
užívají stejná slova
pozměněná 6 000 let historie.